Sila jsou plná ukrajinské pšenice. Není kam dávat a cena padá.

Sila jsou plná ukrajinské pšenice. Není kam dávat a cena padá.

Jan Brož, Hospodářské noviny, 24.-26.3. 2023

Společnost JTZE, což je zemědělská část skupiny J&T, sháněl v březnu kupce pro 850 tun pšenice. Ukázalo se, že je to problém. Především sila v Německu a v Polsku jsou aktuálně plná komodity, která pravděpodobně pochází z válkou zmítané Ukrajiny. Podle zemědělců jí je nadbytek i v Česku. Trochu záhadou však je, jak se ukrajinské obilí do evropských sil dostalo.

JTZE nakonec obilí prodala, ovšem s odvozem až v květnu. "To má ale vliv na kvalitu, a tím pádem i na cenu," říká šéf JTZE Jan Šimek. Společnost přitom není jediná, která měla problém pšenici udat. "Zemědělci prodávají část během sklizně, část na podzim a část po Novém roce. Ti, kteří chtěli prodat až po Novém roce, najednou zjišťují, že jejich pšenici nikdo nechce." říká prezident Agrární komory Jan Doležal. S pšenicí se podle něj proto aktuálně obchoduje minimálně.

Kapacita sil je naplněná v celé střední a východní Evropě. Podle předsedy Zemědělského svazu Martina Pýchy je velkým problémem hlavně přebytek ukrajinské pšenice v Polsku, kam čeští pěstitelé historicky ve velkém vyváželi. Za severními hranicemi končila každoročně pšenice ve více než miliardové hodnotě. "Dnes od nás Poláci žádnou nekupují, protože sami mají sila plná," dodal Pýcha. Opravdové komplikace podle něj nastanou, pokud se nepodaří vyprázdnit sila před sklizní a nebude tak kde uskladnit novou úrodu. Hrozí tak, že se znehodnotí v nevhodných skladovacích prostorách.

Situace je tak úplně jiná než před pár měsíci, kdy se Evropa obávala nejen nedostatku zemního plynu, ale i potravin. Ukrajinské přístavy coby klíčové dopravní uzly pro vývoz obilí, ale i dalších potravinářských komodit byly válkou zablokované. Dnes jsou plynové zásobníky v Česku naplněny ze solidních 57 procent a cena energetické komodity výrazně klesla. U pšenice je to ještě výraznější a cenově se dostala na předválečnou úroveň kolem 250 eur za tunu. "Nikdo vlastně přesně neví, kolik pšenice v Polsku je, ale všichni vědí, že jí je tam hodně. A trh padá," říká Lukáš Musil ze společnosti Agdata. Ta se zabývá digitalizací zemědělských podniků a mimo jiné zajišťuje i monitoring naplněnosti sil.

Místo Afriky Evropa

Jak se ukrajinská pšenice do Evropy dostala, není úplně jasné. V reakci na uzavřené přístavy zřídila Evropa loni na jaře takzvané solidární koridory, kterými se komodita měla bez byrokratických průtahů dostat pozemní cestou do přístavů v Baltském moři a odtud dál do Afriky a na Blízký východ, tradičních odběratelských destinací Ukrajiny. Místo toho se však roztrousila různě po Evropě.

Podle německého europoslance Martina Häuslinga bylo původním plánem transportovat obilí po železnici, což však kvůli nedostatečné kapacitě kolejí úplně nefunguje. "Výstavba železnice vázne, kvůli čemuž se mnoho obilí převáží kamiony a končí v sousedních státech.  Tam dovoz narušuje domácí trhy, především v Rumunsku, "řekl Häusling deníku Die Welt.

Od loňského července je sice vývoz obilí z černomořských přístavů po dohodě Ruska a Ukrajiny zase možný, solidární koridory ovšem také dál platí. Rumunští či polští zemědělci si už před několika měsíci stěžovali, že se pšenice po cestě do přístavů "ztrácí" a kazí ceny, které tak padají i pod náklady. A také Pýcha podle svých slov kvůli přebytku ukrajinské pšenice už kontaktoval komisaře pro zemědělství Janusze Wojciechowského.

Zakázaný insekticid

O kolik je ukrajinská pšenice levnější než ta z evropských zemí, je vzhledem k vysoce kolísavým cenám v uplynulém roce těžké stanovit. Podle Davida Truxy, šéfa největšího tuzemského producenta mouky GoodMills, byl však rozdíl v době cenového vrcholu až dvojnásobný. Nadnárodní skupina podle něj také měla nabídky na nákup obilí z Ukrajiny a vzhledem k cenové výhodnosti je i zvažovala. "Po rozborech se to ale zamítlo," říká Truxa.

To je vedle ceny další problém. Ukrajina coby nečlenský stát Evropské unie má volnější požadavky na kvalitu potravin. V minulosti se to projevilo například při dovozu medů, které obsahovaly nepovolené látky. Obdobné je to u pšenice. Na Ukrajině se využívá například insekticid chlorpyrifos, který je v EU zakázaný.

"Ukrajina není v Evropské unii a její pšenice není určena pro evropský trh. Kvalitativní parametry nejsou takové, jako má unie, a v obilí se mohou vyskytovat pesticidy nebo těžké kovy. Pustit si do mlýna takovou pšenici je risk, když za ty produkty ručíte," říká Truxa, šéf výrobce značek, jako je Babiččina volba.

Dovozy ukrajinské pšenice podle něj mezitím polevily. To může být způsobeno tím, že evropské ceny mezitím spadly a import se tak už nevyplatí. Neřeší to ale otázku, co s přebytkem, který už v silech je. "Teď se začala z Ukrajiny vozit přímo mouka," dodává šéf GoodMills.

Kolik stojí pšenice?¨

Cena v eurech za tunu na francouzské komoditní burze Euronext, která je určující pro tvorbu cen komodit v Evropě