Zaujalo nás

20.05.2024 12:23

Ta mučivá touha volit - Thomas Kulidakis

Ta mučivá touha volit   Thomas Kulidakis, komentátor CNN Prima News Lidové noviny, 18. května, 2024 Článek ke stažení v PDF zde   Odpor ke korespondenční volbě není zpátečnictví, ale zdravý konzervatismus   K výročí konce druhé světové války v Evropě si čeští poslanci nadělali druhou...
13.05.2024 15:40

Pohádka o multikulturalismu - Vlastimil Vondruška

Pohádka o multikulturalismu   Vlastimil Vondruška - historik a spisovatel MF Dnes, 11.5. 2024   Věcně nesmyslnou teorií multikulturalismu Evropa rozpoutala migrační vlnu, která starý kontinent dramaticky změnila. Část Evropy je už z dlouhodobého hlediska ztracená, ve zbylé části je ale...
09.05.2024 14:20

Miroslav Macek (7.12. 1944 - 1.5. 2024) - Udělal jsem, nač stačily mé síly, a osud udělal, co chtěl

Na politiku se nehodím. Štvali mě v ní blbci   Autor: Miroslav Macek, Marek Stoniš, fotografie: Jakub Hněvkovský měsíčník TO 3/2024 Článek ke stažení v PDF zde Místopředseda federální vlády Jana Strásnského, místopředseda ODS, který se příchodem 21. století rozhodl s politikou skončit....
07.05.2024 13:33

Vlastimil Vondruška - Žij a nech žít

Vlastimil Vondruška - Žij a nech žít   Autoři: Vlastmil Vondruška, Marek Stoniš, fotografie-Jakub Hněvkovský měsíčník TO,duben 2024 článek ke stažení zde   Spisovatel Vlastimil Vondruška: Sami směřujeme k vlastnímu zániku, z dějin však vím, že vždycky, když začalo být zle,...
07.05.2024 12:21

Nová doba: volby a vládnutí bez voličů

Nová doba: volby a vládnutí bez voličů   Petr Holec, politický komentátor 6.5.2024 MF Dnes Článek ke stažení zde   Dvě ze tří stran premiérské koalice SPOLU už se propadly hluboko pod pět procent preferencí, ale nikomu to nevadí. Jim samotným nejméně: i v dalších volbách se svezou na...
09.04.2024 11:47

Vždyť mrtvý les je tak krásný... - Tomáš Jirsa

Vždyť mrtvý les je tak krásný...   Tomáš Jirsa, senátor ODS, starosta Hluboké nad Vltavou Mladá fronta DNES, 6.4. 2024 Článek v PDF ke stažení zde   Občané na Křivoklátsku protestují proti zřízení národního parku. Jak je to obecně s ochranou přírody v našich národních parcích? A pochopí...
19.03.2024 09:02

Dobře pohnojená Evropa - Reflex č.11, 14.3. 2024

Dobře pohnojená Evropa   Reflex č. 11, 14. března, 2024 Pavel Páral Článek ke stažení zde   Ne že by krásnou zahradu s růžemi a keři za Strakovkou nebyl zrovna čas trochu přihnojit. Agrotechnické lhůty jsou však jedna věc, ale vyklopený náklad hnoje před vchodem do Úřadu vlády ČR místo z...
14.03.2024 07:46

Laura a její tygři: GREEN DEAL je zhovadilost, v USA je menší svoboda než u nás - ECHO č. 10

Laura a její tygři: GREEN DEAL je zhovadilost, v USA je menší svoboda než u nás   ECHO č. 10, ročník 2024 Autoři článku: Lukáš Novosad, Karel Šůcha   článek ke stažení zde   S MUZIKANTEM KARLEM ŠŮCHOU O ZMIZELÉM MOSTĚ, VÝSLECHU NA STB ČI NESVOBODĚ V...
29.02.2024 08:57

ZELENÁ ENERGIE: Ekonomika čisté nuly

Představte si, že USA budou mít v roce 2050 ekonomiku s nulovými čistými emisemi, jak se zavázal prezident Joe Biden (k tomu se zavázala i Velká Británie). Bude třeba dokončit tři velmi rozsáhlé, vzájemně propojené a multidisciplinární inženýrské projekty. Doprava bude elektrifikována. Průmysl a...
28.02.2024 12:21

Být proti Green dealu není proruské, ale rozumné, pane premiére. Proto nejste rozumný. - Měsíčník TO, únor/2024

BÝT PROT GREEN DEALU NENÍ PRORUSKÉ, ALE ROZUMNÉ, PANE PREMIÉRE Proto nejste rozumný Text: Marek Stoniš, Ladislav Henek Autor koláže: Vítězslav Prohrál Měsíčník TO, únor/2024   Článek v podobě PDF ke stažení zde   "V pondělí je protest zemědělců, kteří se docela otevřeně hlásí...

Zaujalo nás

14.12.2023 15:58

Privatizace zemědělství v Česku se po třiceti letech završuje - Hospodářské noviny, č. 238

Privatizace zemědělství v Česku se po třiceti letech završuje

Hospodářské noviny, č. 238, 11. prosince, 2023

Jan Brož

 

České zemědělství prochází aktuálně rozsáhlými proměnami vlastnictví. Těch, kteří chtějí podniky prodat, je hodně a těch, kteří chtějí nakupovat, také. Nejde o úplně nový trend, letos je však umocněn změnou ve vyplácení dotací, která znevýhodňuje podniky s větší rozlohou. Výsledkem je, že z tuzemského venkova mizí "zemědělská střední třída" a krajinu postupně ovládají malé rodinné farmičky na jedné straně a velké finanční skupiny, jejichž aktivity se zdaleka neomezují jen na zemědělství, na straně druhé. Nutno dodat, že tyto střední podniky ještě nedávno platily spíš za velké hráče. A vstup těch opravdu velkých nemusí být oboru nutně k neprospěchu.

Transformace odstartovala už zhruba v polovině minulého desetiletí, kdy si čeští finančníci všimli potenciálu potravinové prvovýroby, jištěné dotačními příjmy, neklesající hodnotou půdy a také prostou skutečností, že jíst budou lidé vždy. Bouška, Zach, Němec, Tesař, Vítek, Samaras... v seznamu nejbohatších Čechů se už jen obtížně hledá někdo, koho obor nezlákal. Ti se přidali k tradičním velkým zemědělcům jako je Babiš, Večeřa, Kolář, Milek či Jandejsek, z nichž nejeden v miliardářském žebříčku časopisu Forbes rovněž figuruje.

Podnikatelé z druhé skupiny, občas a ne vždy právem nazývaní agrobaroni, však historicky ovládali jen část sektoru. Podstatnou roli v něm hrály podniky o velikosti stovek až jednotek tisíců hektarů, které vzešly z privatizace někdejších JZD. Většinou měly velmi roztříštěnou vlastnickou strukturu a řídili je agronomové bez větších ambicí a zkušeností s "velkým" byznysem. Tato generace zestárla, aniž by si dokázala vychovat následovníky.

Jak vysvětluje prezident Agrární komory Jan Doležal, zájem farmu prodat podporuje i řada dalších vlivů. Ceny zemědělských komodit spadly z loňských rekordů dolů, zatímco mzdové náklady či náklady na energie, loni často ještě fixované, jsou nahoře.

Především se však dotační oslíček už netřese tolik jako v minulosti. HN mají k dispozici příklady typizovaných zemědělských subjektů, které ukazují, jak reforma jejich hospodaření ovlivňuje. Podnik hospodařící na 1500 hektarech s 21 zaměstnanci, 300 mléčnými kravami a tržbami ve výši 90 milionů korun získá letos na dotacích 6,57 milionu. Tedy sedm procent v poměru k tržbám. Podstatné je, že podniká na více než 150 hektarech, což je limit, za kterým se podle nového schématu začínají dotace snižovat. Soukromý zemědělec se 100 hektary bez živočišné výroby zaměstnávající jen sám sebe dosáhne pak tržeb ve výši 5,7 milionu. Z toho tvoří dotace 1,18 milionu, tedy 21 procent. Ještě loni by přitom tento poměr byl mezi oběma uvedenými příklady zhruba vyrovnaný.

Ještě větší nepoměr pak panuje při srovnání většího podniku se soukromým zemědělcem, který hospodaří v takzvaných znevýhodněných oblastech, na pastvinách chová 25 krav na maso a jinou produkci nemá. Může však čerpat nejrůznější typy ekologických podpor a dosáhne tržeb až ve výši 2,4 milionu korun. Dotace z toho tvoří 88 procent. Z toho je patrné, jak citelně reforma na podniky střední velikosti dopadla.

Původně panovala obava, že reakcí bude účelové štěpení tak, aby se farmy vešly pod 150hektarový limit. To se však podle dostupných informací masově neděje. Místo toho dochází k pravému opaku. Stárnoucí vlastníci firem je nabízí k prodeji. Zájemci jsou trojího typu. Jednak to jsou právě velké zemědělské skupiny jako Agrofert, Agro Měřín či Úsovsko. Jejich akviziční apetit právě kvůli dotační reformě už není tak velký jako třeba ještě před dvěma lety. O zajímavé farmy však stále zájem mají, o čemž svědčí třeba nedávný nákup společnosti CIZ Agro Agrofertem či společnosti Rolnická, kterou v tandemu přebírají Úsovsko bývalého ministra zemědělství Jiřího Milka a Agro 2000.

Dále to jsou zmínění nezemědělští investoři hledající příležitosti, jak bezpečně uložit peníze vydělané v jiných odvětvích. Jejich zájem naopak roste. Na ty tradiční hráči obvykle pohlížejí s velkou nedůvěrou. Sektoru vlastní silný konzervatismus, stejně jako obvyklé vesnické "drby" v tom hrají nemalou roli. Že "miliardáři z Prahy" na získané půdě chtějí stavět fotovoltaiku, skladové haly, nebo dokonce úložiště radioaktivního odpadu, patří mezi klasické předsudky. Častější případ však je, že noví majitelé přináší do oboru i novou energii, nekonvenční přístupy a také dostatečný kapitál. Tedy to, co odcházející generaci chybělo.

"Tradiční vlastnické struktury jsou naředěny novými subjekty, které k oboru přistupují jinak. A často to dělají dobře. Třeba už jen tím, že narovnají mzdové podmínky na úroveň jiných odvětví, čímž nalákají zkušené odborníky. A nebojí se také investovat," říká výkonný ředitel Patria Corporate Finance Milan Bílek, který se na několika velkých transakcích z poslední doby podílel.

Třetí skupinou jsou pak "nájezdníci", drsní podnikatelé usilující o nepřátelské převzetí podniku skrze výkup podílů od drobných podílníků, kteří často nemají představu o hodnotě majetku. Práci jim ulehčuje skutečnost, že vedení farem na drobné družstevníky či akcionáře léta kašlalo a ze ziskového hospodaření jim často posílalo jen drobné nebo třeba pytel brambor. Zdroje z trhu se nicméně shodují, že nepřátelských nájezdů aktuálně přibývá a útoku čelí nejedna farma. Pro podnik v takové situaci může být pak příslušník miliardářského žebříčku vítaným zachráncem. Ochota přehlédnout, že jde o "sako z Prahy", je pak leckdy mnohem větší.

Bílkovými slovy, po více než třicety letech se završuje privatizace sektoru. "Roztříštěné vlastsnictví je chiméra. Nakonec vždy dojde k nějaké konsolidaci," míní šéf Patria Corporate Finance. Nová podoba zemědělství však nebude znamenat návrat k zažité a idealizované představě tradičního sedláctví, jak si mnozí vysnili nejen po roce 1989, ale i před 1,5 roku, kdy vláda schválila sesekání podpory velkým firmám a zvýhodnila ty malé.

 

 

 

14.12.2023 12:51

Česku škodí německé chyby - Mladá Fronta Dnes, 9.12. 2023

Česku škodí německé chyby

Mladá Fronta Dnes, 9.12. 2023,

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank

 

Loňský rok ukázal českou ekonomiku jako vysoce "odtokovou". Vytvořené bohatství, které od nás bez náhrady mizí do ciziny, je tak značné, že nám v tomto směru náleží nelichotivá přední příčka ve světovém žebříčku.

V roce 2022 bylo Česko mezi okolními zeměmi jedinou, jejíž obyvatelé měli k dispozici méně bohatství, než kolik reálně vytvořili, a to pouze zhruba 96 procent. Hrubý národní důchod v přepočtu na osobu totiž zaostal za hrubým domácím produktem v přepočtu na osobu, jak ukazují data Světové banky.

Pro srovnání, takoví Němci disponovali přibližně 110 procenty bohatství, které na svém území vytvořili, a to i díky přílivu bohatství vytvořeného například právě v Česku. Rakušané pak měli k dispozici 108 procent bohatství, které vytvořili. Poláci sice zůstali "na svém", ale Maďaři či Slováci dokázali ukazatel rovněž přetočit "do plusu".

Každý obyvatel ČR, včetně nemluvňat, tak měl loni v průměru k dispozici o zhruba 25 tisíc korun méně, než kolik mu mělo připadnout, pokud by v zemi vytvářené bohatství také v zemi zůstávalo nebo bylo v případě odtoku plně kompenzováno přílivem bohatství ze zahraničí, například v podobě dividend nebo investic.

Česko je přední světovou "odtokovou" ekonomikou již řadu let. V roce 2019, tedy ještě před covidem a válkou na Ukrajině, obsazovalo v rámci zemí OECD první příčku v rozsahu odtoku bohatství, vynecháme-li země označované za daňové ráje.

Stěžejním důvodem enormního odlivu bohatství z Česka je pravidelný, prakticky každoroční odliv stovek miliard korun do zahraničí v podobě dividend, jenž není kompenzován dostatkem zahraničních investic a reinvestic v zemi. V Německu tedy mizí opravdu podstatná část bohatství vytvořeného v Česku převážně "zlatýma českýma ručičkama."

 

17. spolková země

Obě země jsou však propojeny mnohem těsněji než skrze odtok dividend. Česko totiž - alespoň z energetického hlediska - představuje sedmnáctou spolkovou zemi Německa. Což ovšem také znamená, že Česko prakticky nejvíce ze všech zemí EU doplácí na nezvládnutou německou energetickou transformaci, takzvanou Energiewende.

Energiewende vychází do značné míry ze stejného myšlenkového pramene jako celá zelená agenda EU. Obě energetické koncepce v důsledku zdražují fosilní energie a staví ideologizující přesvědčení o "správném" energetickém mixu nad potřeby ekonomiky a nad ohledy stran její konkurenceschopnosti v globálním měřítku. Sdílejí také přesvědčení o tom, že Německo, resp. EU, má být v ambicióznosti zelených opatření vzorem celému světu, jakýmsi "předskokanem", aniž by se ovšem dostatečně kriticky a realisticky posuzovalo, zda zbytek světa si z bruselských a berlínských smělých koncepcí inspiraci opravdu také vezme.

Pokud totiž ne, Německo, resp. EU se střelí do vlastní nohy. Přenechají pracovní místa a nemalou část globálního trhu rivalům z jiných kontinentů, zejména z Asie, kteří v ozeleňování postupují pomaleji. A mnohem důsledněji než Německo a EU jej podmiňují udržením ekonomické výkonnosti.

Právě v silné energetické a "dividendové" provázanosti Německa s Českem lze spatřovat klíčový důvod toho, proč je Česko ekonomicky "nemocným mužem Evropy!, jak nedávno napsal německý deník Die Welt.

Česko nejen doplácí na přílišnou ambicióznost německé, resp. celounijní energetické přeměny, ale také kvůli odlivu stovek miliard korun dividend - často právě do Německa - jsou chyby v německé energetické politice vidět dříve a výrazněji v chřadnutí české ekonomiky než té německé.

Německá ekonomika může právě i kvůli přílivu dividend z České republiky omyly tamních politiků dále maskovat a nedostatečný hospodářský výkon přílivem dividend překrývat. Má na sobě více vrstev oblečení, zatímco Česko stojí nahé - také když udeří "mráz" v podobě ekonomického chřadnutí, pocítí to dříve a více.

V tomto mezinárodním kontextu je třeba chápat dění doma v Česku. Když tedy například tuzemský Energetický regulační úřad minulý týden oznámil, že zvýší regulovanou složku cen elektřiny pro domácnosti o nebývalých takřka 66 procent, z nemalé části za to mohou právě i německé Energiewende a zelená agenda EU. Jenže chudší Češi zdražování energií pociťují palčivěji než bohatší Němci, kteří si navíc berou ještě část bohatství vytvořeného Čechy.

Zdražování elektřiny v Česku i Německu a jinde v EU, včetně její regulované složky, totiž není nějakou nežádoucí poruchou, jde přímo o stěžejní záměr evropské zelené agendy, Green Dealu, a je rovněž důsledkem zmíněné německé Energiewende.

Výše zmíněné okolní země, včetně právě Německa, ovšem hledají - a mnohdy nalézají - cesty, jak i v příštím roce ulevovat lidem a firmám od drahých energií. Německá vláda se kvůli tomu dokonce dostala do střetu s tamním Ústavním soudem. Česko ale žádnou pomoc nechystá. To jeho firmy a podniky může dostat do konkurenční nevýhody. EU tedy ztrácí konkurenceschopnost ve světovém měřítku a Česko ještě navíc v rámci EU samotné.

Doplácí přitom na to, že se včas nepostavilo příliš ambiciózním zeleným plánům Německa a EU. A také doplácí na to, že ač je méně zadlužené než všechny okolní země, nehodlá tak jako okolní země od drahých energií lidem a firmám ulevovat. Nejde přitom o obhajobu dotací. Je však třeba být realisty: jestliže závodí šest běžců, z nichž pět dopuje a jeden ne, pak zřejmě ten nedopující skončí poslední. A pak se stejně bude muset enormně zadlužit, aby se s prohrou - tedy kvůli ní vzniklým ekonomickým obtížím - popasoval.

 

 

11.12.2023 15:05

Za co nás trestáte? Ministr Výborný dostal vynadáno. Dvakrát! A od plic

Za co nás trestáte? Ministr Výborný dostal vynadáno. Dvakrát! A od plic

https://www.parlamentnilisty.cz, 6.12. 2023

 

Místo klidného dialogu výchovné vzkazy a výsměch. Ministr zemědělství Marek Výborný z KDU-ČSL se na petičním výboru pořádně zapotil. Čelil argumentům zástupců malých a středních zemědělských podniků a družstev, kterým vláda osekala dotační příspěvky. Petice zhruba čtrnácti tisíc zemědělců vyzývá vládu k narovnání podmínek a ukončení diskriminace v hospodaření.

 


Foto: Hans Štembera
Popisek: Petiční výbor v Poslanecké sněmovně uspořádal Veřejné slyšení z petičního podnětu zemědělců.
Následovala i petice proti cenám energií Jindřicha Rajchla

 

Poslanci se v úterý zabývali peticí českých zemědělců, kteří protestují proti diskriminaci a nerovnému přístupu vlády k jejich oboru. Šlo o vyvrcholení jejich dlouhodobého odporu proti razantnímu snížení státní podpory na úkor tzv. malých zemědělců, tedy soukromě hospodařících fyzických osob. Na jednání petičního výboru dorazil i ministr zemědělství z KDU-ČSL Marek Výborný. Rozhodně se nejednalo o příjemné setkání, zemědělci byli z vystupování ministra mírně řečeno rozčarováni.

Podle argumentů signatářů petice, kterých je skoro čtrnáct tisíc z 900 zemědělských podniků, totiž vládě vůbec nejde o narovnání podmínek mezi velkými a malými. Vládní změny nejvíce postihují drobné vlastníky půdy, kteří se kvůli větší efektivitě sdružují do družstev či akciových společností. Má jít především o narušení hospodářské soutěže a rovných podmínek v podnikání.

Proč? Fialova vláda totiž rozhodla, že fyzické osoby podnikající v zemědělství na rozloze do 150 hektarů budou dostávat podstatně vyšší příspěvky od státu. Přepočteno na jeden hektar dostanou drobní vlastníci půdy sdružení v družstvech skoro o polovinu nižší částku než soukromě hospodařící jednotlivci. To zemědělským podnikům způsobuje finanční propady v řádech milionů korun. Pro mnohé to může být fatální.

Kabinet Petra Fialy nečekanou změnu zavedl narychlo bez diskuse se zástupci zemědělského segmentu a podle autorů i signatářů petice se s nimi odmítá bavit a vládní představitelé včetně premiéra se ani neobtěžují odpovídat na dopisy. Proto se uchýlili k petici.

„Máme dost vládní politiky, která hazarduje se soukromými vlastníky českého venkova.

Kde berete tu drzost? Jak můžete sahat na naše soukromé vlastnictví? Za trochu vládnutí chcete přerozdělovat naše pozemky? Od 50. let se tohle ještě nestalo. Je to arogance moci, my jsme vám nedali právo nás diskriminovat podle toho, z jakého dvora za naší nelehkou prací vyjíždíme. V každé ekonomice má platit jediné pravidlo: dobrý, nebo špatný hospodář. Proč jste s námi doteď nejednali? To je vám 14 tisíc podpisů málo? Jestli vám to nestačí, příště přineseme těch podpisů násobně víc. Musíme bránit naše majetky,“ konstatoval v úvodní řeči před poslanci zástupce petičního výboru Jaroslav Lád ze Zemědělského družstva Ostaš.

Připomněl, že sběr petičních podpisů a vystoupení na parlamentní půdě je důsledek vládního mlčení vůči námitkám zemědělců. „Posílali jsme vám dopisy, pořádali demonstrace, zajistili jsme pro vás dopadové studie vašeho rozhodnutí, žádali o jednání. Bylo pro vás všechno tohle málo? My nejsme žádní agrobaroni, nás je v družstvu 40 drobných vlastníků a rozhodli jsme se hospodařit společně, abychom byli efektivnější, nepotřebovali víc techniky, víc zaměstnanců. Za to nás trestáte? Proto nás chcete odkapitalizovat? My nebudeme moct lidem vyplácet nájmy, zaplatit zaměstnance, a kdo bude živit národ? Máme to prodat zahraničním firmám, to chcete?“ pokračoval v emotivním projevu.

„Hospodaříme na své půdě po generace, sám mám 40 let praxe, studoval jsem na to, každý den dělám nelehkou práci a vy z Prahy nás chcete poučovat, o čem je zemědělství? Jen nás zavalujete další a další byrokracií a nařízeními. Pojďte si to zkusit místo nás! My se našich polí vzdát nechceme, ale když to nepůjde jinak, můžeme všechno prodat cizincům, kteří nám neustále dělají nabídky, a pak se vám tu budou prohánět nadnárodní finanční skupiny a Česká republika nebude mít žádné vlastní producenty a výrobce potravin,“ nadnesl Jaroslav Lád černý scénář.

Po vystoupení dalších zástupců z řad petentů, kteří apelovali na rovné podmínky v zemědělství, padla i slova o tom, jaké předsudky vůči zemědělcům existují. Ministr Výborný se dosud do debaty nezapojil a při slovech kritiky vůči své osobě či vládě se často usmíval.

„Hnůj, kejda, smrad, špinavé silnice, jen berou dotace a nic nedělají. Možná mám teď vaši pozornost, ale pozornost pana ministra ještě ne,“ hovořil další z řečníků, Adam Lád. „To je jen krátká ukázka toho, co o zemědělcích slýcháme. Proč tu vlastně jsme? Protože jsme stále nerezignovali na dialog a pokus o dohodu. Co má společného vládní politik a předseda zemědělského družstva? Oba jsou voleni na čtyři roky, a pokud nevládnou dobře, jejich volební základna je vymění. Teď si představte, že jsou předsedové družstev, kteří byli zvoleni třeba devětkrát, možná i víckrát. To je hodně dlouhá doba a znamená to, že podniky řídí dobře. Ve srovnání s českou politikou je to obdivuhodné. Pro mnohé z nás jsou to desítky let tvrdé a časově náročné práce. Je to dřina, jsem syn zemědělce a prošel jsem si tím. Říkám to pro pochopení, kdo sem za vámi dnes přišel. Zemědělci jsou zahnáni do kouta a snaží se bránit,“ pokračoval.

Zdůraznil, že zemědělci pracují v odvětví, které je pokřivené systémem dotací a zatíženo rozšiřující se byrokracií. „Tento obor je nastaven tak, že rozdíl v kladném a záporném výsledku hospodaření je tvořen dotační složkou. Taková jsou pravidla hry, která si zemědělci nevybrali a nikdo z nich je nechtěl a nežádal,“ upozornil Adam Lád politiky.

„Co mám jako mladý začínající zemědělec dělat, když jsem se narodil do rodu, který je družstevní? Nevím. Co máme dělat jako nejmenší družstevníci, co vlastní třeba 12 krav a 60 hektarů polí? Sdružili jsme se proto, abychom měli ochranu, aby každý z nás nemusel kupovat traktor a další techniku, abychom měli jednu účetní, jednu administraci, a tedy úsporu a efektivitu. Tím můžeme produkovat více potravin pro občany. Je tohle snad špatná cesta? Mám před sebou rozhodnutí, jestli pokračovat ve čtyřicetileté práci svých rodičů a vrhnout se do oboru, ve kterém dotační pravidla nejsou nastavena rovně. Snažíme se jednat, ale nikdo nás neposlouchá, ani teď (narážka na Výborného, který se většinu času dívá do svých papírů a něco řeší se svým úředníkem, pozn. red.). Pohár trpělivosti se plní a nikdo nechce jednat, na naše žádosti přichází mlčení a arogance moci. Říkají nám, ať jdeme nizozemskou cestou. Máme svoji techniku, svoje traktory, to jsou naše tanky. Máme vyrazit na Prahu? Sám se řadím k umírněnému řešení, ale má víra v to už pohasíná,“ dodal Adam Lád.

Ministr zemědělství se po udělení slova nejprve intenzivně zajímal o to, zda se celé jednání nahrává, a jeho slova tak budou zpětně dohledatelná. „Ano, vše se nahrává,“ odpověděl mu šéf petičního výboru Tomio Okamura z SPD, který žádal ministra, aby byl maximálně věcný a stručný, protože čas na jednání je ohraničený.

Marek Výborný místo toho několik minut hovořil o petičním právu a o tom, že každý v české společnosti má základní právo podávat petice nebo se obracet na soudy.

Místo reakcí na řadu dotazů a kritiky, která od přítomných zemědělců na jednání petičního výboru zazněla, se ministr zemědělství pustil přímo do autorů petice. „Pokud chcete vést slušný dialog, tak ten se musí vést z obou stran. Vyhrožovat, že pojedete na Prahu, mi přijde jako těžko akceptovatelné a těžko pochopitelné. A ty transparenty z demonstrací, které tu byly ukázány v prezentaci, to mi přijde opravdu neslušné,“ uvedl ministr a snažil se vyvracet, že by vláda se zástupci zemědělců nejednala. 

Na ministrovi byla znát jistá nervozita, což se místy odrazilo v jeho projevu přerušovaném pauzami a mírným zadrháváním. To desítky lidí v sále, kam se shromáždilo zhruba 150 zástupců zemědělského oboru, nevydrželo a začali bručet nebo volat „hrůza!“, „mluv k věci“ apod.

Výborný se v reakci na to rozhodl přejít od „kárání“ zemědělců za jejich způsob vedení protestu k tématu setkání. Sdělil jim, že přicházejí ve špatný čas, protože vláda si prý musí zvolenou úpravu po jejím fungování v letošním roce teprve vyhodnotit na základě čísel, která však nemůže mít k dispozici letos. „Přicházíte s něčím, co těžko můžeme nyní posoudit. Nastavení systému reagovalo na tehdejší politickou debatu a bylo učiněno na základě debaty se všemi. Odmítám, že by šlo o útok na soukromé zemědělství, k ničemu takovému zde nedochází,“ uvedl ministr s tím, že se resort pokusí vše vyhodnotit v co nejkratším termínu. Neodpustil si opětovné rýpnutí vůči zástupcům petice, že „tímto způsobem jednání nedosáhnou žádných výsledků“.

„On nás sem nepřišel vyslechnout a debatovat o změně špatně nastaveného systému, vždyť on nás jen poučuje, vysmívá se a arogantně nás poučuje, jak vláda všechno dělá podle svého programu a dohody se všemi. Nic než arogance,“ poznamenal v sále jeden z přítomných zemědělců.

Poslankyně a stínová ministryně zemědělství za ANO Margita Balaštíková vyčinila ministrovi Výbornému za způsob, jakým zde se zemědělci mluví. „Pane ministře, vy jste se tu vysmíval příběhu člověka, který nám jen popisoval, jak těžce se mu v zemědělství pracuje. Ti lidé mají pravdu. Jsou to drobní vlastníci spojení do družstva, aby se jim pracovalo lépe a efektivněji. Nelžeme si tu do kapsy, že se s nimi někdo bavil. Oni se neustále hlásili, ale stále bylo vzkazováno, že na ně není čas. Můžete kroutit hlavou, jak chcete, pane ministře, ale já se jim snažím pomoct. Je čas ukončit politické hrátky a přestat se jim vysmívat,“ uvedla poslankyně.

Další ze členů petičního výboru, Radim Fiala z SPD, vzkázal ministru zemědělství, že nasedl do vlaku, který se obrovskou rychlostí řítí do zdi. „Česká republika směřuje k tomu, že tady žádní čeští zemědělci a potravináři nebudou. Žádný volný trh v rámci EU nefunguje, podívejte se do Polska, jak tam stát podporuje zemědělce. Například sadařům dávají takovou podporu, že se jim ta jablka zaplatí ještě před tím, než je k nám vyvezou a prodají, zatímco tady musejí sadaři své sady kácet a likvidovat, protože ta jablka nikdo nechce. Vám, zemědělcům, vzkazuji, abyste to vydrželi a nic neprodávali. Ústavní žalobu určitě podejte, nečekejte na nic. Chráníte majetek svůj a svých dětí,“ uvedl Fiala s dovětkem pro Výborného, že systém zemědělských družstev u nás skvěle funguje a není důvod do něho házet vidle.

Vystoupení ministra Výborného zemědělce rozhodně neuspokojilo a nijak neuklidnilo. Podle Jaroslava Láda, jednoho z autorů petice, šéf resortu zemědělství vůbec nechápe, v čem je problém a oboru nerozumí. „Vy jste nic nepředvedl, nic jste nenabídl. Že jednáte se všemi? Udělejte si pořádek na vlastním úřadě a určitě vám dohledají naše dopisy, které jsme vám psali a chtěli jednat. Nikdo na to nereagoval, nikdo,“ konstatoval Lád.

V České republice aktuálně podle zpráv zástupců zemědělců funguje zhruba 520 zemědělských družstev, která sdružují a hospodaří s majetky asi 90 tisíc vlastníků. „Představa, že by každý z těch 90 tisíc začal hospodařit sám soukromě jako fyzická osoba na svých pár hektarech, nedává žádný ekonomický smysl, byla by to sebevražda. A stát by to na dotacích stálo násobně víc. Samotní zemědělci to chápou, a proto hospodaří v rámci družstev, což je výhodnější pro všechny,“ padlo v závěru diskuse.

Poslanci petičního výboru text petice vzali na vědomí, ale odmítli přijmout usnesení, které by Ministerstvu zemědělství doporučilo zapracovat požadavky a námitky petice do své činnosti a legislativy. Důvod je prostý, v petičním výboru má většinu vládní pětikoalice a výsledek hlasování byl očekávatelný. Zástupci stovek zemědělských podniků své tažení za rovné podmínky v hospodaření podle svých slov nevzdávají a příště petici přednesou senátorům. Chystají se rovněž prostřednictvím potřebného počtu podpisů poslanců a senátorů podat ústavní stížnost.

 

Veřejné slyšení petice: Diskriminace v zemědělství 5.12.2023
www.youtube.com-
RaptorTV.cz_Hej, Občané!, z.s.

 

 

07.12.2023 16:58

Současná vláda ČR najisto ví, že trh s potravinami ovládá a zneužívá Oligopol potravinářských řetězců, není ale schopna (nebo možná i ochotna) jakékoliv nápravné akce

Definice pojmu (OLIGOPOL viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Oligopol ) znamená v případě potravinářských řetězců v ČR že tyto:

1. U vstupních cen potravinářských produktů (od zemědělských prvovýrobců - ovoce, zelenina, potravinářských podniků - pekárny, mlýny, jatka, mlékárny, konzervárny, pivovary a výrobci nápojů a další) neúměrně často i pod skutečné výrobní náklady stlačují nákupní ceny

2. U výstupních cen potravinářských produktů (spotřebitelé potravin-občané ČR) neúměrně navyšují konečné prodejní ceny a to i nad úroveň podstatně rozvinutějších ekonomik (SRN, Rakousko), ale i nad úroveň srovnatelných ekonomik (Polsko, Maďarsko, Slovensko), což potvrzují i šetření a kontrolní nákupy prezidenta i premiéra ČR ve výše uvedených státech

3. Při stlačení nákupních cen, navýšení prodejních cen, dochází k maximalizaci a reexportu zisku fakticky ze zdrojů všech poškozených občanů ČR do  zahraničí

U všech rozvinutějších ekonomik světa (kde by ČR dle ekonomických parametrů měla být) existují účinné právní donucovací prostředky k zamezení výše uvedených nekalých, v podstatě lichevních praktik, což se provádí nucenou likvidací, rozdělením nebo alespoň omezením oligopolních nebo monopolních podniků.

Nečinnost státních nebo volených politických orgánů proti nekalé činnosti oligopolů nebo monopolů, nebo dokonce výmluvy na neexistenci potřebné legislativy (po 35 letech od roku 1989) znamenají buď:

- nekompetenci (neschopnost) přímo dotčených (antimonopolní úřad) nebo i nepřímo dotčených (vláda, kontrolní úřad, politická volená reprezentace) státních orgánů a reprezentantů

nebo

- zainteresovanost (korupce) všech, kdo:

- hlásí, že nekalou činnost oligopolů či monopolů nevidí nebo vidí, ale nemohou proti ní nijak bojovat ze své státní či politické pozice

- popřípadě kombinace výše uvedených

Ne nadarmo se velmi nejen v čechách trefně definuje, že každý, kdo něco opravdu chce, hledá k dosažení cíle jen způsoby, když však někdo něco opravdu nechce, hledá pro to všechny důvody .....

 

 

 

 

Oligopol nevadí, tvrdí ÚOHS. Analýza ho kritizuje

Karolína Brodníčková,
Právo, 6. prosince 2023

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) aktivně nebrání zneužívání dominantího postavení na trhu, které vede ke zdražování potravin. Tvrdí to analýza expertní mezinárodní skupiny Frank Bold. Předseda ÚOHS Petr Mlsna ji pokládá za neodbornou. Tvrdí, že oligopol sám o sobě není pro trh problematický.

"Hlavní obranou proti vysokým cenám je dobře fungující vysoce konkurenční trh, který má zajistit Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Ten však dlouhodobě zaostává za antimonopolními úřady v dalších zemích EU," píše se v dokumentu Franka Bolda.

Kvalitě tržního prostředí podle něj nepřispívá oligopolní charakter trhů některých komodit, na který ve své letošní zprávě ze sektorového šetření poukazuje i antimonopolní úřad.

Ten konstatuje oligopol producentů i zpracovatelů u mléka, másla, kuřat i vajec. Za oligopol lze podle Franka Bolda pokládat i postavení obchodních řetězců, kdy pět největších skupin ovládá 84 procent trhu.

Mlsna však toto tvrzení odmítl. Analýza podle něj postrádá odborné parametry. "Je tendenční bez znalosti problematiky fungování trhu v oblasti maloobchodu," napsal Právu. "Existence oligopolu sama o sobě není pro fungování trhu souběžně problematická, mnohem důležitější je skutečnost, zda někdo má na relevantním trhu dominantní postavení a může ostatním článkům vertikálního řetězce diktovat svoje podmínky," míní Mlsna. Dodal, že v Česku žádný řetězec dominantní postavení nemá.

Ceny potravin začaly v České republice růst rychleji oproti průměru v EU v roce 2022. Dovážené přitom zdražovaly pomaleji než domácí. Podle průzkumu Zemědělského svazu loni narostly zisky zemědělců o 142 procent.

V sektorovém šetření na jaře došel antimonopolní úřad k tomu, že zvýšené náklady v prvovýrobě se přenáší na konečné spotřebitele, obchody si udržují stabilní obchodní přirážku nebo ji zvyšují.

"Cenové následování, stejně jako podobnost cen nejsou z hlediska soutěžního práva zakázány a samy o sobě nejsou důkazem zakázané cenové dohody, resp. kartelu," píše v závěrečné zprávě úřad. "Proto pouze na základě faktu, že u konkurenčních prodejců existují stejné prodejní ceny, nelze zahájit správní řízení pro porušení soutěžního práva a nelze ani provést tzv. šetření na místě v obchodních prostorách podezřelých soutěžitelů," dodal.

 

Chyba v prioritách?

Úřad tedy nedospěl k žádným zjištěním, na základě kterých by mohl problém řešit. Podle Franka Bolda si chybně staví priority a zaměřuje se na jednoduché případy kartelových dohod ve veřejných zakázkách, než aby se soustředil na problematické sektory, jako je potravinářský průmysl.

V Česku podle analitiků navíc chybí antimonopolnímu úřadu systematická oponentura, která je jinde v Evropě běžná.

Úřad by měl podle analýzy také projít restrukturalizací, aby se oddělil dohled nad veřejnými zakázkami od ochrany hospodářské soutěže. V Evropě je takové oddělení časté. "Ze systémových opatření by dále pomohlo zavedení rozumně dlouhých pořádkových lhůt pro rozhodnutí v prvním a druhém stupni. V současnosti pro tato řízení neplatí žádné lhůty," dodal Frank Bold.

 

Potraviny zdražily už o pětinu, od ledna poskočí ještě výš

Jakub Svoboda,
Právo, 6. prosince 2023

 

Od loňského ledna do letošního října zdražily podle statistiků potraviny v obchodech v průměru o pětinu. Od ledna poskočí o dalších sedm procent, řekl včera Právu prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Tvrdí, že i kvůli zvýšení plateb za energie dodavatelé řetězců chystají zdražování až o desetinu. Dřívější slib řetězců, že s poklesem daně z přidané hodnoty o tři procentní body v lednu sníží ceny potravin na pultech, podle Prouzy platí.

"Obchodní řetězce přenesou každé jedno procento snížené DPH do svých cen. Pokud nám ale přitom dodavatelé zvýší cenu potravin o deset procent, dojde k navýšení cen potravin o sedm procent," uvedl. Potravinářská komora nechce míru zdražování komentovat s tím, že by se mohla dostat do hledáčku antimonopolního úřadu. Potvrzuje ale, že na začátku příštího roku ceny potravin opět porostou.

"I když se snižují ceny surovin, ostatní náklady dál stoupají. Od nového roku stoupnou ceny elektrické energie, náklady na zaměstnance, obaly, odpady i daně. A tyto zvýšené náklady se budou muset promítnout do cen zboží. Dlouhodobě není možné vyrábět se ztrátou, a to platí i pro potravináře," sdělil Právu mluvčí komory Helena Kavanová.

Podle Prouzy cenu potravin poženou nahoru i opatření konsolidačního balčíku. "S jistotou to můžeme říct o kojenecké výživě a nealkoholických nápojích, u kterých se zvedne DPH," připomněl. Zvýšení regulované složky ceny energií pak bude podle něj "přímo ničivé".

S tím ale nesouhlasí ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Včera na síti X prohlásil, že nevidí důvod, proč by měly od ledna příštího roku ceny potravin růst. "Nevidím pro to žádný rozumný důvod kromě zájmu obchodních řetězců udržet si vysoké zisky," reagoval na Prouzu. Odmítá i argumenty, že k tomu povede mimo jiné vyšší zdanění firem nebo změny v zákoníku práce.

Podle ekonomů ale není očekávaný růst cen potravin v lednu příliš překvapivý. Nejspíš zdraží přesto, že se přesunou do sazby DPH z 15 na 12 procent. Podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Víta Hradila bylo očekávání poklesu cen potravin spíše zbožným přáním vlády. Připomněl, že v minulosti se snižování zdanění do spotřebitelských cen propisovalo maximálně z poloviny a zbytek zůstal v maržích firem.

Český statistický úřad uvedl, že např. u mouky stoupla průměrná cena od loňského ledna do letošního října o 17 procent, u chleba takřka o třetinu. Průměrná cena vajec byla vyšší o 38 procent, o 60 procent vzrostla průměrná cena cukru. O dalším zvyšování cen od ledna Prouza a zástupci řetězců začátkem týdne informovali ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL).

Podle Prouzy je problémem malá konkurence v potravinářství. "Na vině je hlavně obrovská vertikální koncentrace trhu. Je neuvěřitelné, že jeden holding v Česku ovládá anebo má významný podíl jak v distribuci zemědělských strojů, tak osivech a hnojivech, stejně jako v rostlinné i zemědělské výrobě. Pro řadu konkurentů je proto vstup na trh téměř nemožný," tvrdí.

Obchodní řetězce podle Prouzy hrají "férovou hru", během posledních dvou let podle něj nárůst cen tlumily.

Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal Právu sdělil, že výkupní ceny tuzemských zemědělců se i kvůli diktátu řetězců u většiny komodit pohybují pod evropským průměrem. Problém je podle něj skokový nárůst ceny, kterou zaplatí spotřebitel.

"Inflace, ve srovnání se zbytkem Evropy přibližně dvojnásobná, tu je tažena směrem vzhůru hlavně třemi faktory - cenou energií, vysokou mírou byrokracie a regulace a marží," uvedl Doležal.

Odmítá, že za vysoké ceny potravin v obchodech mohou zemědělci. "Na českém trhu neexistuje dodavatel, který by byl schopen vyjednat si nadstandardní cenu za svoji produkci, a už vůbec nikdo tu nemá šanci ovlivnit, za kolik se bude výrobek prodávat a kolik si na něm prodejce přirazí," řekl Doležal s tím, že řetězce si mohou kdykoliv cokoliv dovézt a tržní síla, a tudíž síla vyjednávací je jednoznačně na jejich straně.

"Podle analýzy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže osm největších zahraničních obchodníků ovládá kolem 90 procent tuzemského maloobchodního trhu a proti nim stojí 30 tisíc zemědělců. To je další faktor, který pokřivuje domácí trh a vytváří na něm nespravedlivé podmínky na ose zemědělec-potravinář-obchodník," tvrdí šéf agrárníků.

Vláda sice podle něj nemůže vstupovat do jednotlivých smluvních vztahů, ale zneužívání dominantního postavení a nekalé obchodní praktiky postihovat může.

 

Piráti a STAN viní úřad, opozice vládu

Karolína Brodníčková,
Právo, 6. prosince 2023

 

Výsledek jednání mezi ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL) a potravinářskými řetězci otrávilo opozici i vládní piráty a starosty. Plán řetězců v příštím roce ceny potravin opět zvýšit, navzdory slibům promítnout do nich tříprocentní snížení DPH, by měl mít podle řady politiků dohru u antimonopolního úřadu. Situaci bude řešit i vláda.

"Z pohledu ministerstva financí není ke zvyšování cen potravin žádný důvod. Vláda naopak kvůli vysokým cenám snížila v rámci konsolidačního balíčku DPH u potravin o tři procentní doby z 15 na 12 procent, a proto je legitimní očekávat, že se toto snížení promítne i do výsledných cen potravin pro zákazníky," napsal Právu mluvčí resortu financí Petr Habáň.

Vláda se tématem vysokých cen potravin bude prý dál zabývat, nejdřív se však detailně seznámí s výsledkem jednání Výborného se zástupci řetězců. To v pondělí skončilo oznámením, že v příštím roce potraviny zdraží navzdory předchozím slibům o snížení díky nižší DPH. Řetězce svůj krok vysvětlují zdražením cen energií, zvýšením nákladů na dopravu kvůli mýtnému a i zvýšením mzdových nákladů.

Předseda klubu pirátů Jakub Michálek ale vidí za situací nedostatečnou činnost antimonopolního úřadu.

"Regulační úřady v Česku bohužel až příliš často nedělají to, co si od nich zákonodárce sliboval, to asi vidí každý, kdo sleduje energetiku nebo veřejné zakázky. Stačí si vzpomenout na Bohemia Energy nebo to, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) prakticky paralyzuje tendry," řekl Právu.

"Kolik odhalili kartelů? Jak máme drahé volání a data? Celé je to o kvalitní, moderní a pružné správě ve veřejném zájmu, zatímco zde se dbá na formality a přeposílání papíru z místa na místo," dodal Michálek s tím, že pokud budou řetězce zneužívat svoje postavení a "spolknou" celé snížení DPH, tak by měla zasáhnout vláda. Ta by podle něj měla připravit i reformu antimonopolního úřadu.

S tím souhlasí i poslanec STAN Ondřej Lochman, který by revidoval zákon, podle něhož úřad funguje. "Za vysokými cenami potravin je monopolizovaný trh od surovin po prodej," řekl Právu. Vláda by podle něj měla dotačně podporovat menší výrobce proti velkým a tím pomoci k jejich větší konkurenceschopnosti. "DPH už si kvůli dluhu nemůžeme dovolit snižovat," podotkl Lochman.

O situaci okolo cen potravin se zajímal i místopředseda STAN Lukáš Vlček. Postoj řetězců ho prý rozzlobil. "Vláda prostřednictvím ministra zemědělství i nezávislý ÚOHS musí vyvíjet větší tlak proti monopolizaci českého trhu, která je jedním z hlavních důvodů vysokých marží v dodavatelském řetězci. Na jednu stranu neustále čteme, že se musí zdražovat, a na druhou společnosti oznamují každý rok rekordní zisky," poznamenal pro Právo.

Vyzval, aby se Češi jako zákazníci víc zaměřili na nákupy u lokálních producentů masa, mléčných produktů, zeleniny i pečiva. "Jako STAN v tomto podporujeme díky dotačnímu titulu ministerstva průmyslu Obchůdek i vesnické prodejny a v regionálních organizacích se snažíme o to, aby například do škol a dalších zařízení dodávali místní producenti," dodal Vlček.

Europoslankyně za ODS Veronika Vrecionová, která se tématem drahých potravin pravidelně zabývá, míní, že snížení DPH bude alespoň růst některých cen omezovat. "Osobně nárůst cen potravin v příštím roce nepovažuji za oprávněný vzhledem k nákladům, které se významně měnit nebudou, ať jde o cenu pohonných hmot, či energií, " řekla Právu.

 

ANO: Může za to drahá energie

Opozice vnímá jako viníka celé situace jednoznačně vládu. "Ten růst byl nevyhnutelný, pouze naivka se mohl domnívat, že ceny neporostou. Jestliže vláda přehodí 64 miliard korun poplatků za energie ze státu na spotřebitele a firmy, pak si každý dopočítá, že to přebije tříprocentní snížení DPH," řekl Právu stínový premiér ANO Karel Havlíček.

"Gigantická chyba vlády byla v roce 2022, kdy se nezastropovalo u výrobců energií, v důsledku čehož máme jeden z nejvyšších růstů cen energií v EU," dodal.

S kritikou přišel i poslanec Patrik Nacher. Ten se domnívá, že pokud by vláda kývla na návrh ANO snížit DPH na nulu, tak se to promítne v cenách.

Místopředseda SPD Radim Fiala zkritizoval Výborného, že nekoná ve věci víc. "Na tiskové konferenci řekl, že řetězce nedokážou vysvětlit, proč je cena zboží v Německu nebo Polsku nižší. To není odpověď a už vůbec ne řešení," řekl Právu.

Vložit by se podle něj měl i ÚOHS. "Myslím, že nástrojů, jak ohlídat, aby řetězce nezneužívaly dominantního postavení na trhu, včetně legislativních, můžeme vytvořit dostatek. Ministr Výborný si nechává vysvětlovat a nekoná," dodal Radim Fiala.


Premiér Petr Fiala ve spotu, ve kterém porovnával ceny německé a české nutelly.

 

Výborný: Je to nehorázné, pro zdražování potravin není důvod

Právo, 9.-10. prosince, 2023
Jakub Svoboda

Ceny zemědělců klesají, což by se mělo projevit v cenách potravinářů i v obchodech. Navíc energie jsou výrazně levnější než loni a u potravin klesne DPH. Pro jejich zdražení po Novém roce, které avizují řetězce, tak není legitimní důvod, řekl Právu ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Zdražování potravin bylo v posledních dvou letech u nás jedno z největších v Evropě. V některých okolních zemích jsou teď potraviny levnější. Proč to tak je?

Od května, června ceny potravin u nás klesaly. To se v říjnu zastavilo, respektive ten trend se trochu začal otáčet. Myslím si ale, že k tomu není důvdo. Nyní s prodejci vedeme spor, který souvisí s lednovým snížením DPH na potraviny o tři procenta. Ekonomové jsou toho názoru, že by se to mělo projevit v cenách na pultech.

Většina ale upozorňuje, že dřív se snížení DPH v cenách projevilo minimálně, protože rozdíl skončil v kapsách obchodníků. V září jste s Petrem Fialou po schůzce s řetězci uvedli, že nižší daň plně promítnou. Ty teď ale říkají, že ceny půjdou v lednu nahoru. Co se stalo?

To musí vysvětlit prodejci. V Česku působí několik faktorů, které nepříznivě ovlivňují cenový trend. Jedním z nich jsou oligopoly, kdy prodej potravin ovládá z téměř devadesáti procent osm obchodních řetězců zahraničních majitelů, takže konkurence na trhu je velmi nízká. Na druhou stranu situace v zahraničí není jiná, a přesto si tam titíž obchodníci nedovolí to, co u nás.

Problém je i v segmentu potravinářů, tedy výrobců. Týká se to například oblasti zpracování mléka, kde má velmi silné postavení několik velkých podniků jako Madeta nebo Olma. To opět snižuje konkurenci a snižuje tlak na přiměřenost cen. Přijde mi poměrně nehorázné, až bych řekl drzé, když někteří tito producenti hovoří o nutnosti zdražovat v situaci, kdy i ve špatných letech, kdy se dramaticky zvyšovaly ceny energií, jako třeba loni, měli poměrně solidní zisky v rozsahu i několika stovek milionů korun. Navíc díky podporám ze strany státu tyto společnosti nepocítily krizi, jak ji pocítily domácnosti.

Jak ale může vláda zasáhnout kromě veřejných apelů, které zjevně nefungují?

Máme v rukou nástroje k provádění kontrol, aby se pravidla dodržovala. Český zákazník má být ve stejném postavení jako kdekoliv jinde - v Bavorsku, v Polsku, na Slovensku. Já ve svém resortu dohlížím na kvalitu a bezpečnost potravin, ministerstvo průmyslu a obchodu má zase pod sebou obchodní inspekci, která má dbát na dodržování pravidel obchodu, například výpočtu slevových akcí. Máme tady Finanční správu pro oblast daní a hlavně antimonopolní úřad dohlížející na dodržování zákona o významné tržní síle. Myslím, že je zde prostor k tomu, abychom dokázali i tímto vedlejším způsobem tlačit na férovost a kulturu obchodu v Česku.

Řetězce argumentují, že ceny potravin přes nižší DPH v lednu stoupnou, protože dodavatelé zdraží až o 10 procent. Tomu se vláda nemůže moc divit, když prodražuje podnikání zvýšením korporátní daně, daně z nemovitostí či mýta, a vedle toho zásahem státu opět vzrostou platby za elektřinu.

No, to je otázka. Hovořil jsem se zástupci Svazu pekařů a cukrářů, kteří mají energeticky nejnáročnější potravinářský provoz. A ti říkají: nemůžeme si sice vyskakovat, ale nemáme důvod od prvního ledna zdražovat. A pokud to říkají pekaři, tak ti ostatní jsou na tom jak? Nejvíce tady vykřikují ti, kteří vykázali za loňský rok zisky v řádu desítek, nebo dokonce stovek milionů. A ještě teď přišli s tím, že musí zdražit.

O kom mluvíte?

Mířím třeba k panu Milanu Teplému, který tady před čtrnácti dny začal brečet, že bude muset zdražit. Přitom jeho Madeta měla loni čistý zisk dvě stě dvanáct milionů. V loňském, krizovém roce.

Jak tedy vidíte lednové přeceňování?

Omlouvám se, nemám křišťálovou kouli a netroufnu si říct jak to bude.

Pohlídá si vláda, zda se pokles DPH v cenách potravin projeví?

To je role kontrolních orgánů, a v tomto případě tedy hlavně antimonopolního úřadu.

Řetězce budou patrně argumentovat rostoucími náklady dodavatelů, možná i u sebe.

Z hlediska nákladů spojených s elektřinou jsou supermarkety na standardním napětí, nikoliv vysokém, jako možná ti pekaři. Trochu svítí nebo chladí potraviny. Při ročním zisku 12 miliard se řetězce na drobné zvýšení cen energie vymlouvat nemohou.

Co mají ale lidé dělat, pokud ceny v lednu opět vystřelí? Mají dál jezdit nakupovat do Německa nebo do Polska?

K růstu cen potravin od ledna není legitimní důvod. Ceny zemědělců několik měsíců v řadě výrazně klesají, to by se mělo projevit v cenách potravinářů a následně i v cenách obchodníků. Navíc ceny energií jsou na výrazně nižší úrovni než před rokem. Stejně jako neurčuji, za kolik se mají prodávat potraviny, tak neurčuji lidem, kde mají nakupovat. Je to svobodná volba každého z nás. Věřím, že obchodníci se, i na základě tlaku posledních dní a toho, co se objevuje ve zpravodajství, ještě chytí za nos a zdražení si rozmyslí.

Ceny potravin stouply od začátku loňska v průměru o pětinu a celý problém se řeší už rok a půl. Před měsícem si premiér Fiala v Německu ověřil, že se tam dá srovnatelný nákup pořídit levněji. Řekl, že bude chtít od nadnárodních firem vysvětlení. Už ho na vládě máte?

To je otázka na pana premiéra.

Vedle toho se stále řeší i horší kvalita výrobků ve stejném balení...

Velmi dbám na to, aby nebyla porušována pravidla zakazující dvojí kvalitu potravin. To jsme nakonec jako lidovci prosadili už za Mariana Jurečky, když byl ministrem zemědělství, a musí se to dodržovat.

Jak na to dbáte?

Prohřešků v oblasti dvojí kvality potravin je minimum, výrobci si na to dávají pozor. Kontroly Státní zemědělské potravinářské inspekce odhalily od doby platnosti zákona jediný větší případ porušení pravidel pro dvojí kvalitu potravin. Je vidět, že když se chce, tak to jde.

Po tom, proč je jinde levněji, pátrá vláda už velmi dlouho. A vysvětlení, proč je stejný nákup i o 70 procent levnější v Polsku, ostatně dluží řetězce i vám...

Toto číslo je z průzkumu polských novinářů a tu odpověď já neznám. Je třeba se ptát řetězců. Tu otázku jsem jim v pondělí položil a odpověď jsem na ni nedostal.

Jako možné vysvětlení se nabízí i polská nulová DPH na potraviny, která bude platit minimálně od jara...

Jen velmi částečně. Ten nákupní košík byl v Česku o 70 procent dražší. Zohledněme vedle DPH 15 procent ještě cenu vstupů, která může být u nás třeba kvůli energiím o něco málo vyšší, tak plus pět procent, ale stejně tam pořád zbývá 50 procent rozdílu.

Jak si to vysvětlujete?

Vím, jaké vztahy a poměry panují mezi dodavateli a těmi velkými osmi řetězci. Pro mě obchodní přirážka není sprosté slovo. Zemědělci, když vyrábějí nebo produkují pšenici, mléko, tak také musí vykázat nějaký přiměřený zisk, který mohou potom reinvestovat do svého provozu. To náleží určitě i řetězcům. Ale kladu si otázku, ať si na to zodpoví každý čtenář. Je výše obchodní přirážky 261 procent přiměřená? Plyne z toho spravedlivý zisk?

To je váš oblíbený příklad s mrkví?

Ano, ale mohl bych takto pokračovat. To samé se týká mléčných výrobků nebo masa. Hovořil jsem o tom s mnoha producenty.

Mně farmář Karel Horák popisoval, že na začátku prosince prodělával dvě koruny na litru mléka, kdy mlékárna si ponechá pět procent zisku, ale řetězce mohou mít přirážku kolem šedesáti procent.

Také jsem s ním mluvil.

Farmář upozornil, že řetězce určují cenu mlékárně. A míní, že by jim mělo stačit dvacet procent obchodní přirážky. Dvacet procent by pak mohly nechat prvovýrobcům, aby měli nějaký zisk, a o dalších dvacet by mohly snížit cenu mléčných výrobků.

S tím já naprosto souhlasím.

Ale jak na to? Můžete použít například zákon o významné tržní síle? Jen veřejný apel asi nestačí.

Musíme využít neformální tlak vůči řetězcům, který zatím, zdá se, ne úplně zcela funguje. Už jsem mluvil i o využití kontrolních mechanismů. Mám pod sebou kvalitu a bezpečnost potravin. Když řetězce říkají, jak je všechno v pořádku a transparentní, tak se nemusí ničeho bát. My to ale chceme zkontrolovat.

Namístě je podívat se i na úpravy zákonů. Provádíme v tuto chvíli detailní analýzu soutěžního práva, práva hospodářské soutěže a myslím, že toto bude v příštích týdnech téma na jednání vlády. Protože co můžeme označit jako kulturu obchodu v okolních státech, tak v České republice bohužel úplně nefunguje. Budeme hledat nástroje k tomu, aby to fungovalo. Abychom dokázali rozbít i oligopoly a vytvořili fungující konkurenční prostředí, což se projeví v rozumných, spravedlivých, přiměřených cenách.

Můžete být konkrétnější?

Omlouvám se, ale zatím nemohu.

Hodláte jít cestou regulace? Anebo zlepšování vstupních podmínek, aby se na trh dostalo víc hráčů a stoupla konkurence?

Co se týká zvyšování počtu hráčů na trhu, to není role státu. A otázka nějaké regulace je až úplně to poslední, co by mělo být na pořadu dne. Pro mě je důležitější vytvořit takové parametry i pravidla hospodářské soutěže, která určí jasné mantinely pro férovost obchodu. Včetně dopadu na koncového zákazníka.

Přišel jste s plánem na srovnávací aplikaci cen, ale po pár dnech jste konstatoval, že řetězce vám nedají data a bez nich to nepůjde. Jde to tedy celé k ledu?

Ne, to bych neřekl. Samozřejmě, aby nějaký podobný projekt, jako je třeba v Řecku nebo i jinde, fungoval, musíte ta data za určité položky pravidelně sbírat. Domníval jsem se, že by tento projekt mohl fungovat partnersky. Ale odpověď řetězců byla taková, že to nemůže fungovat a je to nápad, který nic nepřinese. Kromě jednoho, českého řetězce JIP, který přislíbil plnou součinnost, se ostatní k tomu postavily zády a upřímně bez dat žádnou takovou aplikaci nejste schopen spustit.

Údaje o cenách mohou sbírat třeba studenti v terénu. Navíc jsou i soukromé srovnávače, se kterými by bylo možné spolupracovat. A snad i ČSÚ dostává data od řetězců?

Statistický úřad ta data o cenách nesbírá na týdenní bázi. A ano, jednáme i s provozovateli podobných aplikací, ale vždy je nutná součinnost ze strany samotných prodejců, kdy by i jimi uváděnou cenu museli po určitou dobu také garantovat.

Podle volebních průzkumů lidovci balancují na hraně vstupu do Sněmovny. V kuloárech se říká, že příští rok můžete kandidovat na předsedu strany. Můžete to potvrdit?

Ne, o tom teď nepřemýšlím. Mám mnoho starostí s tématy, která se dotýkají českých farmářů a zemědělců. Řešíme podporu venkova, otázky obnovy lesů, vodohospodářskou infrastrukturu a mnohé další. A hlavně máme předsedu strany, který je zároveň úspěšným vicepremiérem a dělá obrovské penzum práce na ministerstvu práce a sociálních věcí. Nyní nás čeká prosazení jím navržené penzijní reformy. Ta bude garancí a jistotou pro mladší generace, že budou mít důstojné penze. Nevidím důvod, proč jakkoliv zpochybňovat pozici Mariana Jurečky jako předsedy vládní strany.

Marian Jurečka hovoří o tom, že lidovci jsou sociálním svědomím vlády. Není ale potřeba na tom ještě zapracovat? Lidé citlivě vnímají zkrácení předčasných penzí a valorizací či prodlužování věku odchodu do důchodu. Vaši ministři pak v době rekordního propadu reálných příjmů hlasují pro zmrazení platů a zvyšování daňové zátěže zaměstnanců i živnostníků...

Náš závazek sociálně odpovědné politiky se snažíme naplňovat v kontextu reálných finančních možností státu. Nynější vláda vznikla na půdorysu odpovědné správy státu, kdy jsme řekli, dáme do kupy státní rozpočet a veřejné finance. To s sebou nese velké nároky, velké oběti, ale když se podíváte na naše kroky, které děláme, tak dopad na sociální oblast je relativně velmi malý. Protože se ji snažíme chránit. Penze za naší vlády rostou historicky nejrychleji, od ledna příštího roku opět vzrostou všem. Snažíme se maximálně pamatovat na rodiny, dokázali jsme zachovat slevu na manželku, i když s omezením do tří let věku dítěte. Zvýší se rodičovský příspěvek. Nechceme ale, abychom dopadli jako rodina, která si dopřává výrazně víc nad rámec svých příjmů a potom skončí v exekuci. Stát by mohl dopadnout úplně stejně.

 

 

06.12.2023 11:59

Efekt svatého Matouše

Efekt svatého Matouše

Petr Kamberský, komentátor LN
Lidové noviny, sobota 2. prosince 2023

Je to takový marginální aspekt světových dějin, ale už dávno před politickou korektností a inkluzí nahrávaly dějiny menšinám. Tedy spíše jejich některým příslušníkům, kteří mívali výrazně nedproporční zastoupení v elitách své doby - a nemluvíme jen o Židech a Arménech. V době dominantního katolicismu jsme měli silné osobnosti z evangelických denominací (TGM coby pars pro toto), v posledních anticírkevních dekádách pak z řad římských katorlíků. Chlívek rád připomíná, že tři ze čtyř posledních premiérů byli.... hodní katoličtí hoši z Moravy. Bezpochyby tak znají i Evangelium svatého Matouše a jeho verše na konci podobenství o služebních a půjčených hřivnách: "Neboť každému, kdo má, bude dáno a přidáno; kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má."

Myslíte, že se Chlívek zbláznil a plete si noviny s nedělní školou? Právě naopak. Jímá ho neskutečný vztek, že doktorům se stotisícovými platy vláda nasype dalších deset miliard, ale pro školníky a uklízečky, kteří často dělají za minimální mzdu a nemají z čeho koupit dětem ponožky, nemá ani polovinu. Učitele protestující kvůli podmínkám pro nepedagogy poslala vláda k šípku, ale před lékaři, požadujícími méně práce za více peněz, si lehla na zádíčka a zatřepala nožkama. Hanba, hanba, třikrát hanba!

Aby nedošlo k mýlce - Chlívek lékařům přeje pěkné peníze a nijak netouží po tom, aby jej v pondělí ráno léčili lidé, kteří měli nepřetržitou službu od pátečního večera. Ale, zatraceně, jak je možné, že kuchařům a kuchařkám ve školních jídelnách nabízíme 18 či 20 tisíc? Vybíráme-li na daních omezené zdroje, jak to, že se v časech zdražování a úspor najdou peníze na přidání jen těm nejbohatším?

Za 20 tisíc hrubého si při dnešních cenách zaplatíte tak akorát nájem v garsonce, složenku za elektřinu a pak kus konopného provazu, protože na jídlo či pleny pro děti vám nezbude ani halíř.

Na tyhle lidi dělá vláda dlouhý nos, zatímco lékařům, jejichž průměrný výdělek v privátu je 102 a ve státním 105 tisíc (ano, včetně služeb a přesčasů), vykouzlí premiér deset miliard takřka obratem?

Z hlediska čiré, bezskrupulózní politické taktiky lze vládu chápat. Po velikém protestu škol, po většinové podpoře, již získala školská stávka u veřejnosti a jednoznačné u médií, si vláda nemohla dovolit protest ve špitálech spojený s omezováním péče. Jasná věc, Chlívek má pro reál-politiku pochopení.

Ale nelze zároveň nevidět, jaký vzkaz vládí koalice posílá národu: chudí kuchtíci a školnice nás nevolí, ti ať si táhnou do zelí. Zato takřka padesát tisíc lékařek a lékařů, to je skupina, o kterou se královsky postaráme!

Efekt svatého Matouše je koncept, který zavedl veliký sociologický teoretik R. K. Merton a jímž popsal, jak se slavní vědci stávají slavnější a neznámí, byť třeba talentovanější, jsou marginalizováni. Tento efekt jde ukázat na řadě oblastí, ale smyslem sociální politiky je přece pravý opak! Dnešní vzteklou tirádu proto zakončíme nelítostně a pokryteckou vládu umlátíme jinými verši ze svatého Matouše: "Běda vám, zákoníci a farizejové, pokrytci! I vy se navenek zdáte lidem spravedliví, ale uvnitř jste samé pokrytectví a nepravost."

06.12.2023 11:11

Rekviem za Uložto.cz

Rekviem za Uložto.cz

Ondřej Neff, Lidové noviny, pondělí 4.prosince 2023

Slušný nekrade. I malá krádež je neslušná. V desateru nadiktovaném samotným Hospodinem je příkaz "nepokradeš" jednoznačně uveden. z pohledu lidského práva je to trestný čin, z hlediska mravního hanebnost a nahlíženo z ještě vyššího patra je to hřích.

Kdo vzal na vědomí obsah titulku a ví, co znamená, pochopil, že chodím kolem horké kaše. Uložto.cz vypadá jako internetová adresa. Rekviem, v přeneseném slova smyslu, je bědování nad něčím, co už není. Ano, Uložto.cz je od 1. prosince nedostupné. Tato webová stránka vedla k virtuálnímu prostoru, do kterého jste mohli ukládat texty. Obrázky. Počítačové programy. Muziku a filmy.

A jsme u toho. Mohli jste to uložit sami pro sebe, ale zároveň k tomu měl přístup kdokoli jiný a vcelku snadno to vyhledal a stáhl si to k sobě do svého počítače. Fungovalo to tak, že jste si mohli najít a stáhnout film. Nebo hudební album, naskenovanou knihu. Že je to krádež?

Je to krádež jako řemen. Zde stojím s hlavou sklopenou. Používal jsem Uložto.cz opakovaně, neomluvitelně, někdy ale omluvitelně: to když po mně někdo chtěl text mé povídky. Vzpomněl jsem si, ve které sbírce vyšla, stáhl jsem si pirátsky pořízenou kopii a ejhle, měl jsem vlastní práci. za tohle mi u nebeské brány uši neutrhnou, až se budu zpovídat ze svých hříchů. Vrhnou se na ně kvůli filmům. Těch jsem si postahoval nepočítaně.

Až se mi budou sápat po uších, budu se hájit. Řeknu jim, že jsem při tom měl blbej pocit. Taky jim řeknu, že bych si zmíněný film rád koupil, že jsem byl abonovaný na rozmanité videotéky a streamovací služby. Jenže tam mají tuze omezený výběr, kdežto na Uložto.cz určitě nebylo všechno, ale jistě tam toho bylo násobně víc než ve standardních videotékách.

Vždycky jsem si říkal (to jim povím v obavě o uši), proč to sakra někdo nějak nezařídil, aby se filmy daly takříkajíc do placu? Jako se to stalo s knížkami. Za časů, kdy byl ve světě ještě pořádek, bývalo v tiráži napsáno, že se daný výtisk nesmí dál prodávat, nebo dokonce ani půjčovat. Antikvární prodej knížky je svým způsobem taky porušení autorských práv. Z mého hlediska je to jedno, jestli si moji knížku někdo koupí v antikvariátu, nebo si ji stáhne jako pdf nebo jakkoli jinak na Uložto. Kdyby filmy byly přístupné, rád budu platit za stažení, ale ať je k dispozici fakt všechno!

Tohle jim u nebeské brány povím a dopředu vím, kam mě pošlou. Musely by se změnit zákony a předpisy. Musel by se vymyslet systém, jak filmovým tvůrcům stahování kompenzovat. Snazší je to zakázat, takže tisíce a tisíce filmových děl budou nedostupné.

To je chmurný závěr a zachmuřenost k truchlení patří. Nabídnu realistickou variantu.

Uložto zatrhli a objeví se něco jiného. Zákaz je podnět pro vynalézavost, ale tohle bude u nebeské brány obhajovat někdo jiný.

 

03.12.2023 17:14

Hodnocení jemné aromatické odrůdy chmele Saaz Shine-Vladimír Nesvadba, Jitka Charvátová, Sabina Trnková

Hodnocení jemné aromatické odrůdy chmele Saaz Shine

Chmelařský institut s.r.o., Kadaňská 2525, 438 01 Žatec, Czech Republic

Výzkumný ústav pivovarský a sladařský

Publikováno online: 15. října 2022

KVASNÝ PRŮMYSL

Kvasny prumysl (2022) 68: 642–646
https://doi.org/10.18832/kp2022.68.642

 

ABSTRACT

Odrůda Saaz Shine byla registrována v roce 2019. V letech 2017 až 2021 byla testována ve dvou oblastech Chrášťany (bez závlah) a Stekník (se závlahou). Průměrný výnos chmele ve Stekníku je 2,62 t/ha a v Chrášťanech 2,54. t/ha. Nebyl stanoven žádný průkazný rozdíl ve výnosech. Průměrný obsah alfa hořkých kyselin byl v Chrášťanech 4,67 % a ve Stekníku 3,18 %,bylo zjištěno, že je obsah alfa hořlých kyselin v Chrášťanském Žatci prokazatelně vyšší než ve Stekníku. V chrášťanském chmelu (0,65 g/100 g) je průkazně vyšší obsah silic než ve Stekníku (0,34 g/100 g), složení silic se však průkazně neliší. Vůně chmelových šišek z obou oblastí je totožná. Jejich středně intenzivní vůni lze popsat jako jemně chmelovou s nádechem ovoce a citrusů na pozadí.
 

 

Klíčová slova: hop; Humulus lupulus L.; odrůda; výnosk; chmelové pryskyřice; chmelové silice

 

1 ÚVOD

Šlechtění jemného aromatického chmele má v České republice dlouholetou tradici. První klonovou selekci provedl Kryštof Semš z Vrbice u Roudnice v úštěcké populaci v roce 1853 a Semš zde nesl pozitivní selekci ve svém chmelovém porostu. Přesto je to Doc. Karel Osvald, který je zakladatelem moderních šlechtitelských metod. Uplatnil klonovou selekci v původním regionálním porostu chmele a zajímal se o selekci klonů od roku 1927. České šlechtění chmele díky jeho dlouholeté snaze získalo tři klony, které byly po šlechtiteli nazvány jako Osvaldův klon 31, Osvaldův klon 72 a Osvaldův klon 114 (Fric, 1992). Klony dnes pokrývají 90 % celkové plochy pěstování chmele v ČR. Hybridizace, tedy křížení, se ve chmelařství začala uplatňovat od 60. let 20. století (Neve, 1991). Šlechtění jemného aromatického chmele je založeno na křížení Žateckého poloranného červeňáku s genotypy, které pocházejí z ŽPČ a přenášejí jemně aromatické znaky na své potomky. Díky tomu byl v roce 2010 registrován Saaz Late, pěstovaný na ploše 32 ha.
 
Program šlechtění nových aromatických odrůd chmele pocházejících z ŽPČ byl zahájen v roce 1995. Výsledkem byla registrace tří nových odrůd Saaz Brilliant, Saaz Comfort a Saaz Shine, které vykazují řadu znaků shodných se Žateckým poloraným čeveňákem, obvykle překládán jako Saaz (Nesvadba et al., 2020). Všechny nové odrůdy jsou v současnosti pěstovány v poloprovozních podmínkách, provádějí se na nich pivovarské zkoušky a zkušební várky uvařené v provozních pivovarech. Autoři Nesvadba et al. (2021a) hodnotili intenzitu a charakter hořkosti u Saaz Shine a porovnávali ji se Saaz Late a Saaz Comfort. Obrázek 1 jasně ukazuje, že je rozdíl v době, kdy pivo dosáhlo nejvyšší intenzity hořkosti. Saaz Comfort dosáhl maximální intenzity po 12 sec., ŽPC a Saaz Shine po 15 sec. a Saaz Late po 16 sec. Co se týče nástupu a dosažení intenzity hořkosti, Saaz Shine a ŽPC jsou si velmi podobné, liší se však charakterem doznívání. Je zřejmé, že Saaz Shine si ze všech odrůd uchovává nejvyšší intenzitu hořkosti nejdéle a její postupný pokles začíná až po 21 sec.; jeho charakter odeznění je po této době shodný se ŽPC.
 
Šlechtění chmele se v posledních letech obecně zaměřuje na odolnost vůči biotickým a abiotickým vlivům, zejména na odolnost vůči suchu (Nesvadba et al., 2021b). Expedicemi do suchých oblastí se odebírají vzorky divokého chmele (Nesvadba et al., 2009), které lze následně využít pro šlechtění v suchých podmínkách. Zároveň musí genotypy vykazovat odolnost vůči peronospoře chmele. Genetické zdroje chmele představují výchozí šlechtitelský materiál (Charvátová et al., 2017). Odrůdy chmele musí být odolné vůči houbovým chorobám (Trefilová et al., 2022), snášet sucho (Nesvadba et al., 2022) a musí splňovat požadované agrotechnické vlastnosti. Také musí být skladovatelné, mít vysoké výnosy a potřebný obsah pryskyřice (Čerenak et al., 2015).

Obrázek 1 Intenzita a charakter doznívající hořkosti u odrůd s jemným aroma

 

2 MATERIÁL A METODY

 

Saaz Shine byl zaregistrován v roce 2019 jako jemná aromatická odrůda chmele pro české pivo. Byl vyšlechtěn výběrem potomků z mateřské rostliny Sládek a samčí rostliny Žatecký poloraný červeňák (dále jen ŽPC). Rostlina má střední velikost a pravidelný oválný tvar. Révy jsou červenozelené, 14–18 mm silné. Pazochy se chmelem jsou středně dlouhé a chmelové hlávky mají vysokou hustotu od 0,5 m od země. Výnos se pohybuje mezi 2,0 až 2,6 t/ha. Jeho vůně je středně intenzivní a jeho charakter se hodnotí organolepticky. Saaz Shine se dobře používá při vaření ležáku a IPL stylu.
 
Saaz Shine byl vysazen ve dvou oblastech:
 
• oblast Stekník – Žatecko u řeky Ohře se středně těžkou půdou a zavlažovanou chmelnicí,
 
• Chrášťany – suché Rakovnicko se středně těžkou půdou, kde není chmelnice zavlažována.
 
Testy byly zahájeny na podzim 2016. Výnos chmele byl hodnocen pouze v letech 2018 až 2021, protože není hodnocen v prvním roce pěstování. Sklizeň chmele byla provedena zkušební česačkou Wolf. Výnos se udává v kilogramech čerstvého chmele (dále jen kg/rostlina). Přepočet výnosu chmele je dán počtem rostlin na 1 ha, což při rozteči 1,14 × 3,00 m je 2 900 rostlin). Koeficient sušiny na suchá chmel je 4. V letech 2017 až 2021 byl hodnocen obsah a složení chmelových pryskyřic (EBC 7,4 in Krofta, 2008) a obsah a složení chmelových silic kapalinovou chromatografií.
 
Byla vypočtena základní statistika: průměr (x) a směrodatná odchylka (s). Relativní míra variability se používá k porovnání různých úrovní ve skupině. Získané míry variability jsou bezrozměrná čísla (obvykle v %), která umožňují porovnat variabilitu statistických znaků s jinou měrnou jednotkou. Pro zpracování dat byl použit variační koeficient (Vk), který udává rozsah odchylky v %. Ke stanovení průkazného rozdílu mezi odrůdami byl použit T-test. Uvedený rozdíl mezi skupinami je založen na úrovni statistické významnosti α, která definuje pravděpodobnost rozdílu mezi testovanými skupinami (Meloun a Militký, 1994). Např. uvedená úroveň důležitosti, kde α = 0,01 říká, že hodnocené skupiny se s 99% pravděpodobností budou lišit.

 

3 VÝSLEDKY A DISKUSE

Pokus pro porovnání odrůd byl proveden ve dvou oblastech: na Stekníku u Ohře, kde se používá závlaha, a v Chrášťanech na Rakovnicku, což je suchá oblast bez závlah. Výnosy byly hodnoceny v letech 2018 až 2021. Průměrný výnos chmele ve Stekníku byl 2,62 t/ha a v Chrášťanech 2,54 t/ha. Nebyl stanoven žádný průkazný rozdíl mezi výnosy. Výnosy v jednotlivých letech jsou uvedeny na obrázku 2. Výnos chmele v Chrášťanech se pohyboval od 2,01 do 2,96 t/ha a ve Stekníku mezi 1,34 a 3,72 t/ha. Saaz Shine v Chrášťanech vykazuje za čtyřleté období nižší variabilitu 17,14 %. Oproti tomu je variabilita u Stekníku vyšší, tj. 37,36 %. Saaz Shine se zdá být plastickou odrůdou, jejíž výnosy v nezavlažovaných podmínkách nekolísají.

Obrázek 2 Výnosy chmele

 

Průměrný obsah alfa kyselin byl 4,67 % a v Chrášťanech se pohyboval od 3,33 % do 5,36 % (tab. 1). Ve Stekníku byl průměrný obsah alfa kyselin 3,18 % a pohyboval se od 2,58 % do 4,17 % (tabulka 2). Výsledky ukazují, že obsah alfa kyselin byl průkazně vyšší v Chrášťanech než ve Stekníku. Dále je zřejmé, že oba obsahy beta kyselin, xanthohumolu, poměr alfa/beta, podíly kohumolonu a kolupulonu jsou téměř totožné (statisticky průkazně se neliší). Variabilita obsahu a složení chmelových pryskyřic je na stejné úrovni, kromě obsahu xanthohumolu (variabilita ve Stekníku je dvakrát vyšší než v Chrášťanech). Je třeba upozornit na skutečnost, že Saaz Shine má za sucha vyšší obsah alfa kyselin a zároveň si zachovává obsah a složení ostatních částic pryskyřice.

 

Tabulka 1 Obsah a složení chmelových pryskyřic v oblasti Chrášťan

Tabulka 2 Obsah a složení chmelových pryskyřic v oblasti Sketník

V obou oblastech byl hodnocen obsah a složení chmelových pryskyřic. S 99% pravděpodobností má Saaz Shine vyšší obsah silic v Chrášťanech (0,65 g/100 g) než ve Stekníku (0,34 g/100 g). Obrázek 3 ukazuje, že podíly myrcenu a selinenů jsou vyšší v Chrášťanech. Na druhou stranu podíly karyofylenu a humulenu jsou ve Stekníku vyšší. T-test nám pomohl definovat, že esenciální oleje nejsou statisticky odlišné.
 
Vůně chmelových šišek v obou oblastech je totožná. Vyznačuje se jemnou chmelovou vůní s nádechem ovoce a citrusů na pozadí. Jeho intenzita je mírná (2022), jak ukazuje obrázek 4.

 

4 ZÁVĚR

Dosažené výsledky ukazují, že Saaz Shine je odrůda vhodná do suchých oblastí, kde dosahuje vyššího obsahu alfa kyselin a přitom si zachovává téměř podobný výnos, obsah a složení. V současné době se v Chrášťanech pěstuje odrůda Saaz Shine na ploše 1 ha, která bude v roce 2023 navýšena o 3 ha. Několik dalších pěstitelů chmele, např. z Nesuchyně, Běsna a Staňkovic odrůdu testují a poloprovozní plochy se v roce 2022 rozšíří do dalších regionů. Minipivovary a pivovary zkouší Saaz Shine a některé jej již pravidelně zařazují do výroby piva. Odrůda se vyznačuje příjemnou hořkostí, která v pivu po delší dobu jemně doznívá.
 
V současné době řemeslné pivovary jako Pioneer Žatec, Cobolis Praha, Nomád Děčín, Máša Řevničov, Moravia Brno používají odrůdu, která byla využívána i ve velkých pivovarech jako Holba Hanušovice a Zubr Přerov. Dosažené výsledky naznačují, že odrůda Saaz Shine si postupně získává pravidelnou pozici v mnoha pivovarech.

 

5 PODĚKOVÁNÍ

Tento článek vznikl v rámci projektu NAZV QK21010136 s názvem „Uplatnění nových odrůd a genotypů odolných vůči suchu při chmelařství a vaření piva“ Ministerstva zemědělství ČR.

 

Obrázek 3 Složení chmelových silic

Obrázek 4 Charakter žateckých hlav chmelu

 

6 LITERATURA

Atlas Českých odrůd chmele (2022). Chmelařský institut Žatec. ISBN 978- 80-87357-11-8 

Charvátová, J., Štefanová, L., Nesvadba, V. (2017). Collection of hop genetic resources in the Czech Republic. In: F. Weihrauch, ed. Proceedings of the Scientific-Technical Commission 25–29 June 2017, St. Stefan am Walde, Austria. Wolnzach: Scientific-Technical Commission of the International Hop Growers Convention, 2017, p. 98.

Čerenak A., Radišek S., Košir I.J., Oset Luskar M., Kolenc Z., Jakše J., Javornik

B. (2015). Recent Advances in Slovenian Hop Breeding. In: Book of Abstracts of IVth Int. Humulus Sympozium, Yakima, Aug 4–8, 2015, p. 42.

Fric, V. (1992). Odrůdová skladba a ozdravovací proces chmele v ČSFR, Chmelařství, 85–86.

Krofta, K. (2008). Hodnocení kvality chmele: Metodika pro praxi 4/2008. Hop Research Institute, Ltd., Žatec, 52 pp. ISBN 978-80-86836-84-

3 Available in Czech from: https://invenio.nusl.cz/record/170477/files/nusl-170477_1.pdf

Meloun, M., Militký, J. (1994). Statistical processing of experimental data. Plus, Praha, pp. 52.

Nesvadba, V., Patzak, J., Krofta, K. (2009): Variability of wild hops. Proceedings of Scientific Commission of IHGC, León, Spain, June 21-25, 13–16.

Nesvadba, V., Charvátová, J. (2020). New fine aroma varieties of hops Humulus lupulus L.) Saaz Brilliant, Saaz Comfort, Saaz Shine and Mimosa. Kvasný průmysl, 66(4), 320–330. https://doi.org/10.18832/ kp2019.66.320

Nesvadba, V., Olšovská, J., Straková, L., Charvátová, J., (2021a). Evaluation of Czech hop varieties. Kvasný průmysl, 67(2), 428–434. https://doi.org/10.18832/kp2021.67.428

Nesvadba, V., Hervert, J., Krofta, K., Charvátová, J., (2021b). Evaluation of Czech hop varieties in beer. Kvasný průmysl, 67(6), 529–536.

https://doi.org/10.18832/kp2021.67.529

Nesvadba, V., Donner, P., Charvátová, J. (2022). Hop breeding in the Czech Republic. In: F. Weihrauch, ed. Proceedings of the Scientific-Technical Com-mission 03–07 July 2022, Lugo, Spain. Wolnzach: Scientific-Technical Commission of the International Hop Growers' Convention, pp. 13–16.

Neve, R.A. (1991). Hops. London, Chapman and Hall, 266 pp. ISBN: 978-9401053754

Trefilová, M., Nesvadba, V., Charvátová, J. (2022). Evaluation of resistance to Pseudoperonospora humuli and of the content of alpha acids and hop oils in hops of selected genetic resources of hop Humulus lupulus L. Czech Journal of Genetics and Plant Breeding, 58(1), 36−42.

https://doi.org/10.17221/70/2021-CJGPB

03.12.2023 15:54

Evaluation of fine aroma Saaz Shine hop variety-Vladimír Nesvadba, Jitka Charvátová, Sabina Trnková

Evaluation of fine aroma Saaz Shine hop variety

Vladimír Nesvadba*, Jitka Charvátová, Sabina Trnková

Hop Research Institute, Kadaňská 2525, 438 01 Žatec, Czech Republic

Research Institute of Brewing and Malting

Published online: 15 October 2022

KVASNÝ PRŮMYSL

Kvasny prumysl (2022) 68: 642–646
https://doi.org/10.18832/kp2022.68.642

 

Abstract

The Saaz Shine variety was registered in 2019. It was tested in two areas, Chrášťany (no irrigation) and Stekník (with irrigation), between 2017 and 2021. An average hop yield in Stekník is 2.62 t/ha and in Chrášťany it is 2.54 t/ha. No conclusive difference in yields was determined. An average content of alpha acids was 4.67% in Chrášťany and 3.18% in Stekník, therefore the content of alpha acids in Saaz from Chrášťany has been proven to be higher than in Stekník. There is a conclusively higher content of essential oils in hops from Chrášťany (0.65 g/100 g) than from Stekník (0.34 g/100 g), but the composition of the essential oils is not conclusively different. The aroma of hop cones from both areas is identical. Their moderately intense scent can be described as a fine hop one with a background hint of fruit and citrus.

Keywords: hop; Humulus lupulus L.; variety; yield; hop resins; hop essential oils

 

1 Introduction

Breeding of fine aroma hops has a long tradition in the Czech Republic. The first clone selection was conducted by Kryštof Semš from Vrbice u Roudnice in the Úštěk population in 1853 and Semš carried a positive selection in his hop growth there. Still, it is Doc. Karel Osvald who is the founder of modern breeding methods. He applied clone selection in original regional hop growth and was interested in clone selection from 1927. Czech hop breeding gained three clones thanks to his long-standing effort and these were called after their breeder as Osvald clone 31, Osvald clone 72 and Osvald clone 114 (Fric, 1992). Nowadays the clones cover 90% of the total hop growing area in the Czech Republic. Hybridisation, i.e. cross breeding, started to be applied in hop growing from the 1960s (Neve, 1991). Breeding of fine aroma hops is based on cross breeding of Saaz with the genotypes which originate from Saaz and pass fine aroma signs onto their descendants. Thanks to this Saaz Late, grown on the area of 32 ha, was registered in 2010. 

A programme for breeding new aroma hop varieties originating in Saaz was set off in 1995. This resulted in a registration of three new varieties of Saaz Brilliant, Saaz Comfort and Saaz Shine which display a range of signs identical to Žatecký poloraný čeveňák, usually translated as Saaz (Nesvadba et al., 2020). All new varieties are currently bread in semi-operational conditions, brewing tests are performed on them and testing batches brewed in operations breweries. Authors Nesvadba et al. (2021a) assessed an intensity and character of bitterness in Saaz Shine and compared this to Saaz Late and Saaz Comfort. Figure 1 clearly shows that there is a difference in the time when the beer reached the highest intensity of bitterness. Saaz Com- fort reached the maximum intensity after 12 sec., ŽPC and Saaz Shine after 15 sec. and Saaz Late after 16 sec. As for the commencement and reaching the intensity of bitterness, Saaz Shine and ŽPC are very similar, but they differ in the character of fading. It is obvious that Saaz Shine keeps the higher intensity of bitterness for the longest time out of all varieties and its gradual decrease starts only after 21 sec.; its character of fading is identical to ŽPC after this time. 

Hop breeding has generally been focused on resistance towards biotic and abiotic effects in recent years, mainly resistance towards drought (Nesvadba et al., 2021b). Expeditions to dry areas collect samples of wild hops (Nesvadba et al., 2009), that can consequently be utilised for breeding in dry conditions. At the same time the genotypes must show resistance towards downy mildew of hop. Genetic hop sources constitute an initial breeding material (Charvátová et al., 2017). Hop varieties need to be resistant towards fungal diseases (Trefilová et al., 2022), tolerate drought (Nesvadba et al, 2022), and they need to fulfil required agrotechnical properties. Also they must be storable, have high yields and the necessary resin content (Čerenak et al., 2015).

Figure 1 Intensity and character of fading bitterness in fine aroma varieties

 

2 Materials and methods

 

Saaz Shine was registered in 2019 as a fine aroma hop variety for Czech Beer. It was bread through selection of descendants from mother plant Sládek and male plant Žatecký poloraný červeňák (further as ZPC). The plant has a medium size and a regular oval shape. Bines are red-green, 14–18 mm thick. Stems with hops are medium long and hop cones have a high density starting at 0.5 m from the ground. The yield is between 2.0 and 2.6 t/ha. Its scent is moderately intense and its character is assessed organoleptically. Saaz Shine is well applied in lager and IPL style brewing. 

Saaz Shine has been planted in two areas:

• Stekník – Žatec area nearby the Ohře river with medium-heavy soil and an irrigated hop field,

• Chrášťany – dry Rakovník area with medium-heavy soil where the hop field is not irrigated.

Tests started in the autumn of 2016. A hop yield was only assessed between 2018 and 2021 as it is not evaluated in the first year of growing. Hop picking was performed with a test Wolf hop-harvester. The yield is given in kilogrammes of fresh hops (further only as kg/plant). A conversion of the hop yield is given by the number of plants on 1 ha, which with a spacing 1.14 × 3.00 m is 2,900 plants). A coefficient of dry matter on dry hops is 4. A content and composition of hop resins (EBC 7.4 in Krofta, 2008) and a content and composition of hop essential oils through liquid chromatography were assessed between 2017 and 2021. 

A basic statistic was calculated: average (x) and standard deviation (s). A relative rate of variability is used to compare varying levels in a group. Received rates of variability are dimensionless numbers (usually in %) which allow to compare a variability of statistical signs having a different unit of measure. A variation coefficient (Vk), giving an extent of variation in %, was applied to process the data. T-test was used to deter- mine a conclusive difference between varieties. A stated difference between groups is based on a level of importance α, which defines a probability of difference between tested groups (Meloun and Militký, 1994). E.g. a stated level of importance where α = 0.01 tells that the evaluated groups are 99% likely to be different.

 

3 Results and discussion

An experiment intended to compare the varieties was conducted in two areas: in Stekník, close to the Ohře river, where irrigation is used, and in Chrášťany in the Rakovník region, which is a dry region without irrigation. The yields were evaluated between 2018 and 2021. The average hop yield in Stekník was 2.62 t/ha and in Chrášťany it was 2.54 t/ha. No conclusive difference between the yields was determined. The yields in individual years are given in Figure 2. The hop yield in Chrášťany ranged from 2.01 to 2.96 t/ha and in Stekník it was between 1.34 and 3.72 t/ha. Saaz Shine in Chrášťany shows a lower variability of 17.14% over the four-year period. Contrary to this, the variability in Stekník is higher, i.e. 37.36%. Saaz Shine seems to be a plastic variety whose yields do not swing in unirrigated conditions.

Figure 2 Hop yields

 

The average content of alpha acids was 4.67% and ranged from 3.33% to 5.36% in Chrášťany (Table 1). In Stekník the average content of alpha acids was 3.18% and ranged from 2.58% to 4.17% (Table 2). The results show that the content of alpha acids was conclusively higher in Chrášťany than in Stekník. Further, it is obvious that both the content of beta acids, xanthohumol, alfa/beta ratio, shares of cohumolone and colupulone are almost identical (not statistically conclusively different). A variability of the content and composition of hop resins is on the same level, except for the xanthohumol content (the variability in Stekník is twice as high as in Chrášťany). We should point to the fact that Saaz Shine has a higher content of alpha acids in dry conditions and at the same time it keeps the content and composition of other resin particles.

 

Table 1 Content and composition of hop resins in the Chrášťany area

Table 2 Content and composition of hop resins in the Sketník area

The content and composition of hop resins was evaluated in both areas. It is 99% likely that Saaz Shine has a higher content of essential oils in Chrášťany (0.65 g/100 g) than in Stekník (0.34 g/100 g). Figure 3 shows that the shares of myrcene and selinenes are higher in Chrášťany. On the other hand the shares of caryophyllene and humulene are higher in Stekník. T-test helped us define that the essential oils are not conclusively different. 

The aroma of hop cones in both areas is identical. It is defined by a gentle hoppy scent with a background hint of fruit and citrus. Its intensity is moderate (2022), as Figure 4 shows.

 

4 Conclusion

 

The achieved results show that Saaz Shine is a variety suitable for dry areas, where it reaches a higher alpha acid content and at the same time it maintains a nearly similar yield, content and composition. At present the variety of Saaz Shine is grown in Chrášťany on the area of 1 ha which will be increased by 3 ha in 2023. Several other hop growers, e.g. from Nesuchyně, Běsno and Staňkovice, have been testing the variety and semi-operational areas will be extended into other regions in 2022. Minibreweries and breweries are trying Saaz Shine and some have already included it in their beer production on regular basis. The variety is characterised by a pleasant bitterness which gently fades in beer for a longer time. 

Currently craft breweries such as Pioneer Žatec, Cobolis Praha, Nomád Děčín, Máša Řevničov, Moravia Brno use the variety which has also been utilised in large breweries like Holba Hanušovice and Zubr Přerov. Achieved results indicate that the variety of Saaz Shine is gradually gaining a regular position in many breweries.

 

5 Acknowledgement

This article was written within project NAZV QK21010136 entitled “Application of new hop varieties and genotypes resistant to drought in hop growing and beer brewing” of the Czech Ministry of Agriculture.

 


Figure 3 Composition of hop essential oils


Figure 4 Character of Saaz Shine hop heads

 

6 REFERENCES

Atlas Českých odrůd chmele (2022). Chmelařský institut Žatec. ISBN 978- 80-87357-11-8 

Charvátová, J., Štefanová, L., Nesvadba, V. (2017). Collection of hop genetic resources in the Czech Republic. In: F. Weihrauch, ed. Proceedings of the Scientific-Technical Commission 25–29 June 2017, St. Stefan am Walde, Austria. Wolnzach: Scientific-Technical Commission of the International Hop Growers Convention, 2017, p. 98.

Čerenak A., Radišek S., Košir I.J., Oset Luskar M., Kolenc Z., Jakše J., Javornik

B. (2015). Recent Advances in Slovenian Hop Breeding. In: Book of Abstracts of IVth Int. Humulus Sympozium, Yakima, Aug 4–8, 2015, p. 42.

Fric, V. (1992). Odrůdová skladba a ozdravovací proces chmele v ČSFR, Chmelařství, 85–86.

Krofta, K. (2008). Hodnocení kvality chmele: Metodika pro praxi 4/2008. Hop Research Institute, Ltd., Žatec, 52 pp. ISBN 978-80-86836-84-

3 Available in Czech from: https://invenio.nusl.cz/record/170477/files/nusl-170477_1.pdf

Meloun, M., Militký, J. (1994). Statistical processing of experimental data. Plus, Praha, pp. 52.

Nesvadba, V., Patzak, J., Krofta, K. (2009): Variability of wild hops. Proceedings of Scientific Commission of IHGC, León, Spain, June 21-25, 13–16.

Nesvadba, V., Charvátová, J. (2020). New fine aroma varieties of hops Humulus lupulus L.) Saaz Brilliant, Saaz Comfort, Saaz Shine and Mimosa. Kvasný průmysl, 66(4), 320–330. https://doi.org/10.18832/ kp2019.66.320

Nesvadba, V., Olšovská, J., Straková, L., Charvátová, J., (2021a). Evaluation of Czech hop varieties. Kvasný průmysl, 67(2), 428–434. https://doi.org/10.18832/kp2021.67.428

Nesvadba, V., Hervert, J., Krofta, K., Charvátová, J., (2021b). Evaluation of Czech hop varieties in beer. Kvasný průmysl, 67(6), 529–536.

https://doi.org/10.18832/kp2021.67.529

Nesvadba, V., Donner, P., Charvátová, J. (2022). Hop breeding in the Czech Republic. In: F. Weihrauch, ed. Proceedings of the Scientific-Technical Com-mission 03–07 July 2022, Lugo, Spain. Wolnzach: Scientific-Technical Commission of the International Hop Growers' Convention, pp. 13–16.

Neve, R.A. (1991). Hops. London, Chapman and Hall, 266 pp. ISBN: 978-9401053754

Trefilová, M., Nesvadba, V., Charvátová, J. (2022). Evaluation of resistance to Pseudoperonospora humuli and of the content of alpha acids and hop oils in hops of selected genetic resources of hop Humulus lupulus L. Czech Journal of Genetics and Plant Breeding, 58(1), 36−42.

https://doi.org/10.17221/70/2021-CJGPB

Vladimír Nesvadba*, Jitka Charvátová, Sabina Trnková
Hop Research Institute, Kadaňská 2525, 438 01 Žatec,
Czech Republic
03.12.2023 15:11

Stávku máme. A kde je levice?-MF Dnes, 28. listopadu, 2023

Stávku máme. A kde je levice?

 

Období stávek a sociálních bouří je vždy živným polem pro tradiční levici. Ale kam se u nás poděla? Kdo ji dlouhodobě nahradí? 

A proč odbory nejsou tahounem levicové politiky?

 

Štěpán Kotrba, mediální analytik
MF Dnes, 28. listopadu, 2023

Poslední dovjice volebních průzkumů agentur Kantar a STEM nepřinesla nic moc nového. Strany, které jsme dlouhodobě vnímali jako levici, se neustále propadají v popularitě u voličů.

Ať je to přejmenovaná "zelená"  a "LGBT" Šmardova SOCDEM, koketující nyní s Přísahou bývalého neúspěšného policajta Šlachty... Ať je to KSČM, snažící se o alianci národoveckých sil zprava od Václava Klause, Jana Skalického a Jindřicha Rajchla doleva po Jozefa Skálu.. Či křesťanská levice okolo KDU-ČSL, tápající mezi levicovým papežem, tradičně lidoveckou politikou "ani čehý, ani hot" a charitou namísto sociální politiky. Trochu osaměle a mlčenlivě stojí stranou nová ČSSD, ve kterou se bývalá sociální demokratka Jana Volfová pokouší proměnit Českou suverenitu. Volfová sice zachránila značku sociální demokracie, kterou Michal Šmarda odkopl jako toulavého psa, ale neví si s ní rady.

Levice po Zemanově odchodu do penze mlčí, mezi lidi nechodí, sociální ani zdravotní témata nezvedá, vládu nekritizuje, a když, pak hlasem tak tenkým, že ji není slyšet. Voličům se nesmí divit, zaslouží si i dál zůstat mimo Sněmovnu. Přestože Česko je tradičně levicový stát, tyto partaje bude volit jen blázen nebo senilní nostalgik.

Odbory sice vyjednávají celý rok, ale krotce. Aby vládu nerozzlobily. "Konec levné práce" jen přidáním mzdy nenasane. Od velkých zisků izolované kroky odborářů, volající po zvýšení mzdy, jen pomáhají roztáčet spotřebitelskou inflaci. Víc peněz ve výplatě je okamžitě kompenzováno vyšší cenou zboží spotřebního koše. A nejde jen o nutellu! Levici nedošlo, že musí usilovat o vyšší podíl na zisku firem pro zaměstnance i stát a nedovolit odliv zisků do zahraničí. 

To ale znamená radikální změnu, aby většinu daní platily nadnárodní firmy, jejichž rukama projdou miliardy, ne babičky z vysokého DPH za nákup v Lidlu. Přitom by stačilo, aby učitelé základních škol a státní úředníci nepracovali dva týdny, železničáři a popeláři týden, energetičtí dispečeři dva dny - a Fialova vláda by lezla po kolenou.

 

Proč odbory netáhnou

Předseda ČMKOS Josef Středula mohl být lídrem levice, kdyby... Kdyby nebyl "gauche caviar", tedy řekněme kaviárový levičák.

Kdyby se neprosil o 11 podpisů senátorů pod svou kandidaturu na prezidenta, ale žádal podpisy ve fabrikách. Kdyby nezradil lidi v prezidentské volbě odstoupením a nepodpořil Danuši Nerudovou. Kdyby byl radikálnější, kdyby si nenechal našeptávat od neúspěšného Bohuslava Sobotky a neúspěšného uskupení Idealisté.

Pane předsedo, Vítkovické slévárny poslaly samy sebe do insolvence, neboť mají pohledávky za 732 milionů korun, před insolvencí stojí Vítkovice Steel a teď i huť Liberty Ostrava, největší tuzemský výrobce stavební oceli... Jen státní pojišťovně EGAP dluží 60,8 milionu eur. Desítky tisíc lidí, kterým dávaly hutě práci, mají strach. A co vy? Máte strach?

Předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek by mohl být klidně druhý "taťka pracujícího lidu", kdyby.... Kdyby nenosil hodinky Breitling za 120 tisíc korun a neeklovalo se mu vysypat před úřad vlády deset valníků hnoje. Není divu, že odborářští předáci nejsou v Česku tahouny levicové politiky.

Pravice bloudí v pralese volnotržní ideologie, která už dávno neplatí. Neví, zda má raději brát unijní dotace nebo krvácet za volný obchod, třeba i s embargovaným Ruskem, což by zachránilo český průmysl a tím i sociální smír. Anebo spíš krvácet za "tradiční" křesťanskou rodinu v situaci, kdy je v Česku modlících se na čtyři procenta, rozvodovost 40 procent a porodnost 1,7. Případně zda má pořádat masové demonstrace proti ilegálním migrantům, když dlouhodobé vízum či povolení k pobytu dostalo loni pouze 57 tisíc cizinců, z toho většinu tvoří gastarbeiteři z Ukrajiny.

Progresivističtí a euronadšení "středoví" voliči mohou ale bez obav volit pětikoalici, ať se jmenuje jakkoliv. Je to už jedno, Fialova ODS, z někdejší Kalouskovy partaje už si představíte jen svetr. Spolu táhnou všichni tak, že jiné není vidět, zejména lidovce, Mít dvě lidové partaje je tak trochu luxus, když křesťanů jsou jen čtyři procenta.

Zbylí čtyři piráti z liberálně radikální levice zmutovali v partaj nadějných mladých falešně hyperkorektních udavačů, tepající všechny "dezoláty", "Putinovy šváby" a "dezinformátory" české politiky jako maoisté za kulturní revoluce v Číně. Vidí třísky v oku svého bratra, ale trámu ve vlastním oku si nevšímají, řečeno s evangelistou Matoušem. Zapomínají na své kořeny politicky nekorektního protestu mladé generace proti elektronickému fízlování, boje proti extenzivní interpretaci autorských práv a cenzuře internetu. Vrhli se do předělávání státní správy, na lex Babiš, elektrifikaci aut, solárních elektráren na každé střeše, manželství homosexuálů, vložky zadarmo nejen pro feministky a výchovu dětí na lesním palouku. Ať to stojí, co to stojí. To, že není pro děti penicilin, zubař a lékařská pohotovost, je nezajímá.

A tak konzervativním voličům, kteří chtějí politiku pro lidi, jsou souzeny pouze dvě realistické opoziční strany, mající reálnou šanci se dostat do Sněmovny. Babišovo ANO a Okamurova SPD. Obě jsou dnes v podstatě tradiční, levicové, obě budou jako náhradu za ČSSD a KSČM volit sociálně ohrožení voliči, jen s různou mírou radikality a naštvanosti. Bude to stačit?

 

Projev moravského blogera Daniela Sterzika( alias "Vidlák") na demonstraci odborářů během stávky 27. listopadu 2023

 

21.11.2023 18:16

Není skutečný důvod pro zvýšení elektrické energie - Hospodářské noviny

Není skutečný důvod pro zvýšení elektrické energie

 

Hospodářské noviny, 20. listopadu 2023

Jaroslav Míl

 

V minulých dnech se rozpoutala debata a hodnocení návrhu Energetického regulačního úřadu (ERÚ) o regulovaných cenách energií. Řada komentářů se shodla, že to je daň za Green Deal. Své tvrzení podporují argumenty: že ceny eletkrické energie musí být i do budoucna vysoké, protože řešíme globální oteplování, nebo že energetici zaspali a musíme si zvyknout na nové, realitě odpovídající vysoké ceny, resp. že trhy jsou nervózní a na burze se to projevuje. Většinou se ale jedná o polopravdy. Otázka, která se nabízí, je: "Co s tím a jaký bude další vývoj?"
Evropa se vydala cestou pokrytí nákladů na změny v energetice podle německého vzoru. A to za peníze daňových poplatníků a spotřebitelů. Místo trhu, kde mezi sebou soupeří různé technologie a podnikatelské modely energetických společností, máme tzv. společný trh, kde mezi sebou soupeří jednotlivé státy. Vítězství je určeno jejich geografickou polohou,lidnatostí, kapitálovou silou a především výší a úrovní maskování dotací na činnost svých energetických šampionů.
Na trhu dotací hradí náklady občané států jako koneční odběratelé energií, a protože to nestačí, rovněž jako plátci daní. Zisk z dodávek energií naopak zůstává u dodavatelských firem, u vlastníků komoditních burz, různých překupníků, obchodníků s energiemi atd. Jedinou podmínkou je splnění evropské legislativy, ustanovení národní legislativy, podmínek dotačních programů a využití politicky určené ekotechnologie. V naší zemí se to velmi dobře definovalo jako socializace nákladů a privatizace zisků. Rizika volatilních cen se přenesla prostřednictvím PPA kontraktů na spotřebitele. Rizika podnikatelských projektů se přenesla formou CFD kontraktů na stát.
A tak se cena elektrické energie stala v rámci EU nástrojem ovlivňování konkurenceschopnosti v jednotlivých zemích. Postoj Německa vůči Francii a dalším evropským zemím z minulého týdne je toho jasným dokladem.
Oteplování a dopad na životní prostředí jsou globální problém a představa, že to jde efektivně ovlivnit pouze na úrovni Evropy, je scestná. Informace o pokračující výstavbě uhelných elektráren na jiných kontinentech, které svým výkonem násobně překračují ukončované provozy v Evropě, jsou zlehčovány.

 

Vysoké ceny elektřiny

Vysoké ceny elektrické energie jsou přímým důsledkem toho, že si politikové pod heslem "Transformace energetiky" začali z tohoto řetězce vyzobávat jeho jednotlivé části. Za peníze spotřebitelů je chtějí měnit v zájmu dodavatelských firem s cílem zajistit jim další zakázky.
Výsledek se nyní dostavil, neboť při pouhých cca 2500 MW instalovaného výkonu v České republice ve fotovoltaice (FVE) se cena za distribuci, přenos elektrické energie, jistič a systémové služby soustavy dramaticky zvyšuje. Absurdní je, že náklady platí všichni, tedy nejen ti, kdo zdražení způsobují a mají z něj ekonomický benefit.
Životnímu prostředí tím nepomůžeme, viz zpráva UNECE z roku 2021. Navíc budeme muset investovat do plynových a paroplynových zdrojů, protože fotovoltaika vyrábí jen cca 11 procent potřebného času. Nárůst FVE na 15 tisíc MW instalovaného výkonu do roku 2030 předpokládá ČEZ, na 20 tisíc MW okolo roku 2040 si přeje MŽP. V létě je potřebný výkon k zajištění provozu energetického systému pouhých 4500 MW. I kdyby se zvýšil na 7000 MW, kam ve slunečných dnech umístíme výkon 20 tisíc MW ve FVE, v případě větrných dnů i 1500 až 3000 MW ve VTE a dalších cca 4000 až 6000 MW v provozovaných jaderných elektrárnách?
To nemluvíme o tzv. vynucené výrobě v závodních elektrárnách a u dodavatelů tepla pro velké městské aglomerace. Je evidentní, že lidem, kteří si pořídili FVE, bude distributor muset v takové situaci elektrárny odpojovat. Z titulu zcela neuváženého investování ve výši minimálně 1100 miliard Kč do OZE, dále cca 40 miliard Kč za nové plynové a paroplynové zdroje o celkovém výkonu cca 3000 MW, které musí stabilizovat soustavu v době, kdy nestabilní zdroje nefungují, a řádově 150 až 300 miliard vyvolaných investic do distribučních soustav a přenosové soustavy, budujeme velmi nestabilní systém, který sníží komfort spotřebitelů a v konečném důsledku ještě více zatíží na životní prostředí.
Jak to napravit? Prvním krokem k nápravě je výpočet konečných cen pro spotřebitele, analýza konkurenceschopnosti evropské ekonomiky, sociálních dopadů, vyčíslení snížení globálních emisí CO2 a zastavení obchodování s emisními povolenkami formou spekulací. Teprve po seznámení s  celkovým přínosem pro obyvatele žijící v EU a získáním jejich podpory, redefinování Green Dealu v oblasti energetiky, dopravy a bydlení. Potřebujeme stav, kdy dodávka elektrické energie bude spolehlivou službou za ekonomické náklady, bez dotací na úkor dalších generací. Kdy spotřebitel nebude v rámci regulovaných cen platit za vícenáklady soustavy vyvolané někým jiným.
Není důvod zvyšovat ceny elektrické energie. Platby za regulované služby a poplatky je možné rozložit do dvou či tří let. Zároveň je nezbytné prověřit, zda se jedná o investice, které již proběhly, a zda tam nejsou zahrnuty i další plánované. V neposlední řadě by měla být znovu hodnocena rentabilita aktiv v distribuci a přenosu. Jde o investice v podstatě s nulovým rizikem pro investora. V regulačním období do roku 2020, v době, kdy banky poskytovaly hypotéky za méně než dvě procenta, byl WACC 7,95 procenta před daní.
Co se silové složky energie týče, tvrzení, že existuje povinnost obchodovat na burze v Lipsku a že v EU funguje evropský transparentní trh, snad už nikdo nevěří. Povinnost obchodovat na burze nebyla a není. Povinnost mít ceny burzy uvedené jako referenční v dodavatelských kontraktech také ne. Že hlavní příčinou byl vojenský útok na Ukrajinu, také neplatí. To, že evropský trh neexistuje, je dáno tím, že nemá dostatečné přenosové kapacity. Tak jako my nemůžeme dovážet tzv. levný proud z německých off-shore VTE (levný je dočasně, a to proto, že je dotován), tak není možné vyvézt všechnu elektřinu z Česka. Existovaly a existují pouze oddělené obchodní zóny se svými vnitřními pravidly.

 

Nemusíme následovat německý vývoj

V současné době probíhá v rámci EU takzvaný trialog, tedy dohadování o redefinování podmínek na trhu mezi komisí, Radou EU a Evropským parlamentem. Je neskutečné, jaký tlak ti, kteří mají největší zisky a nulovou zodpovědnost, vyvíjí, tak aby jim řada politiků a úředníků "šla na ruku". Naše jaderné elektrárny vyrábí za jedny z nejnižších nákladů v Evropě. Jsou a mají být základním kamenem cenové stability v ČR. Uhelné elektrárny mají jedny z nejlevnějších vstupů na našem kontinentu a jejich největší nákladovou položku tvoří manipulovaná cena emisních povolenek. Už proto není důvod, aby ceny silové elektřiny pro spotřebitele byla na úrovni 3,5 až 4,5 Kč/kWh nebo na úrovni vládního stropu.
Chtít po německých politicích, aby dnes sdělili národu, že platí dvakrát více za elektrickou energii, než je potřebné, je nereálný požadavek. Po pochybení ve vztahu k Rusku, Číně, v migrační politice by to bylo čtvrté pochybení v krátkém čase. Aby Německo nezačalo prohrávat svoji dominanci i v Evropě, tak do řešení jejich problému zahrnulo i své sousedy.
Minulý týden navíc Německo schválilo další stovky miliard podpory pro své firmy s tím, že zcela dosud ignorovalo EK. Německo si vyjednalo i kapacitní mechanismy na uhelné a plynové zdroje. Česká republika promarnila příležitost zhruba před pěti lety, kdy to šlo provést.
Jde to napravit, jsme oddělenou obchodní zónou a nemusíme slepě následovat německý vývoj, jak námje tvrzeno. Naše ceny by se měly odvíjet od výrobních nákladů energetického mixu v ČR, a ne od uměle stanovených limitů.
Náš zákon o opatřeních k přechodu k nízkoemisní energetice z roku 2021 zajišťuje, že spotřebitelé by neměli být manipulacemi na tzv. trhu poškozováni a tato cena by pro ně měla být referenční. Stačí dle zmíněného zákona pouze ustanovit státního obchodníka. Proč se tak přes všemožná prohlášení a sliby ještě nestalo? Proč si nevezmeme za vzor maastrichtská kritéria a proč pro vstup do společného energetického prostoru neprosadíme povinnost dostatečné výrobní kapacity a dlouhodobých kontraktů? Každý stát by musel doložit Evropské komisi, že má zajištěnu dodávku a elektrické energie pokrývající jeho spotřebu z 80 procent na minimálně 20 let dopředu, na deset let z 90 procent a na pět let z 95 až 100 procent predikovatelného vývoje.
Pokud bude Evropská komise Německu umožňovat ekonomickou kolonizaci sousedů, musíme prosadit využití krizových opatření a místo dotačí a zadlužování dalších generací odvíjet cenu elektřiny v Česku od výrobních nákladů a přiměřeného zisku energetického mixu v dané obchodní zóně, kterou je naše země. Jedině toto je cesta, jak bez dotací udržet konkurenceschopnost českého průmyslu.

Autor je bývalý zmocněnec pro jadernou energetiku a někdejší šéf společnosti ČEZ

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Kontakt

Zemědělská společnost Chrášťany s.r.o.

zschrastany@seznam.cz

Chrášťany 172
p.Kněževes
27001

606 850 755 -ředitel
721 080 613 -hlavní agronom
602 400 701 -chmelař,agronom
732 620 444 -pozemky
(evidence,nájem,pacht,koupě pozemků)
728 399 733 -hlavní mechanizátor,chmelař
313 582 308 - účtárna
313 582 931

Vyhledávání

© 2011 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode