Nová civilizační propast:rentiérská říše vs. produktivní ekonomika

Zdroj

Autor: Michael Hudson

Uveřejěno: 19.2.2026, odkaz CZ překlad PDF - úplné znění článku zde

Odkazy vysvětlení: analýza textu článku,p.-stránka textu PDF úplného CZ znění (příklad p.6 = stránka PDF č.6), pp.-od do stránky textu PDF úplného znění (příklad pp.5-6 = od stránky 5 do stránky 6 PDF úplného znění)

Článek analyzuje a rozděluje ekonomické systémy na základě konceptu rentiérského příjmu (pp. 1, 5). Hlavním argumentem je, že západní civilizace upadá, protože přešla od průmyslového kapitalismu, který usiloval o minimalizaci rent a maximalizaci produkce, k finančnímu kapitalismu ovládanému rentiéry (vlastníci půdy, bankéři, monopolisté) (pp. 5-6). Tyto renty jsou považovány za nezasloužené příjmy a ekonomickou režii, která brání investicím a prosperitě (p. 5). Čína a Rusko jsou v textu uváděny jako příklady zemí, které se řídí původním plánem klasických ekonomů a snaží se udržovat nízké náklady na základní potřeby prostřednictvím veřejného sektoru (pp. 8, 14). Níže je článek převeden do struktury odborného textu s využitím standardních sekcí, jako je abstrakt, úvod, metody, výsledky, diskuse a závěr, pro lepší přehlednost:

Analýza, návrh řešení dle článku Michaela Hudsona: Rentiérská říše vs. produktivní ekonomika

Abstrakt

Tento článek analyzuje současnou globální ekonomickou situaci optikou Michaela Hudsona, který rozděluje ekonomiky na produktivní a rentiérské (pp. 1, 5). Tvrdí, že západní ekonomiky, ovládané finančním a realitním sektorem, upadají kvůli dominanci nezasloužených příjmů (rent), které tvoří ekonomickou režii (pp. 5, 12). Naproti tomu země jako Čína a Rusko, které se zaměřují na státní průmyslový kapitalismus a veřejnou infrastrukturu, prosperují (p. 14). Text argumentuje, že neoliberalismus popírá existenci ekonomické renty, což vede k polarizaci společnosti a civilizačnímu konfliktu (pp. 7, 12).

Klíčová slova

• Rentiérská ekonomika (p. 5)

• Produktivní ekonomika (p. 5)

• Michael Hudson (p. 1)

• Finanční kapitalismus (p. 6)

• Neoliberalismus (p. 7)

• Ekonomická renta (p. 5)

Úvod

Michael Hudson ve svém příspěvku (přepisu rozhovoru) rozvíjí myšlenku civilizační propasti mezi rentiérskou říší a produktivní ekonomikou (pp. 1, 3). Vychází z klasické politické ekonomie, která rozlišovala mezi vydělanými (produktivní práce a kapitál) a nezaslouženými příjmy (renty z půdy, monopolů a úroků) (pp. 5, 7). Cílem průmyslového kapitalismu v 19. století bylo tyto rentiérské třídy minimalizovat, aby se snížily životní náklady a podpořil růst (p. 5). Dnešní finanční kapitalismus však tyto renty podporuje a maskuje je jako produktivní služby (např. úroky jako služba ve HDP) (pp. 6, 12).

Část 1 - analýza

Metody (Konceptuální rámec)

Analýza vychází z historicko-ekonomického srovnání vývoje civilizací od starověkých společností (Mezopotámie, Egypt, Řím), které pravidelně rušily dluhy k zamezení oligarchizace, až po moderní ekonomiky (p. 10). Klíčovým analytickým nástrojem je Ricardova teorie hodnoty a renty, která definuje rentu jako přebytek cen nad skutečnou hodnotou vytvářenou prací (pp. 4-5). Tento koncept je aplikován na současné Spojené státy, Evropu, Čínu a Rusko, aby se ilustrovaly rozdílné ekonomické modely a jejich důsledky pro civilizační prosperitu či úpadek (pp. 8-9). 

Výsledky

• Rentiérská dominance: V USA a Evropě dominují rentiérské zájmy (banky, nemovitosti, ropný průmysl), které ovládly politický proces a privatizovaly veřejnou infrastrukturu (pp. 7-8).

• Ekonomický úpadek Západu: Důsledkem je vysoká životní úroveň (náklady na bydlení, energie, zdravotnictví) a deindustrializace, což vede k zastavení a kumulace kapitálu a růstu zisků v produktivním sektoru, jak předpovídal Ricardo (pp. 6, 14).

• Vzestup Východu: Čína a Rusko uplatňují model státního průmyslového kapitalismu s nízkými náklady na základní potřeby a veřejnými investicemi, čímž podporují produktivitu a ekonomický růst (pp. 13-14).

• Civilizační konflikt: Současná situace je popisována jako civilizační válka mezi rentiérským impériem (Západ) a produktivními ekonomikami (Východ), maskovaná rétorikou demokracie versus autokracie (pp. 9, 14).

Diskuse

Článek tvrdí, že současný ekonomický slovník je nástrojem klamu, který popírá existenci nezaslouženého příjmu a brání návratu k produktivní ekonomické teorii (pp.12, 15). Neoliberalismus je zde identifikován jako hlavní hrozba pro západní civilizaci (p. 12). Přerušení obchodu s Ruskem a Čínou ze strany USA je vnímáno jako akt, který paradoxně Východu prospívá, protože ho nutí k soběstačnosti a rozvoji vlastního průmyslu (pp. 9, 13). Zmíněny jsou i vnější faktory, jako klimatická změna, které mohou urychlit civilizační úpadek (p. 11).

Část 2 - návrh řešení

Michael Hudson navrhuje k omezení rentiérské ekonomiky soubor radikálních reforem, které mají za cíl oddělit produktivní kapitál od "parazitické" finanční nadstavby. Jeho návrhy se soustředí na tři hlavní oblasti: oddlužení (debt jubilee), daňovou reformu a veřejné bankovnictví. 

Zde jsou konkrétní kroky, které Hudson prosazuje:

1. Moderní "dluhová milost" (Debt Jubilee)

Hudson se inspiruje starověkými tradicemi a navrhuje plošné zrušení dluhů, které již nejsou splatitelné z reálných příjmů.

• Zrušení studentských a spotřebitelských dluhů: Tím by se uvolnila kupní síla obyvatelstva pro reálnou ekonomiku.

• Restrukturalizace dluhů firem: Cílem je zabránit bankrotům produktivních podniků, které jsou zatíženy úroky, jež převyšují jejich zisky.

• Mezinárodní oddlužení: Rozvojové země by měly být zbaveny dluhů vůči MMF a Světové bance, které Hudson považuje za nástroje finančního imperialismu.

2. Zdanění ekonomické renty (Land Value Tax)

Namísto zdanění práce a produkce navrhuje Hudson přesunout daňovou zátěž na rentiéry.

• Daň z hodnoty pozemků: Navrhuje zdanit nárůst ceny půdy, který majitel nevytvořil svou prací, ale veřejnými investicemi do okolní infrastruktury.

• Zrušení daňových zvýhodnění pro finanční sektor: Hudson kritizuje, že úroky z dluhů jsou dnes daňově uznatelným nákladem, což motivuje firmy k zadlužování místo investic z vlastního kapitálu.

• Zdanění monopolních zisků: Příjmy z monopolů (např. technologie, farmacie, energie) by měly být vysokou sazbou zdaněny nebo regulovány tak, aby odpovídaly reálným nákladům na výrobu.

3. Veřejné bankovnictví a kontrola úvěrů

Hudson prosazuje návrat k penězům jako veřejnému statku namísto soukromého monopolu bank.

• Veřejné (státní) banky: Stát by měl skrze své banky financovat infrastrukturu a strategický průmysl s nízkým úrokem, čímž by se obešla nutnost soukromého, dražšího financování.

• Regulace tvorby peněz: Omezení schopnosti komerčních bank vytvářet peníze pro spekulativní účely (půjčky na nákup existujících aktiv, jako jsou reality nebo akcie) a jejich nasměrování do nové produkce.

4. Re-socializace infrastruktury

Navrhuje, aby základní služby byly v rukou státu a poskytovány za nízké ceny nebo zdarma.

• Bezplatné školství a zdravotnictví: To snižuje životní náklady pracovníků, a tím i tlak na růst mezd pro zaměstnavatele, což zvyšuje konkurenceschopnost průmyslu (p. 14).

• Veřejná doprava a energie: Tyto vstupy by měly být dotovány, aby se snížily celkové náklady v ekonomice (p. 13).

Hudsonův program lze shrnout jako snahu o "eutanázii rentiéra" (termín J. M.Keynese) – tedy o to, aby finanční, realitní a monopolní sektory přestaly odčerpávat bohatství z reálné, produktivní ekonomiky.

Poznámka: Hudsonovy návrhy mají zásadní dopady na finanční a právní systém a jejich realizace by vyžadovala hlubokou politickou transformaci.

Závěr

Západní civilizace stojí na křižovatce, kde dominance rentiérského finančního kapitalismu podkopává její vlastní produktivní základy. Historie ukazuje, že civilizace upadají, když se jim nepodaří regulovat hromadění bohatství a dluhů oligarchií (p. 10). Návrat k principům klasické ekonomie, které prosazují produktivitu a omezují renty, je považován za nezbytný pro přežití a prosperitu (pp. 12, 15).

Použité zdroje (Odkazy)

Zdrojem informací byl přepis rozhovoru s Michaelem Hudsonem na webu michael-hudson.com a související obsah PDF dokumentu (pp. 1, 3)