Zamyšlení nejen nad zákonem o trestní odpovědnosti právnických osob

1.    Základ dělby moci v ideálním demokratickém státě

Osvědčil se model nezávislé moci soudní, výkonné a zákonodárné, kdy základem politického systému je systém volených politických stran. O tom nebude asi žádných sporů.

2.    Model dělby moci dnes v ČR

K stěžejním pilířům státní moci (viz bod 1) nově vznikají další více či méně (fakticky či právně) nezávislé a svébytné orgány státní moci, jsou a nebo nově by to měly být tyto složky:

- nezávislý státní zástupce, nezávislá policie

- nezávislý exekutor, správce konkursní podstaty, notář aj., delegace státní moci soukromým podnikatelům, kteří se více či méně snaží o samostatnost absolutní

- nezávislá státní správa - v poslední době aktuální po novém přijetí zákona o státní službě.

Po přečtení nejen posledního prvku v odstavci 2 zjistíme, že se někde stala chyba a stav je nežádoucí s ohledem na ideál státu dle bodu 1.

Čím více center moci, čím více jejich relativní samostatnosti, na které fakticky nemá vliv vůle lidu pomocí volby politických stran, tím je v tomto „multimocenském“ modelu státu méně skutečné demokracie a čím více stupňů řízení má, tím je i složitější, neakceschopnější, neefektivní a jeho obyvatelům se nebude a nemůže dařit dobře.

Stačí si jen uvést pojmy jako „konkursní mafie“, „exekutoři zcela utržení z řetězů“ a každý pochopí o co kráčí. Můžeme potom oprávněně předpokládat, že dojde i na „státní zástupce utržené z řetězu“, “neodvolatelné, neschopné, líné“ státní úředníky.

3.    Stratifikace  společnosti v ČR, ekonomický výkon státu

Společnost lze dělit na sféru výrobní a nevýrobní, to je nepochybné. Zajímavostí současné společnosti v ČR je to, že na jednoho pracovníka zaměstnaného  ve sféře výrobní, připadají 3 - 4 pracovníci ve sféře nevýrobní. V ekonomicky vyspělejších státech je toto číslo ještě větší (5 - 8 a více).

Ekonomický výkon státu ČR stagnuje, HDP neroste. Ze srovnání s dříve zaostalejšími státy (např. Slovensko, Polsko) je zřejmé, že zvolená politicko - ekonomická strategie ČR nebyla dobrá. HDP(v USD/obyvatel státu) je ve srovnání s vyspělými státy (USA, Německo, Kanada aj.) na úrovni cca 30%, maximálně 40%.

Možná východisko z tohoto neutěšeného stavu jsou:

a) růst HDP a neměnnost proporcí mezi poměrem výrobní a nevýrobní sféry (nepravděpodobné, vládne dlouhodobá stagnace růstu HDP)

b) změna poměru mezi výrobní a nevýrobní sférou ve prospěch výrobní, dojde k následnému růstu absolutní i relativní velikosti HDP(politicky neproveditelné - ve volbách nemohou případní realizátoři uspět) 

c) kombinace rozvojového vzájemného působení sféry výrobní i nevýrobní (politicky i ekonomicky nepravděpodobné, velice obtížné, avšak možné), ale  nevýrobní sféra by měla vytvářet předpoklady pro růst HDP, zejména podpora vědy, výzkumu, školství, podpora podnikání a podnikatelů, zaměstnanosti obyvatel a ne působit  útlumově (co jiného jsou likvidační konkursy zdravých podniků, exekuce domů obyvatel pro bagatelní pohledávky atd., umělé vytváření bídy, závislosti, likvidace pracovních míst vysokým zdaněním práce atp.)

4.    Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob

Zákon musel být zaveden v ČR na základě  nadřazené právní úpravy EU. Zákon nemá v ČR tradici a ani oporu v historickém právu (římské, rakouské, československé právo považuje právnickou osobu za fikci, která není nadána vůlí a tedy ani vůlí páchat nějaké činy).

V poslední době jsou pokusy novelizací sjednotit trestné činy osob fyzických i právnických (například znásilnění a pohlavního zneužití......). Po případném zavedení sjednocení trestnosti fyzických i právnických osob pravděpodobně v ČR nastane:

- trestní právo bude předmětem konkurenčního boje, pobírání výpalného (jako exekutoři, správci konkursní podstaty to budou nově i vybraní policisté a

státní zástupci, a v neposlední řadě budou aktivní i „nezávislí a neodvolatelní“ státní úředníci)

- výkon ekonomiky dále neporoste, podniky se v záplavě žalob nebudou zabývat efektivní výrobou, ale prevencí trestní odpovědnosti a následkům trestních oznámení, obhajobou, najímáním a placením drahých advokátů

- zakládání podniků a jejich provoz bude dále ztížen, podnikatelé budou ještě více migrovat do jiných destinací, “právních a daňových rájů“ například

v Nizozemí atd., již dnes tam spokojeně sídlí „opory a základy české ekonomiky“ PPF Holding aj.

- HDP dále neporoste, podnikat se nebude nikomu vyplácet, všichni budou chtít  být zaměstnáni v nevýrobní sféře (zákon o trestní odpovědnosti organizačních složek moci výkonné, soudní  a zákonodárné zajisté nebude přijat...), poměr mezi výrobní a nevýrobní sférou se bude dále zhoršovat v neprospěch výrobní sféry - můžeme sledovat za posledních 20 let poměrně plynule.

5.    Doporučení:

a) Platy  moci zákonné, soudní a výkonné jsou  dnes vázány na průměr v nevýrobní sféře (viz spory soudců o násobky platů atd.) Fakticky si dotčení určují platy sami a to i za cenu drastického nárůstu zadlužení státu (výše platů státní, nevýrobní sféry je již násobně větší než ve sféře výrobní, zvýšení platů ve státní sféře všem je cestou, jak zvýšit platy těm, kdo o tom rozhodují, platy se zvyšují, i když  je deficit  státního rozpočtu ČR je každoročně kolem 100 miliard Kč, zadlužení ČR je dnes téměř 1,6 bilionu Kč a stále exponenciálně narůstá...)

Nevýrobní sféra si možná vůbec neuvědomuje, že zdroje pro jejich existenci tvoří sféra výrobní = daně.

Zájmem sféry nevýrobní by měla být tedy větší daňová výtěžnost a prosperita sféry výrobní, ale ne extenzivní cestou i za cenu zbídačení výrobní sféry (známé pořekadlo o krávě, která když se naučila nežrat, tak „překvapivě“ chcípla ). Tato cesta by měla být intenzivní (popsáno v bodě 3.c).

Platy nevýrobní sféry (moc soudní, výkonná i zákonodárná aj.) by měly být zcela odvislé od platů ve výrobní sféře, od růstu/poklesu HDP a růstu/ poklesu zadlužení státu.

b) Trestní odpovědnost právnických osob a další novelizace zákona směrem k absolutní trestní odpovědnosti právnických osob by měla být posuzována velice opatrně s ohledem na výše uvedené. Zde by mělo být na místě spíše více zdrženlivosti a postihovány by měly být činy existující, ale fyzickým osobám jinak neprokazatelné, spíše většího společenského nebezpečí a velikosti případné škody.

Zcela jistě by neměla být sjednocena trestní odpovědnost právnických i fyzických osob, to bychom pak mohli například pokračovat dále na trestní odpovědnost rodinných příslušníků za činy jednotlivce - člena rodiny, trestní odpovědnost kolektivů, etnických skupin, pak třeba celých národů, nebo států....Neorané pole je třeba trestní postih zvířat nebo neživých věcí, třeba i myšlenek - pálení a konfiskace knih už tu třeba dlouho nebyly!

c) Odmítnutí cesty k vytváření „multimocenských, nezávislých a svobodných“ center státní moci či přenesení jejího výkonu na ně = vše mimo holou moc soudní, zákonodárnou a výkonnou (tedy exekutoři, státní zástupci, správci konkursních podstat jsou zcela závislí na moci výkonné či soudní a fakticky tak všemu lidu, jimž musí skládat účty).