NEJASNÁ ZPRÁVA O BUDOUCNOSTI PĚSTOVÁNÍ LUSKOVIN V ČR (POLNÍ DEN LNU, KONOPÍ, KMÍNU A LUSKOVIN - 25. - 26.6.2014, ŠUMPERK).

04.07.2014 18:15

1. Úvod

Na základě  pozvánky Asociace pěstitelů a zpracovatelů luskovin (AZPL - www.apzl.cz/) jsme se zůčastnili polního dne lnu, konopí a luskovin v areálu společnosti Agritec, výzkum, šlechtění, služby, s. r. o. v Šumperku (www.agritec.cz/new/). Budeme uvádět jen heslovité poznatky a poznámky, které nás zaujali a tím se omlouváme za neúplnost této krátké reportáže.

2. Agritec s. r. o. - představení

Hlavní aktivity jsou popsány níže a na výše uvedených www stránkách společnosti. Zajímavostí  jsou také aktivity 100% dceřinné společnosti  Agritec Plant Research s. r. o., která se zabývá podobným předmětem činnosti. Společnosti se  velmi úspěšně účastní i mezinárodních výzkumných projektů. Těžištěm práce je udržovací a odrůdová šlechtitelská práce v oblasti luskovin, lnu, konopí a kmínu.

 

2. Plochy luskovin, podpora pěstování luskovin EU, Polsko, ČR

Další část, která nás velmi zaujala a kterou tedy "přetiskujeme" v téměř doslovném znění je, tématika  ploch, podpory a perspektivy rozvoje luskovin ve světě, EU, Polsku a ČR.

2.1. Luskoviny ve světě

Zajímavostí je nejednoznačné postavení sóji, která je statisticky evidována v olejninách, ačkoliv je to vikvovitá plodina. To přináší mírně omezenou vypovídací schopnost různých statistik, případně i dotačních podpor atd. Naše nejrozšířenější luskovina - hrách je ve světě minoritou, plocha sóji je dominantní, ale i v rámci EU by měla podstatně růst a tedy i v ČR.

EU se prostřednictvím "greeningu" hodlá věnovat podpoře vikvovitých zrnin, a tak v podstatě eliminovat dovozy, převážně GMO, sóji. Směrem a smyslem, kterým se bude ubírat podpora  vikvovitých zrnin v EU, je tedy  dosažení soběstačnosti v  sójovém zrnu, omezení dovozů GMO (GMO = geneticky modifikované potraviny a suroviny) a jeho případná náhrada možnými alternativami (hrách, řepkové pokrutiny). V neposlední řadě je smyslem podpory vikvovitých, i omezení spotřeby dusíkatých hnojiv, neboť vikvovité plodiny si dusík opatřují sami pomocí hlízkových bakterií (úspora na dusíkatých hnojivech na 1 ha činí tedy asi 100-150 kg č.ž. N, tedy přepočítána dle aktuální ceny na peníze to představuje cca 3000-5000 Kč/ha). V tomto opatření EU lze spatřovat v podstatě osvícenou činnost a nezbývá než vše podpořit (lepší ekonomika zemědělské výroby, snížení zátěže životního prostředí, potravinová bezpečnost).

 

 

2.2. Luskoviny v EU, ČR

Největší tradice, nejlepších výsledků je dosahováno ve Francii, kde  je průměrný výnos kolem 4 t/ha (dosahují i přední podniky v ČR). Naopak extenzivní je pěstování luskovin ve Španělsku  s výnosem kolem 0,8 t /ha. Nárůst ploch je v poslední době  registrován v Polsku a situace v ČR je neradostná, plocha se z rozsahu asi 70 000 ha v devadesátých letech 20. století snížila na rozsah asi 17 000 ha.

2.3. Pěstování luskovin a podpora pěstování v Polsku

Polsko bylo v minulosti vždy čistým dovozcem luskovin (z ČR dovoz cca 20 000 t hrachu) ať už  pro lidskou potřebu, či pro výrobu krmných směsí. Tato situace se radikálně mění v posledních třech letech, kde polská vláda, která cíleně podporuje své zemědělce a svoje zemědělství jako strategický sektor národního hospodářství (mimo jiné je podporován hlavně vlastní zbrojní průmysl, zbrojní výrobu zabezpečují prosperující státní podniky - srovnej s ČR - cílená likvidace obranného a zbrojního průmyslu, armáda v troskách...).

Dále uvádíme jen dotační pravidla, která platí v Polsku na pěstování luskovin:

 
- bez ohledu na SZP Polsko z EU peněz (když se chce jde vše) financuje rozšíření pěstování a zpracování luskovin a motýlokvětých do krmných směsí, s cílem omezit import GMO sóji (počítají s tím, že skončí s dovozem GMO sóji v roce 2016)
 
- v letech 2010 - 11 bylo uvolněno na program 10,8 mil Eur, v roce 2012 - 13 - 30 mil Eur. Podpora byla v roce 2010
 207 zl/ha (1366 Kč/ha), v roce 2013 720 Zl/ha (4752 Kč/ha), navíc rolník obdrží podporu na nákup certifikovaného osiva
 
- v roce 2013 bylo v Polsku oseto 213 000 ha luskovin (pro srovnání v ČR roku 2013 asi 17 851 ha)
 
- Polsko chce eliminovat import 50% sóji (300 tis. tun luskovin + 200 tis. tun řepkových pokrutin). Chtěli by rozšířit plochu luskovin a motýlokvětých na 500 000 ha. Letos Polsko dovezlo 1 mil. tun sójových pokrutin.
 
- v rámci tohoto projektu jsou podporovány i výzkumné projekty řešící problematiku genetiky, pěstování, zkrmování
 
- dopad na ČR? V roce 2008 - 10 bylo Polsko naším největším importérem hrachu cca 20 000 tun, nyní zájem (pochopitelně) silně klesl.
 
(zdroj dat: tisková zpráva  MZE Pl)
 
2.4. Situace v pěstování luskovin v ČR
 
Úroveň preference pěstování luskovin je přímo úměrná efektivnosti zemědělské politiky v ČR, tedy v podstatě žádná. ČR nemá vlastní zemědělskou a ani jinou (průmyslovou, zbrojní, obrannou) politiku, jen odvozenou od přání silnějších sousedů, kteří hájí však zájmy svých   obyvatel, ale i zemědělců (soběstačnost sobě, přebytky do ČR). Popdpora pěstování luskovin, na rozdíl od Polska, tedy v podstatě neexistuje. I po impulsu od EU na podporu pěstování luskovin (greening na cca 5% orné půdy i prostřednictvím pěstování luskovin) toto  zemědělská politika ČR nereflektuje a v plánované strategii zemědělské  polotiky 2014 - 20 není o podpoře pěstování luskovin ani zmínky.
 
Je plánována vazba dotací na vikvovité plodiny a současně VDJ, případně jen dotace na jeteloviny (vojtěška, jetel) a současně určité množství VDJ. Greening v podání ČR spočívá v preferenci neobdělávané půdy = úhor, kdy koeficient, kterým se přiznává 1 ha neoseté, neobdělané půdy za 1 a údajně pak následně 1 ha osetý luskovinou za 0,7 hovoří o hlubokém pomýlení a také o tom, že  sami preferujeme extenzitu před intenzitou, nesoběstačnost před vlastní výrobou luskovin.
Farmy, které nemají zavedenou živočišnou výrobu, totiž budou moci greeningu dosáhnout na cca 5% orné půdy jen uvedením půdy do klidu - úhor. Češi tak sami sobě, ne EU, nařizují, že nebudou nic vyrábět a utlumí dobrovolně svoji zemědělskou produkci.
 
 
3. Novinky v odrůdové skladbě
 
V roce 2014 registrovány:
 
Nové odrůdy hrachu:
 
IMPULS (SG-L5190) - Střední odrůda typu semi - leafless, barva semen zelená, semeno válcovitého tvaru.
Přednosti: středně vysoký - vysoký výnos semen, středně vysoká odolnost proti napadení komplexem kořenových chorob, středně vysoký - vysoký obsah dusíkatých látek v semenu 
Udržovatel: Selgen a. s.
 
Astronaute - poloranná odrůda typu semi - leafless, barva semene žlutá, semeno válcovitého tvaru.
Přednosti: vysoký výnos semene 
Zástupce: SAATEN-UNION CZ s. r. o.
 
Dále byly zmíněny:
 
Odrůdy hrachu zahradního:
 
Cetris - 2007 - Středně ranná odrůda listového typu krátká - střední, barva semen zelená
Dragon - 2008
Moriss - 2010
Twinset - 2011
 
Odrůdy lupiny bílé:
 
Amiga - 2004
Zulika - 2008
 
Odrůdy lupiny úzkolisté:
 
Boregine - 2006
Galant - 2008
Probor - 2008
 
Odrůdy sóji:
 
Velmi ranné: Bohemians - 2009
Rané: Brunensis - 2010
           Laurentania - 2010
           Moravians - 2006
           Silesia - 2010
Středně ranné: Naya - 2010
                         Korus - 2012 
 
4. Kmín - současný stav pěstování v ČR
 
4.1. Krátce z historie
 
Pesticidní pokusy od 70. - 80tých let minulého století (herbicid Afalon, odrůda Rekord - 1978). Začátek šlechtitelské práce na kmínu 1995. V prvních letech kmín se standartní délkou, později se zkrácenou délkou vegetační doby. Z maximálních  ploch 8120 ha (v roce 1996) plocha kmínu poklesla na 1950 ha (v roce 1998). V posledních letech se plocha kmínu pohybuje v rozmezí 2 - 3,5 tis. ha při průměrném výnosu 0,71 t/ha. Velké kolísání výkupních cen (16 - 70 Kč/kg, v únoru 2014 cena kolem 35 Kč/kg).
 
4.2. Šlechtění kmínu
 
Práce probíhají ve dvou variantách:
- Kmín se standartní délkou vegetační doby (tzv. dvouletý - odrůdy Rekord - 1978, Prochan - 1989)
- Kmín se zkrácenou délkou vegetační doby (tzv. kmín ozimý, první registrovaná odrůda Aprim - 2014)
Genotypová selekce - pozitivní/negativní, nucené samospášení, materiály jsou využity jako základ pro tvorbu nové odrůdy.
 
 
5. Prohlídka pokusných parcel
 
Prohlídka probíhala za intenzivního deště, ale i přesto bylo možno shlédnout zajímavé pokusy odrůdy sóji, lupiny, hrachů, konopí, lnu a různých variant pesticidních aplikací. Zajímavé byly varianty pokusů pro ověření odrůd hrachu k odolnosti k Fusarium a suchu, dále pak pokus na ověření evropských odrůd na odolnost vůči suchu.
 
Testování odrůd hrachu na odolnost k Fusarium a suchu
 
Pokus s odrůdami sóji
Pokus se směsemi luskoviny x obilniny
 
 
 
 

Kontakt

Zemědělská společnost Chrášťany s.r.o.

zschrastany@seznam.cz

Chrášťany 172
p.Kněževes
27001

606 850 755 - ředitel
602 400 701 - chmelař,agronom
732 620 444 - evidence pozemků
728 399 733 - mechanizace
313 582 308 - účtárna
313 582 931

Vyhledávání

© 2011 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode