Číňané nás nezachrání - Pavel Kohout, Reflex 7. dubna 2016

07.04.2016 14:09

Číňané nás nezachrání

 
Pavel Kohout, ekonom
 

Pohled ekonoma Kohouta na výsledky návštěvy čínského prezidenta

Podle oficiálních „hradních" údajů jsou výsledky návštěvy čínského prezidenta famózní. Celkem 10,906 miliardy eur v čínských investicích do české ekonomiky, dále dohodnutý export do Číny v hodnotě 2,321 miliardy eur. Navíc 1,469 miliardy v kolonce „Ostatní uzavřené dohody". To vše v časovém rozmezí 2016-2020. JAKÁ J E VLASTN Ě PRAVDA?

 

PROJDĚME SI VÝSLEDKY položku po položce. Největší z nich (pět miliard eur) je Dohoda o strategickém partnerství a spolupráci mezi J&T Finance Group a Ping An Bank. Toto partnerství má zahrnovat vytvoření fondu pro investice do finančního sektoru, energetiky a průmyslu. Je zde ale důležitá poznámka: „Před prezidenty se podepisuje Dohoda o strategické spolupráci, vlastní smlouva s výší investice se podepisuje v samostatném ceremoniálu." Aha. Takže zatím se ještě nic neděje. Podepsána byla pouze rámcová dohoda. Číňané mohou investovat, ale také nemusejí.

ČESKÝ EXPORT

Dále je zde memorandum mezi čínskou společností SAIC Motor Co. Ltd. a mezi německou společností Škoda Auto, a. s., v nominální hodnotě 2,1 miliardy eur. Skutečná hodnota se může lišit. Co je ovšem podstatnější: jde o smlouvu mezi čínskou a německou stranou. Češi s tím mají společného jen to, že by měli dodat levnou pracovní sílu. Té je ovšem v Česku nedostatek, takže Škoda Auto zkoumá, zdali importovat dělníky z Ukrajiny, z Rumunska, anebo odjinud. (Ukrajina zatím vypadá nejlépe z hlediska demografie a kvalifikace. Rumunsko podstatně hůře. O Syřanech a podobných národech v Mladé Boleslavi neuvažují. To jen tak zcela na okraj.)

Třetí místo obsadila slovenská společnost Železiarne Podbrezová, a. s., s kontrakty v hodnotě 1,17 miliardy eur. Tentokrát jde konečně o konkrétní transakci: prodej 100 % akcií společnosti ŽĎAS a TS Machinery Plzeň v hodnotě 72 milióny eur. Dále vytvoření fondu pro investice do českého průmyslu ve výši 1,1 miliardy. Tato větší částka opět není upřesněna.

VZDUŠNÉ ZÁMKY

Na čtvrtém místě je opět J&T Finance Group se smlouvou v objemu 800 milionů eur a s vysvětlivkou Investice do vybraných projektů. Nechme se překvapit. A seznam obchodů J&T nekončí, neboť je zde ještě položka Koupě dalších 20 % akcií společnosti J&T Finance Group na celkem 50 procent. Tato transakce bude mít hodnotu 420 miliónů eur. Z česko-slovenské společnosti J&T se tedy stává napůl čínská firma.

Seznam velkých kontraktů bychom mohli doplnit o nákup dvaceti českých letadel L-410 v hodnotě 111 miliónů eur, ale pozor: bývalá firma Let Kunovice ovšem již není česká, jejím nadpolovičním akcionářem je ruský podnikatel Iskander Machmudov.

Zdánlivě úctyhodný seznam obchodních kontraktů se tedy podstatně smrskne, pokud odečteme vzdušné zámky typu „rámcová smlouva" a smlouvy mezi Číňany na jedné straně a Němci, Slováky nebo Rusy na straně druhé. Zbývají drobty typu Zavedení letecké línky mezi Prahou a Šanghají nebo Dohoda o jmenování Pavla Nedvěda velvyslancem Čínské fotbalové super ligy pro léta 2016-2018. Proboha, skutečně musel český prezident ztrapňovat a ponižovat sám sebe i celou zemi kvůli lince do Šanghaje nebo kvůli Nedvědovi?

Co ale v hradním seznamu chybí: největší výhodu z rozvoje česko-čínských vztahů má firma Home Credit finančníka Petra Kellnera. Odvětví financí je v Číně považováno za strategické a vláda do něho nerada pouští zahraniční subjekty. Licence pro zahraniční společnost k působení na území celé Číny jednoznačně není žádnou samozřejmostí. Fakt, že ji Home Credit získal, stojí za zvláštní pozornost: Čína je v tomto ohledu jiná než „normální" země.

JAKÁ OČEKÁVÁNÍ?

Co vlastně Zeman a jeho myšlenkoví souputníci čekají od Číny? Příliv investic, které spasí strádající českou ekonomiku, odstraní alarmující nezaměstnanost a znásobí životní úroveň? Pokud někdo někdy myslel něco podobného vážně, měl by se konečně probudit. Česká ekonomika trpí spíše nedostatkem pracovních sil ochotných dělat u pásu za mzdu, jež by na Západě budila záchvaty smíchu. Svědčí o tom zmíněná studie Škoda Auto o možném dovozu ukrajinských nebo rumunských dělníků.

Pokud jde o zvýšení životní úrovně díky čínským investicím, situace připomíná jeden starý politický vtip. Prezident sděluje vládě: „Uděláme absolutně vše, abychom v krátké době zásadně zvýšili životní úroveň lidí. Zde je jejich seznam."

Jistě. Pokud se náhodou jmenujete Kellner nebo Tvrdík, vaše životní úroveň se díky čínskému kontraktu nepochybně zvýší. Pokud jste obyčejný český zaměstnanec, živnostník nebo střední podnikatel, může vám být Čína srdečně lhostejná.

Skutečnost je taková, že Česko nepotřebuje žádné další zahraniční investice. Zahraničních investic je již v této zemi příliš. Každá ekonomika potřebuje domácí i zahraniční kapitál, ale v Česku je rovnováha nepřiměřeně vychýlena v neprospěch kapitálu domácího.

Bohatství je vždy tam, kde se inkasují dividendy. Ty vždy končí na účtech konkrétních jedinců, ať už velkopodnikatelů, nebo „lidových kapitalistů" investujících pomocí fondů. Klišé tvrdící, že „kapitál nemá národnost", je vůbec největší hloupost, která byla českým občanům podsunuta po roce 1990.

Kapitalisté samozřejmě mají národnost. Všichni mají ale jedno společné: nikdy neinvestují kvůli charitě. Volkswagen neinvestoval po roce 1990 do Mladé Boleslavi proto, aby zvýšil životní úroveň ubohých Čechů, ale aby vydělal. Nějaká ta pracovní místa a odvedené daně byly jen vedlejším efektem. Právě tak „zachránci" českých bank z Rakouska, Francie nebo Belgie nekoupili Českou spořitelnu, Komerční banku nebo ČSOB proto, že by chtěli nezištně pomoci. Koupili je kvůli zisku.

INVESTICE

Zahraniční investice byly logickým a nutným krokem vývoje české ekonomiky v 90. letech, kdy bylo nutné provizorně překlenout nedostatek kapitálu domácího. Jenomže z nouze se bohužel stala ctnost, a když se dnes řekne „investice" nebo „kapitál", běžně se tím rozumějí zahraniční investice nebo kapitál. Jako kdyby Češi měli být navždy odsouzeni do role zaměstnanců nebo v nejlepším případě subdodavatelů. (Co to obnáší být subdodavatelem: „Tahle součástka je příliš drahá. Buď nám snížíte cenu, nebo si najdeme jiného dodavatele. Firmiček, jako jste vy, jsou tucty.")

Výzkumný pracovník Lukáš Kučera z Českého statistického úřadu uvádí, že „v průběhu prvních tří čtvrtletí 2015 z Česka odešlo 449 miliard Kč. (...) Nerovnováha české ekonomiky v přímých zahraničních investicích byla jedna z nejvýraznějších ze zemí Evropské unie. Větší rozdíl ve stavech, vyjádřeno relativně k HDP, měly na konci roku 2014 pouze tři země: Estonsko, Bulharsko a Malta.

Jelikož právě nerovnováha ve stavech přímých zahraničních investic je hlavní příčinou čistého odlivu peněz z české ekonomiky do zahraničí a ta je přitom jedna z nejvýraznějších v EU, není překvapením, že také tento odliv patří k nejsilnějším. Za celý rok 2014 odešlo z České republiky 8,7 procenta HDP. Jednalo se o nejhorší výsledek v Unii."

Běžný konzument médií je zásobován zprávami, že hrubý domácí produkt (HDP) roste, což má vyvolat představu, že „se máme čím dál tím lépe". Jenomže HDP zahrnuje i výdělky zahraničních investorů. Tedy peníze, jež Čechům nepatří, které nezůstanou v Česku, a pokud ano, pak jen proto, aby v budoucnosti vydělávaly další peníze, na něž si český občan nesáhne.

KONSPIRACE NOVINÁŘŮ?

Skutečnou mírou prosperity není HDP, ale hrubý disponibilní důchod (HDD). S ním se ovšem jaktěživi v médiích nesetkáme. Konspirace novinářů, kteří systematicky balamutí veřejnost? Pravda je zřejmě jednodušší: většina novinářů o HDD nikdy neslyšela. Ani mezi ekonomy není jeho používání příliš rozšířené, což má zase jiný důvod než spiknutí: statistické údaje o HDD se hledají podstatně méně pohodlně než HDP.

Drahomíra Dubská, rovněž pracovnice ČSÚ, uvádí v jiné analýze tohle:

„Podle dat o stavech investic z publikovaných údajů ČNB umístili přímí zahraniční investoři v ČR do konce března 2015 celkem 3,293 bilionu Kč. Zpět si stáhli v podobě dividend (podle dat do konce roku 2014) 1954,4 miliardy Kč - téměř 60 procent vložených peněz tedy jíž mají doma. Česká republika se nachází ve třetí fázi přímých zahraničních investic, kdy odliv výnosů převyšuje zisky určené k reinvesticím v tuzemsku. Tato fáze tak podstatně redukuje růstový potenciál, který přinesly zahraniční investice do ČR zejména v období ohraničeném lety 1995-2003. Tehdy se mohutné přílivy přímých investic soustředovaly velkou měrou na prodeje státních podílů v největších firmách anebo bankách. Kde hledat nový růstový potenciál pro českou ekonomiku nyní?"

Odpověď se nabízí: konečně přestat házet klacky pod nohy domácímu kapitálu. Ne, Číňané nás nezachrání.

 

 

Kontakt

Zemědělská společnost Chrášťany s.r.o.

zschrastany@seznam.cz

Chrášťany 172
p.Kněževes
27001

606 850 755 -ředitel,hlavní agronom
602 400 701 -hlavní chmelař,agronom
732 620 444 -pozemky
(evidence,nájem,pacht,koupě pozemků)
728 399 733 -hlavní mechanizátor,chmelař
313 582 308 - účtárna
313 582 931

Vyhledávání

© 2011 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode