REGULACE NAKLÁDÁNÍ SE ZEMĚDĚLSKOU PŮDOU ČR VE SROVNÁNÍ S OKOLNÍMI STÁTY

29.03.2016 14:45

1)Stručný popis situace:

Nikde v okolních zemích není trh se zemědělskou půdou zcela neregulovaný tak, jako v ČR. Jen svobodný trh se nestačí vypořádat s otázkou diskriminace, přístupu  a kontroly nad skutečným zemědělským využíváním(produkce potravin) půdy. Při přijetí regulačního zákona(Kubačák,2015) je nutné prokázat veřejný zájem-samozřejmě ne zájem EU či okolních států, ale ČR!!!

2)Postavení ČR:

a)Podíl pronajaté půdy-80%(Slovensko 90 %,ČR-78 %,Francie 75 %,Německo 60 %, Litva 50 %, Chorvatsko 45 %, Švédsko 40 % Anglie 35 %,Polsko 30 %,Irsko 25 %)

Graf č.1

b)Regulace vlastnictví a nájmu půdy

Graf č.2

V ČR téměř neregulováno na rozdíl od Polska, Maďarska, Slovenska, Francie, Rakouska, Nizozemí(Voltr,2015)

3)Právní uspořádání regulace trhu a nakládání se zemědělskou půdou v okolních zemích:

a)Cíl správních orgánů pro otázky zemědělské půdy v okolních státech:

Nizozemí-rozvoj zemědělství, Maďarsko- rozšíření podniků střední velikosti ,Dolní Rakousko-vlastnictví půdy zemědělci, Horní Rakousko-ochrana před spekulativními nákupy půdy, Dánsko-zemědělec= vlastník půdy, Německo-zlepšení agrární struktury, Francie-podpora mladých ,podpora místní ekonomiky, Polsko-cíl farmy do max. 300 ha, Slovensko-ochrana před spekulacemi

b) regulace 1:omezení právnické osoby, souhlas s nájmem, regulace ceny, výhody pro příbuzné, výhody pro stát

Zajímavá je situace např. V Německu ,kde je  nutný souhlas státu(Grottke,2015)s prodejem, je zde stanovena hranice ceny(maximální),souhlas s prodejem je nutný u všech zkoumaných států mimo Dánsko, Polsko, Belgie a samozřejmě ČR.  Souhlas s prodejem je tak ve všech státech mimo těch, kde vysoký podíl vlastní půdy, jako je např. Polsko(tabulka č.1)

Tabulka č. 1

c)Regulace 2:Požadavek nedělení parcely. Přednostní nabývání - ve veřejném zájmu, spoluvlastníkem, veřejnou správou. Předkupní právo-zemědělec, soused, mladý obyvatel a zemědělec

Zásadní je opět ten poznatek, že trh regulován předkupním právem  je ve státech,  kde  je vysoký podíl pronajaté půdy(destabilizační faktor zemědělské výroby=vysoký podíl pronajaté půdy).Ve státech s vysokým podílem vlastnictví (Dánsko, Polsko) není předkupní právo. Jinak ve všech státech  bez rozdílu je řešena otázka přednostního nabývání minimálně na úrovni spoluvlastníka(viz neregulovaná  situace v ČR dle NOZ) nebo nabývání veřejnou správou(například pro stavbu dálnic atd.-situace v ČR taktéž absolutně neregulovaná).Zajímavá je opět situace okolních ekonomik EU  s velmi vysokým HDP(Německo, Rakousko ,Francie, Nizozemí, Belgie) kde je zákonné předkupní právo-to znamená přelévání  kapitálu do zemí bez regulace (ČR) a destabilizace trhu se zemědělskou půdou, zde je dokonce i Rumunsko na tom lépe než ČR, neboť má předkupní právo nájemce (tabulka č.2)

Tabulka č.2

d)Regulace 3:souhlas s nájmem(pachtem),požadavek na zemědělské odborné vzdělání ,osvobození do limitované výměry

Opět nejzajímavější je omezení nakládáním se zemědělskou půdou týkající se nájmů(pachtu v terminologie ČR),kde většina zemí tuto regulaci má, zejména pak opět země, kde je  velký podíl pronajaté půdy.Za zmínku opět stojí Německo, Rakousko, Francie, což jsou země s násobně větším HPD ,než ČR. To opět znamená potenciální možnost migrace kapitálu a destabilizace  trhu se zemědělskou půdou v ČR. Regulace nájmu není naopak v zemích s vysokým podílem vlastní půdy(Polsko).Země zcela neregulované jsou Rumunsko a bohužel i ČR, což je poněkud smutné srovnání. Většinový je požadavek vzdělání uživatelů  zemědělské půdy s vyjímkou Belgie a samozřejmě zcela neregulovaných států s volným trhem zemědělské půdy  ,jako Rumunska a ČR, což je opět smutné společenství (HDP ČR násobně větší než Rumunska).Velmi logická je opět minimální výměra ,pod kterou se regulace neuplatňuje. Jedná se  např. o pozemky stavební atd(Nizozemí pod 0,5 ha) Zajímavá je podmínka Maďarska na maximální výměru farmy-FO- 300 ha, družstvo -1200 ha, max. však 1800 ha, dále pak maximální výměra farmy v Polsku na 300 ha(tabulka č.3)

Tabulka č. 3

4)Stav regulace trhu  a užívání  zemědělské půdy v ČR, ochrana zemědělského  půdního fondu:

Státní orgány ČR, které jsou pověřeny zákonnou ochranou  zemědělské půdy majíroztříštěné pravomoci(MZe ČR x MŽp ČR) a ačkoliv je ochrana půdy formálně deklarována a zemědělcům jsou stále navyšovány povinnosti při její správě a užívání(rozšíření protierozní ochrany z 25 % na 45 % plochy výměry  zemědělské půdy, nová ochranná pásma, ekologické funkce atd.),tak fakticky zemědělská půda je chráněna stále méně-snížení či úplné odstranění poplatků za vyjmutí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu.

Vlastníci  zemědělské půdy  v ČR nemají žádnou zákonnou povinnost ji využívat v souladu s jejím hlavním určenímcož tedy znamená k aktivní, odborné, trvale udržitelné zemědělské výrobě buď sami nebo prostřednictvím aktivního zemědělce-nájemce(pachtýře) jako v jiných zemích a nejsou k tomu zákonnou úpravou motivováni, v ČR tato neexistuje. Vlastník zemědělské půdy v ČR nemá žádnou zákonnou povinnost  dbát  s péčí řádného  hospodáře o stav zemědělské půdy ,aby tato nebyla poškozována, degradována, znehodnocována a měněna účelově na jiné kultury a druhy užívání, které lze snadno  zpeněžit a vyvést mimo zemědělskou výrobu. Tyto povinnosti se snaží státní orgány velmi urputně delegovat(sankce, zákazy, dotační programy) na uživatele-nájemce-pachtýře, ale uživatel nemůže mít nikdy více práv a povinností ,než vlastník, proto je také tato snaha předurčena k neúspěchu .Předkupní právo k zemědělské půdě v žádné podobě v ČR neexistuje, regulace nájmů taktéž, žádné jiné další regulační prvky  výše uvedené v ČR neexistují, tato situace staví ČR na roveň nejméně rozvinutých zemí EU, Afriky se všemi negativními důsledky

5)Závěr:

a)Ve všech bezprostředně okolních státech, které mají násobně větší  nebo alespoň stejný HDP než je ČR a stejný nebo podobný podíl pronajaté půdy je trh(předkupní právo, souhlas s prodejem) nebo nakládání se zemědělskou půdou(souhlas s nájmem)  regulováno(Německo, Francie ,Rakousko , ale i Slovensko).Jedná se o velmi vyspělé tržní ekonomiky a není patrné, že by tato regulace byla něčím, co je s podmínkami  svobody nakládání s majetkem, svobodné tržní a vyspělé ekonomiky neslučitelné a nefunkční, spíš naopak

b)Státy se strukturou podstatně menšího podílu pronajaté půdy a vysokého podílu půdy vlastní (Polsko, Dánsko, Belgie ) již nepotřebují takový stupeň regulace),takže některé regulační prvky zde chybí, ale další na  naopak plně využívají(Polsko, Belgie-předkupní právo nájemce)

c)Situace ČR je naprosto tristní, žádné regulace nejsou a dokonce i státy s podstatně menším HDP je mají (Rumunsko, Slovensko-předkupní právo).Výsledkem je a ještě více bude destabilizace trhu se zemědělskou půdou v ČR a přesun vlastnictví zemědělské i nezemědělské subjekty zahraničního původu, což způsobuje spekulativní kapitál a dále i zahraniční toky kapitálu, kde v domovských zemích podléhá nákup půdy přísné regulaci a v ČR je nákup půdy zahraničními subjekty ,ale i nezemědělskými subjekty naprosto neomezen.

 

Ing.Miloslav Klas,CSc

Zemědělská společnost Chráštany s.r.o.

7)Literatura:

1.Voltr,V.-Základní podmínky trhu se zemědělskou půdou v ČR a ve vybraných sousedních zemích- in Workshop Vlastnictví a užití zemědělské půdy v podmínkách ČR,7.10.2015

dostupné na:

http://www.uzei.cz/data/usr_001_cz_soubory/voltr_151001.pdf

2.Grottke,E.-Informace o zemědělské podnikatelské struktuře, právní předpisy půdy ve Svobodném státe Sasko a vybrané výsledky z uplatňování správy- in Workshop Vlastnictví a užití zemědělské půdy v podmínkách ČR,7.10.2015

dostupné na:

http://www.uzei.cz/data/usr_001_cz_soubory/grottke_151001.pdf

3.Kubačák ,A.-Posouzení vlastnického práva k půdě a vztah k veřejnému zájmu-in in Workshop Vlastnictví a užití zemědělské půdy v podmínkách ČR,7.10.2015

dostupné na:

http://www.uzei.cz/data/usr_001_cz_soubory/kubacak_151001.pdf

Kontakt

Zemědělská společnost Chrášťany s.r.o.

zschrastany@seznam.cz

Chrášťany 172
p.Kněževes
27001

606 850 755 - ředitel
602 400 701 - chmelař,agronom
732 620 444 - evidence pozemků
728 399 733 - mechanizace
313 582 308 - účtárna
313 582 931

Vyhledávání

© 2011 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode