Exkurze českých chmelařů do chmelařské oblasti SRN Spalt dne 17.,18.6.2025

Exkurze českých chmelařů do chmelařské oblasti SRN Spalt dne 17.,18.6.2025

Historická chmelařská oblast Spalt hostila české pěstitele

Každoročně pořádá CHMELAŘSTVÍ, družstvo Žatec pro své dodavatele chmele a obchodní partnery odborné zájezdy do různých chmelařských oblastí celého světa, kde sbírají zkušenosti a porovnávají pěstitelskou a zpracovatelskou praxi za hranicemi našeho státu. 

Tentokrát padla volba na bavorský Spalt, který patří mezi pět hlavních chmelařských oblastí v Německu, avšak výměrou chmelnic se řadí mezi ty nejmenší. Oblast je významná pro svou dlouholetou tradici pěstování chmele, která sahá až do středověku a je spjata s vysazením chmele přivezeného ze Žatecka za vlády Karla IV. a odrůda Spalt Spalter je tak geneticky, ale i výnosově a obsahem hořkých látek nejblíže Žateckému poloranému červeňáku.

Z celkové plochy chmele v SRN, která činí v roce 2025 po snížení ploch 18962 ha, zaujímá oblast Spaltu jen 360 ha (oproti předchozí sezóně je zde snížení plochy o 40 ha) a pěstováním chmele se zabývá 38 zemědělských podniků. Většina farem se však neorientuje výhradně na chmel, ale doplňuje činnost o další plodiny či zemědělskou výrobu, ale i nezemědělskou výrobu a služby. Celkem rozsáhlou plochu zde tvoří třešňové sady, ale pěstuje se i další ovoce, zelenina nebo víno. Nejmenší pěstitel má 0,7 ha chmelnic, největší 80 ha. Jen pět pěstitelů s plochou od 15 ha výše se z celkového počtu 38 věnuje chmelu a zemědělství na plný úvazek. Všichni pěstitelé jsou zapojeni do projektu udržitelného pěstování chmele a 60% z nich má zavedeny také systémy kvality ISO. U nás třetím rokem zavádí systém certifikace udržitelného pěstování chmele CHMELAŘSTVÍ, družstvo Žatec a v systému je již přes polovinu dodavatelů družstva. Systémy norem ISO obecně u pěstitelů v ČR zavedeny zatím nejsou, ale má je však CHMELAŘSTVÍ, družstvo Žatec a Bohemia Hop, a.s.

Ve dnech 17. – 18. června 2025 zavítali pěstitelé kromě vybraných farem také na prohlídku pivovaru, do chmelařského muzea a tamního chmelařského družstva. Ochutnali francké speciality i lokální pivo oceňované v rámci Německa díky jemnému aromatickému chmelu. 

V pivovaru Spalt, který jako jediný v Německu vlastní přímo obec a vede jej starosta, nahlédli pěstitelé do provozu, kde vzniká 21 pivních specialit z vlastní pramenité vody, regionálního sladu, pivovarských kvasnic a místního chmele. Za využití původní receptury – voda, chmel, slad, kvasnice – uvaří ročně 85 000 hektolitrů piva za péče celkem 42 zaměstnanců. Pro srovnání Žatecký pivovar v době ukončení výroby uvařil čtvrtinové množství piva při stejném počtu zaměstnanců. V pivovaru byly vidět velké investice posledních cca 10 let zejména do oblasti kvašení a ležení piva. Pivovar má vlastní 42 m hlubokou studnu. Stejně jako u nás, je i v Německu znát snižování podílu konzumace piva v restauracích oproti domácí spotřebě a významně zvyšuje se prodej nealkoholického piva. Sudy tvoří v tomto pivovaru 30 %, zbytek spadá na lahve. Pivovar Spalt s tradicí již od r. 1879 se snaží kombinovat moderní technologie s tradičním pivovarnickým řemeslem. O kvalitě piva se mohli návštěvníci přesvědčit degustací ve stylovém pivovarském prostoru navazujícím na sklady a linky na stáčení piva do sudů, kde se čepoval světlý a tmavý ležák a pšeničné pivo, a ochutnat mohli pěstitelé také pivní rohlík z místní pekárny nebo nealko pivo. 

Další kroky vedly do více jak 550 let staré budovy chmelařského muzea Hopfen Bier Gut, která si zachovala původní interiér s dřevěnou konstrukcí a výmalbou do odstínu zelené, díky níž chmel v tehdejších sušárnách s typicky špičatou střechou získal opticky lepší barvu. Muzeum se otevřelo pro první návštěvníky v roce 2015.

Postupně ve dvou patrech si při výkladu znalých průvodců, z nichž jeden byl původně také pěstitelem chmele se třemi hektary, mohli chmelaři seznámit s nástroji (až do r. 1960 se většina chmele sklízela ručně), kterými se kdysi obdělávaly a česaly chmelnice, a dozvědět se o historii městečka Spalt, kde se původně, stejně jako v Žatci, pěstovalo na jižních svazích víno. Ve 13. století však došlo k prudkému ochlazení, a tak se postupně přešlo na chmel. Z původní plochy 1 500 ha (ve 20. letech 20. století) klesla výměra na čtvrtinu. Největším problémem při pěstování chmele v oblasti Spalt je voda. Roční úhrn srážek sice dosahuje 650 mm, což je více než průměr na Žatecku, ale většina dešťů přichází v období mimo vegetaci mezi měsíci říjen až březen a nejsušší bývá období od května do července. Proto se stát snaží vypomoci zemědělcům a plánuje vybudovat závlahový systém pro cca 250 ha chmelnic a sadů. Z jezer je v plánu zesílit kanálem průtok vody v řece a následně zvýšit hladinu ve vrtech. Polovinu nákladů by měl pojmout stát, zbylý náklad na přivedení pro pěstitele bude činit zhruba 25 tisíc EUR na hektar. U nás jsou aktuálně v realizaci přehradní nádrž Kryry a vodní díla Šanov a Senomaty. 

Kromě historických artefaktů lze v muzeu nahlédnout do historie také pomocí moderních technologií. Za pomoci šesti kamer po dobu dvou let byl natočen film o růstu chmele, nad jehož krátkou verzí si chmelaři v horkém letním dnu odpočinuli v promítacím koutku. Pod mikroskopem také mohli zhlédnout život pivovarských kvasnic a na závěr prohlídky si na interaktivním stole prohlédnout kulturu stolování některých destinací, jejichž součástí je pivní kultura.

Praktická část zájezdu započala na konci prvního dne, kdy se pěstitelé za vedení předsedy CHMELAŘSTVÍ Zdeňka Rosy vydali na organizovanou procházku z hotelu na nedaleké chmelnice, kde probíhalo hnojení kejdou spolu se zapravením zeleného hnojení. Ochotný majitel p. Riβmann přerušil práce a seznámil pěstitele se svou činností. Celkem hospodaří na 100 hektarech, z toho připadá 6 ha na chmel, věnuje se také pěstování brambor (5 ha) a výrobě štěpky z vlastního lesa (45 ha), kterou dál obchoduje firmám na výrobu energie a tepla (dřevo ještě dokupuje). Pro sloupy na chmelnici využívá vlastní les. Výnosy má většinou nižší a uváděl u odrůdy Herkules 2,5 t/ha u (běžně 3 t), avšak vykompenzovaný vyšším obsahem alfy 18 %. 

Mezi rostlinami používá p. Riβmann spon cca 3 m x 1,2 m a na zavádění silnější drát (1,3 mm). Chmelnice s výškou 6,8 m si stavěl sám a jsou celkově stavěny odlišným způsobem jak v počtu sloupů, tak ukotvením chmelnice. Pojištěním se kryje na rizika spojená s vichřicí a kroupami, konstrukci vzhledem k tomu, že jde o vlastní stavbu, mu pojišťovna nepojistila. Mezi další pěstované odrůdy chmele patří aromatický Spalter Select, nebo odrůda Diamant. Z důvodu nedostatečných srážek má chmelnice se závlahovou hadičkou na povrchu řadu (za období od března do poloviny června u něj letos spadlo jen 70 mm srážek). Vodu na zalévání čerpá z vlastní studny a nechává jí běžet celý den, lehká půda vodu rychle vstřebává, takže spotřebuje kolem 5 m3 na den a hektar. Závlahové hadičky měl v tomto případě pouze na jednu sezónu a po sezóně je likviduje. V meziřadí rostlin pěstuje pro udržení vláhy oves (osetí v březnu) a hořčici (osetí v červenci), na zimu seje žito. Jednou za rok rozváží kejdu a jedno hnojení přidává do hadičky před kvetením. Stejně jako u nás se jemu i později navštíveným farmářům začíná objevovat sviluška. Chemické přípravky používají v Německu podobné, povolený je také Kanemite, protože z této oblasti neexportují do Číny, kde není pro použití ve chmelu povolený. Rozdílem je také možnost používání herbicidů na spodky rostlin (používají je v kombinaci s hnojivem). Tím, že na chmelnici navazuje les, trápí pěstitele také okusy rostlin srnkami, proto na jaře obežene chmelnici elektrickým drátem, který byl již v době návštěvy uklizen.

Chmel má nasmlouvaný na výkup do let 2027/28 a není zapojený ve speciálních dotačních titulech, vše si rád dělá po svém v rámci daných norem. Celková dotace na hektar činí 280 EUR. 

S jarními pracemi mu pomáhají 4 brigádníci z Rumunska a zbytek se snaží zvládnout pomocí vlastní rodiny (má ženu, 2 dospělé syny a rodiče). Z minimální mzdy 12,82 EUR / hod. strhává brigádníkům 8 EUR za ubytování na den a stejnou výši za stravu na den. 

Na česání chmele používá menší česačku zn. Wolf 250 a malou pásovou sušárnu z roku 1962 značky Binder, sklizeň mu z důvodu pozdních odrůd začíná až koncem srpna. Během 3 týdnů pracují při česání a sušení chmele od 6 do 20 hodin. Na pásové sušárně používá lehký topný olej. 

Zemědělskou výrobu doplňuje živočišná, o kterou se mu stará jeden ze synů a manželka. Syn provedl zájemce po farmě se 60 dojnicemi. Stejně jako u chmele, tak i zde si stěžoval na nižší užitkovost, tj. 27 litrů mléka na den. Při dotazu na administrativní zátěž a kontroly to vypadalo, že zatížení pěstitelů v Německu je v tomto ohledu podobné jako v ČR.

Tak, jako jsou u nás pěstitelé sdruženi ve Svazu pěstitelů chmele a většina z nich i pod družstvem CHMELAŘSTVÍ a na něj navazující dceřinou obchodní činností Bohemia Hop, tak i tamní pěstitelé se sdružují, a sice pod družstvem HVG Spalt Hopfenverwertungsgenossenschaft e.G. Ve stejném sídle, i podobné personální struktuře funguje i Svaz a obchodní společnosti Spalter Hopfen. Vedle chlazených skladů mají chmelnici, kde testují různé nové německé odrůdy v místních podmínkách, ale samotné šlechtění a chmelařský výzkum probíhá vzhledem k jeho finanční náročnosti pouze v Hallertau v chmelařském výzkumném ústavu v Hüllu. Vzhledem k velikosti oblasti a množství chmele nemají vlastní zpracování, ale využívají další zpracovatelské závody v Německu. Předseda Svazu oblasti Spalt p. Friedrich Kolb je zároveň sám pěstitelem chmele s výměrou plochy 10 ha. 

Podle p. Kolba zůstává 30 % chmele ze Spaltu v Německu, zbytek putuje do světa. Z poslední úrody mají 70 – 80 % prodáno a na další roky zatím nemají celou produkci pokrytou kontrakty. Výkupní cena pro pěstitele není aktuálně příliš dobrá, plochy se snižují, chmele je na trhu dost. Za původní odrůdu Spalt Spalter s výnosem okolo 1-1,5 t/ha, nejvíce srovnatelnou s naší nejrozšířenější odrůdou Žatecký poloraný červeňák, nabízí pěstitelům aktuálně na další sklizně jen 9 EUR za kg (bývalo i 12), u jiných odrůd jen 6-7 EUR / kg. HVG Spalt pokrývá odbytem 90 % chmele z oblasti, ale obchoduje i se chmelem z jiných oblastí. Dočasně pěstitelé s nižším příjmem za chmel vydrží, avšak při celkových nákladech 15-16 tisíc EUR na hektar přežívají hlavně díky investicím z předchozích silnějších let, kdy měli naopak vyšší příjmy a pokrývají pouze náklady daného roku ve výši 9-10 000 EUR/ha. 

HVG Spalt přijímá na sklad usušený chmel, který po jeho ověření, zvážení a kontrole vlhkosti nechá zpracovat do pelet mimo svůj závod. Uskladnění je zajištěno ve skladu o teplotě cca 3°C. Kontrola kvality odebraného vzorku probíhá tak jako v celém Německu u neutrální laboratoře. Vlastní minilaboratoř slouží spíše k ověřování vlhkosti a také jako místnost bonitační. Stejně jako naši pěstitelé, i oni mají kvalitativní znaky chmele, podle kterých se určují příplatky či srážky. Jako službu navíc uvádí p. Kolb možnost placeného přebalení chmele s mírně vyšší vlhkostí, který je ve skladu vysypán do komory, kde má možnost se vydýchat a být následně znovu nalisován, k čemuž však dochází jen cca ve 2 % dodávek. 

HVG má dostatečnou kapacitu skladů na to, aby mohlo přijmout i chmel z jiných oblastí, nebo od jiných obchodních společností nebo pivovarů. Činnost družstva si také zakládá na udržitelnosti a využívá fotovoltaických panelů na střeše budovy, díky kterým pokryje až 80 % spotřeby chlazení skladů. 

Kromě skladování a expedice chmele se také družstvo HVG, stejně jako naše obchodní firma Bohemia Hop, stará o své partnery, které zve v říjnu na oslavu ve stylu malé dočesné přímo do jednoho ze svých skladů. Vždy se sejde kolem 120 zástupců pivovarů a dalších obchodních partnerů. 

Z návštěvy HVG zavítali pěstitelé ke dvěma farmářům do Mosbachu, které je považováno za centrum oblasti Spalt.

Prvním z nich byl Sebastian Heckel. Chmel zde tento 35letý zemědělec pěstuje v rámci rodinného podniku na ploše 20 ha, a to za pomoci rodičů, manželky a ve špičce mu pomáhají bratři. Na zapichování využívá dvou brigádníků z Polska za minimální mzdu cca 12 EUR/hodinu, na jarní práce má osm brigádníků a na sklizeň dva. Kolem sklizně se celkově pohybuje 6-7 lidí, začínají v 6 h. ráno a češou do 18.-19. hodiny, poté chmel do půlnoci suší. Pro ubytování brigádníků má předěláno část původních hospodářských budov na farmě. Kromě chmele vlastní ještě 40 ha orné půdy a 15 ha louky.

Za poslední dva roky zmodernizoval p. Heckel svojí technologii za využití starých komponentů. Dva česací stroje Wolf mají kapacitu 2 x 280 rév za hodinu. Práce při česání chmele u osmi odrůd mu zaberou 3 týdny, tj. na den vychází 1,5 hektaru. Stejně jako je tomu jinde v SRN, na hektar připadá 2 000 rostlin na 4 000 drátků, které chytá bez provázku pouhým obtočením drátku (za den dokáže takto za pomoci 3 lidí zavěsit drátky na 4 hektarech). Šířku řadu uvádí 3 – 3,20 m a u všech odrůd zhruba 1,5 metru od sebe. Sušárnu má o velikosti sušící plochy 16 m². 

Na 80 % plochy chmelnic používá závlahu, většinou jsou hadičky zavedené jen na sezónu na řadu, ale část i podzemní závlaha, kterou má v jeho případě těžších půd vedenou středem meziřadí v hloubce 40 cm. Vodu čerpá ze své studny v množství 300 m3 na hektar a sezónu. Na kvalitu kapkového závlahového systému si potrpí, nezničila jej ani po bouřkách spadlá konstrukce, kterou si zvedal sám za pomoci 13 traktorů. První chmelnice mu postavila firma, další už si dělal sám, protože získal praxi ve firmě v Hallertau, kde 2 roky chmelnice stavěl a nyní pomáhá a staví jiným farmářům v oblasti. S druhou zálivkou přidává do hadiček hnojení. Využívá také hnůj od jiného zemědělce, kterému na oplátku dodává slámu. Do chmelnic přidává ještě kompost z trávy z vlastních luk a posekanou trávu z obce a příkopů sečených obcí. Mimo chmel ještě ve službách seká kombajnem obiloviny. 

Dle filozofie posledních dvaceti let tu pěstitelé méně a mělčeji obdělávají a více se soustředí na udržení vody osetím plodin v meziřadí. Přímo on klade velký důraz na sebevzdělávání v péči o půdu a snaží se být vzorem pro další kolegy v branži. Absolvoval semináře, jak zlepšit kvalitu půdy a jak docílit jejího ozdravení, snaží se nezatěžovat půdu zbytečnými přejezdy stroji – využívá například širší pneumatiky u postřikovače pro rozložení váhy. 

Pěstitele vzal na prohlídku svých chmelnic, kde pěstuje odrůdy Saphir, Perle, Spalt Spalter, Mandarina Bavaria, ale také americký Cascade a další.

Závěrečnou návštěvu absolvovali pěstitelé u pana Klause. Pan Josef Klaus, který skupinu provázel, působil 25 let ve vedení HVG Spalt je nyní již v důchodu, a pomáhá se zemědělskou činností s manželou svému synovi, který nyní na farmě se svoji manželkou hospodaří. Farma má 65 ha, a jsou již pátou generací. Chmel zaujímá plochu 14,5 hektaru, zbytek jsou třešňové sady. Soustředí se především na aromatické odrůdy Spalt Spalter a Spalter Select, Merkur, Hallertauer Mittelfrüh a vysázenu má i novou hořkou odrůdu Titan. Chmelnice má do vzdálenosti max. 2 km od farmy. Celá plocha je pod závlahou, vodu čerpá farmář ze svých 60 m hlubokých studní. Žádný z pěstitelů za používání vody ze svých studní pro závlahu neplatil, ale mluví se o změně legislativy, která by měla do několika let toto využívání zpoplatnit.

Co se týče technologie, pěstitelé nahlédli do haly p. Klause pořízené v r. 2019 za 250 tisíc EUR, kde má umístěnou novou česací linku Wolf 513 ve stejné hodnotě (oboje bez dotace), která zvládá 400 rév za hodinu, za linkou zásobník na zelený chmel, repasovanou pásovou sušárnu Wolf se sušící plochou vrchního pasu 18 m2 na lehký topný olej a štěpku. Na sklizeň by bez štěpky spotřeboval 10 000 litrů LTO, přičemž využitím štěpky sníží spotřebu LTO na 6 000 l. Na hospodářství využívá energie z fotovoltaických panelů s výkonem 17 kW. V hale obdivovali pěstitelé nový ořezávač chmele v hodnotě 20 000 EUR, kterou sdílí s dalšími dvěma kolegy z jiných farem. 

Na této farmě využívají na zavěšování 2 lidi, na celou sklizeň pak 4-5 lidí ze své rodiny a k tomu 1-2 zahraniční sezónní pracovníky. V době sklizně pracují od 7 do 19 hodin. Na práci mají jen jeden traktor, druhý starší slouží pouze jako rezerva. 

Pan Klaus si zakládá na myšlence, že peníze, které se v rámci jeho zemědělské činnosti vydělají, se investují zpět do firmy pro budoucí generaci. V tomto duchu funguje většina dosud navštívených farem. 

Pěstitelům přinesl odborný zájezd další nové poznatky, protože systém chmelařství v Německu se od toho českého v lecčems liší a v případě malých podniků v oblasti Spalt byla vidět i diverzifikace činností nejen do zemědělství. Účastníci odborného zájezdu se aktivně u místních zemědělců zajímali o praxi při pěstování a pak mezi sebou každou volnou chvíli o všem diskutovali. Zájezd tak splnil účel a CHMELAŘSTVÍ, družstvo Žatec a Bohemia Hop, a.s. děkuje všem, kteří se výjezdu mohli za oblast Žatecka, Úštěcka i Tršicka zúčastnit.