REGULACE NAKLÁDÁNÍ SE ZEMĚDĚLSKOU PŮDOU ČR VE SROVNÁNÍ S OKOLNÍMI STÁTY

1)    STRUČNÝ POPIS SITUACE

Nikde v okolních zemích není trh se zemědělskou půdou zcela neregulovaný tak, jako v ČR. Jen svobodný trh se nestačí vypořádat s otázkou diskriminace, přístupu a kontroly nad skutečným zemědělským využíváním (produkce potravin) půdy. Při přijetí regulačního zákona (Kubačák, 2015) je nutné prokázat veřejný zájem - samozřejmě ne zájem EU či okolních států, ale ČR!!!

2)    POSTAVENÍ ČR

a)    Podíl pronajaté půdy - 80% (Slovensko 90 %, ČR 78 %, Francie 75 %, Německo 60 %, Litva 50 %, Chorvatsko 45 %, Švédsko 40 %, Anglie 35 %, Polsko 30 %, Irsko 25 %)

Graf č.1

b)    Regulace vlastnictví a nájmu půdy

Graf č.2

V ČR téměř neregulováno na rozdíl od Polska, Maďarska, Slovenska, Francie, Rakouska, Nizozemí (Voltr, 2015).

3)    PRÁVNÍ USPOŘÁDÁNÍ REGULACE TRHU A NAKLÁDÁNÍ SE ZEMĚDĚLSKOU PŮDOU V OKOLNÍCH ZEMÍCH

a)    Cíl správních orgánů pro otázky zemědělské půdy v okolních státech:

Nizozemí - rozvoj zemědělství, Maďarsko - rozšíření podniků střední velikosti, Dolní Rakousko - vlastnictví půdy zemědělci, Horní Rakousko - ochrana před spekulativními nákupy půdy, Dánsko -zemědělec = vlastník půdy, Německo - zlepšení agrární struktury, Francie - podpora mladých, podpora místní ekonomiky, Polsko - cíl farmy do max. 300 ha, Slovensko - ochrana před spekulacemi.

b)    regulace 1: Omezení právnické osoby, souhlas s nájmem, regulace ceny, výhody pro příbuzné, výhody pro stát

Zajímavá je situace např. V Německu, kde je nutný souhlas státu (Grottke, 2015) s prodejem, je zde stanovena hranice ceny (maximální). Souhlas s prodejem je nutný u všech zkoumaných států mimo Dánsko, Polsko, Belgii a samozřejmě ČR. Souhlas s prodejem je tak ve všech státech mimo těch, kde vysoký podíl vlastní půdy, jako je např. Polsko (tabulka č.1).

Tabulka č. 1

c)    Regulace 2: Požadavek nedělení parcely. Přednostní nabývání - ve veřejném zájmu, spoluvlastníkem, veřejnou správou. Předkupní právo -zemědělec, soused, mladý obyvatel a zemědělec.

Zásadní je opět ten poznatek, že trh regulován předkupním právem je ve státech, kde je vysoký podíl pronajaté půdy (destabilizační faktor zemědělské výroby = vysoký podíl pronajaté půdy). Ve státech s vysokým podílem vlastnictví (Dánsko, Polsko) není předkupní právo. Jinak ve všech státech  bez rozdílu je řešena otázka přednostního nabývání minimálně na úrovni spoluvlastníka (viz. neregulovaná situace v ČR dle NOZ) nebo nabývání veřejnou správou (například pro stavbu dálnic atd. - situace v ČR taktéž absolutně neregulovaná). Zajímavá je opět situace okolních ekonomik EU s velmi vysokým HDP (Německo, Rakousko, Francie, Nizozemí, Belgie) kde je zákonné předkupní právo, to znamená přelévání  kapitálu do zemí bez regulace (ČR) a destabilizace trhu se zemědělskou půdou, zde je dokonce i Rumunsko na tom lépe než ČR, neboť má předkupní právo nájemce (tabulka č.2).

Tabulka č.2

d)    Regulace 3: Souhlas s nájmem (pachtem), požadavek na zemědělské odborné vzdělání, osvobození do limitované výměry

Opět nejzajímavější je omezení nakládáním se zemědělskou půdou týkající se nájmů (pachtu v terminologii ČR), kde většina zemí tuto regulaci má, zejména pak opět země, kde je  velký podíl pronajaté půdy. Za zmínku opět stojí Německo, Rakousko, Francie, což jsou země s násobně větším HPD, než ČR. To opět znamená potencionální možnost migrace kapitálu a destabilizace trhu se zemědělskou půdou v ČR. Regulace nájmu není naopak v zemích s vysokým podílem vlastní půdy (Polsko). Země zcela neregulované jsou Rumunsko a bohužel i ČR, což je poněkud smutné srovnání. Většinový je požadavek vzdělání uživatelů zemědělské půdy s vyjímkou Belgie a samozřejmě zcela neregulovaných států s volným trhem zemědělské půdy, jako Rumunska a ČR, což je opět smutné společenství (HDP ČR násobně větší než Rumunska). Velmi logická je opět minimální výměra, pod kterou se regulace neuplatňuje. Jedná se např. o pozemky stavební atd. (Nizozemí pod 0,5 ha). Zajímavá je podmínka Maďarska na maximální výměru farmy -FO- 300 ha, družstvo - 1200 ha, max. však 1800 ha, dále pak maximální výměra farmy v Polsku na 300 ha (tabulka č.3).

Tabulka č. 3

4)    STAV REGULACE TRHU A UŽÍVÁNÍ ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY V ČR, OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO  PŮDNÍHO FONDU

Státní orgány ČR, které jsou pověřeny zákonnou ochranou zemědělské půdy mají roztříštěné pravomoci (MZe ČR x MŽp ČR) a ačkoliv je ochrana půdy formálně deklarována a zemědělcům jsou stále navyšovány povinnosti při její správě a užívání (rozšíření protierozní ochrany z 25 % na 45 % plochy výměry  zemědělské půdy, nová ochranná pásma, ekologické funkce atd.), tak fakticky zemědělská půda je chráněna stále méně - snížení či úplné odstranění poplatků za vyjmutí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu.

Vlastníci zemědělské půdy v ČR nemají žádnou zákonnou povinnost ji využívat v souladu s jejím hlavním určením, což tedy znamená k aktivní, odborné, trvale udržitelné zemědělské výrobě buď sami nebo prostřednictvím aktivního zemědělce - nájemce (pachtýře) jako v jiných zemích a nejsou k tomu zákonnou úpravou motivováni, v ČR tato neexistuje. Vlastník zemědělské půdy v ČR nemá žádnou zákonnou povinnost  dbát  s péčí řádného  hospodáře o stav zemědělské půdy, aby tato nebyla poškozována, degradována, znehodnocována a měněna účelově na jiné kultury a druhy užívání, které lze snadno  zpeněžit a vyvést mimo zemědělskou výrobu. Tyto povinnosti se snaží státní orgány velmi urputně delegovat (sankce, zákazy, dotační programy) na uživatele - nájemce (pachtýře), ale uživatel nemůže mít nikdy více práv a povinností, než vlastník, proto je také tato snaha předurčena k neúspěchu. Předkupní právo k zemědělské půdě v žádné podobě v ČR neexistuje, regulace nájmů taktéž, žádné jiné další regulační prvky  výše uvedené v ČR neexistují. Tato situace staví ČR na úroveň nejméně rozvinutých zemí EU, Afriky se všemi negativními důsledky

5)    ZÁVĚR

a)    Ve všech bezprostředně okolních státech, které mají násobně větší  nebo alespoň stejný HDP než je ČR a stejný nebo podobný podíl pronajaté půdy je trh (předkupní právo, souhlas s prodejem) nebo nakládání se zemědělskou půdou (souhlas s nájmem) regulováno (Německo, Francie, Rakousko, ale i Slovensko). Jedná se o velmi vyspělé tržní ekonomiky a není patrné, že by tato regulace byla něčím, co je s podmínkami svobody nakládání s majetkem, svobodné tržní a vyspělé ekonomiky neslučitelné a nefunkční, spíše naopak.

b)    Státy se strukturou podstatně menšího podílu pronajaté půdy a vysokého podílu půdy vlastní (Polsko, Dánsko, Belgie) již nepotřebují takový stupeň regulace), takže některé regulační prvky zde chybí, ale další naopak plně využívají (Polsko, Belgie - předkupní právo nájemce).

c)    Situace ČR je naprosto tristní, žádné regulace nejsou a dokonce i státy s podstatně menším HDP je mají (Rumunsko, Slovensko - předkupní právo). Výsledkem je a ještě více bude destabilizace trhu se zemědělskou půdou v ČR a přesun vlastnictví zemědělské i nezemědělské subjekty zahraničního původu, což způsobuje spekulativní kapitál a dále i zahraniční toky kapitálu, kde v domovských zemích podléhá nákup půdy přísné regulaci a v ČR je nákup půdy zahraničními subjekty, ale i nezemědělskými subjekty naprosto neomezen.

7)    LITERATURA

1.    Voltr, V. - Základní podmínky trhu se zemědělskou půdou v ČR a ve vybraných sousedních zemích - in Workshop Vlastnictví a užití zemědělské půdy v podmínkách ČR, 7.10. 2015

dostupné na:

https://www.uzei.cz/data/usr_001_cz_soubory/voltr_151001.pdf

2.    Grottke, E. - Informace o zemědělské podnikatelské struktuře, právní předpisy půdy ve Svobodném státě Sasko a vybrané výsledky z uplatňování správy - in Workshop Vlastnictví a užití zemědělské půdy v podmínkách ČR, 7.10. 2015

dostupné na:

https://www.uzei.cz/data/usr_001_cz_soubory/grottke_151001.pdf

3.    Kubačák, A. - Posouzení vlastnického práva k půdě a vztah k veřejnému zájmu - in Workshop Vlastnictví a užití zemědělské půdy v podmínkách ČR, 7.10. 2015

dostupné na:

https://www.uzei.cz/data/usr_001_cz_soubory/kubacak_151001.pdf

ZMĚNA KLIMATU A JEHO VLIV NA VÝNOS A KVALITU CHMELE V ČESKÉ REPUBLICE

Podle některých výzkumů, které byly zaměřeny na interakci výnosů chmele, obsahu alfa hořkých látek a vývoje klimatu za období 1891-1996( Možný, Trnka et. al., 2007) autoři zjišťují nárůst teplot, stagnaci srážek, nárůst výnosů chmele a pokles obsahu alfa-hořkých látek u chmelu. Na základě matematicko-klimatického modelu predikují:

2011-2025 - pokles výnosů chmele o 6,5 %, pokles obsahu alfa-hoř. látek o 9 %

2026-2050 - pokles výnosů chmele o 7,7 %, pokles obsahu alfa hoř. látek o 17 %

2051-2100 - pokles výnosů chmele o 8,7 %, pokles obsahu alfa hoř.látek o 25 %

V dalším sledovaném období 1954 - 2010 (Možný, Trnka et al.,2011) autoři výzkumu opět dokládají trend zvyšování výnosů chmele, teplot, stagnaci srážek a poklesu alfa hořkých látek. Na základě modelu CORAC a vstupních údajů slunečního svitu, teploty, srážek, vlhkosti vzduchu tento model verifikují.

Obr. č.1 - Kolísání průměrných výnosů Žateckého poloraného červeňáku v české chmelařské oblasti vyjádřené odchylkami od průměru období 1961-1990 v letech 1954-2010

Obr. č. 2 - Kolísání průměrného obsahu α - hořkých kyselin v Žateckém poloraném červeňáku v české chmelařské oblasti vyjádřené odchylkami od průměru období 1961-1990 v letech 1954-2010

Náš názor je, že skutečně mohou být vazby mezi výnosem, obsahem alfy a klimatickými podmínkami. Velmi odvážná je však predikce výnosů a obsahu alfa hořkých látek do let budoucích a to až do horizontu let 2025-2050-2100. Zde může nabrat vývoj klimatu i jiný směr, než by mohl být dán  tzv. hypotézou globálního oteplování   (hlavní podíl imisí CO₂). Některé věděcké zdroje uvádí, že současné oteplování může mít jinou příčinnou souvislost než jen CO₂.

Velkým kladem prací výše uvedených autorů je získání relativně dlouhých časových řad výnosů chmele, obsahů alfa-hořkých látek a klimatických dat za někdy i více než stoleté období a schopnost práce s těmito daty. Dalším kladem je konstrukce matematicko-klimatického modelu (CORAC), o kterém však v dostupných zdrojích současné doby schází více informací a jak výzkumná, tak i prakticky zaměřená část chmelařské obce (nejen) ČR by další informace rozhodně uvítala.

B - Dopady potenciální změny klimatu na produkci žateckého chmele v Čechách - M. MOŽNÝ (1), D. BAREŠ (1), M.TRNKA (2), Z. ŽALUD (2) and M. DUBROVSKÝ (3) (1- Český hydrometeorologický ústav, Observatoř Doksany, Česká republika (e-mail: martin.mozny@chmi.cz), 2 - Ústav agrosystémů a bioklimatologie, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Česká republika (e-mail: mirek_trnka@yahoo.com), 3 - Ústav fyziky atmosféry, Česká akademie věd, Česká republika (e-mail: dub@ufa.cas.cz)-2007- zdroj-source  BIOCLIMATOLOGY AND NATURAL HAZARDS” International Scientific Conference, Poľana nad Detvou, Slovakia, September 17 - 20, 2007, ISBN 978-80-228-17-60-8 dostupné: cbks.cz/SbornikPolana07/pdf/Mozny_et_al.pdf

C - The impact of climate change on the yield and quality of Saaz hops in the Czech Republic - Martin Možný a,*, Radim Tolasz a, Jiri Nekovar a, Tim Sparks b, Mirek Trnka c, Zdenek Zalud ca-Czech Hydrometeorological Institute, Na Sabatce 17, 14306 Praha 4 – Komorany, Czech Republicb-Centre for Ecology & Hydrology, Monks Wood, Abbots Ripton, Huntingdon, Cambridgeshire PE28 2LS, UKc-Institute of Agrosystems and Bioclimatology, Mendel University of Agriculture and Forestry Brno, Zemedelska 1, 61300 Brno, Czech Republic -2009-zdroj-source: Agricultural and Forest Meteorology 149 (2009) 913–919  dostupné : www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0168192309000392

dne 8.5.2014

Rakovnicko a Křivoklátsko v pověstech

Rozhodli jsme se přinést krátkou reportáž o tom, jak vznikla poslední vydaná kniha nakladatelství Agroscience spol. s.r.o. - Rakovnicko a Křivoklátsko v pověstech, která je sice obsahem stránek útlá (120 stran), ale narozdíl od předešlých reedic (Kočka, Levý atd.) obsahuje nové ilustrace.

1.    Původní předloha z roku 1915

2.    Nejlepší grafici a ilustrátoři knih pro děti jsou děti 

Do Zemědělské společnosti Chrášťany s.r.o. jsou téměř každý rok pořádány exkurze místní mateřské a základní školy Chrášťany. Děti si tak mohou prohlédnout zemědělský provoz, kde pracují někteří z jejich blízkých a osahat si zemědělskou techniku. Vždy jsou plné dojmů, mají mnoho dotazů a snad si i vytváří pozitivní vztah k zemědělství. Pokaždé děti poděkovaly za péči o ně a za možnost exkurze tak, že namalovaly obrázky - kresby toho, co je nejvíce zaujalo. Obrázky to byly a jsou tak nádherné, že ty nejhezčí z nich byly zarámovány a vystaveny v prostorách ZS Chrášťany. Níže uvádíme namátkou jen malý vzorek. Došlo tedy k nezvratnému rozhodnutí, že ilustrace k nové knize budou svěřeny ilustrátorům, kteří do svého díla vkládají nejvíc svého srdce......

Níže je jen namátková ukázka toho, jak děti ztvárnily práci hasičského sdružení Chrášťany v akci při zásahu a výcviku. Obrázky jsou to dokonale výstižné. Je v nich vše podstatné, akce. Děti mají smysl pro zvýraznění věcí hlavních a nestarají se o nepodstatné. Rozhodnutí o graficích nové knihy bylo jasné!

3.    Jak to vše dopadlo aneb nová podoba knihy

Hlavní ideový záměr tedy byl, aby knihu ilustrovaly děti. S pomocí pracovníků Muzea T.G.M. Rakovník pak začal výběr užšího autorského kolektivu grafiků - dětského seskupení. Pracovníci Muzea T.G.M oslovili některé rakovnické školy, zejména místní LŠU, bohužel jim bylo zděleno, že děti a školy mají jiné poslání než ilustrovat knihy (jaké asi, to jsme se už nedozvěděli...) K porozumění došlo až na LŠU Buštěhrad na okrese Kladno. Níže jsou uvedeny jen některé ukázky, celou knihu nemůžeme z pochopitelných důvodů prezentovat, sami však můžete posoudit.

Úvodní list:

Obsah jen pro krátké seznámení, co kniha obsahuje:

Pověst o původu Rakovníka:

Kdo neví jak vodník vypadá, nejlépe se dozví v pověsti:

Nejmilejší pověst o volovi, hovězím dobytku, na věži kostela v obci Hředle a jak se to vše seběhlo:

Velice povedený linoryt:

 Mimořádně povedený obrázek o středověké štvanici zvěře (způsob lovu): 

4.    Recenze knihy - Tomáš Bednařík, Raport, dne 13.10.2014

Zemědělství v Chrášťanech u Rakovníka v roce 1969

Získali jsme náhodou zprávu o stavu zemědělství v Chrášťanech u Rakovníka v roce 1969. Některá slova a pojmy jsou vysloveně "dobové", ale po dlouhém zvažování jsme se rozhodli, že je nebudeme upravovat, ani nijak jinak cenzurovat. Rozhodli jsme se "zprávu o stavu", vlastně rozbor hospodaření JZD Chrášťany za rok 1969 uveřejnit tak, jak byla napsána....

Každý, koho téma bude zajímat, si tam něco najde a zajisté bude mít někdo i potřebu se třeba nějak vůči historickým reáliím "vymezit". Jsou tam takové zajímavosti jako jsou výnosy plodin, kolik ha chmele bylo řezáno strojově a kolik ručně, i podíl ruční a strojové sklizně chmele. Někteří aktéři dějů v roce 1969 ještě žijí, ale většina už je tam, odkud se ještě nikdo nevrátil. Možná Vás některé skutečnosti také  překvapí...

Zde tedy uvádíme přepis toho co se nám podařilo přečíst :

Údaje o půdě a rozbor jejího využití:

Naše JZD obhospodařovalo v roce 1969 1 114,73 ha zemědělské půdy.

Během hospodářského roku nastala změna v úbytku luk a to o 9,03 ha, které jsou upraveny a zavodněny na závlahový rybník v Olešné.

Rozbor členské základny:

Družstvo mělo k 31.12.1969:

Během roku 1969 bylo přijato 13 členů a 4 členové podali odhlášku.

Věkové složení členské základny:

Složení trvale činných pracovníků:

Celkem bylo odpracováno v roce 1969 82 423 pracovních dnů (včetně brigádníků a příležitostně pracujících).
Celkový počet pracovníků (přepočtených na 260 dní)  činí 317. Kromě shora uvedených pracovníků má naše družstvo ještě 3 učně : 1 kováře a 2 opraváře zemědělských strojů.

Organizace práce, stanovy, pracovní a jednací řád

V organizaci práce a řízení JZD v roce 1969 nedošlo k podstatným změnám. Organizace byla prováděna jako v roce 1968. Rostlinná výroba byla řízena agronomem přes 4 úseky, živočišná výroba byla řízena zootechnikem přes 3 vedoucí chovu. Mechanizační středisko - provoz dílen byl řízen mechanizátorem a provoz traktorů a ostatních strojů byl řízen vedoucím KMB. Stavební skupina byla řízena svým vedoucím stavby. Tato organizace a řízení se projevuje zatím pro naše podmínky vyhovující.

Citelně se v roce 1969 od července projevila nepřítomnost agronoma. Bylo to v době největšího vypětí, kdy byla prováděna sklizeň obilovin a chmele. Že tyto akce probíhaly plynule, za to je třeba vyslovit uznání našim vedoucím úseků RV a vedoucímu KMB. Do dílen jsme v uplynulém roce získali s. Františka Laubera ml., jehož nástupem jako vedoucího dílny se značně změnily na tomto úseku poměry k lepšímu. Nedochází k nesrovnalostem mezi traktoristy a opraváři, jednání pozbylo hrubých a nevhodných forem a i pracovní morálka zaznamenala vzestup.  Že nemůže být docilováno v dílně ještě výraznějších výsledků není vinou vedení dílny ani mechanizátora, ale vinou špatného plánování náhradních součástek, kterých je stále nedostatek.

Podařilo se nám také zásluhou dobrých přátelských vztahů s AZNP Mladá Boleslav získat nové montážní auto, které je plně k dispozici dílně a mechanizátorovi. Mechanizátor jeho prostřednictvím by si měl získat mnohem větší okruh své působnosti při shánění náhradních součástek a větší množství důležitých známostí kde je možný zdroj nedostatkových potřeb pro naši dílnu a celé družstvo. To ovšem myslím známosti takové, kde nebude podporována korupce, ale výměnný obchod, bez kterého se zatím v tomto oboru díky špatnému plánování našich nadřízených orgánů neobejdeme. Vedoucímu KMB bych chtěl říci jen tolik, že dnes, kdy je opět funkce agronoma obsazena, si musí uvědomit, že jeho hlavní poslání je ustavičný styk s pracovníky na traktorech přímo na pracovišti a kontrola jimi prováděné práce. Vedoucím rostlinné výroby, našim úsekářům musí být jasno, že za jejich účasti nyní při nástupu nového agronoma musí být prováděno společné plánování osevních postupů, volby odrůd a agrotechnických opatření. Že nemohou agronoma nechat osamoceného, ale že jej také po rozhodnutí, které jako celek zaujmeme, nebudou omezovat, ale plně respektovat. Musí si uvědomit, že za úspěch či neúspěch jsou odpovědni společně s ním. To na vysvětlenou, aby se u nás netradovalo dále to nezodpovědné slovo „ to on, já nic, já o tom nevěděl“.

K zootechnické službě je třeba poznamenat, že dnes po pozvolném ochabování mastitidy u krav před ní stojí velký a náročný úkol, obnova a zkvalitnění stáda dojnic, abychom se dostali během dvou až tří let na průměrnou dojivost 3 000 litrů.

Dalších úkolů, které před ním stojí, je si plně vědom a je třeba pro jejich uskutečnění také něco vykonat. Pro naplnění nového kravína mu dnes chybí značné množství  jalovic.

Živočišná výroba není v našem JZD na takové výši, jak by jsme si zasluhovali a jak by jsme potřebovali. Nedostatek je u nás pomalá výstavba potřebných objektů pro ŽV. Tím nechci útočit na naši stavební četu. Za tohoto počtu pracovníků a stáří, které stavební četa má, se vykonal kus poctivé práce. Tím nechci naši stavební četu vychvalovat do nebes, i u nich jsou ještě reservy, které by měli plně použít na rychlejší výstavbu našich objektů. Jde o ně jako o každého z nás. „Jak budeme dnes pracovat, tak budeme zítra žít“. Tak praví soudruh G. Husák, vedoucí tajemník našeho ÚV a já jeho slova cituji, protože i nás a našeho počínání se plně dotýkají. Každý z nás od shora až dolů víme o nedostatcích, ve kterých je skryta velká rezerva našich úspěchů. A uvědomujeme si všichni, jeden jako druhý, že čím lépe budeme hospodařit, tím více všichni, funkcionáři i obyčejný pracovník, budeme muset tyto rezervy vyhledávat a hledat možnosti jak je zapojit do toho ekonomického stroje, pomocí něhož by přinesly užitek. K tomu je jen třeba odvaha ukazovat na nedostatky tam kde opravdu jsou, nevyhledávat je všude a jen ne na svém pracovišti, ale právě na svém pracovišti, začínat u sebe. Být natolik poctivý a sebekritický, abych si uměl svoji práci vyváženou odměnou ohodnotit a jestli odměna, kterou pobírám se odevzdané práci mojí osobou vyrovná. Vím, že bych byl idealista a snílek, kdybych nyní od vás chtěl očekávat odezvu na má slova v tom smyslu, že chcete pracovat za méně. To naprosto ne. Proto to ani neříkám. Byl bych však spokojen a vy zajisté všichni se mnou, kdyby bylo docíleno základního pořádku na každém pracovišti, kdyby se šetřilo se základními prostředky se kterými pracuji, kdyby se po stavební četě všude kde pracuje neválely zbytky cihel a písku, kdyby se po vsi o žně neobjevovalo rozsypané obilí a když se vozí hnůj, seno nebo sláma, aby toho nebylo víc po ulici, než tam kam to patří. Jen toto základní minimum kdyby každý dodržoval, kdyby byl každý opravdu hospodářem na svém pracovišti, musíme mít své hospodářské výsledky ještě výraznější a spokojenost naše ještě větší. No a jak toto řešit soudružky a soudruzi, jedině peněžním postihem toho, kdo za ten neb onen úsek zodpovídá. Ať se nezlobí vedoucí stavby až mu napočítáme vzniklé škody za zničené cihly, cement, prkna a další jiný stavební materiál. A ať se nediví zootechnik, když na každé poradě je mu ukládáno, aby přísunáři měli na řezanou slámu nástavby. Až dostane naše družstvo pokutu za znečišťování obce, naúčtujeme ji jemu a on ať si ji potom vyinkasuje s kým chce.

Zodpovědnost jde vždy od shora dolů a vrací se zpět jako nástroj pořádku. Kdo nedodržuje pořádek a neuznává zodpovědnost, musí nutně očekávat problémy na svém pracovišti a nakonec problémy se svým vlastním postavením a se svou vlastní osobou.

To jsou soudružky a soudruzi nedostatky, které se vyskytují na každém pracovišti. Záleží na vás a na nás vedoucích pracovnících.

Do stále většího problému se dostáváme v pracovních silách. I když je vysoká pracovní morálka u všech našich žen, nemůže to nahradit vysoké procento žen, které odcházejí na odpočinek a žen družstevnic, které odchází tam, odkud není návratu. Už letošní rok bude značně kolísat počet pracujících žen v jednotlivých úsecích. Proto jsme letos provedli značnou úpravu norem, aby výdělek v našem družstvu se poměrně rovnal výdělku ženy v továrně. Spoléháme také na to, že po řádně provedeném průzkumu v továrnách, až bude poctivě zavedena organizace práce a odměňování, že se nám částečně podaří svými hospodářskými výsledky přesvědčit mladé ženy z obce, že zůstanou pracovat u nás a nebudou dojíždět do města. Jde v této souvislosti také o to, najít pro ženy přes zimu výhodné zaměstnání a pak věřím, že zůstanou u nás.

O práci představenstva jsem vám podal zprávu na minulé schůzi. Chtěl bych dnes soudruhům a soudružkám, kteří již do nového představenstva nebyli zvoleni poděkovat za jejich píli a obětavost, kterou po dobu 4 let vyvíjeli. Novým členům představenstva chci říci, že je čeká práce těžká a zodpovědná. Naše družstvo není malým zemědělským závodem, ale velkým hospodářským celkem, ve kterém se denně odbývá mnoho problémů osobních, pracovních a hospodářských. Že má být člen představenstva na svém pracovišti a ve svém chování vzorem, nemusím snad předesílat. Že má být také rádcem a pomocníkem vedoucímu pracovníkovi i každému družstevníku je třeba si uvědomit a že má být rozhodným propagátorem a obhájcem usnesení kolektivu je jeho povinností. Nelze si vykládat práci v představenstvu, jako práci druhořadou, zde se rozhoduje mnohdy o důležitých otázkách, ke kterým je nutno zaujímat rozumná stanoviska. Nové představenstvo je poměrně omlazeno a já věřím, že všichni členové budou v něm pracovat s tím cílem, aby svým přístupem pomáhali celé společnosti a nebudou vyhledávat uplatňování svých vlastních osobních zájmů.

Velkým ulehčením pro práci představenstva i pro vedoucí pracovníky je pravidelné konání výrobních porad každý týden vždy v pondělí. Úroveň těchto porad, však nutno sebekriticky říci, že nedosahuje ještě vysokého stupně řídící a organizátorské práce. Učíme se to však a hledáme stále nové formy dobrovolné disciplíny od každého vedoucího pracovníka. Nutno přiznat, že ne všechno je možno stavět na dobrovolnosti a demokratické disciplinovanosti. Tam, kde nepomůže kritická připomínka, bude nám pomáhat v letošním roce schválení zvýšení odměn a jejich krácení v případě neplnění úkolů. Rozhodčím v uplatňování tohoto postihu bude představenstvo.

Mimo tyto porady svolával a v letošním roce toto bude opět uplatňovat agronom s vedoucími úseků RV.

Revizní komise prováděla kontrolu dokladů pravidelně až do doby onemocnění jejího předsedy s. Kokšteina. Se zprávou a prací revizní komise budete seznámeni samostatně.

Rostlinná výroba

Vzhledem k rozdílnosti půd byly stanoveny 4 osevní postupy a to jedenáctihonný, devítihonný a dva šestihonné. Struktura osevních ploch byla v uplynulém roce následující:

Průběh prací:

Osevní plochy byly podle CVFP dodrženy. Zahájení prací bylo v roce 1969 opožděné. Započaly až 8.4., to je zpoždění oproti normálu o 14 dní. Další nepřízeň počasí – časté dešťové přeháňky ovlivnily dokončení setí a hlavně také práce ve chmelnicích.

K urychlení řezu chmele bylo použito na ploše 30 ha strojního řezu. Za pomoci brigádníků ZOU Sedlčany a OU STS Nové Strašecí se nám podařilo všechny úkoly zvládnout a stav chmele po druhém zavádění byl velmi dobrý. Dne 30.5. byly chmelnice na Olešné poškozeny krupobitím na ploše 15,33 ha z 30 %, na výměře 2,11 ha na 20 % a 2,15 na 20 %, v Chrášťanech 31.5. 30,88 ha na 90 % a 18,05 ha bylo poškozeno na 25 – 30 %. Dále na Novém Dvoře bylo zamokřeno 4 ha chmelnic, které bylo způsobeno přerušením hlavníku na stávajících drenážích. Byla provedena provizorní úprava odvodnění, takže i tato plocha byla obdělána a sklizena. Tato závada byla již během zimy odstraněna.

V předcházejících letech se nám nikdy nepodařilo zvládnout zatáčení odkloněných hlav a v roce 1969 jsme měli tuto práci ztíženou tím, že byla většina ploch postižena ještě krupobitím. Jen díky obětavé práci družstevnic se nám povedlo chmel dát opět na drátek a ještě docílit víc jak plánovanou sklizeň.

Kultivační práce zpočátku zaostávaly, chmelnice byly z části zaplevelené. I tento nedostatek se nám podařilo odstranit, takže chmelnice byly po této stránce v pořádku, až do sklizně bez plevele. V loňském roce bylo použito chemických přípravků ve chmelnicích k ničení plevelů a k odstranění přebytečných výhonů chmele.

Na celé ploše chmelnic byla provedena zálivka Terasytamem. Dále byly provedeny 4 postřiky chmele kuprikolem proti peronospoře. Před sklizní chmele se na některých chmelnicích objevila mšice, tato byla likvidována jak pozemním tak leteckým postřikem Ultracidem.

Sklizeň chmele byla zahájena 19.8. místními česáči. Nástup česáčů z Mladé Boleslavi byl 22.8., česání chmele skončilo 9.9., sklizeň trvala 22 dní. Na sklizni bylo použito 8 česacích strojů, kterými bylo odčesáno 37 ha, to je 35 % z celkové plochy.

I u ostatních plodin byly jarní práce řádně provedeny, nebylo však možno při hnojení průmyslovými hnojivy dodržet správný poměr živin v důsledku nedostatku některých druhů hnojiv.

V obilovinách bylo použito na celé ploše mimo podsevů herbicidů proti plevelům. Veškeré plochy pšenice byly postříkány přípravkem CCC proti poléhání.

Sklizeň obilovin byla začata 31. července sečením ozimého ječmene, pro časté přeháňky se žně prodloužily do 5. září. Kombajnéři pracovali celkem 28 dní. I za nepříznivého počasí se nám podařilo tuto nejdůležitější sklizeň zvládnout. Ještě se nám stále objevují nedostatky na polním mlatě při zpracování obilí. Je nutné toto vyřešit částečným zakrytím polního mlatu.

Další nedostatek ve žňových pracích je  neprovádění podmítky, která se ukazuje jako nezbytná i při používání chemického ničení plevelů.

Úklid slámy byl proveden jednak vysokotlakými lisy, a také z části cca 40 % plochy obilovin sběracími vozy. Tato technologie je ekonomicky výhodnější než sběracími lisy. Úkoly, které byly stanoveny smlouvou v osivech na rok 1969 byly podle druhů dodrženy.

Výroba rostlinné výroby byla v loňském roce značně ovlivněna dlouhotrvajícím suchem, což se nám také projevilo na některých nedodržených hektarových výnosech a to hlavně u pícnin a ostatních krmných plodin.

Zhodnotíme–li rostlinnou výrobu jako celek, nebylo u všech plodin docíleno plánovaného výnosu, ale co je nejdůležitější – bylo dosaženo splnění plánované produkce v Kčs.

Úsek mechanizace

V uplynulém roce mělo naše mechanizační středisko k dispozici:

18 kolových traktorů

3 pásové traktory

7 traktorů Holder

4 pásové traktory Z 2023

1 nákladní auto

Využití těchto traktorů v letošním roce bylo 49,26 %, proti roku 1968 se snížilo o 6,53 %. Toto snížení bylo zapříčiněno hlavně nedostatkem náhradních dílů, protože se stalo, že traktor s. Novotného Jar. byl v GO půl roku. Náklady na 1 ha činí 36,43 Kčs, spotřeba nafty na 1 ha činila v roce 1969 13,96 l. Nejvyšší využití bylo u traktoru ZS – 50 Koňáka Aloise 65,83 %, Z 3011 Haunera Václava na 64,27 % a ZS – 50 Donáta Jiřího 60,22 %. Je třeba zkvalitnit péči o traktory, aby nedocházelo k zbytečným prostojům a ke zvyšování nákladů na opravy. I přes nedostatky, které ještě v mechanizačním středisku jsou, provádělo většinu prací jak v rostlinné tak v živočišné výrobě. Letošního roku byla též převážná část píce i slámy sklizena přímo sběracími vozy.

V letošním roce se také zlepšil stav v opravářské dílně, když dva opraváři se vrátili z vojenské služby a dále jsme získali nového opraváře a nového mistra dílny.

V polních pracích pracovaly:

Plánovaný stav skotu není splněn o 71 ks a stav krav o 31 ks. Toto je zapříčiněno vyšší dodávkou jatečného skotu a dodávkou krav ze čtyřřadého kravína, onemocnělým zánětem vemene. Plánovaný stav prasat a prasnic je překročen a to o 15 ks u prasat a 6 ks u prasnic.

Celoroční úkol v dodávce živočišných produktů je splněn až na mléko, které není splněno o 72 115 litrů. Nesplnění dodávky mléka zapříčinilo jednak vleklé onemocnění dojnic ve čtyřřadém kravíně zánětem vemene a nesplněním plánované užitkovosti v obou kravínech na Olešné.

Plán výroby mléka nebyl splněn z důvodů jak je uvedeno u dodávky mléka. Nesplnění vepřového masa je zapříčiněno nedodržováním plánovaných stavů prasat. Plánovaný stav prasat ve výkrmu byl 420 ks, ale skutečnost byla 378 ks.
Narození telat nebylo též splněno. Vždyť jen ze čtyřřadého kravína bylo dodáno za rok 1969 44 ks dojnic. Ostatní výroba byla překročena.
Největší potíže v živočišné výrobě v roce 1969 byly v chovu dojnic a to ve čtyřřadém kravíně, kde dojnice onemocněly zánětem vemene a léčení, které se provádělo nebylo dostatečně účinné. Až po žádosti na OZS a veterinárním zařízení o zkvalitnění léčby se v tomto  pokročilo k rychlejšímu a zásadovějšímu řešení problému. Provádí se nyní odběry vzorků na bakteriologické vyšetření. Podle výsledků tohoto vyšetření se krávy převádí a léčí dle citlivosti zárodků na určitá léčiva. Během roku 1969 ze čtyřřadého kravína bylo dodáno 44 ks dojnic a to převážně ty, které tvořily chovnou skupinu krav, která se používala pro odchov jalovic pro reprodukci stáda krav.
Proto také byla zrušena smlouva s plemenářskou správou v Rakovníku o provádění II. stupně kontroly užitkovosti. Jako v roce 1969 bude sjednána smlouva s veterinárním zařízením na určité úkony za paušální sazbu.
V květnu letošního roku bude dokončen čtyřřadý kravín pro 194 ks dojnic. Protože nemáme zajištěný dostatečný počet dojnic, provedeme nákup 15 ks a budeme během roku připouštět jalovice z vlastního odchovu a případně které  by nezaručovaly dostatečnou užitkovost, budou dodávány jako jatečné kusy s příplatkem.
Bývalá drůbežárna na Olešné byla zadaptována a je zde umístěno 18 ks prasnic.

Tímto se nám zlepší situace ve výrobě selat z vlastního odchovu.

Investiční výstavba

Stavební četa provedla v roce 1969 tyto práce:

1.    Zastřešen kravín a míchárna, provedení hurdiskových stropů včetně vnitřních omítek. Nyní se dokončují dlažby v kravíně.

2.    Zhotoveno plato pod česačku chmele na Novém Dvoře.

3.    Obložena koupelna na Olešné.

4.    Dokončena umývárna v Chrášťanech u dřevěné ubytovny.

5.    Vybíleny všechny ubytovny včetně nátěru oken a dveří, nátěr dveří a oken vily na Novém Dvoře.

6.    Mimo těchto prací provádí stavební četa veškeré údržbářské práce truhlářské, tesařské a zednické.

7.    Práce stavební četou v investiční výstavbě byly provedeny v hodnotě 981 801 Kčs.

8.    Byla zabudována okna a opraveny omítky a podlahy v čp. 119.

9.    Stavební četa nemohla splnit úkol na stavbě kravína, poněvadž stavba byla zpožděna o 1 rok. Při tomto zpoždění nebyl ještě dostatek stavebního               materiálu a stavební četa má ještě nedostatek kvalifikovaných dělníků. Bylo by zapotřebí a nutné pro další rozvoj výstavby JZD získat kvalifikované           dělníky.

10. Dodavatelským způsobem byla postavena česačka  chmele Allaeys v částce 785 201 Kčs.

V roce 1970 se počítá s úplným dokončením čtyřřadého kravína včetně komunikací. S výstavbou česačky chmele Allaeys a s rekonstrukcí sušárny chmele typ Heindl na Olešné. Dále počítáme se započetím výstavby další kolny Dakon na objemná krmiva v živočišném středisku v Chrášťanech.

Rozbor finančního hospodaření

Během roku 1969 jsme prováděli pravidelně hodnocení celoročního výrobně finančního plánu. V průběhu tohoto období nedošlo k žádným finančním potížím, jak v provozních prostředcích tak i při financování investic.
Plánované tržby a výnosy nebyly splněny oproti plánu o 1 090 000 Kčs, materiálové náklady nebyly čerpány částkou 847 000 Kčs.
Dotace zvyšující tržby za zvýšení tržní produkce činila 480 000 Kčs, na stabilizaci pracovních sil jsme obdrželi 37 000 Kčs, subvence na bytovou výstavbu činila 123 000 Kčs, subvence na investiční výstavbu činila 581 000 Kčs. Celkem příděly do státního rozpočtu činily 1 121 000 Kčs.

Plánování vnitrodružstevní akumulace byla vysoko překročena. Fondu výstavby bylo přiděleno více oproti plánu o 368 000 Kčs, dotace rezervního fondu byla vyšší o 379 000 Kčs, kulturnímu a sociálnímu fondu bylo dotováno více o 25 000 Kčs.
Spotřeba norem byla podle plánu dodržena. Celkové plánované mzdy a odměny v penězích byly překročeny o 33 000 Kčs. Na průběžné prémie během roku bylo vyplaceno za plnění úkolů u těchto odvětví výroby:

Za celkový výsledek hospodaření bylo pracovníkům družstva vyplaceno v podílech 401 310 Kčs. Během roku se neprováděly změny v odměňování, bylo dodrženo snižování norem podle snížených podmínek.
Dovolená je udělována všem pracovníkům družstva podle odpojištěných let jako v průmyslu. Za dovolenou bylo vyplaceno celkem 172 677 Kčs. Člen družstva během své dovolené obdrží odměnu jako by pracoval v rozmezí 12 – 24 pracovních dnů.
Sociálního a kulturního fondu bylo v roce 1969 použito takto:

Závěr

Soudružky a soudruzi.
Závěrem bych chtěl říci, že výsledky, kterých naše JZD dosáhlo v minulém roce nejsou náhodné. Jsou podloženy pečlivou prací, příkladnou pílí a vysokou pracovní morálkou většiny našich družstevníků. Jsou podloženy dobrou organizátorskou prací našich vedoucích pracovníků. I když to v organizaci práce někdy zaskřípalo, je nutné i promíjet. Práce vedoucího, práce s lidmi je náročná. I v tom nejlepším a nejlépe fungujícím stroji nastane občas porucha. Nebudu se dále rozšiřovat o úspěších a neúspěších, hovořil jsem o tom v úvodu své zprávy. Jménem všech vedoucích pracovníků vám chci slíbit a ujistit vás, že zapneme veškerý svůj elán pro to, aby naše výsledky byly stále radostnější. Vám chci poděkovat za práci a obětavost, kterou jste v loňském roce vyvinuli a popřát vám do letošního roku i do příštích let pevného zdraví, spokojeného rodinného života a mnoho pracovních úspěchů.

Originál ke stažení(PDF):www.dropbox.com/s/cy07pe6flpx9ag4/Rozbor%20hospoda%C5%99en%C3%AD%20komplet-JZD%20Chr%C3%A1%C5%A1tany-1969.pdf?dl=0

Zemědělský půdní fond ČR

1.    Zemědělský půdní fond (dále jen ZPF) v ČR - struktura současná

2.    ZPF - vývoj v čase v ČR od roku 1966 do roku 2013 - velikost, struktura

3.    Specifické využití ZPF - ekologické zemědělství, pěstování energetických plodin, ztráty ZPF 

4.    Srovnání se světem - plocha půdy na obyvatele

www.nationmaster.com/country-info/stats/Agriculture/Arable-land/Hectares-per-capita

data.worldbank.org/indicator/AG.LND.ARBL.HA.PC/countries/1W?display=default

5.    Literatura

1. Souhrnné přehledy o půdním fondu z údajů katastru nemovitostí České republiky, ČÚZK, Praha 2014

(Odkaz :www.cuzk.cz/Periodika-a-publikace/Statisticke-udaje/Souhrne-prehledy-pudniho-fondu/Rocenka_pudniho_fondu_2014.aspx)

2. Situační a výhledová zpráva Půda, 2012, Ministerstvo zemědělství ČR

(odkaz:eagri.cz/public/web/file/181775/Zprava_Puda_kniha_web__1_.pdf)

3. Ročenka 2011 Ekologické zemědělství v České republice, Ministerstvo zemědělství ČR, 2012

(Odkaz:eagri.cz/public/web/file/186838/Rocenka_EZ_2011_web.pdf

Soudný den - fosforečný vrchol? 

Největší problém, o kterém jste asi nikdy neslyšeli.

Poslední dobou jsou s rostoucí světovou populací, která má dosáhnout 10 mld. lidí, stále projektovány úvahy, který vliv může ohrozit nebo dokonce podstatně snížit početnost světové populace. Ačkoliv se na prvních místech novin píše o vlivu změny klimatu, skutečné nebezpečí je jinde. Menší, téměř nenápadná skupinka pesimistů si myslí, že vrchol těžby fosfátů a následný pokles produkce fosforečných hnojiv nám způsobí nejbližší, ale opravdový kolaps.

Jeden z  pesimistů je Jeremy Grantham ředitel správy investic firmy GMO. Grantham předpokládá pád pozemské populace ze stavu 10 miliard lidí na ne více než 1,5 miliardy. Myslí si, že zbytek lidstva se vyhladoví k smrti, protože dojdou fosfátová hnojiva. Business Insider uveřejnil řadu alarmujících grafů, kterými dokládá své varování.

Jiní souhlasí s tím, že nedostatek fosfátů je potenciální hrozbou. Geopolitické vlivy takových poruch v zásobování fosfáty budou těžké, protože rostoucí počet států nebude moci poskytovat svým občanům dostatečnou zásobu potravin. 

Co se to tady děje? Je to opravdu "největší problém, o kterém jsme nikdy neslyšeli," nebo je nedostatek fosfátů něco, co globální trhy mohou zvládnout? Pojďme se blíže podívat.

Proč potřebujeme fosfáty a proč máme problém, pokud dojdou?

Prvek fosfor je nezbytný pro život jako uhlík nebo kyslík. Je součástí struktury buněčných stěn a DNA, bez nichž nemůže existovat žádná rostlina nebo zvíře. Fosfáty jsou fosfor v chemických formách, které jsou k dispozici rostlinám. Některé fosfáty se přirozeně vyskytují v půdě v důsledku zvětrávání hornin, ale od počátku zemědělství zemědělci přidávali fosfátová hnojiva ke zvýšení produkce plodin. Hnůj, tradiční zdroj, stále tvoří asi 15 procent všech fosfátů používaných v zemědělství, ale od poloviny dvacátého století, většina jako hnojivo pochází z fosfátové horniny.

To, co se zdá být nezvratně započato, je pokles těžby fosfátových hornin, které mohou být těženy za rozumnou cenu s dnešní technologií. Až do teď USA bylo velkým producentem, ale jeho zásoby klesají. Čína má relativně hodně zásob, ale její domácí použití fosfátů je rostoucí a není velkým vývozcem. Severní Afrika má největší rezervy, ale některé z nich jsou v politicky nestabilních oblastech, jako je Západní Sahara.

Hypotéza (model) vrcholu težby fosfátů ve formě "Hubbertovy křivky"( Hubbert předpověděl a vypočítal model ropného vrcholu těžby), která ukazuje pokles těžby zrychlujícím se tempem a vrchol těžby a následný pokles kolem roku 2035

Může  nás trh zachránit?

Ano! Nedostatek fosfátů by mohl znamenat problémy, ale nezapomeňme na působení trhu. Nastavení rovnováhy ve spotřebě komodity je právě to, na co je trh určen. Jak ekonomové vědí: to že dochází k vyčerpání zdroje jako fosfátové horniny, trh způsobuje, že jejich cena stoupá. Vzhledem k tomu, že cena stoupá, dvě věci by se měly stát: 

1) uživatelé mají přijít na způsob, jak vyjít s méně zdroji

2) výrobci mají najít nové zdroje dodávek. 
    Bude se to dít v případě fosforečnanů, protože ty mají tak jedinečné vlastnosti, které zabrání trhu v práci?

Autoři hypotézy fosforečného vrcholu píší doslovně:

"Klíčový rozdíl mezi  ropným vrcholem a fosforečným vrcholem je to, že ropa může být nahrazena jinými formami energie, jakmile je jí příliš málo. Ale není tam žádná náhrada za fosfor ve výrobě potravin. Ten nemůže být produkován nebo syntetizován v laboratoři. Prostě a jednoduše, bez fosforu nemůžeme produkovat potraviny."

Naštěstí, biologická nemožnost záměny za nějaký jiný prvek místo fosforu při výrobě potravin nestačí překazit fungování nabídky a poptávky na trhu s fosfátem. Jedním ze znamení, že trh funguje je, že ceny fosfátů jsou již na vzestupu. Jak ukazuje následující graf, že ceny v USA u dvou z nejčastěji používaných fosfátových hnojiv začly stoupat  již v roce 2000. Spolu s cenami mnoha dalších komodit, se propadly z jejich vrcholů po globální finanční krizi, ale míří opět vzůru, jak se ekonomika zotavuje.

Vývoj ceny dvou nejrozšířenějších fosforečných hnojiv v USA (USD/t) 1970-2013

Zvýšení cen již mělo dopad na používání fosfátů, jak je patrné z dalšího grafu, a to navzdory rostoucí zemědělské produkci. Tempo růstu používání fosfátu a tedy používání hnojiv fosforečných se zpomaluje v průběhu času. Otázkou do budoucna je, zda je  technicky možné dále  zvyšovat výrobu potravin, zatímco ve skutečnosti se sníží používání fosfátů?

Užití fosforečných hnojiv v mil.t/rok v USA v období 1960-2010

Odborníci tvrdí, že odpověď je ano. Jedna zpráva odhaduje, že zlepšení v postupech řízení zemědělských podniků a lepší využití odpadů by mohlo snížit fosfáty potřebné k výrobě současné americké zemědělské produkce na polovinu, a to i s dnešními technologiemi. V budoucnu ještě větší snížení může být možné. Podle Roberta Gaxiola z Arizona State University, u této generace fosfátů při používání hnojiv, se snižuje účinnost absorpce fosforu podle druhu domestikovaných plodin. Jeho experimenty naznačují, že šlechtění a genetické inženýrství mohou produkovat rostliny, které můžou vegetovat  při mnohem nižším použití fosforu.

Existuje významný vývoj i na straně nabídky, např. Michael Mew uvádí, že výrobci se již učí, jak upgradovat méně kvalitní fosfátové rezervy a úpravou zpracovatelských technologií využít tuto nižší kvalitu vstupů. Také se uvádí, že zvýšení vertikální integrace průmyslu má za následek snížení nákladů na dopravu. Tyto úspory zpomalí tempo růstu cen a dá více času přizpůsobení nabídky a poptávky.

Navíc, i když je pravda, že nemůžeme vytvořit nebo syntetizovat fosfor, můžeme obnovit použitelný fosfor z odpadních toků, včetně městských odpadních vod. Jak tento zdroj vysvětluje, již  existující systémy odstraňují fosfor z odpadních vod za účelem zachování kvality vody v řekách a potocích, do kterého se vypouští čištěné odpadní vody. S ohledem na nízké ceny fosfátů, které donedávna převažovaly, se nevyplatilo, aby byl obnovován fosfor z odpadů v použitelné formě. Hodně z odpadů tak končilo jako kal pohřbený na skládkách. Nicméně, některé metody by mohly získat vysoký podíl fosforu z odpadních vod. Za předpokladu určité ceny těžených fosfátů, se tím stane ziskovou alternativou pro výrobu fosforečných hnojiv. Může se dokonce stát, že se vyplatí vytěžit fosfáty z čistírenských kalů pohřbených ve starých skládkách.

Závěr

Problémy, které přináší vyčerpání  již dnes omezených dodávek vysoce kvalitní fosfátové horniny, nejsou triviální. Nicméně, je zatím velmi těžké předpovědět ostrý vrchol těžby fosfátů a výroby hnojiv v blízké budoucnosti, natož předpovědět, že masové hladovění a kolaps populace  bude ležet na sestupné části křivky. Skutečnost, že nejsou k dispozici žádné náhražky fosforu, pokud jde o budování DNA nebo buněčné stěny, neznamená, že trhy nejsou schopny reagovat na rostoucí nedostatek.

Co se zdá být pravděpodobné, je období pokračující vysokých nebo rostoucích cen fosfátových hornin, což spustí tři reakce: 

1) vyšší ceny fosforečných hnojiv - aby bylo hospodárné zpracování stále nižších ročních produkcí fosfátových hornin 

2) budou urychleny změny v šlechtění a rozvoji lepších odrůd zemědělských plodin - to zase akceleruje vývoj směrem k zvýšení potravinové produkce na jednotku vstupu fostátů 

3) vyšší ceny poskytnou impulsy pro zlepšení recyklace fosforu z odpadních toků.

Když se vezmou do úvahy všechny tři faktory, Michael Mew odmítá hypotézu na fosfátový kolaps. Naopak, on předpokládá, že hrozba fosfátového vrcholu ve formě vyšších cen způsobí, že se historická výše těžby fosfátů nezmění ve scénář fosfátového vrcholu, ale nastane rovnovážná úroveň těžby a spotřeby fosfátů.

Těžba fosfátové horniny v období 1900-2100 (tisíce tun/rok)

Takováto rovnovážná úroveň nevylučuje potřebu změn v tom, jak lidé žijí a jedí. Mohlo by to také znamenat, že relativní cena potravin poroste v průběhu času, což je něco, co by mohlo způsobit těžkosti pro mnoho chudých obyvatel světa. Navíc, cena na fosfor náročné výroby masa pravděpodobně vzroste ve srovnání s jinými potravinami. Je asi nereálné zajistit pro celosvětově vznikající střední třídu dostatek (na maso bohaté) stravy, na kterou jsou obyvatelé dnešních bohatých zemích zvyklí. Masitá strava (dnes v době epidemie obezity) je stále méně požehnáním a stále více prokletím.

Jak bylo výše uvedeno a naznačeno, vrchol těžby není útes, na kterém lidstvo ztroskotá. Asi zatím není žádný fosfátový soudný den na obzoru. Kdo však opravdu ví, jak vše bude?

Zdroje:

1) https://oilprice.com/Metals/Foodstuffs/Doomsday-Will-Peak-Phosphate-Get-us-Before-Global-Warming.html

2) https://phosphorusfutures.net/peak-phosphorus

3) https://en.wikipedia.org/wiki/Peak_phosphorus

4)www.cts.cuni.cz/~storch/publications/Storch_2012_Respekt_Meze_rustu.pdf

Globální oteplování (ochlazování) není způsobeno CO₂, ale vše je trošku jinak

"...Skleníková hypotéza"

Současná globální klimatická změna má počátek kolem roku 1850. Nemusí být zcela totožná s tímto datem v jednotlivých regionech, je to spíš záležitost konsensu na základě nijak podrobněji nedokumentovaných průměrů. V materiálech IPCC (Intergovernmental Panel on Climate Change) se uvádí, že za posledních 100 let se zvýšila globální teplota o 0,74°C. Přitom nejslabší vzrůst teploty byl v tropickém pásmu, zatímco se vzrůstající zeměpisnou šířkou se hodnota zvýšené teploty také zvyšuje. V našich šířkách je to již o 0,35 až 0,56°C více než je uváděná globální hodnota 0,74°C, a za severním polárním kruhem, tedy nad 70 stupni severní šířky, se teplota zvýšila o 2,1°C. V období posledních 150 let stoupl obsah CO₂ v atmosféře z 280 ppm (parts per milion neboli tisícina z promile) až na současných téměř 390 ppm. CO₂ způsobuje skleníkový efekt (odtud název skleníkový plyn). Byla proto přijata hypotéza o dominantním vlivu CO₂ na vzrůst teploty. Obvykle se nazývá zkráceně skleníková hypotéza. Protože se pro získání energie od počátku industriálního období spalovala fosilní paliva, a tím se produkovaly ve větší míře emise CO₂, mluví se o antropogenním vlivu na globální oteplování.

Vliv na změny klimatu má však kromě skleníkových plynů ještě dalších nejméně sedm faktorů. Některé působí až v delším geologickém měřítku času, jiné v kratším časovém období a některé se podílejí na současné změně klimatu. Základními faktory klimatických změn jsou:

1. Milankovičovy cykly a další krátkodobější cykly ovlivněné především vzájemnou polohou Slunce a Země (Vesmír 74, 488, 1995/9).

2. Sluneční aktivita, často popisovaná také v cyklech probíhajících od 11 až po 2400 let (viz-cs.wikipedia.org/wiki/Slune%C4%8Dn%C3%AD_cykly)

3. Kontinentální drift (posun kontinentů), desková tektonika podle A. Wegenera a tím způsobené změny tvaru kontinentů a jejich pozice na Zemi.

4. Skleníkový efekt.

5. Termohalinová cirkulace (globálně propojené hlavní mořské proudy).

6. Aerosoly, způsobené hlavně vulkanickou činností a dopadem asteroidů a velkých meteoritů.

7. Vegetační kryt.

8. Magnetické pole Země. Posun monzunů a změny převládajících vzdušných proudů jsou důsledkem působení některých výše uvedených faktorů a nejsou primárním činitelem ovlivňujícím změnu klimatu...."

Celý článek je uveřejněn v časopisu Vesmír 5/2012 (viz www.vesmir.cz/clanek/klima-v-holocenu-proti-sklenikove-hypoteze).

Znamená to mimo jiné, že veškeré peníze dané na omezení globálního oteplování  vlivem snížení emisí CO₂ jsou fakticky vyhozené z okna a tato teorie je v podstatě novodobým "náboženstvím", neboť  je přijímáno bez racionálního podkladu a de facto slouží jen k obohacení úzké skupiny věrozvěstů a vykladačů "jediné pravdy a jediné správné cesty".

Takže nahlížejme tímto pohledem i na prodej různých emisních povolenek a dalších nesmyslů, jejichž propagátorem je zejména James Lovelock (viz cs.wikipedia.org/wiki/James_Lovelock), který k velkému znechucení a úděsu všech, kteří si mezitím na "jediné správné teorii o globálním oteplování vlivem zvyšování obsahu CO₂" založili svoji bohatou živnost, přiznal, že se od začátku mýlil... Jak lidské, ale těch peněz a to i v ČR a hlavně EU! Takže, až nám zase někdo bude vyprávět nějaké jednoduché teorie, zůstaňme skeptičtí a to zejména vůči nositelům těchto mnohdy volebně a politicky úspěšných, jednoduchých pravd "pro všechny lidi" ...

Ceny potravin budou již jen růst a svět čekají další potravinové krize

Při výkyvech na trzích, zejména pak v roce 2007-2008, bylo patrné, že z nějakého důvodu se mění stejně ceny zemědělských komodit a ropy stejným směrem, jsou na sebe  jakoby navázány. Jedním z důvodů je stále narůstající množství oběživa - peněz, kterými se centrální banky téměř všech států pokouší léčit ekonomickou krizi. Na trhu je tedy rostoucí množství peněz, a tak ceny statků, jež lze reprodukovat - zboží, klesají (nemovitosti, spotřební zboží). Ceny zboží jež má konečný rozměr (zlato, ropa, potraviny) však stoupají.

Na toto téma byl učiněn zajímavý objev - New England Complex Systems Institute, Cambridge, Anglie (www.necsi.edu  )

(NECSI-M. Lagi, Yavni Bar-Yam, K.Z. Bertrand, Yaneer Bar-Yam)

Výzkumní pracovníci sestavili matematický model, na jehož základě, s velmi vysokou shodou, dokáží prognozovat vývoj cen potravin a výskyt případných potravinových krizí a následně i revolučních stavů v některých společnostech. Objev byl zařazen do deseti největších světových objevů roku 2011.

Obr.1 Shoda modelu se skutečností

Obr.2 Prognoza modelu pro rok 2012

Zvýšení světových cen potravin vedlo v roce 2011 k rozšíření hladu a sociálních nepokojů. Dominantní vliv na ceny potravin mají ceny ropy, které způsobují konverzi potravin do etanolu a vliv spekulantů na burzách. Arabské jaro nevyvolala EU ani USA ani demokratické smýšlení obyvatel arabských států, ale jejich hlad a nemožnost si koupit dostatečné množství základních potravin. Podle modelu NECSI bude následovat další maximální cenový nárůst kolem roku 2013, kde na obrázku 2. jsou patrné změny trendu růstu cen potravin.

Vyvozujeme (autoři této zprávy) z tohoto poznání, že ten stát, který bude z jakýchkoliv důvodů nesoběstačný v produkci potravin a bude závislý na jejich dovozu, může a musí počítat i s politickou nestabilitou a možnou změnou systému. Revoluce by nastala z důvodu, že obyvatelstvo nebude schopno zabezpečit svoje základní potravinové potřeby ne proto, že nebudou fyzicky dostupné, ale protože budou pro něj finančně nedostupné anebo omezeně dostupné (bohužel se pomalu začíná týkat i ČR v některých komoditách - kuřecí maso, vepřové maso, výhledově pro zrušení mléčných kvot a převedení výroby mléka do SRN i mléka a hovězího masa).

Předpokládáme, že s ohledem na ropný zlom (těžba ropy se bude snižovat) a stále větší alternaci ropy etanolem a metylesterem bude cena ropy a potravin stále růst a zemědělství jako takové nabyde strategického významu, srovnatelného s jadernou energetikou, dodávkou vody, armádou. Některé státy si toto již zavčasu uvědomily a zařídily se dle toho (USA, Německo, Japonsko, Polsko, Francie, Holandsko, Finsko, Dánsko) a některé státy tak dnes usilovně činí (Čína). Některé státy však rozměr svého budoucího strategického odvětví stále snižují (ČR, Slovensko, Ukrajina, Rumunsko, Bulharsko). Pro vaši informaci uvádíme odkaz na práci autorů objevu:

Economics Of Food Prices and Crises-Ekonomika cen potravin a krize

(viz odkaz-docs.google.com/open?id=0B2OrqAuQ5mPKdHk1UXBTUjZZZmM)

Lék pro zemědělství existuje - a určitě není jen jeden

Přinášíme názory a analýzu současné situace od  Doc. Ing. Františka Čuby, CSc., legendárního předsedy JZD Slušovice, který byl za socialismu moc kapitalistický a vadil nejvyššímu politickému vedení (Husák, Bilak aj.).

Po převratu vadil opět nejvyššímu politickému vedení (Havel, Klaus aj.), neboť byl živým důkazem, že  prosperita podniku nezáleží na jeho formě (družstvo, akciovka, státní podnik s.r.o., aj.) a vlastnictví, ale záleží na schopnostech vedení podniku a jejich aktivizaci vlastníky podniku. Svojí existencí jeho podniku (JZD Slušovice) popřel tedy ideologii komunismu, ale i tržně - konsomolské ideologie transformačního obodobí (tzv. 3 T - Tlustý, Tyl, Tomášek - nejlepší pro české zemědělství je rozbití JZD a jejich faktické vyvlastnění vedoucí až ke konkursu a likvidaci). Zemědělství v čele se Slušovicemi bylo tedy dáno na oltář jako oběť pro nové časy a jeho osud se zpečetil po podepsání tzv. přístupových dohod k EU (dodnes přísně tajné), kde nám byl určen rozměr zemědělství na úrovni 60-70 % z hodnoty roku 1989. Tyto vektory sil (1. EU - zejména Německo nechce naše zemědělství, 2. politici nemohou, nechtějí přiznat své chybné názory a postupy, 3. rozbití zemědělských podniků povede k dočasným výprodejům po dobu 10-15 let relativně laciných potravin) způsobily  dnešní tristní stav zemědělství, nekvalitní potraviny a jejich nedostatek maskovaný dovozy největších junk - food (odpadkových) potravin (a to i ve srovnání s např. Polskem, které dnes výhodně exportuje potraviny a to i k nám do ČR, kvalitu jejich dovozů už jsme bohužel poznali).

Závěry Ing. Čuby jsou i na jeho poměrně už vyšší věk přesné a při pohledu zpět (první publikace po roce 1989 vyšla s jeho jménem v roce 1997) se jeho předpoklady naplňují téměř na 90 % a vyplatí se je číst, počítat s nimi a aplikovat v konkrétním podniku a to nejen zemědělském. Přinášíme tedy odkaz na článek z tisku ze dne 24. 4. 2012 (viz-docs.google.com/open?id=0B2OrqAuQ5mPKS2RrOG9iaDZiejg) a dále i  rozhovor, který byl uveřejněm na www stránkách na pokračování v roce 2011 (viz -docs.google.com/open?id=18nVPP4SZ2a3d6U2SVFgeWFyHnBz0MDSiBBeeey4lacI).

Ropný zlom - konec ropy? 

V poslední době se diskutuje o tom, zda ropa je již na hranici  těžby či nikoliv. Dozvěděli jsme se, že tzv. ropného vrcholu (viz-docs.google.com/open?id=0B2OrqAuQ5mPKY2xkZ0Nfb2NDSjA) bylo již dosaženo a že množství těžené surové ropy bude již stále jen klesat a to až do té doby, než bude těžba ekonomická (mezní náklady na těžbu 1 barelu ropy dosáhnou cenu 1 barelu ropy).

Důvodem není snad ani to, že by již nebyla zajištěna dostatečná náhrada ropy jako zdroje surovin a energie, ale to, že těžební společnosti a ropní distributoři a s nimi spjaté finanční a státní struktury (např.Gazprom, Rusko, Saudská Arábie, Shell Oil aj.)  by předčasným uvolněním náhrady ropy přišly o jediný zdroj příjmů a byl by možná nastolen nový pořádek světa, čehož se všichni  neskutečně obávají. Je veřejným tajemstvím, že např.některé tzv. zelené inicitivy a  hnutí jsou přímo či nepřímo placeny ropnými společnostmi, jež tvoří základy některých států ( např. Gazprom tvoří základ Ruské ekonomiky ).

Tyto skupiny  pak maří snahu o skutečně efektivní náhradu ropných zdrojů např. jadernou energetikou (nepochopitelné a neracionální uzavření jaderných elektráren v NSR, rakouské protitemelínské hnutí atp.). Se snižováním těžby ropy bude zákonitě docházet k růstu její ceny (těžím méně, mám však stejný příjem = záměr a nutnost státních rozpočtů Saudské Arábie a Ruska, jinak by rychle následovala revoluce v těchto ropných velmocích, které zdroje z ropy používají na udržení životní úrovně svých obyvatel).

Alternativou je využití energie slunce transformované do rostlinných produktů, takže se snižováním těžby ropy bude docházet k její náhradě zemědělskými produkty a následně i k růstu jejich ceny (viz-docs.google.com/open?id=0B2OrqAuQ5mPKREU4S205RHZsTm8). Naše prognoza je tedy taková, že po dobu ekonomicky dostupného těžení ropných produktů (asi 10-20 let) bude docházet k její náhradě i zemědělskými produkty a bude docházet k růstu jejich ceny. Svoji roli bude hrát i nárůst počtu populace na Zemi o 1-2 mld. lidí.

Perspektivní není, dle našeho názoru, náhrada el. energie zplynováním anebo spalováním zemědělských či lesnických produktů (hlavně bioplynové stanice, spalování biomasy), protože již existují efektivnější cesty (jaderné elektrárny). Tato řešení mají cenu jen za předpokladu, že bude využita veškerá jejich produkce (maximální účinnost - využití odpadního tepla).