07.11.2023 17:59
Ekonomika pěstování chmele v ČR – skutečnost za rok 2022
Sledování a analýza vlastních nákladů a rentability vybraných
zemědělských výrobků
Odpovědný řešitel: Ing. Jan Boudný
Spoluřešitel: Ing. Bohdana Koláříková Janotová
Ing. Marcela Remešová
Článek je k dispozici ke stažení ve wordu i v PDF zde
OBSAH
Vysvětlivky a použité zkratky
Úvod
1 Metoda a postup zpracování
1.1 Metodika kalkulací vlastních nákladů a výnosů
1.2 Sběr a zpracování dat pro výběrové šetření
1.3 Struktura výběrového souboru respondentů
2 Náklady, výnosy a rentabilita chmele v roce 2022
3 Vývoj nákladů, výnosů a rentability chmele v období 2000-2022
Seznam použité literatury
Vysvětlivky a použité zkratky
ČSÚ
|
Český statistický úřad
|
DNHM
|
dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek
|
EU
|
Evropská unie
|
FADN CZ
|
Farm Accountancy Data Network Czech Republic (Zemědělská účetní datová síť ČR)
|
MZe ČR
|
Ministerstvo zemědělství České republiky
|
PHM
|
pohonné hmoty a mazadla
|
PVP
|
přechodná vnitrostátní podpora
|
RV
|
rostlinná výroba
|
SAPS
|
Single Area Payment Scheme (zjednodušená přímá platba na plochu)
|
Top-Up
|
doplňkové národní platby
|
ÚZEI
|
Ústav zemědělské ekonomiky a informací
|
VCS
|
Voluntary Coupled Support (dobrovolná podpora vázaná na produkci)
|
ŽV
|
živočišná výroba
|
Úvod
Předkládaná zpráva je třetím výstupem tematického úkolu č. 23 (4232) – Sledování a analýza vlastních nákladů a rentability vybraných zemědělských výrobků, který Ústav zemědělské ekonomiky a informací řeší v roce 2023 pro MZe ČR. Cílem výstupu Ekonomika pěstování chmele v ČR – skutečnost za rok 2022 je zhodnocení nákladů, výnosů a rentability pěstování chmele v roce 2022. Výsledky za rok 2022 jsou analyzovány z hlediska meziročního vývoje, struktury nákladů a rentabilitu pěstování chmele. V návaznosti na první výstup Ekonomika pěstování chmele v ČR – odhad pro rok 2022 z května 2023 je doplněn a analyzován vývoj nákladů, výnosů a rentability chmele v časové řadě 2010-2022.
1 Metoda a postup zpracování
1.1 Metodika kalkulací vlastních nákladů a výnosů
Základní metodou pro hodnocení ekonomiky pěstování chmele je kalkulace úplných vlastních nákladů, která vychází z certifikované Metodiky kalkulací nákladů a výnosů v zemědělství (Poláčková a kol., 2010).
U každého respondenta ve výběrovém šetření se zjišťují náklady a výnosy za všechny výkony RV, ŽV, pomocných a nezemědělských činností, které se vyskytují v daném podniku. To umožňuje kontrolovat úplnost rozkalkulování celopodnikových nákladů k jednotlivým výkonům celkem i v členění podle sledovaných nákladových a výnosových položek.
Náklady se kalkulují buďto jako přímé náklady, které se ve výsledných kalkulacích vlastních nákladů zjišťují přímo na příslušný výkon, nebo jako nepřímé náklady, které se k jednotlivým výkonům přiřazují pomocí stanovené rozvrhové základny.
K členění nákladů chmele na jednotlivé položky se při kalkulaci uplatňuje obecný kalkulační vzorec:
Položky kalkulačního vzorce
1. Nakoupený materiál sadba, hnojiva, prostředky ochrany rostlin a ostatní přímý materiál
2. Vstupy vlastní výroby sadba, hnojiva a ostatní vlastní výrobky
3. Ostatní přímé náklady a služby externí služby, energie, PHM, pojistné, nájemné a pachtovné, daň z pozemků aj.
4. Pracovní náklady celkem mzdové a ostatní osobní náklady, vč. příspěvků na zdravotní a sociální pojištění
5. Odpisy DNHM - přímé odpisy speciálního dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku používaného při pěstování a posklizňovém zpracování chmele
6. Náklady pomocných činností náklady na provoz vlastních mechanizačních prostředků, jejich opravy a udržování
7. Výrobní režie např. odpisy DNHM, nájemné, náhradní díly a materiál na opravy a další položky společné pro RV
8. Správní režie např. elektrická energie, výkony spojů, odpisy DNHM, nájemné, úroky a další položky společné pro celý podnik
Položky 1, 2, 3 a 5 se kalkulují jako přímé náklady k jednotlivým výkonům. V položce 4 Pracovní náklady celkem jsou zahrnuty jak přímé náklady na pracovní síly kalkulované k jednotlivým výkonům, tak příslušný podíl mezd z nákladů pomocných činností a režijních nákladů. Do položky 5 se přímo kalkulují pouze odpisy speciálních strojů a zařízení, popř. budov a staveb, které slouží výhradně při výrobě daného výkonu. Odpisy DNHM, který se využívá pro více výkonů, jsou zahrnuty příslušným podílem v položkách 6, 7 a 8.
Položka 6 zahrnuje zejména náklady na provoz vlastních mechanizačních prostředků sledované na speciálních výkonech pomocných činností, které se po skončení daného účetního období přiřazují 6 k odbytovým výkonům podle předem stanovených vnitropodnikových zásad. Položky 7 a 8 jsou rozpuštěné nepřímé náklady (zpravidla podle přímých materiálových a mzdových nákladů).
Údaje o nákladech jsou doplněny informacemi o celkových tržbách na 1 ha sklizňových ploch a průměrných realizačních cenách 1 t suchého chmele. Průměrná realizační cena chmele je vypočtena z celkových tržeb za prodaný suchý chmel dělených prodaným množstvím suchého chmele, a to bez ohledu na kvalitu a způsob použití výrobku.
K výpočtu rentability je použit ukazatel nákladové rentability vypočítaný podle vzorce:
Kde:
MR nákladová rentabilita v %,
RC průměrná realizační cena v Kč/t,
N vlastní náklady výrobku v Kč/t.
Při hodnocení míry rentability je vedle realizační ceny a nákladů brán v úvahu také příslušný podíl provozních dotací přepočtený na 1 t suchého chmele. Při započtení přímých plateb a doplňkových národních plateb do výnosů se vypočítá souhrnná rentabilita chmele.
1.2 Sběr a zpracování dat pro výběrové šetření
Podklady o nákladech a výnosech se u většiny respondentů šetření přebírají automatizovaně z matričních souborů vnitropodnikového účetnictví. Hodnotové údaje o nákladech a výnosech se uvádějí v Kč k 31. 12. příslušného roku, v RV včetně nákladů z podzimu předchozího roku pro sklizeň příslušného roku šetření. Současně se provádí agregace a sjednocení údajů z analytických nákladových a výnosových účtů třídy 5 a 6 nebo z vnitropodnikových účtů třídy 8 a 9 do stanovených nákladových a výnosových položek. Hodnotové údaje jsou doplněny o potřebné naturální údaje (výměra, množství vyrobené a prodané produkce). Při transformaci údajů se provádějí základní kontroly vstupních dat.
Po převzetí údajů do zpracování v ÚZEI proběhne kontrola úplnosti rozkalkulování nákladů (porovnáním součtu nákladů a výnosů podle jednotlivých nákladových a výnosových položek za všechny výkony v daném podniku na celkovou hodnotu příslušné položky ve výsledovce podniku). Dále se kontrolují celkové náklady na 1 ha sklízených chmelnic a 1 t suchého chmele a vybrané nákladové i výnosové položky. Po kontrolách a případných opravách vstupních dat proběhne zpracování výsledků šetření.
Výsledné vlastní náklady chmele jsou agregovány do nákladových položek podle stanoveného kalkulačního vzorce. Všechny údaje o nákladech členěné podle nákladových položek a vlastní náklady celkem jsou přepočteny na 1 ha sklizňových ploch plodiny. Pomocí hektarového výnosu se vlastní náklady celkem přepočítají na 1 t suchého chmele.
1.3 Struktura výběrového souboru respondentů
Soubor respondentů Výběrového šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků ÚZEI zahrnuje zemědělské podniky právnických a fyzických osob, které jsou zařazeny do sítě FADN CZ a zároveň disponují informacemi o nákladech a výnosech jednotlivých výkonů v rámci 7 vnitropodnikového účetnictví. V období 2010-2022 bylo do zpracování výsledků výběrového šetření v jednotlivých letech zapojeno 7-18 pěstitelů chmele s podvojným účetnictvím.
Údaje o počtu pěstitelů chmele a výměře sklízených chmelnic zahrnutých do zpracování výsledků šetření a jejich podílu na celkové výměře sklízených chmelnic v ČR v období 2010-2022 jsou uvedeny v tabulce
T1/01 Sklizňové plochy, hektarové výnosy a produkce chmele v ČR a ve výběrovém šetření
Pramen: Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin v období 2010-2022, ČSÚ
Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků v období 2010-2022, ÚZEI
Zpracoval: B. Koláříková Janotová, M. Remešová (ÚZEI)
Počet pěstitelů chmele zapojených do výběrového šetření od roku 2021 klesl na 7 respondentů a výměra ploch sklízených chmelnic v šetření spadla pod 500 ha. Rovněž podíl šetření na celkové výměře sklízených chmelnic v ČR klesla od roku 2021 pod 10 %, což naznačuje, že reprezentativnost výsledků výběrového šetření je již na hranici a výsledky je v tomto případě nutno brát spíše jako orientační. Dlouholetý pokles ploch chmelnic v ČR trval do roku 2013 a zastavil se na výměře 4 319 ha. Od tohoto roku docházelo k pozvolnému růstu sklizňových ploch chmelnic, přičemž v posledních šesti letech se výměra ploch chmelnic ustálila a osciluje kolem 5 tis. ha. Při srovnání poklesu výměry sklizňových ploch chmelnic v roce 2022 v ČR a ve výběrovém šetření proti roku 2010 je znatelné, že u výběrového šetření docházelo k mnohem výraznějšímu poklesu výměry. To je zapříčiněno i snižováním počtu respondentů výběrového šetření, které se bohužel nedaří zvrátit.
V ČR historicky nejvyššího hektarového výnosu chmele 1,67 t/ha bylo dosaženo v roce 2021, další vysoký hektarový výnos 1,61 t/ha byl dosažen v roce 2016 a 1,49 t/ha v roce 2010.
2 Náklady, výnosy a rentabilita chmele v roce 2022
V roce 2022 dosáhly vlastní náklady celkem 401 969 Kč/ha sklízených chmelnic. Proti roku 2021 celkové náklady na 1 ha sklízených chmelnic vzrostly v roce 2022 o 36 142 Kč. Naopak průměrný hektarový výnos meziročně klesl, což se ve výsledku odrazilo ve výrazném růstu vlastních nákladů suchého chmele o 247,4 tis. Kč/t. Vlastní náklady suchého chmele tedy činily 448 175 Kč/t.
Tabulka T2/01 Ekonomika pěstování chmele (údaje u právnických osob) je zpracována v položkovém členění používaném v situačních a výhledových zprávách Chmel, pivo. V tabulce uvedená nákladová rentabilita v období 2010-2022 je vypočtena z nákladů a průměrných realizačních cen výběrového šetření.
T2/01 Ekonomika pěstování chmele (údaje právnických osob)
Pramen: Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků 2010-2022, ÚZEI
Poznámka: 1) Do přímých nákladů jsou zahrnuty přímé materiálové náklady celkem, ostatní přímé náklady a mzdové a osobní náklady celkem
Zpracoval: B. Koláříková Janotová, M. Remešová (ÚZEI)
Strukturu nákladů chmele v roce 2022 podle hlavních nákladových položek ukazuje graf T2/01. Na celkových nákladech chmele se nejvíce podílí pracovní náklady. Podíl celkových mzdových a osobních nákladů včetně sociálního a zdravotního pojištění v roce 2022 činil 31 % z celkových vlastních nákladů chmele.
Graf T2/01 Struktura nákladů chmele v roce 2022
Pramen: Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků v období za rok 2022, ÚZEI
Zpracoval: B. Koláříková Janotová, M. Remešová (ÚZEI)
Na celkových nákladech chmele se významně podílela i položka ostatní přímé náklady a služby (21,2 %). Položka ostatní přímé náklady a služby zahrnuje náklady vynaložené na polní práce, kde část sezónních pracovních sil je zajišťována agenturně a zúčtována jako externí služba, což se významně promítá do výše této položky.
Podíl přímých materiálových nákladů celkem v roce 2022 činil 17,4 % z celkových nákladů. Přímé materiálové náklady celkem představovaly zejména náklady na ostatní přímý materiál (zejména drátky a ostatní materiál na opravy) a prostředky ochrany rostlin. Naopak náklady na sadbu a hnojiva reprezentovaly jen malý podíl z celkových vynaložených nákladů.
Meziročně došlo v roce 2022 k růstu režijních nákladů o více jak 7 000 Kč/ha sklízených chmelnic a meziročně vzrostla jejich podíl na celkových nákladech z 7,5 % v roce 2021 na 8,7 % v roce 2022.
V roce 2022 dosáhla průměrná realizační cena v šetřeném souboru 245 282 Kč/t suchého chmele a proti roku 2021 vzrostla o 17 446 Kč/t. Růst realizačních cen za 1 t chmele v roce 2022 byl však velmi nízký a nestačil na krytí vlastních nákladů výrobku vynaložených na 1 t chmele. Vlastní náklady výrobku vlivem špatného průměrného hektarového výnos rostly mnohem rychleji než průměrné realizační ceny, což způsobilo, že ekonomika pěstování chmele se opět propadla do záporných čísel, nákladová rentabilita činila -45,3 % za šetření celkem.
Při započtení vyplacených dotací a ostatních podpor (plošné: SAPS, Greening, PVP zemědělská půda a LFA, speciální programy pro podporu pěstování chmele: VCS a PVP chmel, vratka zelené nafty, podpora na pojištění na ha z.p) v průměrné výši 30 828 Kč/t přepočtené na 1 t sušeného chmele v ČR dosáhla souhrnná rentabilita -38,4 % za šetření celkem.
3 Vývoj nákladů, výnosů a rentability chmele v období 2000-2022
Údaje o nákladech a výnosech chmele z výběrového šetření, zpracované od roku 2001 stejnou metodou, mohou poskytnout podklad pro srovnání výsledků v dlouhé časové řadě (viz tabulka T3/01). V období 2001-2022 se průměrné vlastní náklady celkem na 1 ha sklízených chmelnic pohybovaly v rozpětí 149-402 tis. Kč, což ukazuje na postupnou tendenci růstu. V roce 2021 byly náklady na 1 ha sklizňových ploch o 131 % vyšší než v roce 2001 a v roce 2022 to bylo již o 154 % více než v roce 2001.
Vývoj celkových nákladů na 1 ha sklízených chmelnic a vývoj hektarových výnosů ovlivňoval kolísání vlastních nákladů na 1 t suchého chmele s tendencí k jejich růstu. Průměrné náklady na 1 t suchého chmele za období 2001-2022 se pohybovaly mezi 122-448 tis. Kč. Nejnižší vlastní náklady chmele 122 784 Kč/t suchého chmele byly vykázány v roce 2005. Naopak nejvyšší vlastní náklady na 1 t suchého chmele byly v roce 2022, kdy dosáhly rekordní úrovně 448 175 Kč/t. Tento markantní růst vlastních nákladů výrobku byl způsoben jak vysokými celkovými náklady vynaložených 1 ha chmelnic tak dosažením nejnižšího průměrného hektarového výnosu 0,9 t/ha v historii sledovaného období (tabulka T3/01).
V jednotlivých letech období 2001-2022 se realizační ceny v šetřeném souboru pohybovaly v rozpětí 112-245 tis. Kč/t suchého chmele. Dlouhodobý průměr realizační ceny suchého chmele za celé období 2001-2022 ve výši 170 476 Kč/t je o -25 052 Kč/t nižší než průměrné vlastní náklady chmele. Z čehož plyne, že pěstování chmele bylo za období 2001-2022 převážně ztrátové.
Z hodnot nákladové rentability je zjevné, že v letech 2001-2022 realizační cena většinou nepostačovala k pokrytí vlastních nákladů výrobku a nákladová rentabilita se pohybovala častěji v záporných číslech. Vlivem výrazného propadu průměrných hektarových výnosů a růstu vlastních nákladů na 1 t chmele bylo nejnižší nákladové rentability -42,2 % dosaženo v roce 2012 a -45,3 % v roce 2022. Naopak nejlepších ekonomických výsledků pěstování chmele bylo dosaženo v roce 2008 a 2016. Dosažené solidní průměrné hektarové výnosy, a tím i nízké vlastní náklady na 1 t chmele při vysoké průměrné realizační ceně vedly k tomu, že nákladová rentabilita zaznamenala v těchto letech nejvyšší úroveň z celého sledovaného období. V roce 2008 to bylo 25,5 % a v roce 2016 18,9 %. Rovněž v roce 10 2021 bylo dosaženo velmi dobrého ekonomického výsledku, 13,5 % nákladové rentability. Těchto kladných výsledků je dosaženo rovněž díky růstu cen chmele, které jsou ovlivněny větší poptávkou po jemně aromatickém chmelu. Na cenu jemně aromatického chmele také působí úroveň produkce a vysoká konkurence v pěstování vysokoobsažných odrůd chmele.
T3/01 Vývoj nákladů, výnosů a rentability chmele v období 2001-2022
Pramen: Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků za rok 2001-2022, ÚZEI
Přímé platby a doplňkové národní platby v Kč/t dle TÚ č.28: Revize strategického plánu SZP na období 2023-2027 a souvisejících podkladů.
Zpracoval: B. Koláříková Janotová, M. Remešová (ÚZEI)
Ekonomiku pěstování chmele v jednotlivých letech sledovaného období přehledně ukazuje graf T3/01.
Graf T3/01 Náklady a výnosy chmele v období 2001-2022
Pramen: Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků v období 2001-2022, ÚZEI
Zpracoval: B. Koláříková Janotová (ÚZEI)
Při posuzování ekonomiky pěstování chmele od roku 2004 je třeba do výpočtu míry rentability zahrnout i podpory, které jsou zemědělským podnikům poskytovány v rámci společné zemědělské politiky EU, tj. jednotná platba na plochu (SAPS) a národní doplňkové platby (Top-Up do roku 2012 včetně, od roku 2013 PVP zemědělská půda, od roku 2015 Greening a LFA, podpora na zmírnění škod způsobených suchem v roce 2015 a 2018, vratka zelené nafty a podpora na pojištění na ha z. p.), včetně speciálních plateb na podporu pěstování chmele (Top-Up coupling chmel do roku 2009, Top-Up decoupling chmel do roku 2012, přímá platba podle čl. 68 v období 2012-2014, PVP chmel od roku 2013 a VCS od roku 2015).
Hodnoty celkových podpor přepočtené na 1 t suchého chmele (tabulka T3/01), které jsou započteny do výpočtu souhrnné rentability, představují průměrnou podporu na 1 t suchého chmele v ČR. Nejedná se o údaj z jednotlivých podniků v šetření ÚZEI, ale o dopočet podpor, vycházející z celkových dotací směrovaných do sektoru a celkové produkce suchého chmele v ČR. Z výsledků vyplývá, že podpory souhrnnou rentabilitu pěstování chmele zlepšily o 4,1-14,3 p. b., i přesto bylo pěstování chmele v mnoha letech ztrátové (tabulka T3/01).
Seznam použité literatury
1. BOUDNÝ, J., KOLÁŘÍKOVÁ JANOTOVÁ, B., REMEŠOVÁ, M. Ekonomika pěstování chmele v ČR – odhad pro rok 2022. 1. výstup tematického úkolu č. 23 Sledování a analýzy vlastních nákladů a rentability vybraných zemědělských výrobků: ÚZEI, květen 2022.
2. BOUDNÝ, J. a kol. Náklady vybraných zemědělských výrobků za rok 2022. 2. výstup tematického úkolu č. 23 Sledování a analýzy vlastních nákladů a rentability vybraných zemědělských výrobků. Praha: ÚZEI, říjen 2023.
3. POLÁČKOVÁ, J. a kol. Metodika kalkulací nákladů a výnosů v zemědělství. Praha: ÚZEI, 2010. ISBN 978-80-86671-75-8.
Výsledky výběrových šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků 2000-2021, ÚZEI.
https://www.uzei.cz/nakladovost-zemedelskych-vyrobku/
Článek je k dispozici ke stažení ve wordu i v PDF
zde
Výstup č. 3Ekonomika pěstování chmele v ČR
– skutečnost za rok 2022
TÚ 23 (4232)
Sledování a analýza vlastních nákladů a rentability vybraných
zemědělských výrobků
Výstup č. 3Ekonomika pěstování chmele v ČR
– skutečnost za rok 2022
TÚ 23 (4232)
Sledování a analýza vlastních nákladů a rentability vybraných
zemědělských výrobků
Výstup č. 3Ekonomika pěstování chmele v ČR
– skutečnost za rok 2022
TÚ 23 (4232)
Sledování a analýza vlastních nákladů a rentability vybraných
zemědělských výrobků
Výstup č. 3