Realizace výstavby chmelnice

Příprava půdy před založením chmelnice

Příprava půdy před založením chmelnice se specificky odlišuje od přípravy půdy pro ostatní zemědělské plodiny. Vycházíme z toho, že chmel je hlubokokořenící vytrvalá rostlina, která se pěstuje na jednom stanovišti 20—25 let. Tyto skutečnosti musí být respektovány při přípravě půdy, která má zabezpečit hlubší prokypření půdního profilu spojené s dokonalým promícháním vrchních vrstev s dodaným organickým i minerálním hnojením. S přípravou půdy proto začínáme ve značném časovém předstihu před vlastní výsadbou, abychom vytvořili pro chmel ty nejoptimálnější růstové podmínky.

Po sklizni předplodiny v letním období pozemek podmítneme a za 3—4 týdny jej pohnojíme hnojem v dávce alespoň 40—50 l na 1 ha, který hned zaoráme střední orbou. Během podzimního období probíhá poměrně rychlý rozklad hnoje a uvolňování živin při rozvoji mikrobiální činnosti v půdě. Před zimou provedeme na pozemku speciální rigolovací orbu. Částečně již rozložený hnůj se s půdou znovu promíchá a zůstává v horní polovině profilu zrigolované vrstvy, kam přibližně sahá kořenový systém nově vysázených rostlin v prvním vegetačním roce. Rigolovací orba umožní hlubší prokypření půdy a podpoří rozvoj kořenového systému i v nižších vrstvách půdy. Vytváří se tím lepší podmínky pro výživu rostlin, prokypřená půda je záhřevnější a lépe zachycuje vodu. Pro roz­klad hnoje je třeba zabezpečit aerobní podmínky. Přímé zaorávání hnoje rigolovací orbou není vhodné, protože hnůj by se dostal až na dno brázdy a jeho využití rostlinou bezprostředně po výsadbě by bylo značně omezené.

Hloubka rigolovací orby se řídí mechanickým složením půdy a jakosti spodiny. K tomu účelu jsou vhodné údaje získané popisem vykopaných sond nebo sondážních vpichů. Obecně se hloubka pohybuje od 35 do 60 cm.

Na pozemcích s mocnějším humusovým orničním horizontem rigolujeme do hloubky 50—60 cm, na pozemcích s méně vyvinutým humusovým horizontem rigolujeme do 35—50 cm. Příliš hluboká rigolovací orba může vést v některých případech až k nežádoucímu smíchání velkého množství méně kvalitní spodiny s ornicí, což může znamenat zhoršení fyzikálních vlastností a další zpracovatelnosti ornice, snížení mikrobiální činnosti a úrodnosti půdy. Zvláště na pozemcích s jílovitou spodinou není vhodné tuto vrstvu vynášet na povrch půdy, ale má se při rigolovací orbě současně zkypřit podrýváním. Po rigolovací orbě povrch půdy vyrovnáme těžkými branami.

Rigolovací orbou se dostává na povrch pozemku půda, která má nižší mikrobiální činnost a úrodnost. Proto je nutné do doby výsadby tuto vrchní vrstvu organickým hnojením oživit a zlepšit její fyzikální a mechanické vlastnosti. Používáme dobře vyzrálý kompost, který rozmetáme na podzim a na jaře zapravíme do vrchní vrstvy. Velmi dobře zúrodní vyoranou spodinu také zelené hnojení, pro něž v průběhu vegetace až do podzimu využíváme vhodné plodiny, které zaoráme střední orbou v době, kdy vytvořily nejvíce organické hmoty. Vrchní vrstvu půdy obohacujeme potřebnými dávkami průmyslových hnojiv, popř. některé živiny dáváme formou předzásobního hnojení.

Zelené hnojení můžeme kombinovat s chlévským hnojem a zapravit je do půdy nejméně ve dvou dávkách tak, aby byly uloženy vrstevnatě. První dávka 40—50 t chlévského hnoje spolu s porostem vojtěšky, jetele či jiné plodiny na zelené hnojení se zapraví do půdy při hluboké podmítce či mělké orbě ještě před rigolováním. Při rigolování se tato vrstva organických hnojiv dostává hluboko do půdy. Při krátkodobém půlročním zúrodňování při zakládání chmelnice na pozemku, kde se již chmel pěstoval, pak ještě na podzim dáme druhou dávku 40—50 t hnoje, kterou za­oráme střední orbou do hloubky 25 cm. Při delším ročním zúrodňování při zakládání chmelnice na novém pozemku, zaoráme druhou dávku hnoje společně s novým porostem zeleného hnojení střední orbou až v příštím roce, a tak připravíme pozemek pro podzimní výsadbu chmele.

Před výsadbou pozemek dokonale urovnáme smykováním a vláčením, čímž vytvoříme dobré předpoklady pro správné rozměření pozemku a sázení do požadované hloubky. Zejména pro kvalitní mechanizovanou výsadbu je nutné dokonale urovnání pozemku do roviny. Případně další hlubší prokypření povrchu půdy před výsadbou se řídí jeho ulehlosti a technologii výsadby. Přílišné prokypření povrchu půdy může však vést při hloubení jamek k jejich částečnému zasypávání.