Napsali o nás: Reportáž o šachtování

Šachtování zlepší půdu i zadrží vodu

Chrášťany – Nejen dopravě živin do větší hloubky půdy, ale i zadržení vody v půdě poslouží šachtování neboli převrstvování půdy před založením nové chmelnice.

Důvody jsou jednoduché. Živiny v půdě jsou převážně rozptýlené ve vrchní vrstvě půdy do patnácti až třiceti centimetrů. O polovinu méně jich je od třiceti do šedesáti centimetrů, až o sedmdesát procent méně je živin ve hloubce od šedesáti do devadesáti centimetrů. Přitom chmel má hlavní kořenovou soustavu v hloubce až dva metry a odtud čerpá nejvíce živin.
V půdním profilu cirkulují jen některé živiny, například draslík, hořčík, vápník, síra. Naopak omezeně cirkulují zejména fosfor a draslík. Rozbory půdy pomocí sond potřebu převrstvování jen potvrdily. Zhruba od metru až metru dvaceti se v půdě téměř žádné živiny nevyskytují.

Právě proto je šachtování neboli převrstvování půdy tak důležité. Princip šachtování vysvětlil Miloslav Klas ze Zemědělské společnosti Chrášťany: „Při šachtování se vrchní třiceticentimetrová vrstva překlopí do hloubky převrstvovací orby, to může být od šedesáti do devadesáti centimetrů. Tím se vrstvy půdy s vysokým obsahem živin dostanou dospodu. Dolní vrstva s nízkým obsahem živin se dostane nahoru."

Před převrstvovací orbou se pole pohnojí organickými hnojivy, v Chrášťanech přišlo do pole zhruba 50 až 60 tun hnoje na hektar plus vysoká dávka minerálních hnojiv. Pak následovala běžná orba a dál převrstvovací orba. „Poté se zvýšil půdní profil. Půda se zvedla asi o dvacet centimetrů. Vytvořily se v ní vzduchové mezery, které poslouží k akumulaci vody. Před tím byla půda kompaktní, doslova slitá. Šachtování půdnímu profilu tak velmi pomůže. Zlepší se fyzikální, vodní i agrochemické vlastnosti půdy," mínil Klas.

Toto opatření tedy zlepší situaci při nedostatku srážek, se kterým se Rakovnicko léta potýká. Zvýší se jím vodní kapacita neboli schopnost půdy zadržovat vodu. Voda z intenzivních srážek tak zůstane v půdě a rychle neodteče do vodních toků. Převrstvování se dělá obvykle na podzim,aby působení mrazu zlepšilo půdní vlastnosti, hloubka zásahu se reguluje podle mocnosti půdy tak, aby nebyla zasažena spodní vrstva půdy, takzvaná mrtvina.

Poslední šachtování se podle Klase dělalo ještě před redukcí výměry chmele v republice do roku 1992. „V našem podniku si toto opatření pamatuji tak z roku 1987," doplnil Miloslav Klas.

Šachtování stejně jako klasická orba má své opodstatnění i při suchu, které bylo například letos. Proto i v Zemědělské společnosti používají vedle bezorebné technologie klasickou orbu zhruba do třiceti centimetrů. Bezorebná technologie sice znamená méně operací s půdou a tím i menší ztrátu vody, ale praxe ukázala, že kvůli zadržení vody v půdě je žádoucí nerovný povrch a brázdy jako po klasické orbě.

Šachtování se vedle chmelnic používá také ve vinohradech. Pod běžné plodiny je neefektivní, protože je až dvacetkrát dražší než běžná orba.

K převrstvování půdy v Chrášťanech používají mohutný pluh ještě sovětské výroby. Zachovali ho zde jako relikvii, protože se líbil.

„Už jsme nepočítali, že ho někdy použijeme. Ale rozbor půdy ukázal potřebu šachtování, proto jsme ho kompletně zrenovovali. I když nepracoval asi třicet let, nebylo to na něm znát. Zachovalo se například i pryžové těsnění. Případné opravy jsme si schopni zajistit sami, kromě odhrnovací desky, která má speciální tvar," popisoval Miloslav Klas. Stejný pluh se při šachtování používá ve vinicích. Mezi vinaři je o něj velký zájem, proto se v Chrášťanech chystají nabízet šachtování pluhem jako službu.

rakovnicky.denik.cz/zpravy_region/sachtovani-zlepsi-pudu-i-zadrzi-vodu-20151127.html