Ceny potravin budou již jen růst a svět čekají další potravinové krize

Při výkyvech na trzích, zejména pak v roce 2007-2008, bylo patrné, že z nějakého důvodu se mění stejně ceny zemědělských komodit a ropy stejným směrem, jsou na sebe  jakoby navázány. Jedním z důvodů je stále narůstající množství oběživa - peněz, kterými se centrální banky téměř všech států pokouší léčit ekonomickou krizi. Na trhu je tedy rostoucí množství peněz, a tak ceny statků, jež lze reprodukovat - zboží, klesají (nemovitosti, spotřební zboží). Ceny zboží jež má konečný rozměr (zlato, ropa, potraviny) však stoupají.

Na toto téma byl učiněn zajímavý objev - New England Complex Systems Institute, Cambridge, Anglie (www.necsi.edu  )

(NECSI-M. Lagi, Yavni Bar-Yam, K.Z. Bertrand, Yaneer Bar-Yam)

Výzkumní pracovníci sestavili matematický model, na jehož základě, s velmi vysokou shodou, dokáží prognozovat vývoj cen potravin a výskyt případných potravinových krizí a následně i revolučních stavů v některých společnostech. Objev byl zařazen do deseti největších světových objevů roku 2011.

Obr.1 Shoda modelu se skutečností

Obr.2 Prognoza modelu pro rok 2012

Zvýšení světových cen potravin vedlo v roce 2011 k rozšíření hladu a sociálních nepokojů. Dominantní vliv na ceny potravin mají ceny ropy, které způsobují konverzi potravin do etanolu a vliv spekulantů na burzách. Arabské jaro nevyvolala EU ani USA ani demokratické smýšlení obyvatel arabských států, ale jejich hlad a nemožnost si koupit dostatečné množství základních potravin. Podle modelu NECSI bude následovat další maximální cenový nárůst kolem roku 2013, kde na obrázku 2. jsou patrné změny trendu růstu cen potravin.

Vyvozujeme (autoři této zprávy) z tohoto poznání, že ten stát, který bude z jakýchkoliv důvodů nesoběstačný v produkci potravin a bude závislý na jejich dovozu, může a musí počítat i s politickou nestabilitou a možnou změnou systému. Revoluce by nastala z důvodu, že obyvatelstvo nebude schopno zabezpečit svoje základní potravinové potřeby ne proto, že nebudou fyzicky dostupné, ale protože budou pro něj finančně nedostupné anebo omezeně dostupné (bohužel se pomalu začíná týkat i ČR v některých komoditách - kuřecí maso, vepřové maso, výhledově pro zrušení mléčných kvot a převedení výroby mléka do SRN i mléka a hovězího masa).

Předpokládáme, že s ohledem na ropný zlom (těžba ropy se bude snižovat) a stále větší alternaci ropy etanolem a metylesterem bude cena ropy a potravin stále růst a zemědělství jako takové nabyde strategického významu, srovnatelného s jadernou energetikou, dodávkou vody, armádou. Některé státy si toto již zavčasu uvědomily a zařídily se dle toho (USA, Německo, Japonsko, Polsko, Francie, Holandsko, Finsko, Dánsko) a některé státy tak dnes usilovně činí (Čína). Některé státy však rozměr svého budoucího strategického odvětví stále snižují (ČR, Slovensko, Ukrajina, Rumunsko, Bulharsko). Pro vaši informaci uvádíme odkaz na práci autorů objevu:

Economics Of Food Prices and Crises-Ekonomika cen potravin a krize

(viz odkaz-docs.google.com/open?id=0B2OrqAuQ5mPKdHk1UXBTUjZZZmM)

Lék pro zemědělství existuje - a určitě není jen jeden

Přinášíme názory a analýzu současné situace od  Doc. Ing. Františka Čuby, CSc., legendárního předsedy JZD Slušovice, který byl za socialismu moc kapitalistický a vadil nejvyššímu politickému vedení (Husák, Bilak aj.).

Po převratu vadil opět nejvyššímu politickému vedení (Havel, Klaus aj.), neboť byl živým důkazem, že  prosperita podniku nezáleží na jeho formě (družstvo, akciovka, státní podnik s.r.o., aj.) a vlastnictví, ale záleží na schopnostech vedení podniku a jejich aktivizaci vlastníky podniku. Svojí existencí jeho podniku (JZD Slušovice) popřel tedy ideologii komunismu, ale i tržně - konsomolské ideologie transformačního obodobí (tzv. 3 T - Tlustý, Tyl, Tomášek - nejlepší pro české zemědělství je rozbití JZD a jejich faktické vyvlastnění vedoucí až ke konkursu a likvidaci). Zemědělství v čele se Slušovicemi bylo tedy dáno na oltář jako oběť pro nové časy a jeho osud se zpečetil po podepsání tzv. přístupových dohod k EU (dodnes přísně tajné), kde nám byl určen rozměr zemědělství na úrovni 60-70 % z hodnoty roku 1989. Tyto vektory sil (1. EU - zejména Německo nechce naše zemědělství, 2. politici nemohou, nechtějí přiznat své chybné názory a postupy, 3. rozbití zemědělských podniků povede k dočasným výprodejům po dobu 10-15 let relativně laciných potravin) způsobily  dnešní tristní stav zemědělství, nekvalitní potraviny a jejich nedostatek maskovaný dovozy největších junk - food (odpadkových) potravin (a to i ve srovnání s např. Polskem, které dnes výhodně exportuje potraviny a to i k nám do ČR, kvalitu jejich dovozů už jsme bohužel poznali).

Závěry Ing. Čuby jsou i na jeho poměrně už vyšší věk přesné a při pohledu zpět (první publikace po roce 1989 vyšla s jeho jménem v roce 1997) se jeho předpoklady naplňují téměř na 90 % a vyplatí se je číst, počítat s nimi a aplikovat v konkrétním podniku a to nejen zemědělském. Přinášíme tedy odkaz na článek z tisku ze dne 24. 4. 2012 (viz-docs.google.com/open?id=0B2OrqAuQ5mPKS2RrOG9iaDZiejg) a dále i  rozhovor, který byl uveřejněm na www stránkách na pokračování v roce 2011 (viz -docs.google.com/open?id=18nVPP4SZ2a3d6U2SVFgeWFyHnBz0MDSiBBeeey4lacI).

Ropný zlom - konec ropy? 

V poslední době se diskutuje o tom, zda ropa je již na hranici  těžby či nikoliv. Dozvěděli jsme se, že tzv. ropného vrcholu (viz-docs.google.com/open?id=0B2OrqAuQ5mPKY2xkZ0Nfb2NDSjA) bylo již dosaženo a že množství těžené surové ropy bude již stále jen klesat a to až do té doby, než bude těžba ekonomická (mezní náklady na těžbu 1 barelu ropy dosáhnou cenu 1 barelu ropy).

Důvodem není snad ani to, že by již nebyla zajištěna dostatečná náhrada ropy jako zdroje surovin a energie, ale to, že těžební společnosti a ropní distributoři a s nimi spjaté finanční a státní struktury (např.Gazprom, Rusko, Saudská Arábie, Shell Oil aj.)  by předčasným uvolněním náhrady ropy přišly o jediný zdroj příjmů a byl by možná nastolen nový pořádek světa, čehož se všichni  neskutečně obávají. Je veřejným tajemstvím, že např.některé tzv. zelené inicitivy a  hnutí jsou přímo či nepřímo placeny ropnými společnostmi, jež tvoří základy některých států ( např. Gazprom tvoří základ Ruské ekonomiky ).

Tyto skupiny  pak maří snahu o skutečně efektivní náhradu ropných zdrojů např. jadernou energetikou (nepochopitelné a neracionální uzavření jaderných elektráren v NSR, rakouské protitemelínské hnutí atp.). Se snižováním těžby ropy bude zákonitě docházet k růstu její ceny (těžím méně, mám však stejný příjem = záměr a nutnost státních rozpočtů Saudské Arábie a Ruska, jinak by rychle následovala revoluce v těchto ropných velmocích, které zdroje z ropy používají na udržení životní úrovně svých obyvatel).

Alternativou je využití energie slunce transformované do rostlinných produktů, takže se snižováním těžby ropy bude docházet k její náhradě zemědělskými produkty a následně i k růstu jejich ceny (viz-docs.google.com/open?id=0B2OrqAuQ5mPKREU4S205RHZsTm8). Naše prognoza je tedy taková, že po dobu ekonomicky dostupného těžení ropných produktů (asi 10-20 let) bude docházet k její náhradě i zemědělskými produkty a bude docházet k růstu jejich ceny. Svoji roli bude hrát i nárůst počtu populace na Zemi o 1-2 mld. lidí.

Perspektivní není, dle našeho názoru, náhrada el. energie zplynováním anebo spalováním zemědělských či lesnických produktů (hlavně bioplynové stanice, spalování biomasy), protože již existují efektivnější cesty (jaderné elektrárny). Tato řešení mají cenu jen za předpokladu, že bude využita veškerá jejich produkce (maximální účinnost - využití odpadního tepla).