Průmysl odchází z EU a ČR do USA a jinam

Autor: Youtube- Ilona Švihlíková 

Autor: Hospodářské noviny - Jan Prokeš

 

Rostoucí náklady a byrokracie nutí i středně velké firmy přemýšlet o odchodu z Česka. Spíš než v Asii ale novou továrnu otevřou blíž tuzemsku, odhadují odborníci.

 

    Před dvěma lety v zimě už bylo rozhodnuto, že tradiční strojírenská firma Atas opustí Česko. Místo v Náchodě měla začít vyrábět elektromotory v ukrajinském Lvově. "Měsíc před začátkem války už jsme na přestěhování výroby byli dohodnuti. Naštěstí pro nás se tehdy ještě pozdržela nějaká poslední jednání a my to nestihli dokončit," vzpomíná nyní na zásah štěstěny šéf společnosti Otto Daněk.

    Myšlenky na přestěhování podniku do ciziny se ale Daněk ani tak nevzdal. "Jsme s nimi pořád v kontaktu a čekáme, jak se situace s ruskou agresí dál vyvine," uvádí podnikatel. "Hlavním důvodem stěhování je pro nás zvyšující se cena práce, která ale neodpovídá růstu produktivity lidí. Vadí mi také neflexibilní zákoník práce a to, že se v posledních dvou letech šrouby ještě utahují," dodává ředitel společnosti, jež v Náchodě zaměstnává přes 700 lidí.

Firem, které mají podobné úmysly jako Atas, v Česku v poslední době přibývá. "Na trhu jsou některé společnosti v úvahách poměrně daleko," říká partner poradenské firmy PwC Petr Smutný. Týká se to prý třeba firem z chemického průmyslu.

    Zatímco dříve se do přesunu výroby pouštěly téměř výhradně velké společnosti, nyní už o tom uvažují i ty střední velikosti. "Zatím jsem se sice nesetkal s tím, že by to někdo z nich opravdu udělal, ale posun vnímám v tom, že o tom podnikatelé mluví. Téma už není tabu," uvedl nedávno pro HN předseda představenstva Asociace malých a středních podniků Josef Jaroš.

    Za kterou zemi by podnikatelé Česko nejraději vyměnili? Podle odborníků už nyní nemusí hrát prim Asie. Přesun výroby do Číny nebo Vietnamu už pro řadu firem nebude tak ekonomicky výhodný jako v minulosti.

    Aktuální komplikací je třeba odklon lodní dopravy zboží z Dálného východu mimo Suezský průplav kvůli útokům jemenských Húsíů na plavidla. "Pokud firmy uvažují o přesunu výroby, není to už tak daleko, ale jde spíš o bližší regiony jako Balkán nebo Kavkaz," míní ředitel zahraničního odboru Hospodářské komory Jiří Hansl.

    Podle Smutného z PwC je aktuálně v kurzu také Saudská Arábie. "Znám řadu firem, které výrobu přesunuly do Rumunska nebo Bulharska. Do úvahy přichází i Albánie, kde je také potenciál. V Asii je nyní tolik neznámých, že bych spíš zvažoval jiné destinace v Evropě, přidává Daněk, který je zároveň místopředsedou Asociace exportérů. Hlavním důvodem přibývajících úvah o stěhování podniku z tuzemska jsou stoupající náklady v posledních letech. Ty rostou kromě účtů za elektřinu či plyn i kvůli mzdám. "Chci, aby se nosič i nadále prodával za rozumné peníze a byl pro lidi dostupný, takže bohužel o stěhování uvažujeme," řekl minulý měsíc v rozhovoru pro HN Tomáš Zdychynec, který spolu se svým otcem Pavlem vlastní společnost TMK System, vyrábějící nosiče jízdních kol.

    Malá rodinná firma se Česko rozhodla vyměnit za Asii. Podnik nyní vyhodnocuje nabídky z Vietnamu, Filipín, Thajska, Číny a Tchaj-wanu, vedení chce novou lokalitu vybrat do konce letošního roku. "Spolu s výrobou z Česka do Asie přesuneme i dodavatelský řetězec. V tuzemsku naši dodavatelé nemají šanci se na naše požadované ceny dostat, my však potřebujeme udržet náklady nízké," vysvětlil Zdychynec.

    "Motivací jsou kromě nižších nákladů na energie i dostupnost pracovní síly a nezřídka volnější ekologické regulace," říká Smutný.

    Právě přibývající byrokratické překážky v podnikání odrazují podle odborníků majitele firem podobně jako rostoucí náklady. "Cenové šoky, jako tomu bylo u energií, se někdy stávají. Ale přebujelou regulaci na národní i evropské úrovni už považuji skoro za likvidační. Každé jednotlivé opatření vám samo nic neudělá, ale každý rok bohužel přibývají další a další, ať jde třeba o ESG reporting nebo omezení zaměstnávání lidí na dohou o provedení práce," myslí si Jaroš z Asociace malých a středních podniků.

    Právě to by měl podle něj stát do budoucna změnit, aby o další firmy nepřicházel. "Dlouhodobě mluvíme o tom, že je potřeba zjednodušit podnikatelské prostředí, a nemyslíme to jako frázi. Zároveň bychom se měli smířit s vyšší mírou pracovní migrace z třetích zemí," navrhuje Jaroš.

Děkan Fakulty podnikohospodářské VŠE a zakladatel Centra pro rodinné podniky Jiří Hnilica by od státu uvítal větší právní i daňovou jistotu. "Stále dochází k novým úpravám a nikdo neví, co dalšího mu regulace přinese. Nevíte například, co si budete moci odepsat z daní a co ne nebo jaké budou daňové dopady předání podniku. To situaci rodinných firem v Česku moc nepomáhá," říká Hnilica.