Výsadba chmele (agrochemie, kořeny, značkování, vrtání)

16.03.2017 13:32

Tento článek vyšel  ve Chmelařství 4-5/2017

 

Výsadba chmele (agrochemie, kořeny, značkování, vrtání)

Souhrn

Bylo provedeno šetření obsahu živin v chmelových půdách ve vertikálním směru (0-15 cm, 15-30 cm, 30-45 cm, 45-60 cm, 60-75 cm, 75-90 cm). Byly zjištěny nerovnoměrnosti zejména u P, K. Nerovnoměrnosti je vhodné před výsadbou chmele odstranit (velmi hluboká orba až do 1m hloubky, hnojení). Je vhodné formovat kořenový systém chmele již při výsadbě. Jedním ze způsobů je hloubení hlubokých jamek do 80-90 cm. Byly zkonstruovány a v provozu kladně ověřeny: 1) technické způsoby vyměřování výsadbových jamek - značkovač 2) Chmelový vrták (4 vrták) pro vytváření hlubokých jamek před výsadbou o maximální hloubce 80-90 cm.

Klíčová slova: chmel, sázení, vrtání, vyměřování

 

1. VÝSLEDKY

1.1. Obsah živin a jejich vertikální rozložení 

Podle dřívějších rozborů a šetření (půdní vrstvy 0-30 cm, 30-60 cm, 60-90 cm) jsou v ornici některé živiny, zejména pak P a K, v menší míře i SO4, Mg, Ca vertikálně nerovnoměrně rozmístěny (Klas, 2015), na což má hlavní vliv obsah organické hmoty a geologické podloží půdy.

Podle přesnějších rozborů (tab. č. 1) a šetření (půdní vrstvy 0-15 cm, 15-30 cm, 30-45 cm, 45-60 cm, 60-75 cm, 75-90 cm) je toto rozložení živin charakteristické a jedinečné pro každé stanoviště (Klas, 2016) a má vždy svoji danou a velmi přesnou logiku. Vertikální disproporce, zejména P, K, Corg opět potvrzeny (graf č. 1-7).

Pro názornost (obsah živiny v horizontu 0-15 cm = 100%) uvádíme předběžné výsledky z lokality 2 (k. ú. Chrášťany), potenciálně určené k výsadbě chmele v procentickém vyjádření a vzájemném porovnání (graf č. 7).

Obsahy P, K (graf č. 1, 2) v půdních horizontech mají klesající trend směrem od vrchních horizontů směrem k spodním horizontům a rozdíl je dán zejména velmi malou vertikální pohyblivostí P na rozdíl od, o něco větší, vertikální mobility K. Identický průběh obou grafů (graf. č. 1, 2) signalizuje stejný způsob vazeb na půdní sorpční komplex a celkově obsahy P, K a jejich grafické vyjádření (graf č. 1, 2). Jsou téměř identické s grafem obsahu Corg (graf č. 6). To signalizuje závislost obsahů P, K v půdních horizontech na obsazích Corg, (graf č. 7). Tato závislost byla následně potvrzena pomocí výpočtu vzájemných korelací (graf č. 8, 9). Bylo potvrzeno, že zvýšení obsahů P, K je limitováno obsahem půdní organické hmoty, vyjádřeným Corg. Nebude tedy účinné zvyšování úrodnosti půdy prostřednictvím hnojení P, K bez zvýšení Corg,, tedy bez organického hnojení.

Vertikální disproporce Ca, Mg (graf č. 3, 4) jsou podstatně menší než u P, K a mají již jiný průběh daný vlastnostmi zejména půdních horizontů (částečně 45-60 cm, hlavně však 60-75 cm), kde je vlivem nízké kationtové výměné kapacity (KVK) nejnižší obsah Ca, Mg. Vlastnosti zejména horizontu 60-75 cm mohou být způsobeny existencí utužené vrsty anebo méně vhodným půdním složením. Nápravné opatření by tedy mohlo být hloubkové kypření, lépe však velmi hluboká rigolovací orba do 1 m, která půdní horizont s nevhodnými vlastnostmi rozruší, odstraní lokální utužení a rozmělní jej do ostatních horizontů.

Obsah S v půdních horizontech (graf č. 5)  je dán velkou mobilitou a vodorozpustností S a je zde signalizována potřeba každoročního doplňování S v rámci pravidelné výživy chmele základními živinami, mezi které musíme počítat S, ale i výše uvedené Ca, Mg, jež jsou také vertikálně v půdním profilu mobilní, ale podstatně méně než S, která je absolutně nejmobilnější, a tak má největší disproporce obsahů mezi jednotlivými půdními horizonty (graf č. 7).

Uvedená zjištění platí přesně pro jedno stanoviště, kde byly provedeny rozbory, jejich vyhodnocení a kde bude probíhat výsadba chmele. Při šetření nových lokalit je nutné udělat další, nové rozbory, a ty opět pečlivě vyhodnocovat. Obecnou platnost lze i na základě již proběhlých dalších šetření předpokládat u zjištění lokalizace P, K, Corg. v půdním profilu a vzájemných vztahů P, K, a Corg. Dále i u velké mobility S, spojené s velmi variabilním obsahem mezi půdními horizonty. Na všech stanovištích lze obecně předpokládat dominantní vliv Corg. na půdní a agrochemické vlastnosti stanoviště.

 

2. DISKUSE

2.1. Vertikální uložení živin, kořeny rostlin, vliv na výnos chmele

V posledních zhruba dvou desetiletích jsou velmi používané v celém spektru pěstovaných plodin (nejvíce řepka, pšenice, ale i chmel) technologie minimalizace, které půdu kypří, ale půdní vrtsvy neobrací. S tím souvisí i dnes velmi známé a problematické utužení půd. Vhodným nápravným opatřením je hloubkové kypření. U méně pohyblivých živin (P, K) a půdních součástí (Corg) dochází i přes tato opatření k jejich kumulaci v horních vrstvách, kde jsou živiny jen omezeně využitelné. A tedy i u chmelu může dojít k výživovému deficitu a stagnaci či poklesu výnosu.

Z pěstování chmele tuto hypotézu zatím předběžně naznačují jen každoroční rozbory rostlin, které někdy (zejména sušší roky) signalizují nedostatek základních prvků (K, Ca, Mg, ale i P).

Ačkoliv v půdě zdánlivě jsou - zatímní metodika rozboruje vrstvu jen do asi 30-40 cm, vrstva 30-110 cm je zkoumána jen u N). Signály z ostatního spektra rostlin jsou však jasnější, zde signální plodinou s ohledem na vlastnosti kořenové soustavy (citlivost na utužení) je řepka ozimá, která má však výbornou osvojovací schopnost kořenové soustavy k živinám (i extenzivní stanoviště) a to výrazně lepší než ozimá pšenice.

Pro zajímavost lze uvést, že při každoročním vyhodnocování nejvyšších výnosů řepky ozimé (SPZO v rámci celé ČR) se množina rekordních výnosů téměř shoduje s množinou použité technologie orby. U technologie minimalizace se pak množina rekordních výnosů shoduje s použitím tzv. hnojení pod patu (střední - 10-15 cm a spodní - 15-25 cm horizonty ornice). Částečně se tato hypotéza potvrzuje na datech výnosů řepky ozimé za rok 2016, kde lze uvést jako příklad dostupná data Zemědělské společnosti Chrášťany s.r.o. (Klasová, 2016) - celková plocha  222 ha, hnojení pod patu na 41 % celkové plochy (tab č. 2).

Byl nalezen přímý, průkazný vztah mezi hmotností kořenů a výnosem plodin, tato závislost je velmi silná zejména u plodin víceletých, neplatí však u většiny jednoletých (Petr, J., Černý, V., Hruška, L. a kol., 1980).

Pomocí teorie množin a za předpokladu abstrahování od vlivů ostatních prvků (meteorologické vlivy, odrůda, agrotechnika aj.) jsme se pokusili ustavit a popsat různé varianty vztahů a funkcí mezi:

·       A - množina půdních živin ve chmelnici

·       B - množina kořenů chmelových rostlin

·       Ych - výnos chmele

·       A ∩ B - průnik množin A a B

Podobné modelování, ale již v podobě analýzy velkých čísel a složitějších matematických vztahů, je užíváno i při analýze zemědělských soustav (Kudrna, 1985). Následně modelujeme varinaty situace po výsadbě chmele a výnos chmele jako funkce velikosti průniku obou množin na jednotlivých stanovištích a při různých variantách vertikálního rozložení živin (graf č. 10, 11, 12):

Varianta 1 - lokalita 1, nízké absolutní obsahy živin, vertikální disproporce obsahů živin

                          Graf č. 10 

 

Varianta 2 – lokalita  2, vysoké absolutní obsahy živin, bez eliminace vertikálních disproporcí obsahů živin

                             Graf č. 11

 

Varianta 3 – lokalita 2, po eliminaci vertikálních disproporcí obsahů živin

                          Graf č. 12            

 

(A3 ∩ B3 ) > (A2 ∩ B2) > (A1 ∩ B)

Ych = (A ∩ B)

Ych3  > Ych2  > Ych1

Při pěstování chmele by tedy měla být i tato skutečnost vzata v úvahu a celá technologie pěstování (výběr stanoviště, zakládání chmelnic, agrotechnika) by na základě těchto předpokladů měla najít správná východiska. Případný výnosový efekt u chmele lze odhadnout na přibližně 15 %, při velkých diferenciacích a deficitech i na 20 % a více. Tento spíše střízlivý odhad se shoduje s dřívějšími zjištěními speciálně u chmele (Duchoň, F., 1948).

Proto jsme jako pěstitelé chmele přehodnotili svoji dosavadní agrotechniku, a to na základě výše uvedených poznatků a předpokladů. Začali jsme již opatřeními od zakládání chmelnic, kde se vracíme k hluboké rigolovací orbě chmelnic před zakládáním chmelových porostů. V produkčních chmel-nicích již několik let provádíme každoroční hlubokou podzimní orbu, a to i v kombinaci s hlubokým kypřením (nejdříve je na produkční chmelnici provedeno hluboké kypření, následně pak hluboká orba).

Tam, kde před výsadbou rigolovací orba není možná (zkrácený cyklus obnovy), provádíme veškeré dostupné operace, které ale nejsou zatím dostatečné, nemohou zcela nahradit velmi hlubokou rigolovací orbu. Jsou to velmi hluboká orba s hnojením, velmi hluboké kypření s aplikací hnojiv (nebo kombinace hluboké orby a hlubokého kypření).

Dále je to velmi hluboké jamkování chmele před výsadbou, které by mělo pomoci rychlému formování kořenové soustavy se startovním hnojením “pod patu“ kořenáče.

V další části této práce se zeměříme na některé aspekty části technologií před výsadbou chmele a technologie výsadby, kde jsme vyvinuli některé vlastní postupy a technická zařízení, které reagují na výše uvedná zjištění a předpoklady.

 

3. ZPŮSOBY, TECHNOLOGIE A ZKUŠENOSTI VE VÝSADBĚ CHMELE

3.1. Agrotechnika před výsadbou

3.1.1. Kypření hloubkovým kypřičem bez drobícího efektu

Kypření se staršími typy kypřičů, které nemají drobící a mísící efekt, považujeme za agrotechnicky nedostatečné, protože sice utužené vrstvy ornice podorničí jsou narušeny, ale v podstatě jsou jen rozkrájeny na jakési větší či menší “bloky“, které mají kořeny chmele velký problém prorazit a zdárně zakořenit (obr č. 1). Půda a její horní a spodní vrstvy samozřejmě nejsou obraceny, půdní disproporce ve vertikálním obsahu živin nejsou tak řešeny vůbec.

                  Obr. 1 - Kypření hl. kypřičem bez drobícího efektu (říjen 2014)

      

3.1.2. Kypření hloubkovým kypřičem s drobícím efektem

Kypřiče s drobícím efektem (obr. č. 2) již dokáží půdu rozsegmentovat do částí, které již nevadí kořenům chmelové sadby ve zdárném počátečním růstu, půda a její vrstvy jsou ve vertikálním směru obraceny jen z velmi malé části (uvádí se, že je dosahováno maximálně 15-20 % efektu orby, kdy půdní vrstvy jsou obraceny). Některé živiny z hnojiv (zejména P, K, Corg), které jsou před operací aplikovány, zůstávají jen v povrchových vrstvách půdy (do 30-35 cm).

                Obr. 2 - Kypření hl. kypřičem s drobícím efektem (září 2016).

 

3.1.3. Rigolovací orba

Odlišně od jakéhokoliv kypření jsou půdní vrstvy při hluboké rigolovací orbě (obr. č. 3) dokonale obraceny a vzájemně zaměněny. Vertikální disproporce obsahu živin a Corg jsou vyrovnávány (zejména P, K), což by jinak jakékoliv operace typu kypření či minimalizace, velké dávky hnojení P, Corg nemohly zabezpečit.

S relativně malým nákladem je získán maximální efekt, který je jinak během doby životnosti chmelového porostu obtížně získatelný. Hloubka rigolovací orby je vhodná co největší, co technické parametry pluhu a agronomické vlastnosti ornice dovolí. Limitem jsou tedy zejména:

a) Technické parametry pluhu 

- mezní orební poměr = 1,27, orební poměr -
k = b/a, b - záběr radlice, a - hloubka orby (Friedman a kol., 1973), důvodem je splnění agronomického požadavku na obracení, drobení, zaklopení a zaměnění vrstev ornice. U rigolovacích pluhů je uváděno absolutní minimum orebního poměru k = b/a = 1-0,7, ale za těchto okolností se jejich práce již podobá kypřičům. Technické parametry větších rigolovacích pluhů tak umožňují dosáhnout hloubky do 70-80 cm, jen zcela výjimečně více.

b) Agronomické vlastnosti půdy 

- hlavní bariéra je požadavek na omezení vynášení neplodného podorničí, při ručním prohlubování se dosahovalo hloubky maximálně 95-110 cm (Zázvorka, Zima, 1956).

Zásobní hnojení organickou hmotou a deficitními živinami by mělo být již samozřejmostí. Vhodné se jeví užití kombinace velmi hluboké rigolovací orby (do 100 cm) a velmi hlubokého kypření (do 50-70 cm).

           Obr. 3 - Rigolovací orba (říjen 2015) před výsadbou chmele v roce 2016.

 

3.2. Spon výsadby chmele

Oblast jihozápadního Rakovnicka, a tedy k. ú. Chrášťany, je z hlediska optimální rajonizace chmele spíše okrajová a to znamená, že i v průměru méně produktivní než typické chmelařské lokality. Spon výsadby je využíván v souladu s odbornými dopo-ručeními (Štranc, 2007) - u méně produktivních poloh a klasické - neozdravené sadby 280 cm x 1 - 1,15 m, u produktivnějších poloh a ozdravené sadby 2,8 – 3 m x 1,10 - 1,25 m.

O vhodném sponu chmele se vedou stálé diskuse jak mezi odborníky, tak i v našem podniku. Proměnlivost ročníkových meteorologických podmínek má někdy větší vliv na výnos a kvalitu chmele než spon výsadby (Klas, 2016). Dlouhodobé výsledky potvrzují správnost odborných doporučení (nedělat spon výsadby ve všech chmelničných blocích stejný).

3.3. Hloubka a způsob výsadby

Nevyužíváme sázení do mělkých brázd, které je sice velmi produktivní a
z počátku zajistí velmi rychlé vzejití, ale následně  zde nejsou vytvořeny vhodné podmínky pro vývoj kořenů, kdy jsou tyto limitovány zejména zhutnělými podorničními vrstvami a porost chmele může mít s ohledem na nevhodně zformovanou kořenovou soustavu omezenou životnost. Tato technologie může být také prováděna jen za optimálních po-větrnostních podmínek, na rozdíl od jamkování.

Výsadba chmele je prováděna prostokořennými kořenáči zásadně
v podzimním období. V souladu s odbornými doporučeními (Štranc, 2007) provádíme výsadbu chmele do předem vyvrtaných jam o šířce 30 cm. Kolmá vzdálenost horního okraje kořenáče od urovnaného povrchu půdy  chmelnice by měla být 10 - 15 cm (těžší půdy 10, lehčí pak 15 cm).

Byla zjištěna průkazná vazba mezi velikostí - šířkou a hloubkou - výsadbového prostoru pro kořenáč k poměru k jeho kořenového systemu, přičemž připravený výsadbový prostor by měl být minimálně 1,5 x, spíše však 3 - 5x větší než kořenový systém kořenáče. Čím větší je tento výsadbový prostor, tím větší je energie růstu kořenů (Štranc, 2007).

Odbornou literaturou doporučovaná hloubka jamek je minimálně 30-35 cm od povrchu. Hloubka vrtu 30-35 cm při obvyklé šířce vrtáku do max. 30 cm výše uvedený požadavek nesplňuje.

V našem podniku je:

-norma hloubky jamek minimálně 60 cmmaximálně 90 cm při šířce vrtu 30 cm.

Důvod:

-podpoření energie růstu kořenů chmele v počátečních fázích

-formování kořenů a nasměrování kořenů do spodních vrstev ornice a podorničí

-vytvoření vysocekapacitního kořenového systemu, který zabezpečí rychlé, rovnoměrné a dlouze životné poskytování výnosů chmele na daném        stanovišti.

 

4. TECHNICKÁ ŘEŠENÍ PRO VÝSADBU CHMELE

4.1. Popis současného stavu

V současné době není k dispozici žádná produktivní technologie na výsadbu chmele (ale ani vinné révy a sadů) pomocí jamkovače. Pakliže existuje, tak jen v podobě jedno-vrtákových strojů s pracovní hloubkou do max. 50-60 cm, spíše však do 30-35 cm. Technologie výsadby chmele pomocí jamkování dále trpí velkou pracností při ručním rozměřování sponu výsadby chmelnic a nízkým výkonem, poruchovostí (složité a poruchové hydraulické převody) u 1 činných vrtáků. Neexistuje technologie ani strojní zařízení pro vyznačení míst pro výsadbu chmele, vinné révy, sadů, lesů a jiných plodin. Automatické či poloautomatické sazeče jsou zatím složité a obtížně využitelné pro specifické vlastnosti chmelových prosto-kořenných kořenáčů.

Proto jsme se v našem podniku zaměřili na zkrácení času potřebného pro jednotlivé operace při sázení pomocí hlubokého jamkování:

a) Zařízení na vyměření sponu výsadby (značkovač)

Nové, originální a zatím neexistující zařízení bylo vyvinuto a v provozu ověřeno (v    provozu 2014, 2015, 2016).

b) Zařízení na hloubení hlubokých jamek (jamkovač)

Vyvinuli jsme a ověřili nové, produktivnější a agrotechnicky vhodnější technické řešení pro vrtání hlubokých jamek pro výsadbu (v provozu 2015, 2016). 

 

4.2. Zařízení na vyměření sponu výsadby - značkovač

Zařízení (obr. č. 4, 5) vyžaduje tažný prostředek 50-70 HP (1HP = 1kůň = 0,746 kW). Obsluhu tvoří traktorista, dále pracovník na směrování výsuvné části značkovacího zařízení. Osádku značkovacího zařízení tvoří 4 lidé. Dohromady je tedy zapotřebí 2+4 = 6 lidí. Denní výkon (8,5 hod pracovní doba) značkovacího zařízení je kolem 3 ha (1 značkovací cyklus = prostor “od sloupu ke sloupu“ = 45 s = 2 x 6 - 8 značek = 12 - 16 značek). Dvěma průjezdy (tam a zpět) je vyznačkován prostor mezi dvěma sloupovými řady. Značkování se provádí pilinami. Rozteč jamek v řádku nastavitelná od 1 do 1,5 m, spon řádků od 2,7 do 3 m. Kotevní prostor z čela a z boku konstrukce je značkován ještě bez strojního zařízení.

            Obr. 4 - Značkovač - technické provedení je registrováno a chráněno proti 

                                neoprávněnému užití na teritoriu ČR a EU.

 

Výhody:

- zvýšení denního výkonu oproti klasickému způsobu vyměřování (asi tak 3-5  x),

- větší přesnost               

- operativnost.

Nevýhody:

- náročné na pečlivost obsluhy,

· složitější přenastavení roztečí jamek v řádku,

· zatím ještě potřeba většího počtu pracovních sil (ruční manipulace s pilinami).

Agrotechnické požadavky:

1.zásadně nutné vyrovnání konstrukce sázené chmelnice do roviny před značkováním (značkovací zařízení tuto rovinu již jen kopíruje),

2.suchý značkovací inertní materiál (suché piliny) - jinak hrozí ucpávání

Organizační požadavky:

1.je vhodné, aby ten kdo značkuje, chmelnici následně také jamkoval a sázel.

                                  Obr. 5 - Značkování jamek (říjen 2014).

 

4.3. Zařízení na hloubení hlubokých jamek - jamkovač

         Obr. 6 - Jamkovač technické provedení je registrováno a chráněno proti 

                                neoprávněnému užití na teritoriu ČR a EU.

          

Strojní zařízení (obr. č. 6 - 10) vyžaduje tažnou sílu minimálně 90 HP (1HP = 1 kůň = 0,746 kW), obsluhu tvoří dva lidé. Při směně v délce 8,5 hodiny dokáže souprava zabezpečit jamkování 3000 jamek (1 cyklus = 4 jamky hluboké 80-90 cm = 38 sekund), což je asi kolem 1 ha vysázeného chmele. Při prodloužené směně (10,5 hod) a po zacvičení obsluhy (1 cyklus = 4 jamky hluboké 80-90 cm = 30 sekund) dokáže strojní souprava zajistit přípravu pro výsadbu 1,3–1,5 ha. Vyšší výkony již nejsou vhodné s ohledem na případné snížení kvality práce (menší hloubka jamky, zlomení nebo ohnutí ostří vrtáku).

                                         Obr. 7 - Vrtání jamek (říjen 2015).

 

Při nižším počtu jamek v prostoru mezi sloupy než 2 x 4 = 8 (tedy třeba 4+2 = 6 nebo 4+3 = 7) se tato oprace řeší prostým sejmutím vrtáků a jednou jízdou na plný záběr a druhou jízdou na 2-3 vrtáky.

Chmelniční blok je tedy zpracováván :

a) Bez nastavování ostří jamkovače - 1. jízda 4 (3) jamky + 2. jízda 4 (3) jamky (obr. 7, 8, 9)

b) S nastavováním ostří jakmovače - 1. jízda 4 (3) díry + 2. jízda na 3 (2) jamky, to znamená   nejprve 1. jízdu po celém chmelničním bloku s plným počtem ostří a druhou jízdu se sejmutým ostřím a již s redukovaným počtem ostří (obr. 10)

                                       Obr. 8 - Vrtání jamek (říjen 2015).

 

                                      Obr. 9 - Vrtání jamek (říjen 2015).

 

Ostří vrtáků (tvar, sklon, úhel, šířka šroubovice) bylo vypočítáno a zkonstruováno “na míru” půdních podmínek podniku, ověřovány byly i již používané “jednočinné” viniční a sadové vrtáky. Vlastní konstrukce vrtáku (ostří, šířka, sklon) je lepší, než dříve užívané.

                                Obr. 10 - Vrtání jamek (listopad 2016).

 

Výhody:

·kvalitní, dostečně široká a hluboká (minimálně 60 cm, spíše však 80-90 cm) jamka,

·relativně velký výkon, téměř 100 % vzcházivost chmele

-rozrušení spodních orničních a podorničních zhutnělých vrstev,

·správné formování chmelové babky - jamky se na jaře příštího roku mírně propadají (8-15-20 cm pod okolní rovinu) a vytvořená jamka schraňuje vodu a            tvoří ochranu vzcházejícího chmele před suchem a zvěří,

·technologie je využitelná jak za velmi suchých podmínek (rok 2015 - obr. č. 7-9), tak i za mokra a při částečně zmrzlé půdě (rok 2016 - obr. č. 10).

Nevýhody:

·zlamování ostří vrtáků při nárazu na staré dlaždice pod již odstraněnými sloupy (při rychlé obměně konstrukce),

·obecně náročné na pečlivost obsluhy.

Agrotechnické požadavky:

1. vyvarovat se zejména “utopení” chmelových kořenáčů (riziko pozdního či nekompletního vzcházení, chmelová babka pak pomalu - asi 3-4 roky -       dorůstá na své místo a může dojít ke snížení výnosu - po dobu dorůstání se babka stále formuje (krouživým pohybem od spodních vrstev do konečného umístění, daného řezem a kultivací).

2. Samozřejmostí musí být aplikace komplexního hnojiva (složení dle rozborů a potřeby půdy - osvědčeny kombinace P, N, K, Ca, Mg a stopových prvků)     ”pod patu kořenáče” (dávkování a aplikace dosud jen “ruční”).

3. Nejprve je do předvrtané jamky aplikováno hnojivo, pak je kořenáč ”podsypán” vyvrtanou zeminou, na takto vzniklou vrstvu položen, podržen ve                 správné hloubce a následně zasypán tak, aby byl 10-15 cm pod okrajem okolního terénu.

Organizační požadavky:

1. pro zasázení 1-1,5 ha (po normálním dením výkonu 4 vrtáku) je potřeba 8-10 lidí (rozděleno do 4-5 skupin po 2 lidech) jen na vlastní sázení                         chmelových kořenáčů do předvrtaných jamek.

2. Velmi se osvědčil systém přesné evidence, kde která dvojice sázela (chmelnice na ose x a y očíslována a rozdělena na pole), následné motivování                 speciální premií po vzejití kořenáče (mzdový tarif kostruován jako kombinace sazby za 1 hod, za 1 vysázený kořenáč, za 1 vzejitý kořenáč).

3. Vyhodnocování se provádí ve 4.-5. měsíci následného roku a prémie (velmi motivační) je  pracovníkům vždy korektně vyplácena (nebo i krácena).

 

5. ZÁVĚR

5.1. Vertikální diference obsahů živin - vertikální měření obsahu živin v horizontech 0-15, 15-30, 30-45, 45-60, 60-75, 75-90 cm prokázalo u P, K a obsahu       Corg výzmané nerovnoměrnosti v neprospěch spodních půdních horizontů.

5.2. Prostředky k odstranění vertikálních diferencí živin - významným prostředkm pro odstranění nerovnoměrností obsahů živin u chmele je cílená               agrotechnika - orba, velmi hluboká rigolovací orba a cílené způsoby aplikace P, K a Corg.

5.3. Vertikální diference obsahů živin a výsadba chmele - jedním z významných prostředků k odstranění nerovnoměrností obsahů živin, k zajištění silného     kořenového systému chmele je způsob zakládání chmelnic, speciálně pak hluboké jamkování v hloubce 60-90 cm při šířce jamky 30 cm.

5.4Zařízení na vyměření sponu výsadby - byla vyvinuta a v provozních podmínkách 2014, 2015, 2016 ověřena nová technologie pro značkování chmele         před výsadbou jamkováním - zařízení na vyměření sponu výsadby (značkovač). Denní výkon při značkování chmelnice před výsadbou jamkováním je 3           ha, jako značkovací medium jsou používány dřevěné piliny.

5.5Zařízení na hloubení hlubokých jamek - byla vyvinuta a v provozních podmínkách roku 2015, 2016 ověřena nová technologie pro jamkování - zařízení       na hloubení hlubokých jamek (jamkovač). Jamkovač může vytvořit najednou až 4 jamky hluboké 60-90 cm při šířce vrtu jamky 30 cm. Denní výkon je 
1-1,5 ha hlubokých jamek pro výsadbu chmele.

 

Článek V PDF ke stažení zde: Výsadba chmele (agrochemie, kořeny, značkování, vrtání) dvojjazyčná verze.pdf (13710198)

Článek v dvojjazyčné verzi v PDF na Acedemia Edu: www.academia.edu/33311469/Planting_hops_agrochemicals_roots_marking_drilling_

Okdaz na článek ke shlédnutí zde: www.dropbox.com/s/zzt8dm1o2p6yqj5/V%C3%BDsadba%20chmele-agrochemie%2Cko%C5%99eny%2Czna%C4%8Dkov%C3%A1n%C3%AD%2Cvrt%C3%A1n%C3%AD-Chmela%C5%99stv%C3%AD%204-5-2017.pdf?dl=0

Video "Značkovací kára" ke shlédnutí zde: youtu.be/p0584WYr8rs

Video "Chmelový jamkovač" ke shlédnutí zde: youtu.be/nTSi5trIY2Y

 

 

Literatura:

1)    Metodická doporučení k výsadbě chmele, Chmelařský institut 24. 10. 2016

        dostupné: http://www.chizatec.cz/download/page17563.pdf

2)    Výsadba chmele - Štranc a kolektiv, 1. vydání, Praha, 2007, ČZU, Kurent s.r.o.

        dostupné na : https://katedry.czu.cz/storage/4463_metodika_vch.pdf

3)    Vliv meteorologických prvků na výnos a kvalitu chmele - Klas, M., 2016, podniková analýza, nepublikováno, Zemědělská společnost Chrášťany s.r.o.

4)    Agrochemické vlastnosti půd chmelnic, Klas, M., 2015, Chmelařství 4. ročník 2015, 

        dostupné na: https://zsch.academia.edu/MiloslavKlas/Papers

5)    Zemědělské soustavy, Kudrna, K., druhé vydání, Praha, 1985, Státní zemědělské nakladatelství

6)    Agrochemické vlastnosti půd při vertikálních rozborech - Klas, M., 2016, nepublikováno, podniková analýza, Zemědělská společnost Chrášťany s.r.o.

7)    Chmelařství - Zázvorka, V., Zima, F., 1956, Praha, Státní zemědělské nakladatelství

8)    Zemědělské stroje I. - Teorie a výpočet - Friedman, M. a kol., 1973, Praha, Státní zemědělské nakladatelství

9)    Analýza výnosu řepky ozimé v roce 2016 - Klasová, M., 2016, podniková analýza Zemědělská společnost Chrášťany s.r.o., nepublikováno

10)    Minimalizace zpracování půdy - Hůla, J., Procházková, B., a kol., - Praha, 2008, Profi Press s.r.o.

11)    Chmelařství - Rybáček V., a kol., Praha 1980, Státní zemědělské nakladatelství

12)    Tvorba výnosu hlavních polních plodin - Petr, J., Černý, V., Hruška L. a kol., 1980, Praha, Státní zemědělské nakladatelství

13)    Velká encyklopedie zemědělská - Výživa a hnojení kulturních rostlin zemědělských, díl II., 3 - Duchoň, F., Praha, 1948, Československá akademie         zemědělská

 

 

Autoři:

Ing. Miloslav Klas, CSc, Ing. Michaela Klasová, Miloslav Klas, ml., Štěpán Klas

Zemědělská společnost Chrášťany s.r.o., Chrášťany 270 01, Kněževes,Česká republika

www.zsch.cz,

e-mail: zs.chrastany@gmail.com

 

Poděkování:

Autoři děkují spolupracovníkům ze Zemědělské společnosti Chrášťany s.r.o. za cenné připomínky a náměty, dále za trpělivost a pomoc při výrobě a provozním ověřování nových technologií.

Kontakt

Zemědělská společnost Chrášťany s.r.o.

zschrastany@seznam.cz

Chrášťany 172
p.Kněževes
27001

606 850 755 - ředitel
602 400 701 - chmelař,agronom
732 620 444 - evidence pozemků
728 399 733 - mechanizace
313 582 308 - účtárna
313 582 931

Vyhledávání

© 2011 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode