TÚ 19 (4232)

 

Sledování a analýza vlastních nákladů a rentability vybraných

 

zemědělských výrobků

 

Výstup č. 6

 

Odpovědný řešitel: Ing. Jan Boudný

Spoluřešitel: Ing. Bohdana Koláříková Janotová

Ing. Marcela Remešová

 

Praha, říjen 2025

 

Článek ke stažení v PDF zde

 

 

BISS - Základní podpora příjmu pro udržitelnost

CRISS - Doplňková redistributivní podpora příjmu pro udržitelnost

ČSÚ - Český statistický úřad

DNHM - dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek

EU - Evropská unie

FADN CZ - Farm Accountancy Data Network Czech Republic (Zemědělská účetní datová síť ČR)

MZe ČR - Ministerstvo zemědělství České republiky

LFA/ANC - dotacím pro oblasti s přírodními a jinými omezeními

PHM - pohonné hmoty a mazadla

PVP - přechodná vnitrostátní podpora

RV - rostlinná výroba

SAPS - Single Area Payment Scheme (zjednodušená přímá platba na plochu)

Top-Up - doplňkové národní platby

ÚZEI - Ústav zemědělské ekonomiky a informací

VCS - Voluntary Coupled Support (dobrovolná podpora vázaná na produkci)

ŽV - živočišná výroba

Doplňková redistributivní podpora příjmu pro udržitelnost

 

Předkládaná zpráva je šestým výstupem tematického úkolu č. 19 (4232) – Sledování a analýza vlastních nákladů a rentability vybraných zemědělských výrobků včetně odhadu vývoje nákladů, výnosů, nákladové rentability a souhrnné rentability hlavních komodit zemědělské produkce v roce 2024 a 2025, který Ústav zemědělské ekonomiky a informací řeší v roce 2025 pro MZe ČR. 

Cílem výstupu Ekonomika pěstování chmele v ČR – skutečnost za rok 2024 je zhodnocení nákladů, výnosů a rentability pěstování chmele v roce 2024.

Výsledky za rok 2024 jsou analyzovány z hlediska meziročního vývoje, struktury nákladů a rentability pěstování chmele. 

V návaznosti na první výstup Ekonomika pěstování chmele v ČR – odhad pro rok 2024 z května 2025 je doplněn a analyzován vývoj nákladů, výnosů a rentability chmele v časové řadě 2018-2024.

 

Základní metodou pro hodnocení ekonomiky pěstování chmele je kalkulace úplných vlastních nákladů, která vychází z certifikované Metodiky kalkulací nákladů a výnosů v zemědělství (Poláčková a kol., 2010).

U každého respondenta ve výběrovém šetření se zjišťují náklady a výnosy za všechny výkony RV, ŽV, pomocných a nezemědělských činností, které se vyskytují v daném podniku. To umožňuje kontrolovat úplnost rozkalkulování celopodnikových nákladů k jednotlivým výkonům celkem i v členění podle sledovaných nákladových a výnosových položek.

Náklady se kalkulují buďto jako přímé náklady, které se ve výsledných kalkulacích vlastních nákladů zjišťují přímo na příslušný výkon, nebo jako nepřímé náklady, které se k jednotlivým výkonům přiřazují pomocí stanovené rozvrhové základny. K členění nákladů chmele na jednotlivé položky se při kalkulaci uplatňuje obecný kalkulační vzorec:

 

Položky kalkulačního vzorce

1. Nakoupený materiál - sadba, hnojiva, prostředky ochrany rostlin a ostatní přímý materiál

2. Vstupy vlastní výroby - sadba, hnojiva a ostatní vlastní výrobky

3. Ostatní přímé náklady a služby - externí služby, energie, PHM, pojistné, nájemné a pachtovné, daň z pozemků aj.

4. Pracovní náklady celkem - mzdové a ostatní osobní náklady, vč. příspěvků na zdravotní a sociální pojištění

5. Odpisy DNHM - přímé  - odpisy speciálního dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku používaného při pěstování a posklizňovém zpracování chmele

6. Náklady pomocných činností - náklady na provoz vlastních mechanizačních prostředků, jejich opravy a udržování

7. Výrobní režie - např. odpisy DNHM, nájemné, náhradní díly a materiál na opravy a další položky společné pro RV

8. Správní režie - např. elektrická energie, výkony spojů, odpisy DNHM, nájemné, úroky a další položky společné pro celý podnik

 

Položky 1, 2, 3 a 5 se kalkulují jako přímé náklady k jednotlivým výkonům. V položce 4 Pracovní náklady celkem jsou zahrnuty jak přímé náklady na pracovní síly kalkulované k jednotlivým výkonům, tak příslušný podíl mezd z nákladů pomocných činností a režijních nákladů. Do položky 5 se přímo kalkulují pouze odpisy speciálních strojů a zařízení, popř. budov a staveb, které slouží výhradně při výrobě daného výkonu. Odpisy DNHM, který se využívá pro více výkonů, jsou zahrnuty příslušným podílem v položkách 6, 7 a 8.

 

Položka 6 zahrnuje zejména náklady na provoz vlastních mechanizačních prostředků sledované na speciálních výkonech pomocných činností, které se po skončení daného účetního období přiřazují k odbytovým výkonům podle předem stanovených vnitropodnikových zásad. Položky 7 a 8 jsou rozpuštěné nepřímé náklady (zpravidla podle přímých materiálových a mzdových nákladů).

 

Údaje o nákladech jsou doplněny informacemi o celkových tržbách na 1 ha sklizňových ploch a průměrných realizačních cenách 1 t suchého chmele. Průměrná realizační cena chmele je vypočtena z celkových tržeb za prodaný suchý chmel dělených prodaným množstvím suchého chmele, a to bez ohledu na kvalitu a způsob použití výrobku.

 

K výpočtu rentability je použit ukazatel nákladové rentability vypočítaný podle vzorce:

 

 

Kde:

MR - nákladová rentabilita v %,

RC - průměrná realizační cena v Kč/t,

N - vlastní náklady výrobku v Kč/t.

 

Při hodnocení míry rentability je vedle realizační ceny a nákladů brán v úvahu také příslušný podíl provozních dotací přepočtený na 1 t suchého chmele. Při započtení přímých plateb a doplňkových národních plateb do výnosů se vypočítá souhrnná rentabilita chmele.

 

Podklady o nákladech a výnosech se u většiny respondentů šetření přebírají automatizovaně z matričních souborů vnitropodnikového účetnictví. Hodnotové údaje o nákladech a výnosech se uvádějí v Kč k 31. 12. příslušného roku, v RV včetně nákladů z podzimu předchozího roku pro sklizeň příslušného roku šetření. Současně se provádí agregace a sjednocení údajů z analytických nákladových a výnosových účtů třídy 5 a 6 nebo z vnitropodnikových účtů třídy 8 a 9 do stanovených nákladových a výnosových položek. Hodnotové údaje jsou doplněny o potřebné naturální údaje (výměra, množství vyrobené a prodané produkce). Při transformaci údajů se provádějí základní kontroly vstupních dat.

 

Po převzetí údajů do zpracování v ÚZEI proběhne kontrola úplnosti rozkalkulování nákladů (porovnáním součtu nákladů a výnosů podle jednotlivých nákladových a výnosových položek za všechny výkony v daném podniku na celkovou hodnotu příslušné položky ve výsledovce podniku). Dále se kontrolují celkové náklady na 1 ha sklízených chmelnic a 1 t suchého chmele a vybrané nákladové i výnosové položky. Po kontrolách a případných opravách vstupních dat proběhne zpracování výsledků šetření.

 

Výsledné vlastní náklady chmele jsou agregovány do nákladových položek podle stanoveného kalkulačního vzorce. Všechny údaje o nákladech členěné podle nákladových položek a vlastní náklady celkem jsou přepočteny na 1 ha sklizňových ploch plodiny. Pomocí hektarového výnosu se vlastní náklady celkem přepočítají na 1 t suchého chmele.

 

Soubor respondentů Výběrového šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků ÚZEI zahrnuje zemědělské podniky právnických a fyzických osob, které jsou zařazeny do sítě FADN CZ a zároveň disponují informacemi o nákladech a výnosech jednotlivých výkonů v rámci vnitropodnikového účetnictví. V období 2018-2024 bylo do zpracování výsledků výběrového šetření v jednotlivých letech zapojeno 7-9 pěstitelů chmele s podvojným účetnictvím.

 

Údaje o počtu pěstitelů chmele a výměře sklízených chmelnic zahrnutých do zpracování výsledků šetření a jejich podílu na celkové výměře sklízených chmelnic v ČR v období 2018-2024 jsou uvedeny v tabulce T1/01. 

 

T1/01 Sklizňové plochy, hektarové výnosy a produkce chmele v ČR a ve výběrovém šetření

Pramen: Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin v období 2018-2024, ČSÚ Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků v období 2018-2024, ÚZEI

Zpracoval: B. Koláříková Janotová, M. Remešová (ÚZEI)

 

Počet pěstitelů chmele zapojených do výběrového šetření od roku 2021 klesl na 7 respondentů, současně klesla v šetření výměra ploch sklízených chmelnic pod 500 ha. Také podíl šetření na celkové výměře sklízených chmelnic v ČR klesl od roku 2021 pod 10 %, což naznačuje, že reprezentativnost výsledků výběrového šetření je již na hranici a výsledky je v tomto případě nutno brát spíše jako orientační. V letech 2018-2021 se výměra sklizňových ploch v ČR ustálila a oscilovala kolem 5 tis. ha. Od roku 2022 však začalo docházet k pozvolnému poklesu. V roce 2024 klesla výměra sklizňových ploch na 4 848 ha a v roce 2025 lze předpokládat další pokles.

 

V ČR historicky nejvyššího hektarového výnosu chmele 1,67 t/ha bylo dosaženo v roce 2021, v tomto roce bylo sklizeno největší množství produkce v ČR za sledované období let 2018-2024. Další vysoký hektarový výnos 1,44 t/ha byl dosažen v roce 2023.

 

 

V roce 2024 dosáhly vlastní náklady celkem 425 399 Kč/ha sklízených chmelnic. Meziročně celkové náklady na 1 ha sklízených chmelnic vzrostly v roce 2024 o 16 731 Kč. Naproti tomu mezi roky 2023 a 2024 klesl průměrný hektarový výnos, což se ve výsledku odrazilo ve výrazném růstu vlastních nákladů suchého chmele o 54,1 tis. Kč/t. Vlastní náklady suchého chmele tedy činily 306 770 Kč/t.

 

Tabulka T2/01 Ekonomika pěstování chmele (údaje u právnických osob) je zpracována v položkovém členění používaném v situačních a výhledových zprávách Chmel, pivo. V tabulce uvedená nákladová rentabilita v období 2018-2024 je vypočtena z nákladů a průměrných realizačních cen výběrového šetření. Souhrnná rentabilita vychází z nákladů, průměrných realizačních cen výběrového šetření a přímých a doplňkových národních plateb.

 

T2/01 Ekonomika pěstování chmele (údaje právnických osob)

Pramen: Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků 2018-2024, ÚZEI

Poznámka: 1) Do přímých nákladů jsou zahrnuty přímé materiálové náklady celkem, ostatní přímé náklady a mzdové a osobní náklady celkem

Zpracoval: B. Koláříková Janotová, M. Remešová (ÚZEI)

 

Strukturu nákladů chmele v roce 2024 podle hlavních nákladových položek ukazuje graf T2/01. Na celkových nákladech chmele se každoročně nejvíce podílí pracovní náklady. Podíl celkových mzdových a osobních nákladů včetně sociálního a zdravotního pojištění v roce 2024 činil necelých 31 % z celkových vlastních nákladů chmele.

 

Graf T2/01 Struktura nákladů chmele v roce 2024

Pramen: Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků v období za rok 2024, ÚZEI

Zpracoval: B. Koláříková Janotová, M. Remešová (ÚZEI)

 

Na celkových nákladech chmele se významně podílely i ostatní přímé náklady a služby (19,6 %). Položka ostatní přímé náklady a služby zahrnuje náklady vynaložené na agrochemické služby a polní práce. Do výsledné výše této položky se promítá i část sezónních pracovních sil, která zajišťována agenturně a zúčtována jako externí služba.

 

Rovněž podíl přímých materiálových nákladů celkem se meziročně nijak neměnil a v roce 2024 činil 18,3 % z celkových nákladů. Přímé materiálové náklady celkem zahrnují náklady na ostatní přímý materiál (zejména drátky a ostatní materiál na opravy), prostředky ochrany rostlin, sadbu a hnojiva.

 

U režijních nákladů vzrostl meziročně jejich podíl na celkových nákladech ze 7,8 % v roce 2023 na 10,9 % v roce 2024. Celkový meziroční růst režijních nákladů na 1 ha sklízených chmelnic byl 14 539 Kč.

 

Průměrná realizační cena v roce 2024 dosáhla v šetřeném souboru 258 818 Kč/t suchého chmele a proti roku 2023 vzrostla pouze o 2 684 Kč/t. Růst průměrných realizačních cen za 1 t chmele v roce 2024 byl velmi pomalý, a proto ve výsledku nepostačil na krytí vlastních nákladů výrobku vynaložených na 1 t chmele. Ekonomika pěstování chmele se opět propadla do záporných čísel a nákladová rentabilita činila -15,6 % za šetření celkem. Neuspokojivý vývoj ekonomiky pěstování chmele byl především výsledkem poklesu průměrného hektarového výnosu, který ve svém důsledku měl nepříznivý vliv na meziroční růst vlastních nákladů výroku.

 

Při započtení vyplacených dotací a ostatních podpor (plošné: BISS, CRISS, Ekoplatba základní a LFA, speciální programy pro podporu pěstování chmele: CIS, vratka zelené nafty, podpora na pojištění na ha z.p.) v průměrné výši 18 648 Kč/t přepočtené na 1 t sušeného chmele v ČR dosáhla souhrnná rentabilita -9,6 % za šetření celkem. 

 

 

Údaje o nákladech a výnosech chmele z výběrového šetření, zpracované stejnou metodou, mohou poskytnout podklad pro srovnání výsledků (viz tabulka T3/01). V období 2014-2024 se průměrné vlastní náklady celkem na 1 ha sklízených chmelnic pohybovaly v rozpětí 245-425 tis. Kč, což upozorňuje na tendenci růstu těchto nákladů. V roce 2023 byly náklady na 1 ha sklizňových ploch vyšší o 65 % než v roce 2014 a v roce 2024 to bylo již o 72 % více než v roce 2014.

 

Vývoj celkových nákladů na 1 ha sklízených chmelnic a vývoj hektarových výnosů následně ovlivňoval kolísání vlastních nákladů na 1 t suchého chmele s postupnou tendencí k růstu. Průměrné náklady na 1 t suchého chmele za období 2014-2024 se pohybovaly mezi 170-448 tis. Kč. Nejnižší vlastní náklady chmele 170 064 Kč/t suchého chmele byly vykázány v roce 2016. Naopak nejvyšší vlastní náklady na 1 t suchého chmele byly v roce 2022, kdy dosáhly rekordní úrovně 448 175 Kč/t. Tento výrazný růst vlastních nákladů výrobku byl výsledkem vysokých celkových nákladů vynaložených 1 ha chmelnic a nejnižšího dosaženého průměrného hektarového výnosu 0,9 t/ha ve sledovaném období 2014-2024 (tabulka T3/01).

 

V jednotlivých letech období 2014-2024 se realizační ceny v šetřeném souboru pohybovaly v rozpětí 173-259 tis. Kč/t suchého chmele. I zde je možno sledovat tendenci k růstu, která byla vyvolána větší poptávkou po jemně aromatickém chmelu. Avšak dlouhodobý průměr realizační ceny suchého chmele za celé období 2014-2024 ve výši 217 079 Kč/t je o -31 378 Kč/t nižší než průměrné vlastní náklady chmele. Z čehož plyne, že pěstování chmele bylo za období 2014-2024 převážně ztrátové. Na cenu jemně aromatického chmele působí nejen úroveň produkce, ale i konkurence v pěstování vysokoobsažných odrůd chmele.

 

Z výsledků nákladové rentability je zřejmé, že v letech 2014-2024 realizační cena častěji nestačila k pokrytí vlastních nákladů výrobku a nákladová rentabilita se pohybovala mnohdy v záporných číslech. Vlivem výrazného propadu průměrných hektarových výnosů a růstu vlastních nákladů na 1 t chmele bylo nejnižší nákladové rentability -45,3 % dosaženo v roce 2022. Naopak nejlepších ekonomických výsledků pěstování chmele bylo dosaženo v roce 2016 a 2021. Dosažené solidní průměrné hektarové výnosy, a tím i nízké vlastní náklady na 1 t chmele při příznivé průměrné realizační ceně napomohly k tomu, že nákladová rentabilita zaznamenala v těchto dvou letech nejvyšších úrovní z celého sledovaného období. V roce 2016 to bylo 18,9 % a v roce 2021 13,5 %.

 

T3/01 Vývoj nákladů, výnosů a rentability chmele v období 2014-2024

Pramen: Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků za rok 2014-2024, ÚZEI 

Přímé platby a doplňkové národní platby v Kč/t dle TÚ č.28: Revize strategického plánu SZP na období 2023-2027 a souvisejících podkladů.

Zpracoval: B. Koláříková Janotová, M. Remešová (ÚZEI)

 

 

Ekonomiku pěstování chmele v jednotlivých letech sledovaného období přehledně ukazuje graf T3/01.

 

Graf T3/01 Náklady a výnosy chmele v období 2014-2024

Pramen: Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků v období 2014-2024, ÚZEI

Zpracoval: B. Koláříková Janotová (ÚZEI)

 

Při posuzování ekonomiky pěstování chmele je třeba do výpočtu míry rentability zahrnout i podpory, které jsou zemědělským podnikům poskytovány v rámci společné zemědělské politiky EU, tj. jednotná platba na plochu (SAPS, od roku 2023 BISS) a národní doplňkové platby (Top-Up do roku 2012 včetně, od roku 2013 do 2022 PVP zemědělská půda, od roku 2015 do 2022 Greening a od roku 2023 Ekoplatba základní, LFA, podpora na zmírnění škod způsobených suchem v roce 2015 a 2018, mimořádná podpora na adaptaci v roce 2023, vratka zelené nafty a podpora na pojištění na ha z. p.), včetně speciálních plateb na podporu pěstování chmele (přímá platba podle čl. 68 v období 2012-2014, PVP chmel od roku 2013 do 2022 a VCS od roku 2015 do 2022 a od roku 2023 CIS).

 

Hodnoty celkových podpor přepočtené na 1 t suchého chmele (tabulka T3/01), které jsou započteny do výpočtu souhrnné rentability, představují průměrnou podporu na 1 t suchého chmele v ČR. Nejedná se o údaj z jednotlivých podniků v šetření ÚZEI, ale o dopočet podpor, vycházející z celkových dotací směrovaných do sektoru a celkové produkce suchého chmele v ČR. Z výsledků vyplývá, že podpory rentabilitu pěstování chmele zlepšily o 6-14 p. b., ale i přesto bylo pěstování chmele v mnoha letech ztrátové (tabulka T3/01).

 

1. BOUDNÝ, J., KOLÁŘÍKOVÁ JANOTOVÁ, B., REMEŠOVÁ, M. Ekonomika pěstování chmele v ČR

– odhad pro rok 2024. 3. výstup tematického úkolu č. 19 Sledování a analýzy vlastních nákladů a

rentability vybraných zemědělských výrobků včetně odhadu vývoje nákladů, výnosů, nákladové

rentability a souhrnné rentability hlavních komodit zemědělské produkce v roce 2024 a 2025: ÚZEI,

květen 2025.

2. BOUDNÝ, J. a kol. Náklady vybraných zemědělských výrobků za rok 2024. 5. výstup tematického

úkolu č. 19 Sledování a analýzy vlastních nákladů a rentability vybraných zemědělských výrobků

včetně odhadu vývoje nákladů, výnosů, nákladové rentability a souhrnné rentability hlavních

komodit zemědělské produkce v roce 2024 a 2025. Praha: ÚZEI, září 2025.

3. POLÁČKOVÁ, J. a kol. Metodika kalkulací nákladů a výnosů v zemědělství. Praha: ÚZEI, 2010.

ISBN 978-80-86671-75-8.

Výsledky výběrových šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků 2002-2023, ÚZEI.

https://www.uzei.cz/index.php/publikacni-cinnost/databaze/nakladovost-zemedelskych-vyrobku