Vliv hnojení na výnos chmele - Bc. Štěpán Klas

21.01.2020 09:27

Vliv hnojení na výnos chmele

 

Bc. Štěpán Klas 1) 2)
1) Zemědělská společnost Chrášťany s.r.o.
2) ČZU v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

 

Abstrakt

Příspěvek seznamuje s výsledky bakalářské práce: Vliv hnojení na výnos chmele. Bakalářská práce byla vypracována pod vedením Ing. Jindřicha Černého, Ph.D. Práce se zabývala dvěma způsoby dodání fosforu k rostlině chmele, které byly ověřeny polním pokusem v provozních podmínkách. V polním pokusu byly zařazeny varianty: kontrola, mimokořenová aplikace P, cílené hloubkové uložení P do půdy.

Klíčová slova: chmel, hnojení, výnos, fosfor

Abstract

The article introduces the results of the thesis: The effect of fertilization on hop yield. The bachelor thesis was written under the supervision of Ing. Jindřich Černý, Ph.D. The work dealt with two ways of supplying phosphorus to the hop plant, which were verified by a field trial under operating conditions. In the field trial variants included were: control, leaf fertilization of P, targeted depth placement of P into the soil.

Keywords: fertilization, hops, yield, phosphorus

 

Metodika

 

Pokus měl charakter polního pokusu, kde byla srovnávána varianta kontrolní, tedy bez hnojení fosforem, varianta hnojená mimokořenově jedenkrát a varianta hnojena podpovrchovým ukládáním hnojiva do 50 cm.

Pokus byl prováděn v roce 2018 v k.ú. Chrášťany v bloku chmelnice osázeném ŽPČ, Osv. klon 31, vysázeného roku 2015. Tento blok byl členěn na 3 varianty ve snaze eliminovat možné vnější vlivy na výsledek. Každá varianta představovala 11 po sobě jdoucích řádků, kde bylo provedeno stejné ošetření, přičemž krajní sloupové a kotevní řady byly zařazeny jako izolační. Pro vyhodnocení byly z každé varianty vyřazeny krajní řady, kvůli možné kontaminaci ošetřením vedlejší varianty (úlet atd.). Z celého bloku bylo pro tento rok vyřazené veškeré běžné hnojení fosforem a to včetně listových hnojiv obsahujících fosfor.

Sledován byl obsah fosforu v listu během vegetace, výnos suchých hlávek a před pokusem bylo provedeno sledování prostorového rozložení fosforu v půdě na pozemku do 90 cm ve 30cm horizontech.

Obrázek 1 – Rozdělení variant na pokusném pozemku a odběrová místa pro rozbor P v půdě

 

Varianta kontrolní (A) – kromě vypuštění běžného hnojení fosforem nebyly prováděny žádné jiné zásahy a byla zde využívána jinak běžná agrotechnika.

Varianta mimokořenové výživy (B) – Bylo provedeno ošetření kapalným fosforečným hnojivem v dávce 10 l/ha při dávce vody 1000 litrů na hektar. Ošetření bylo provedeno 9.7. 2018 postřikovačem Unigreen Laser – Futura P20 během běžné ochrany rostlin. Dodaná dávka fosforu je 600 g fosforu na hektar.

Varianta hloubkového hnojení (C) – Bylo provedeno uložení hnojiva trojitý superfosfát v dávce 250 kg/ha do hloubky 50 cm. Hnojivo mělo deklarovaný obsah 20 % P. Pro uložení byl využit pro tento experiment modifikovaný kypřič založený na konstrukci CH – 1 – 017 upraveného dosazením dávkovacího a ukládacího zařízení. Operace byla provedena 17. dubna 2018. Dodaná dávka odpovídá 50 kg P/ha.

Sklizeň a vyhodnocení – Odběr vzorků půdy proběhl na jaře roku 2018 před hloubkovou aplikací hnojiva. Odběry listové hmoty probíhaly v následujících termínech: odběr č. 1 proběhl 6.6. 2018, odběr č. 2 proběhl 25.6. 2018, odběr č. 3 proběhl 12.7. 2018 a odběr č. 4 proběhl 7.8. 2018. Vyhodnocení výnosu proběhlo 22.8. 2018. Vyhodnocení probíhalo náhodným výběrem 10 rév v každé variantě a jejich odvozem na stacionární česací stroj Chmelařského institutu s.r.o., kde proběhlo očesání. Následně byla každá varianta zvážena. Sušina zelených hlávek byla zjištěna odběrem 1 kg zelených hlávek a jejich vysušením v teplotě 60°C po dobu 12 hodin. Následně byla přepočítána hmotnost zelených hlávek pomocí počtu rostlin na ha, počtu zaváděných drátků na rostlinu, sušiny a hmotnosti očesaného chmele na hektarový výnos suchých hlávek pro každou variantu pomocí následující rovnice.

 

Výnos suchého chmele na hektar je vypočten rovnicí:

 

Obrázek 2 – Aplikace fosforu do hloubky 50 cm

 

Graf 1 – Obsah přijatelného P v mg/kg půdy

 

Tab. 1 – Úhrn srážek (mm), průměrné teploty (°C) v dané oblasti oproti dlouhodobému normálu

 

VÝSLEDKY

Zjištěný obsah P v půdních horizontech

Obsah fosforu je uvedený v mg/kg. Stupně zásobenosti fosforem ve vrchním horizontu byly přiřazeny dle metodiky pro AZZP. Obsah přijatelného fosforu ve vrchních 30 cm půdy lze ve většině vzorků označit jako vyhovující, pouze obsah vzorku A1 lze hodnotit jako dobrý a obsah vzorku C2 jako nízký. Obsahy všech horizontů jsou k nahlédnutí v Grafu č. 1. Půdní obsahy jsou více rozvedeny v bakalářské práci.

 

Zjištěný obsah P v listech

Graf 2 - Obsah P v listech [%]

 

V grafu 2 je patrné porovnání obsahu fosforu v listech v jednotlivých odběrech. V odběru č. 1 je patrný lehce zvýšený obsah fosforu v hloubkové variantě oproti kontrole. Varianta mimokořenové výživy se znatelně liší od kontroly nižším obsahem fosforu, ačkoliv se v době odběru agrotechnicky shodovala s kontrolou. Stejná situace se opakuje v odběru č. 2. V odběru č. 3 se oproti ostatním variantám projevila varianta mimokořenové výživy vyšším obsahem fosforu, neboť byla mimokořenová výživa aplikována tři dny před odběrem. V odběru č. 4 je mezi variantami malý rozdíl, ovšem varianta mimokořenové výživy má stále o jednu setinu procenta vyšší obsah. Během celé vegetace se obsah fosforu v listu postupně snižoval ve všech variantách.

 

 

Tab. 2 - Hodnocení obsahu fosforu v listu

Tabulka číslo 2 ukazuje kompletní data poskytnutá firmou Laboratoř Postoloprty s.r.o. včetně přiřazených hodnocení obsahu během vegetace v časové posloupnosti. Ve zde uvedené stupnici se vyskytují zkratky pro silný nedostatek (SNE), nedostatek (NE), normální obsah (NO) a nadbytek (NA). Jak je patrné z tabulky na začátku vegetace byly rostliny zásobeny fosforem dostatečně, ve variantě kontroly a hloubkově aplikovaného fosforu dokonce rozbory ukázaly nadbytečný obsah fosforu v listu. Druhý rozbor ukázal snižující se hladinu fosforu ve všech variantách o jeden stupeň. Třetí odběr ukazuje stav porostu v čase po aplikaci listového hnojiva. Tento zásah dokázal udržet obsah fosforu v listu varianty mimokořenové výživy v kategorii malého nedostatku. Přičemž ostatní varianty oproti minulému odběru poklesly o dva stupně z normálního obsahu na obsah nedostatečný. Poslední odběr ukázal srovnávající se hladiny obsahu fosforu v listu ve všech variantách, kde se ostatní varianty liší od kontroly pouze o jednu setinu procentního bodu. Obsah fosforu v hloubkově hnojené variantě se opět snížil o jednu kategorii hodnocení na silný nedostatek, ačkoliv se od ostatních liší pouze o jednu či dvě setiny procenta.

 

Sklizená hmota

Z tabulky 3 je patrný vyšší výnos zeleného chmele varianty, ve které byla aplikována listová výživa. Následuje varianta kontrolní a nejnižší výnos zeleného chmele měla varianta hloubkově ukládaného fosforu. Dále tabulka prezentuje výnos suchého chmele.  Pokud se výnos suchého chmele varianty kontrolní rovná 100 %, pak se výnos suchého chmele varianty mimokořenové výživy rovná 132 % a výnos varianty hloubkově ukládaného hnojiva 96,3 %.  Zajímavý údaj je sušina varianty hloubkového fosforu, která měla vyšší hodnotu oproti kontrole a mimokořenové výživě, které byly téměř totožné, což se znatelně projevilo ve výsledném výnosu suchého chmele. Sušina varianty mimokořenové výživy byla 106 % varianty kontrolní.

 

Tab. 3 - Tabulka sklizené hmoty


 

Tabulka 4 ukazuje přepočítané výnosy sklizených variant na hektarový výnos. Varianta, kde byla aplikována mimokořenová výživa, měla výrazně vyšší výsledky oproti ostatním variantám, které byly téměř totožné.  Z této tabulky lze taktéž vyvodit teoretický celkový výnos chmelnice zprůměrováním, který je 1476 kg/ha. Rozdíly hodnot výnosu na hektar se procenticky shodují s rozdíly výnosy suchého chmele z odběrů, viz tabulka 3.

 

Tab. 4 - Tabulka hektarových výnosů suchého chmele

 

Diskuze

 

Posouzení obsahu fosforu v průběhu vegetace

 

Graf 3- Obsah fosforu v listu všech variant [%]

Graf 2 vypovídá o obsahu fosforu v listu během vegetace ve čtyřech odběrech. Ve všech odběrech se obsah fosforu v listu varianty hloubkově hnojené blížil či se shodoval s variantou kontrolní.  Obsah fosforu ve variantě mimokořenové výživy se dle očekávání zvýšil nad ostatní varianty, byť pouze dokázal udržet stávající výživový stav, charakterizovaný jako malý nedostatek, z předchozího odběru, který se u ostatních variant propadl o dvě kategorie ve stejném časovém úseku. Obsah fosforu v listu se během celé vegetace kontinuálně propadal ve všech variantách, viz graf 3. Toto lze přičíst transportu P do jiných sinků v rostlině. Nebo taktéž nedostatečným příjmem fosforu z půdního roztoku (Holford 1997), který mohlo omezit silné sucho roku 2018.

V prvních dvou odběrech se varianta kontrolní a varianta mimokořenové výživy fosforem shodovaly v agrotechnice. Za předpokladu shodných podmínek experimentu by měl obsah fosforu v listu následovat variantu kontrolní. Listové rozbory ovšem objevily snížený obsah ve variantě mimokořenové výživy a to o 9,3 % oproti kontrole v prvním odběru a 9,2 % oproti kontrole v druhém odběru.

Toto může být způsobeno nezjištěnými stálými vnějšími faktory (rozdíl obsahu organické hmoty atp.), pravděpodobnost této možnosti je však snížena uniformními zásahy v předchozích letech na této lokalitě. Tento rozdíl taktéž může být vysvětlen sníženým obsahem fosforu v půdě varianty mimokořenové výživy, které ukázaly rozbory půdních horizontů. Za předpokladu dříve zmíněného vlivu obsahu fosforu v půdě na obsah v rostlině vyplívá, že pokud by nemělo uložení fosforu do hloubky 50 cm vliv na vegetaci, pak by měla varianta hloubkově hnojená mít dle obsahu fosforu v půdě jejího horizontu 0-30 cm ještě nižší obsah než varianta mimokořenové výživy, minimálně v čase prvních dvou rozborů listového obsahu fosforu, kdy byl tento rozdíl pozorován. Předpoklad vlivu obsahu fosforu v půdě na obsah v rostlině potvrzují i další zdroje (Schachtman et al. 1998). Obsah fosforu v listu hloubkově hnojené varianty je ale v prvním odběru vyšší o 3,3 % oproti kontrole a v druhém odběru opět o 2,6 % vyšší oproti kontrole.

Z těchto dat lze, za předpokladu vyloučení vnějších rozdílů, usoudit, že hloubkové hnojení fosforem mělo v počátku zkoumaného úseku vegetace menší pozitivní vliv na obsah fosforu v listech chmele. Toto tvrzení lze také podpořit faktem, že v čase prvních dvou odběrů listové hmoty byl v půdním horizontu 0-100 cm stanoven pouze stupeň počínajícího či mírného sucha. Oproti tomu v čase dalších dvou odběrů bylo sucho v tomto horizontu hodnoceno vyššími stupni, které již mohlo mít vliv i na přístupnost hnojiva v cílové hloubce.

Tato domněnka je však podmíněna dříve zmíněným předpokladem uniformnosti vnějších faktorů a předpokladem, že snížený obsah fosforu v listu varianty mimokořenové výživy před aplikací hnojiva je způsoben nižším obsahem P v půdě horizontu 0-30 cm. Nabízí se i možnost vlivu obsahu P v horizontu 30-60 cm, který je v rozboru varianty hloubkového uložení fosforu před hnojením vskutku vyšší. Pravděpodobnost této možnosti je ovšem velmi snížena faktem, že by měl potom obsah v listu odpovídat trendu obsahu fosforu v půdě horizontu 30-60 cm, podle kterého by měla varianta kontrolní mít nižší obsah než varianta mimokořenové výživy, toto však rozbory neukázaly.

V druhé polovině sledovaného období již tento jev pozorován nebyl, toto lze vysvětlit výrazným snížením přístupnosti fosforu v podmínkách sucha, kde výzkumy ukázaly možnost až 83 % snížení dostupného fosforu v půdě v podmínkách sucha (He & Dijkstra 2014). Dle údajů portálu Intersucho (které jsou přiložené v BP) bylo patrné, že sucho v lokalitě pokusné chmelnice v čase prvních dvou odběrů nenastalo vůbec či zůstávalo v nižších kategoriích, naopak v čase, kdy se již tato tendence neobjevovala, tedy odběr č. 3 a 4, již dle údajů Intersucha nastalo v oblasti výjimečné či extrémní sucho, které mohlo snížit hladinu přístupného fosforu v půdě, díky čemuž se stala limitujícím faktorem obsahu fosforu v listu pro variantu kontrolní a variantu hloubkově ukládaného fosforu půdní vláha. Tomuto taktéž odpovídá vyšší obsah fosforu v listu varianty mimokořenové výživy, díky faktu, že pro příjem takto aplikovaného hnojiva není třeba půdní vláhy, ač obecné sucho a vysoké teploty také nejsou pro příjem listového hnojiva příznivé.

Vliv aplikace mimokořenové výživy lze zhodnotit jako pozitivní co se týče obsahu fosforu v listu. Tento zásah byl proveden zhruba v čase kvetení, kdy odběr fosforu začíná narůstat, tímto lze vysvětlit setrvání stavu malého nedostatku, který setrval mezi druhým a třetím odběrem listové hmoty, navzdory aplikovanému hnojivu. V porovnání s ostatními variantami je ale přínos mimokořenové výživy jasný, neb obsah fosforu v listu varianty mimokořenové výživy byl o 18,5 % vyšší oproti variantě kontrolní ve třetím odběru listové hmoty a o 4,5 % ve čtvrtém odběru. Jedna aplikace nedokázala plně zastoupit výživu pomocí kořenů, neboť se nepodařilo dosáhnout normálního obsahu fosforu v listu dle hodnocení ZOL 2017, kdy v posledním odběru dosáhnul hodnot lišící se pouze o jednu setinu procenta oproti kontrole, na hraně stavu silného nedostatku.

 

Posouzení vlivu na výnos

Z tabulky číslo 3 je patrné, že mimokořenová výživa fosforečnými hnojivy měla silně pozitivní vliv na výnos suchého chmele v roce 2018. Byl pozorován nárůst výnosu suchého chmele oproti kontrole a to o 31,7 %. V porovnání varianta hloubkově ukládaného fosforu oproti kontrole měla pouze 96,2 % výnosu kontrolní varianty. Takto velký rozdíl lze vysvětlit lepším příjmem a využitím listově aplikovaného hnojiva v čase velkého odběru fosforu, tedy v čase tvorby hlávek, toto však nepodporuje obsah fosforu v listu během vegetace, kdy nebyly pozorovány natolik markantní rozdíly mezi variantami, aby bylo možno vysvětlit takovýto rozdíl ve výnosu. Podobné výsledky byly dosaženy ovšem při pokusech na kukuřici, kdy aplikace minerálního fosforečného hnojiva ve fázi na výživu kritickou (BBCH17) přispěla ke zvýšení výnosu zrna, navzdory tomu, že během vegetace byl vždy obsah prvků, krom železa, v rostlině sub optimální (Gaj & Bąk 2012). Tuto domněnku podporuje i Rybáček (1980), který uvádí, že fosfor stimuluje tvorbu generativních orgánů.

 Tímto lze vysvětlit takto velký rozdíl mezi variantou kontrolní a variantou mimokořenové výživy, rostlina v čase tvorby hlávek (případně tvorby druhé osýpky, pokud se tvoří) dostane k dispozici dodatečný fosfor, který ji stimuluje pro tvorbu generativních orgánů důležitých pro výnos, jako jsou například květy, či stimuluje další růst hlávek. Tuto dávku fosforu neměla varianta kontrolní, ani hloubkově hnojená k dispozici, později byl tento rozdíl pravděpodobně umocněn proschnutím půdy do velké hloubky, které bylo pozorováno v celé oblasti, které znemožnilo efektivní příjem fosforu z půdy. Půda v tomto čase velké potřeby trpěla silným až extrémním suchem v profilu půdy 0 – 100 cm. Toto proschnutí mohlo negativně ovlivnit příjem fosforu hloubkově uloženého do 50 cm.

Taktéž tyto podmínky sucha mohly mít negativní vliv na vnitřní fyziologické pochody rostlin, jako například změna doby trvání vegetativního a generativního růstu, které mohly mít další vliv na výnosotvorné prvky (Srečec et al. 2004). Tímto mohl být ovlivněn i výnos ve prospěch varianty mimokořenové výživy díky interakci s okamžitým vlivem mimokořenové dávky fosforu na fenologii chmele. Sledování fenofází ovšem nebylo předmětem této práce a tudíž nejsou pro tuto lokalitu dostupná žádná data porovnávající fenologii různých variant pokusu. Tato změna fenologie chmele v abnormálně teplém počasí je taktéž prezentována v ostatních zdrojích (Mozny et al. 2009).

Další možné vysvětlení výživového stavu varianty hloubkově ukládaného fosforu a tím pádem i vlivu na výnos je možnost vytvoření utužené stěny půdy v místě uložení hnojiva, které s velkou pravděpodobností způsobily drenážní tělesa upevněná za ukládacími tělesy. Tato drenážní tělesa by měla být odstraněna pro příští použití stroje. Takto utvořená utužená vrstva omezuje přístup vody k dopravenému hnojivu a ztěžuje i prorůstání kořenů do zóny, kde se hnojivo potenciálně rozpustí.

Dalším možným nedostatkem stávající technologie ukládání hnojiva je nedostatečné mísení půdy během aplikace. Stávající aplikační zařízení použité v experimentu subjektivně neprojevilo dostatečnou schopnost promísení půdy a potažmo i hnojiva. Toto mohlo vyústit společně s negativním efektem drenážních těles ke snížení dostupnosti hnojiva pro rostlinu. Tento stav by bylo možné zlepšit použitím hlubokého kypření po aplikaci, které by mohlo mít za následek zlepšení přístupnosti hnojiva pro rostlinu či využití lepšího aplikačního zařízení, které je schopné v zóně aplikace lépe promísit půdu. Je pravděpodobné, že se aplikace fosforečného hnojiva způsobem použitým v tomto experimentu projeví v dalších letech, kdy kultivace či rozpuštění hnojiva napomůže dostupnosti pro rostliny.

Pozitivní účinky uložení fosforu do hloubky podporuje studie provedená na sóje luštinaté, kde byly posuzovány různé způsoby uložení minerálního fosforečného hnojiva, přesněji trojitého superfosfátu, při stresu suchem. Nejmenší výnosová deprese suchem byla zaznamenána na variantě, kde bylo ukládáno hnojivo do hlubokých pásů, v tomto případě 20 cm hluboko, oproti ostatním variantám, které byli zapraveny mělčeji či vůbec (Hansel et al. 2017). Absence tohoto zjištění při experimentu na chmelu nasvědčuje buď neoptimální aplikaci ukládaného hnojiva, nekompatibilitu této technologie s pěstováním chmele, či špatně nastaveným dávkováním a hloubkou.

Pokusy s hnojením chmele prováděné s různým dávkováním podporují stanovené dávkování fosforu pro tento experiment, neboť  pokusy provedené v letech 1972 – 1990 z Údolí Zlatého potoka, zamířených na stanovení optimální dávky fosforu ukazují, že z testovaných dávek 0; 28,6; 57,2; a 114,4 kg P na hektar se nejvyšší výnos projevil při dávce 57,2 kg P/ha při dvouročním cyklu hnojení (Maťátko 1991). Toto zjištění podporuje dávkování použité při tomto experimentu a naznačuje, že příčina absence zvýšeného výnosu neleží ve stanovené aplikované dávce fosforečného hnojiva.

Špatná hloubka aplikace je taktéž málo pravděpodobná, neboť některé zdroje uvádí, že byl prokázán značný příjem fosforu i v hloubce 60 cm ve vzdálenosti 80 cm od rostliny. Dále uvádí, že ve stejné vzdálenosti od rostliny (80 cm) byl příjem intenzivnější v hloubce 60 cm nežli v hloubce 15 cm (Štranc 2008).  Taktéž práce zkoumající rozmístění kořenového systému chmele v prostoru, která rekonstruovala rozložení kořenového systému u několika rostlin chmele, uvádí, že kořeny zkoumaných rostlin dosahovaly hloubky nejméně 0,8 m u rostliny odrůdy Žatecký poloraný červeňák staré 3 roky. Druhý prezentovaný snímek rostliny odrůdy Harmonie staré 4 roky ukazuje, že kořeny této rostliny dosahovaly až 1,6 m (Brant et al. 2016). Toto dále napovídá směrem k technologii ukládání fosforu, která zřejmě nebyla ideální. Kořenový systém běžné rostliny chmele je v hloubce, kam bylo aplikováno hnojivo, přítomný a aktivní.

 

Dovětek autora

Dosažené výsledky, obzvláště u výsledků sklizené hmoty, není vhodné brát jako fakt a říci, že takového navýšení lze dosáhnout pravidelně už by hraničilo s nepravdou. Výsledky jsou pouze jednoleté z roku 2018 a je tak vhodné je i brát, neb mohou být a s největší pravděpodobností jsou silně ovlivněny suchem, které v oblasti Rakovnicka v té době panovalo. Můžeme ovšem tímto nahlédnout do vnitřního fungování rostliny a tím se “naučit žít“ se suchem, které v posledních letech často panuje.

Práce v plném znění je veřejně dostupná na webových stránkách ČZU ( https://is.czu.cz/zp/ ), či je možnost kontaktovat autora přímo na email: klas.stepan@gmail.com

 

 

Literatura zmíněná v úryvku

Holford I. 1997. Soil phosphorus: its measurement, and its uptake by plants. Soil Research vol. 35:227 - 240. Available from https://www.publish.csiro.au/?paper=S96047.

Schachtman D, Reid R, Ayling S. 1998. Phosphorus Uptake by Plants: From Soil to Cell. Plant Physiology vol. 116:447-453. Available from https://www.plantphysiol.org/lookup/doi/10.1104/pp.116.2.447.

He M, Dijkstra F. 2014. Drought effect on plant nitrogen and phosphorus: a meta-analysis. New Phytologist vol. 204:924-931. Available from https://doi.wiley.com/10.1111/nph.12952.

Gaj R, Bąk K. 2012. Effect of differentiated phosphorus and potassium fertilization on maize grain yield and plant nutritional status at a critical growth stage. Journal of Elementology 21:337 - 348. Available from https://jsite.uwm.edu.pl/articles/view/996/.

Srečec S, Kvaternjak I, Kaučić D, Marić V. 2004. Dynamics of Hop Growth and Accumulation of α–acids in Normal and Extreme Climatic Conditions. Agriculturae Conspectus Scientificus 69:59-62.

Mozny M, Tolasz R, Nekovar J, Sparks T, Trnka M, Zalud Z. 2009. The impact of climate change on the yield and quality of Saaz hops in the Czech Republic. Agricultural and Forest Meteorology vol. 149:913-919. Available from https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0168192309000392.

Rybáček V. 1980. Chmelařství, 1. vyd. Státní zemědělské nakladatelství, Praha.

Hansel F, Amado T, Ruiz Diaz D, Rosso L, Nicoloso F, Schorr M. 2017. Phosphorus Fertilizer Placement and Tillage Affect Soybean Root Growth and Drought Tolerance. Agronomy Journal vol. 109. Available from https://dl.sciencesocieties.org/publications/aj/abstracts/109/6/2936.

Maťátko J. 1991. The effect of gradated phosphorus application rates on the yield and quality of hops. Rostlinná výroba 37:679-684.

Štranc P. 2008. Zpracování půdy ve chmelnicích, 1. vyd. Kurent, Praha [i.e. České Budějovice]

Brant V, Kroulík M, Krofta K, Zábranský P, Procházka P, Pokorný J, Chyba J. 2016. Prostorové rozmístění kořenového systému chmele v půdě. Chmelařství 89:42-46.

Kontakt

Zemědělská společnost Chrášťany s.r.o.

zschrastany@seznam.cz

Chrášťany 172
p.Kněževes
27001

606 850 755 -ředitel,hlavní agronom
602 400 701 -hlavní chmelař,agronom
732 620 444 -pozemky
(evidence,nájem,pacht,koupě pozemků)
728 399 733 -hlavní mechanizátor,chmelař
313 582 308 - účtárna
313 582 931

Vyhledávání

© 2011 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode