Zelené zlato. Kartelizace chmelařství v českých zemích, 1890–1938 - Vojtěch Pojar

01.07.2019 08:36

Zelené zlato. Kartelizace chmelařství v českých zemích, 1890-1938

 
Autor: Vojtěch Pojar
Vydalo: Národní zemědělské muzeum, s. p. o., 2017
ISBN: 978-80-86874-81-4
 
Dobré pivo si lze sotva představit bez chmelu. Mezi tradičně největší producenty a exportéry této nepostradatelné suroviny patří české země. Byl však chmel vždy zeleným zlatem? A v jakých případech se jeho pěstitelé sdružovali v kartely, aby posílili svou pozici na trhu? Předkládaná publikace nabízí jako odpověď na tyto otázky rozbor průběhu kartelizace produkce chmele ve všech chmelařských oblastech českých zemí od jejích počátků v 19. století až do roku 1938, aniž by ztrácela ze zřetele analogické procesy v obchodu chmelem a pivovarnictví.
 
Kniha byla vytvořena na základě diplomové práce autora z roku 2016 (dostupné online zde). Tato diplomová práce (a tedy i kniha) jsou na velmi vysoké úrovni. Odborníci, chmelaři, pivovarníci, obchodníci chmelem, pivem či sladem a všichni příznivci chmele a piva knihu budou číst s velkým zaujetím a dokonce někdy i na "jeden zátah". Dílo je jedinečné zejména prácí se zdroji, kde se podařilo objevit zdánlivě nedostupná, ztracená či zapomenutá data a dále dílo umí tyto výchozí data i výborně zpracovat a v neposlední řadě i zajímavým způsobem prezentovat.
 
Pro  přiblížení informace o obsahu knihy citujeme z odborných posudků díla:
 
1) (Kubů E., 2016, ke stažení zde): Autor fakticky vyčerpávajícím způsobem zvládl dobovou literaturu věnovanou kartelům i literaturu věnovanou pěstování chmele. Pramenná základna díla je neobyčejně široká. Její gros činí denní tisk, dobové oborové publikace. V Národním archivu autor studoval fondy Ministerstva průmyslu, obchodu a živností, ministerstev zemědělství (pražského i vídeňského) a kartelový rejstřík a fond České zemědělské rady. V oblastních archivech se soustředil na písemnosti obchodních soudů, v SOkA Louny pak klíčové písemnosti dvou archivních fondů dochovaných chmelařských zájmových sdružení a fond tradičního centra chmelařství, města Žatce.... Přístup k tématu, vycházející ze zkoumání kartelu jako vlivové struktury, jež ovlivňuje trh, ať již cestou seriálu ujednání mezi producenty, či úsilím o ovlivnění celní politiky státu, je relevantní. Zvláštnost tématu, jehož enormní náročnost spočívá v tom, že kartel producentů chmele se zájmově kříží s kartelem prodejců chmele a také kartelem pivovarníků a je nota bene ještě komplikována aspekty nacionální povahy. V. Pojar tak vlastně sledoval problém oboru ve dvou liniích, producentské a obchodní. Dospěl k funkčnímu výkladu a porozumění jejich interakcí. Vstupní část je věnována kartelům a metodologii jejich studia, následuje nezbytný nástin historie pěstování chmele, jeho rajonizace, technologie produkce, zpracování a skladování. Těžiště práce představují kapitoly 2-5. Na analýzu struktury odvětví pak navazuje sledování procesu kartelizace, a to stupňovitě – na úrovni regionální, národní a nadnárodní. Struktura díla je logická, metodicky dokonale zvládnutá. Autor zkoumá nejen podněty ke kartelizaci, ale i její efekty a slabá místa, příčiny jejich rozkladu, to vše ve vazbě na vývoj hospodářského cyklu. Výsledky práce jsou pro historiografii hospodářských dějin nesporným přínosem. Průkazně zpochybňuje tezi, z níž mimo jiné vycházela i hospodářská politika meziválečné ČSR, že kartely jsou „dětmi nouze“ a fungují směrem k ulehčení krize, z níž se měly zrodit. Tuto tezi již dříve vyslovilo několik badatelů. Ukazuje se, že problematika nemá jednoduché univerzální řešení, každý obor je třeba sledovat zvláště v kontextu jeho specifických daností (míry koncentrace, míry zisku, překážky vstupu do oboru, know how atd.)
 
2) (Souša J., 2016, ke stažení zde ). Po elementární informaci o rostlině latinským názvem - Humulus lupulus/chmel otáčivý se čtenář seznámí s formováním hlavních chmelařských oblasti Čech, jedné na Moravě, s logickým akcentováním Žatecka, kde jsou mimořádně vhodné pedologické i klimatické podmínky pro pěstování této „mnohaleté byliny". Stranou zkoumání ovšem nezůstala ani další chmelařská centra (Rakovnicko, Úštěcko), včetně upozornění na regiony, kde se chmel dlouhodobě neudržel (Klatovsko, Sokolovsko), či nebyl dostatečně kvalitní (Dubsko), a tím jeho pěstování ani perspektivní. Jedinou vhodnější chmelařskou oblastí na Moravě se ukázalo Tršicko. Na rozšiřování výměry chmelnic koncentrovaných v hlavních produkčních regionech se kromě vzestupu výroby piva související s rostoucí populací a vývojem jejích konzumních zvyků pozitivně odrazila rovněž racionalizace produkce a technicko-technologické inovace pivovarnictví. Pozoruhodný vhled do českého chmelařství poskytuje statisticky podchycený a chronologicky prezentovaný vývoj rozsahu chmelnic v Čechách v kombinaci se zisky u rozhodujících chmelařských oblastí. Po překonání dílčí odvětvové krize let 1904-5 velmi negativně chmelařství zasáhla I. světová válka, kdy se v habsburské monarchii produkce piva propadla až na 6% předválečného stavu (v listopadu 1917) a plochy chmelnic byly redukovány na cca 55% z doby před počátkem konfliktu… V. Pojar rovněž upozornil na choulostivou otázku míchání a falšování chmele, k nimž se uchylovali obchodníci a možná i někteří producenti, byť ti byli na vesnici více vidět a pod vizuální kontrolou sousedů.

Druhá  část  se zabývá kartelizací chmelařství v českých zemích meziválečného období. Z věcného hlediska je nejprve v hutném nástinu předestřena produkce chmelu vletech 1918-38, jíž předchází stručný exkurz o hlavních trendech světového pivovarnictví mezi světovými válkami, neboť osud chmelařství vcelku logicky závisel na poválečné rekonstrukci a novém vzestupu pivovarského průmyslu. Konkrétně české pivovarnictví zaznamenalo relativně rychlý růst ve dvacátých letech 20. století, kdy poptávka byla spojena se vzestupem životní úrovně obyvatelstva, velmi tvrdě se do výroby piva promítly důsledky velké hospodářské krize (jeho výstav v ČSR tehdy klesl o třetinu)…. Situace chmelařství po skončení Velké války byla tristní, plocha českých chmelnic byla redukována na cca polovinu stavu z roku 1913 a hektarové výnosy se snížily až o dvě třetiny. Bezprostředně po vzniku Československa byly ovšem k dispozici značné zásoby „starého" uskladněného chmele. Především belgičtí obchodníci ho nakoupili a reexportovali do Velké Británie, která ve druhé polovině války radikálně omezila výměru vlastních chmelnic. Kvalita chmele skladovaného po několik let musela být pochybná, ovšem při chuti anglických piv je pro ně kvalitních surovin spíše škoda. Jako problém rozsáhlejší resuscitace českého chmelařství se zpočátku ukazovaly investice. Ve dvacátých letech stálo jen zřízení 1 ha drátěné konstrukce na chmelnici 20 0000 Kč, vysoká byla i spotřeba umělých hnojiv, chemických postřiků a mzdy česáčů v období sklizně….

 

Prezentace knihy ke stažení zde.
 
 
 

Ukázka z knihy:

 

Ukázka z diplomové práce (diplomová práce obsahuje stejné informace jako kniha):

 
 

Objednání knihy je možné na adrese:

Zemědělská společnost Chrášťany s.r.o.

Chrášťany 172, 270 01

zschrastany@seznam.cz,

telefonicky:

od 8:00 - 15:30

313 582 308

606 850 755

nebo prostřednictvím eshopu: www.regioncz.eu

 

 

Publikaci je možné zakoupit v tištěné podobě.

Cena tištěné publikace - 165 Kč

 

Kontakt

Zemědělská společnost Chrášťany s.r.o.

zschrastany@seznam.cz

Chrášťany 172
p.Kněževes
27001

606 850 755 -ředitel,hlavní agronom
602 400 701 -hlavní chmelař,agronom
732 620 444 -pozemky
(evidence,nájem,pacht,koupě pozemků)
728 399 733 -hlavní mechanizátor,chmelař
313 582 308 - účtárna
313 582 931

Vyhledávání

© 2011 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode