Otázky a odpovědi na téma České technologické platformy pro zemědělství, inovací nejen v zemědělství

23.01.2019 14:35

Otázky a odpovědi na téma  České technologické platformy pro zemědělství, inovací nejen v zemědělství

 

© Ing. Miloslav Klas, CSc.

ředitel společnosti

Zemědělská společnost Chrášťany s. r. o.

www.zsch.cz

člen ČTPZ při ZS ČR

 

1. Cílem technologické platformy je propojení výzkumu a vývoje se zemědělskou praxí. Jak se tento úkol v ČR daří naplňovat?

Propojení vědy s praxí má v ČR a dřívějším Československu velkou tradici, je potřeba zmínit Československou vědeckotechnickou společnost, která se transformovala do dnešního Českého svazu vědeckotechnických společností (ČSTVS), blíže viz:   https://www.csvts.cz/index.php/cs/

Tento svaz má mimo jiné dva členské spolky, které se zabývají problematikou zemědělství. Na výborné úrovni pracuje Česká společnost rostlinolékařská, blíže viz  https://www.rostlinolekari.cz/, dlouhodobě dosahuje vynikajících výsledků v oboru výzkumu chorob a škůdců zemědělských plodin a to i v mezinárodním srovnání. Dále vydává velmi ceněný odborný a vědecký časopis  Rostlinolékař.

Obecněji, spíše pasivně se problematikou propojení výzkumu a praxe v zemědělství zabývá Česká zemědělská společnost, blíže viz: https://spolky.csvts.cz/czs/.

Pro zemědělské podniky, členy Zemědělského svazu ČR bylo někdy nepochopitelné, že zemědělské výzkumné organizace se zabývají problematikou, která není z jejich hlediska bezprostředně aktuální a bylo by třeba řešit jiné úkoly, jinou tématiku. Zemědělské výzkumné ústavy naopak nevěděly, zda mezi zemědělci mají výstupy jejich činnosti nějaký ohlas, potřebovaly zpětnou vazbu. Proto byla, jako jakési fórum pro snazší komunikaci obou skupin založena Česká technologická platforma pro zemědělství (ČTPZ), podrobněji viz: https://www.ctpz.cz/. Jejím hlavním úkolem je získání a zavedení-transfer inovací pro členy platformy, velmi ceněná  všemi jejími členy (výzkumníky i zemědělci), je zde možnost přímé vzájemné komunikace. Česká platforma pro zemědělství má tedy velmi dobrý potenciál dalšího rozvoje a záleží jen na jejích členech, jejich práci a zejména vzájemné komunikaci, jak se vše dále vyvine. Zatím jsou její členové mírnými, opatrnými optimisty, protože dosud nic podobného (vyjma výše uvedeného) v ČR neexistovalo a budoucnost je tak  velmi nadějná. 

2. Jaká je úroveň výzkumu a vývoje v porovnání se zemědělskou praxí?

Úroveň u obou odvětví - zemědělský výzkum i praxe, je dána zejména jejich výchozími podmínkami a úrovní ekonomiky prostředí, ve kterém se nachází.

a) Výchozí podmínky - u výzkumu je to v ČR široké spektrum výzkumných organizací (výzkumné ústavy, vysoké školy zřizované státem, soukromé vysoké školy, soukromé výzkumné organizace) s velkou tradicí (i větší než 100 let). U podniků zemědělské praxe je většina podniků řízena odborně vzdělaným většinou vysokoškolským managementem. Zemědělské podniky v ČR jsou obecně větší a měly by tedy mít větší efektivitu. V neposlední řadě je oborové  zaměření zemědělského výzkumu a zemědělských podniků dáno přírodními podmínkami ČR (klima - teploty, srážky, kvalita půdy).

Srovnávat se tak, i na mezinárodní úrovni, musíme vždy jen s těmi státy, které se nacházejí v podobných podmínkách, což lze stručně popsat jako mírný podnební pás naší planety Země, který je rozprostřen zejména na severní polokouli, částečně i jižní části Země (obrázek č. 1) - podrobněji viz :

 https://cs.wikipedia.org/wiki/M%C3%ADrn%C3%BD_podnebn%C3%BD_p%C3%A1s

Obrázek č. 1-Klimatické pásy na Zemi: mírný podnebný pás (zelená), subpolární pás (fialová)

 

b) ekonomickým postavením ČR - vyspělé ekonomiky světa (USA, SRN, GB aj.) mají i vyspělý zemědělský výzkum a následně i zemědělskou výrobu. Méně ekonomicky vyspělé státy pak mají nižší úroveň zemědělství i zemědělského výzkumu.

Postavení zemědělského  výzkumu a zemědělské výroby (v mezinárodním srovnání) je tedy podobné asi jako postavení ČR v rámci světových ekonomik, kde ekonomika ČR dle ekonomického hrubého ukazatele HDP/obyvatel v USD/rok  2017 je na 57. místě (35 500 USD/obyvatel) oproti  například USA (19.místo, 59 500 USD/obyvatel) či SRN (27.místo, 50 400 USD/obyvatel) a to z celkem 229 států (zdroj informací: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/rankorder/2004rank.html)

V našem klimatickém pásu (mírný podnební pás) jsou výsledky ČR ve srovnání v množině bývalých středo a východoevropských socialistických států jak u HDP, tak i například u výnosů pšenice ozimé za rok 2017 (t/ha) nejlepší.

Ve světovém pořadí výnosů pšenice za rok 2017 je však pozice ČR na 18. místě ze 126 států (výnos pšenice ČR za rok 2017 - 5,67 t/ha). Nejlepší jsou státy jako je Irsko (10,17 t/ha), Nový Zéland (9,86 t/ha), Anglie (8,27 t/ha), Německo (7,64 t/ha).

Lze konstatovat, že limitem pro větší výnosy nejen pšenice, ale i výsledky zemědělství obecně jsou v oblasti střední, jižní a východní Evropy srážky, kdy nejlepších výsledků je dosahováno u přímořských států s dostatkem srážek (zdroj informací: https://www.fao.org/faostat/en/#home).

Hodnocení úrovně výzkumu, speciálně pak zemědělského výzkumu v ČR je otázka, s kterou si neví rady povolané státní orgány, natož aby na to dokázala jednoduše a stručně odpovědět ČTPZ. Ale pro srovnání států a zestručnění lze využít tzv. Inovační index dle ekonomické agentury Bloomberg.

Zde se hodnotí několik základních znaků:

1. Výzkum a vývoj: výdaje na výzkum a vývoj jako procento HDP,

2. Výroba: výrobní přidaná hodnota na jednoho obyvatele,

3. Vysokorychlostní společnosti: počet domácích společností s vysokým stupněm technického rozvoje na domácím trhu - jako je letecký a kosmický průmysl, biotechnologie, hardware, software, polovodiče, internetový software a služby a společnosti zabývající se obnovitelnými zdroji energie - těch veřejných společností,

4. Postsekundární vzdělávání: počet sekundárních absolventů zapsaných v postsekundárních institucích jako procento; procentní podíl pracovní síly s terciárním vzděláním; roční absolventi vědy a techniky jako procento pracovní síly a jako procento absolventů terciárního vzdělávání,

5. Vědečtí pracovníci: profesionálové, včetně Ph.D. studentů zapojených do výzkumu a vývoje na 1 milion obyvatel,

6. Patenty: patentové přihlášky pro rezidentní úřady na 1 milion obyvatel a vynaložené náklady na výzkum a vývoj za 1 milion USD; užitných patentů poskytnutých jako procento celosvětové hodnoty.

Bylo hodnoceno 200 zemí, 69 zemí dodalo všechna data. Výsledky jsou bohužel (pro ČR) nepřekvapivé. Z 50 předních států světa je ČR na 31.místě.

Pořadí zemí - Inovační index Bloomberg je:

1. Jižní Korea, 2. Japonsko, 3. Německo, 4. Finsko, 5. Izrael, 6. USA, 7. Švédsko, 8. Singapur, 9. Francie, 10. Velká Británie,

11. Dánsko, 12. Kanada, 13. Austrálie, 14. Rusko, 15. Norsko, 16. Švýcarsko, 17. Rakousko, 18. Nový Zéland, 19. Belgie, 20. Holandsko,

21. Irsko, 22. Čína, 23. Španělsko, 24. Itálie, 25. Polsko, 26. Slovinsko, 27. Malajsie, 28. Lucembursko, 29. Řecko, 30. Portugalsko,

31. ČR (podrobněji viz: https://www.bloomberg.com/graphics/2015-innovative-countries/).

 

Na otázku srovnání úrovně zemědělské výroby se zemědělským výzkumem lze na základě odvozených exaktních mezinárodních dat konstatovat, že úroveň ekonomiky ČR, speciálně pak zemědělské výroby je zatím dobrá. Úroveň výzkumu a celkového inovačního prostředí vyjádřená souhrnnými měřitelnými příznaky inovačního indexu (v ČR) je pak spíš dostatečná až nedostatečná. Ekonomika ČR i zemědělství ČR zatím využívají nízké ceny pracovní síly. Výroba v ekonomice je prováděna bez většího podílu přidané hodnoty. V ČR nejsou přední technologické podniky (high-tech) v leteckém, biotechnologickém, kosmickém průmyslu v českém vlastnictví, ale ani v jiném vlastnictví. Jen naprosto minoritně se vyskytují podniky v oblasti soft a hardware počítačů.  

Charakteristický je nízký počet patentů, vynálezů, průmyslových a užitných vzorů a to v celé ekonomice ČR. Varovný je stav, kdy před ČR se dostávají i země, které z minulosti měli podstatně horší podmínky než ČR (Rusko!!, Čína!!, Polsko, Slovinsko, Řecko!!, Malajsie!! aj.).

Jestliže se stav v ČR nezlepší, pak v delší časové perspektivě (10-20 let) čeká ekonomiku ČR a tedy i zemědělství ČR stagnace a posléze nevratný pád mezi země spíše rozvojové, s nestabilní ekonomikou a sociálními problémy. S úrovní vědy a výzkumu, vynakládaných nákladů na výzkum a vývoj, strukturou  ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou a absencí předních českých podniků v ČR se nemůžeme v žádném případě spokojit. Systém hodnocení výzkumu a vývoje v ČR je ryze subjektivní, pomocí umělých ukazatelů, které nemají žádný odraz v ekonomické realitě ČR dle mezinárodních srovnávacích hledisek.

 

3. Lze v současné době aplikovat nové poznatky týkající se precizního zemědělství do praxe?

Samozřejmě lze aplikovat poznatky precizního zemědělství do praxe a běžně se tak děje. Zemědělské podniky zavádějí, lépe řečeno jsou nuceny introdukovat celé spektrum opatření, která jim mohou ušetřit náklady, zachovat a lépe zvýšit výnosy plodin a užitkovost zvířat a tedy i efektivitu jejich zemědělského podnikání a v neposlední řadě i dodržet stále náročnější limity ochrany půdy, vody a životního prostředí.

Nejprogresivnějším způsobem jak zvýšit zisk, snížit náklady zejména na hnojení a aplikaci pesticidů a zvýšit užitkovost zvířat je využívání všech dostupných nových vědeckých poznatků, což jsou mimo jiné i poznatky a metody precizního zemědělství.

Je zde tedy velká potenciální poptávka zemědělské prvovýroby po účinných metodikách precizního zemědělství. V současné době se jedná o dynamicky se rozvíjející se obor, kde působí mnoho výzkumných týmů jak zahraničních, tak i tuzemských. Metody a postupy precizního zemědělství se začínají uceleně standardizovat a jsou konečně již (výzkum a vývoj trval u některých technologií i 20 a více let) zpracovány do takové podoby, aby mohly být velkou částí zemědělských podniků v ČR účinně využívány k jejich prospěchu.

Je před námi nová technologická etapa vývoje zemědělské výroby, která přinese mnoho nových příležitostí a možností, které byly dříve jen obtížně využitelné, pro některé laiky také těžko představitelné.

 

4. Jak se zemědělcům daří ovládat nové technologie?

Jak již bylo výše uvedeno, daří se to. A musí se dařit zejména z důvodů ekonomických (zisk, úspora nákladů, nedostatek pracovních sil, limity životního prostředí). Nově pořízená technologie do zemědělského podniku by vždy měla přinést nějakou inovaci, nejlépe například možnost nového, efektivnějšího, k životnímu prostředí šetrnějšího technologického postupu.

V rostlinné výrobě jde tedy například o přesné či variabilní setí plodin. U této operace lze dosáhnout zvýšení výnosů plodin o minimálně 10 % bez nutnosti dalších vstupů. Dále se jedná například o hnojení podle výnosových map, aplikace pesticidů podle výnosových map. Zde lze dosáhnout úspory nákladů na hnojiva, zejména N o přibližně  30 %. Základem postupu je využití většího vstupu tam, kde lze očekávat větší výnos a menšího vkladu tam, kde výnos bude menší. Zatímní přístup byl takový, že aplikovaná dávka byla stejná na místech s větším výnosovým potenciálem, tedy nízká a na místech s větším výnosovým potenciálem pak nadbytečná. Podklady pro zjištění výnosového potenciálu lze získat buď ze sklízecích mlátiček, dále z dat satelitů (GPS, DPZ) nebo kombinací obou způsobů.

V živočišné výrobě jde zejména o využití dojících robotů, krmných automatů, které pracují se zvířaty z chovu na základě jejich individuální užitkovosti, biologických vlastností a současně sledují i jejich zdravotní stav a kondici, choroby atp.

Obecně je žádoucí zavádění robotizace, automatizace nebo alespoň další mechanizace všech pracovních operací, kde to lze využít a je to možné. Není příliš pravděpodobná úvaha o absolutním nahrazení člověka robotem či automatem u klíčových operací, protože podle posledních poznatků počítače a nasazení robotů nikdy zcela nenahradí člověka. Jejich úroveň nikdy nedosáhne schopností člověka. Budou totiž vždy limitováni svým „křemíkovým“ základem, energetickou, zdrojovou náročností a neschopností reprodukce a evoluce. Biologická forma života je mnohem povedenější projekt přírody než teoreticky možná „křemíková“ monokultura.

Přinejmenším nová technologie by vždy alespoň měla přinést úsporu energií, větší ochranu pracovní síly před nepříznivým vlivem výrobního prostředí, prašnost, hluk, a zejména větší produktivitu práce, což znamená větší výkon za jednotku času a menší spotřebu lidské práce na jednotku výkonu (hodiny lidské práce/ha, tuny obilí, litry méka atp.)

 

5. Mají zemědělci o ně zájem a mají vlastně dostatečné znalosti, aby je mohli využívat?

Jak již bylo řečeno, zemědělci obecně z důvodu velkého ekonomického tlaku absolutního konkurenčního prostředí (vně i uvnitř ČR) jsou nuceni mít zájem o vše nové.

V čele většiny našich zemědělských podniků v ČR (nejen členů ČTPZ) jsou vysokoškolsky vzdělaní zemědělští odborníci na pozicích agronomů, zootechniků, organizátorů, ekonomů a ředitelů podniků nebo i majitelů a hospodářů soukromých farem. Není řídkým jevem, že někteří odborníci na výše uvedených pozicích zemědělské praxe mají dosažen vědecký stupeň vzdělání na úrovni PhDr., popřípadě CSc. a sami se aktivně na výzkumu nejen ve svém podniku účastní a publikují získané poznatky. Některé zemědělské podniky mají již své vynálezy, inovace a technická zlepšení (užitný, průmyslový vzor) právně  chráněny.

Představa některé části obyvatel ČR, některých správních orgánů ČR i zemí EU a světa o „nízké“ úrovni managementu zemědělských podniků či nízké „gramotnosti“ pracovníků ČR je zcela pochybná a mylná. Chytří, schopní, vzdělaní a zejména dobře motivovaní lidé jsou nejen v zemědělství ČR nejdůležitějším kapitálem, bez nich jsou podniky jen souborem umrtvené, bezcenné hmoty.  

Kde jinde než v našem zemědělství a kdo jiný než naši oborníci by tedy měli být lépe pro využití nových technologií připraveni?

 

6. Je nějaká oblast precizního zemědělství, ve které například ČR exceluje oproti evropským zemím? Kde je napřed? Jak ve výzkumu a vývoji, tak i v praxi? 

Výzkum v ČR, lépe řečeno v bývalé Československé republice má primát v poznání významu výnosových map jednotlivých plodin, kde se  (mimo jiné okruhy i dnes aktuálních otázek) touto problematikou zabýval kolektiv výzkumných pracovníků pod vedením již zesnulého akademika profesora K. Kudrny (1924-2014) na půdě dnešní ČZU Praha již přibližně kolem roku 1970.

Základem všech výnosových map je však vždy poznání přirozeného půdního a klimatického prostředí, kde gruntovní podklady dodnes tvoří materiály Komplexního průzkumu půd (KPP) a z něho odvozený systém bonitace půd, který je ve srovnání s celým světem na špičkové úrovni, blíže viz: https://asociacepu.cz/wp-content/uploads/2014/07/08_Khel.pdf

Na velmi dobré úrovni je v ČR i pravidelný systém zkoušení agrochemických vlastností půd, který je prováděn nepřetržitě již od roku 1961, blíže viz: https://eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/hnojiva-a-puda/publikace/agroch-zkouseni-zemedelskych-pud/azzp-publikace-neviditelny/vyvoj-systemu-agrochemickeho-zkouseni.html

Na dobré úrovni je v ČR i výzkum a metodika boje proti půdní erozi (podrobněji viz https://www.vumop.cz/).

Velmi inovativní je pak i systém rychlé reakce na měnící se klimatické podmínky, zejména pak hydrologické a zemědělské sucho (podrobněji viz: www.intersucho.cz). Precizní zemědělství a jeho zavádění do praxe řeší intenzivně v ČR kolektiv výzkumných pracovníků zejména při ČZU Praha a Mendelově univerzitě v Brně (podrobněji například na: https://cpz.czu.cz/cs/).

Bohužel nejsou podklady pro hodnocení, v čem jsme ve výzkumu a praxi v ČR opravdu excelentní oproti zemím Evropy, to asi nemůžeme o žádné oblasti tvrdit, aniž by to byla nepodložená hypotéza. Můžeme však jistě říci, že nijak nezaostáváme. Konečný účet nám vystaví blízká budoucnost, a aby nebyl záporný, k tomu nám může sloužit i ČTPZ. Je to velká příležitost a věříme, že nezapadne.

 

dne 7.1. 2019

Kontakt

Zemědělská společnost Chrášťany s.r.o.

zschrastany@seznam.cz

Chrášťany 172
p.Kněževes
27001

606 850 755 -ředitel,hlavní agronom
602 400 701 -hlavní chmelař,agronom
732 620 444 -pozemky
(evidence,nájem,pacht,koupě pozemků)
728 399 733 -hlavní mechanizátor,chmelař
313 582 308 - účtárna
313 582 931

Vyhledávání

© 2011 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode