Hodnocení kvalitativních ukazatelů českých chmelů ze sklizně 2023

K. Krofta (1), I. Klapal (1), G. Fritschová (1,4), F. Kroupa (2), J. Tichá (3)
1 Chmelařský institut, Kadaňská 2525, 438 01, Žatec
2 V.F. HUMULUS, 270 04 Hořesedly 153
3 Chmelařství, družstvo Žatec, Mostecká 2580, 438 01 Žatec
4 Vysoká škola chemicko-technologická, Ústav biotechnologie, Fakulta potravinářské a biochemické technologie, Technická 5, 160 28 Praha, Česká republika

Chmelařství 1-2, 2024

Článek ke stažení v PDF zde

SOUHRN

Nejdůležitějším povětrnostním faktorem vegetační sezóny chmele v roce 2023 bylo deštivé období v poslední červencové a první srpnové dekádě, které vystřídalo do té doby teplé a suché počasí. Vydatné srážky, při kterých napršelo celkem 60-100 mm vody a teploty v rozmezí 20-25°C, zachránily ročníkovou sklizeň chmele od výnosového propadu, k jakému došlo v roce 2022. Nadprůměrná sklizeň bezmála 7000 tun a výnos ve výši 1,44 t/ha byly však dosaženy na úkor obsahu hořkých látek u většiny odrůd. Obsah alfa kyselin v Žateckém červeňáku ze všech chmelařských oblastí byl hluboko pod hranicí 3,0 % hm. Patří tak k nejnižším za posledních 10 let. Je dokonce nižší než v extrémně horkém a suchém ročníku 2022 a srovnatelný s rokem 2015. Nižší obsahy alfa kyselin byly také zjištěny v odrůdách Sládek (4,8-6,7 % hm.), Premiant (6,9-7,9 % hm.) a Saaz Special (4,3 % hm.) Stabilní množství alfa kyselin v intervalu 11 až 13 % hm. obsahovaly odrůdy Agnus, Rubín a Vital, což je zhruba na úrovni předcházejících ročníků. Celková produkce alfa kyselin v českých chmelech ze sklizně 2023 činila 253 tun a v dlouhodobějším srovnání patří k těm průměrným. Žatecký červeňák se na celkové produkci podílel pouhými 55 %, přestože se pěstuje na 83,3 % sklizňové plochy. Průměrný obsah biologických příměsí v českých chmelech byl 2,08 % hm., což je rozmezí (2,0-2,5 % hm.), ve kterém kvalita českých chmelů stagnuje již několik let. 

Klíčová slova 

chmel, alfa kyseliny, Žatecký červeňák, hybridní odrůdy, počasí, biologické příměsi

SUMMARY

The most important weather factor for the hop growing season in 2023 was the rainy period in the last decade of July and the first decade of August, which replaced warm and dry weather until then. Heavy rainfall with a total of 60-100 mm of water and temperatures in the range of 20-25 °C saved the annual hop harvest from the yield drop that occurred in 2022. However, the above-average harvest of nearly 7000 tonnes and a yield of 1,44 t/ha were achieved at the expense of the content of bitter compounds of most varieties. The alpha acid content of Saaz hops in all hop-growing regions was well below 3,0 % w/w, which is one of the lowest in the last 10 years. It is even lower than the extremely hot and dry year 2022 and comparable to 2015. Lower contents of alpha acids were also found in the varieties Sládek (4,8-6,7 % w/w), Premiant (6,9-7,9 % w/w) and Saaz Special (4,3 % w/w). Agnus, Rubín and Vital varieties contained stable amounts of alpha acids in the range of 11 to 13 % w/w, which is roughly at the level of previous years. The total production of alpha acids in Czech hops from the 2023 harvest amounted to 253 tonnes and in a longer-term comparison belongs to the average ones. Saaz hops accounted for only 55 % of total production, although it is grown on 83,3 % of the harvested area. The average content of biological admixtures in Czech hops was 2,08 % w/w, a range (2,0-2,5 % w/w) in which the quality of Czech hops has been stagnating for several years.

Key words

hops, alpha acids, saaz, weather, bilological admixtures

1. Hodnocení povětrnostních podmínek vegetačního roku

Rok 2023 bude v historických přehledech veden jako jeden z nejteplejších. Už zima byla nezvykle teplá. Oproti dlouhodobým průměrům nenapadly v Česku ani dvě třetiny obvyklé sněkové pokrývky. Nejteplejším měsícem byl červenec, kdy chmelaře také trápilo značné sucho. Nezvykle vysoké teploty panovaly také v podzimních měsících září a říjnu. Nejsušší však rok 2023 nebude. Vláhu zajistila zejména první třetina roku, vydatné deště na přelomu července a srpna a ke konci roku v listopadu a prosinci. Na začátku prosince vydatně nasněžilo, ale během vánoční oblevy sníh v nížinách rychle odtál.

Průměrné měsíční teploty a srážkové úhrny ve vegetačních měsících (duben-září) ve vybraných lokalitách chmelařských oblastí jsou uvedeny v Tabulkách 1 a 2. Monitoring počasí v lokalitách Žatec, Tuchořice, Petrohrad a Brozany byl ke konci dubna postižen výpadkem sítě SIGFOX a do konce roku nebyl obnoven. Operátor sítě SimpleCell Networks nepodává žádné informace. Chmelařský institut zajišťuje ve spolupráci s výrobcem meteostanic jejich rekonstrukci na přenos dat v síti GSM. Meteorologická data pro lokalitu Žatec za rok 2023 byla převzata z databáze Českého hydrometeorologického ústavu.

Žatecko a Úštěcko

Nový rok 2023 začal rekordními teplotami, které se pohybovaly v rozmezí 18-19 °C. Teplá byla i první polovina ledna s teplotami 5-10°C. První sníh, který se několik dní udržel, napadl 21.-22. ledna. Mrazivé období dorazilo do Česka až v první únorové dekádě. V březnu panovalo aprílové počasí, teplé a studené fronty doprovázely četné přeháňky při teplotách 10-15°C. Ke konci března byly na chmelnicích zahájezny jarní práce. Duben byl jako celek deštivý a chladný na rozdíl od května, kdy příliš nepršelo a maximální teploty na konci měsíce přesáhly hranici 25°C. První tropický den byl v Žatci zaznamenán 19. června (31°C). Tropické teploty které přetrvávaly až do konce měsíce, byly doprovázeny bouřkovými vlnami různé intenzity, srážkové úhrny v rozmezí 17-60 mm byly lokálně značně rozdílné. Velmi teplý a srážkově sušší charakter počasí přetrvával až do poloviny července. Tropická perioda vyvrcholila 15. července, kdy maximální denní teploty dosáhly hodnot 35-37°C (Stekník, Ročov). Závěr měsíce a první dekáda srpna přinesla ochlazení na 20 až 25°C a vydatné srážky při kterých napršelo celkem 60-100 mm vody. Bylo to v době, kdy chmele odkvétaly a začaly hlávkovat. Toto relativně krátké období v podstatě zachránilo ročníkovou sklizeň chmele od výnosového propadu, ke kterému došlo v roce předcházejícím. Od poloviny srpna panovalo slunečné a teplé počasí s maximálními denními teplotami do 33°C. Četné bouřky doprovázené krupobitím a silnými větry Žatecko a Úštěcko z větší části minuly. Od června do srpna bylo na Žatecku zaznamenáno 29 tropických dní ve Stekníku, ale jen 15 dní v Ročově, na Úštěcku 21 dní v Liběšicích. Někteří pěstitelé zahájili sklizeň ke konci 33. týdne (17.-20. srpna), další v týdnu následujícím. Průběh sklizně narušilo deštivé počasí ve dnech 26.-29. srpna, kdy napršelo kolem 30 mm vody.

Tršická oblast

Počasí v tršické chmelařské oblasti bývá odlišné než na Žatecku a Úštěcku, zejména pokud se týče množství a časového rozložení dešťových srážek. Mnoho srážkově vydatných front přicházejících do Čech od jihozápadu se chmelařským oblastem vyhne. Při svém postupu na severovýchod přejdou přes Vysočinu na Moravu a často zasáhnou tršickou chmelařskou oblast včetně extrémních povětrnostních jevů (kroupy, silný vítr, přívalové srážky). Na Žatecku a Úštěcku se navíc projevuje srážkový stín Krušných hor a Českého středohoří.

Průběh povětrnostních podmínek v zimních měsících byl na Tršicku podobný jako Žatecku a Úštěcku. Měsíc duben byl srážkově hodnocen jako vlhký (158% normálu) a chladný. Průběh počasí ovlivnil vývoj chmelových rostlin, což se projevilo v pozdějším provedení jarních prací, především zavádění chmele. Větší četnost srážek koncem dubna a začátkem května vytvořila příznivější podmínky pro primární infekci peronospory chmelové. Protože to bylo v době zavádění chmele, byly vyrůstající klasovité výhony vytrhány a jejich výskyt byl do konce května minimální. Květen byl teplotně i srážkově normální. Spadlo 64,4 mm vody, což je 99,3 % třicetiletého průměru (1991-2020). Rovněž červen byl srážkově i teplotně hodnocen jako normální. Nejvyšší denní maxima byla zaznamenána až v průběhu třetí červnové dekády, kdy překračovala hodnotu 30,0°C (max. 32,3°C). Začátek července byl velmi teplý s minimem srážek. Srážkově bohatší byla třetí dekáda července (45,7 mm) v průběhu které také vzrostl infekční tlak peronospory chmelové.

Tabulka 1: Průměrné měsíční teploty (°C) ve vegetačních měsících v roce 2023

Tabulka 2: Měsíční úhrny srážek (mm) ve vegetačních měsících v roce 2023

Průměrná teplota v červenci byla bezmála 21°C, což je hodnota o 1,26 °C vyšší, než je dlouhodobý průměr, přičemž nejteplejší byla druhá dekáda s maximem dosahujícím hodnoty 34,2°C. Poměrně vysoké teploty během června a července spolu se střídáním vysokých denních a nízkých nočních teplot narušily fázi kvetení chmele a následně zpomalení vývoje chmelových hlávek. Srpen 2023 byl srážkově mimořádně vlhký. Celkový měsíční úhrn činil 150,8 mm vody, což je více než dvojnásobek normálního množství. Nejvyšší úhrn ssrážek za celou vegetaci byl zaznamenán v první dekádě srpna, kdy spadlo 77,4 mm srážek v devíti srážkových dnech a v třetí dekádě, kdy spadlo 68,7 mm srážek v pěti srážkových dnech. Deštivé období způsobilo i vysoký infekční tlak peronospory.

Teplotně byl srpen vyhodnocen jako normální. Září 2023 bylo teplotně mimořádně teplé (odchylka +3,9 °C oproti normálu), srážkově normální. V září se vyskytlo 15 letních dnů, nejvyšší teplota byla naměřena dne 12. září (+29,8°C). Od června do srpna se na Tršicku vyskytlo 21 tropických dní a 2 tropické noci.

Na rozdíl od českých chmelařských oblastí, zasáhlo tršickou oblast v průběhu vegetace i během sklizně několik silných bouřek provázených nárazovým větrem, krupobitím  a přívalovými srážkami (Obr.1). Největší škody způsobily ty, které se přes oblast přehnaly 24. července a 26. srpna. Nejvíce byly zasaženy chmelnice v Kokorech, Želatovicích, Lipníku n/Bečvou, Velkém Týnci, Čechovicích, Velké Bystřici a Senici na Hané (Obr.2). Jen při srpnové bouři, v probíhající sklizni, došlo k poškození již zralých porostů a k pádu 40,2 ha chmelnicových konstrukcí.

2. Hodnocení obsahu alfa kyselin

Obsah alfa kyselin v českých chmelech ze sklizně 2023 byl hodnocen v nákupních vzorcích chmele, jejichž počet činil více než 3000. K analytickému stanovení byla použita konduktometrická hodnota dle ČSN 462520-15. Průměrné hodnoty byly zjištěny pro všechny majoritní odrůdy chmele diferencovaně pro jednotlivé chmelařské oblasti. Chmele byly analyzovány v laboratořích Chmelařského institutu v Žatci, VF Humulus Hořesedly a Chmelařství, družstvo Žatec v období srpen-říjen 2023.

Obr. 3: Rozložení obsahu alfa kyselin Žateckého červeňáku v žatecké oblasti v roce 2023

Obr. 4: Rozložení obsahu alfa kyselin Žateckého červeňáku v úštěcké oblasti v roce 2023

2.1. Žatecký poloraný červeňák

Hodnocení obsahu alfa kyselin v Žateckém červeňáku (ŽPČ) začíná již v předsklizňovém období monitorováním vybraných chmelnic v průběhu srpna v 20-30 lokalitách žatecké a úštěcké oblasti. Záměrně jsou vybírány chmelnice starší 5 let, z důvodu minimalizace vlivu obsahu alfa kyselin dané ozdravením sadbového materiálu od virů a viroidů, které by prognózy nadhodnocovalo. U starších porostů je obsah alfa kyselin ovlivňován především průběhem povětrnostních podmínek během vegetace.

Obsah alfa kyselin v předsklizňovém období 2023 v žatecké oblasti vykazoval velmi malý nárůst z hladiny cca 1,4 až 1,6 %hm. na začátku měsíce, v polovině srpna se zvýšil na 2,5 až 2,6% hm., ale do sklizně ve třetí srpnové dekádě množství hořkých látek stagnovalo, nebo se dokonce mírně snížilo na úroveň 2,3 až 2,4 % hm. Pro úštěckou oblast byly prognózy příznivější. Obsah alfa kyselin se postupně zvyšoval z úrovně 2,1 % hm na začátku měsíce až na 3,0 % hm. v době sklizně. Skutečné obsahy, zjištěné na základě analýz několika tisíc nákupních vzorků hlávkových chmelů, byly pro Žatecko 2,58 % hm. (2,54 % medián), pro Úštěcko 2,72 % hm. (2,73 % medián). Předsklizňové prognózy pro žateckou oblast se ukázaly jako přesné, přo Úštěcko byly o cca 0,30% nadhodnocené. Na Tršicku byl obsah alfa kyselin v ŽPČ také velmi nízký, pouze 2,39% hm. (2,41% medián). Mnoho vzorků z této oblasti obsahovalo méně než 2,0 % alfa kyselin. Obsah alfa kyselin v Žateckém červeňáku patří k nejnižším za posledních 10 let. Je dokonce nižší než v extrémně horkém a suchém ročníku 2022 a srovnatelný s rokem 2015. Příčinou celkově nízké hladiny alfa kyselin v roce 2023 je s velkou pravděpodobností nadprůměrný výnos chmele, kterého bylo dosaženo díky velmi příznivým povětrnostním podmínkám na přelomu července a srpna. Intenzivní růst hlávek byl rychlejší než tvorba hořkých kyselin, takže obsah alfa kyselin během dozrávání chmele na mnoha lokalitách stagnoval, někde i mírně poklesl. Dokládají to data o dynamice tvorby alfa kyselin v Žateckém červeňáku v žatecké chmelařské oblasti v roce 2023, uvedené v Tabulce 3.

Tabulka 3: Dynamika tvorby alfa kyselin v Žateckém čeveňáku a žatecké oblasti před sklizní 202

Rozložení hladin alfa kyselin v žatecké a úštěcké chmelařské oblaswti je uvedeno na Obr. 3 a Obr. 4. V obou oblastech jsou obsahy rozděleny do třech úrovní, vyšší než 3,0%, rozmezí 2,5-3,0% a nižší než 2,5% (stejně jako v roce 2022). Na velké rozloze žatecké oblasti byl obsah alfa kyselin nižší než 2,5% hm. Týká se to centrální části oblasti, například Tuchořic, Třeskonic, Pnětluk, Hořesedel, Solopysk, Konětop, Domoušic, Hředle a řady dalších lokalit. Patří sem také celá chmelařská poloha Podlesí (Ročov, Pochválov, Kozojedy, Divice, Vinařice, Kroučová, Třeboc, Mšec, Milý, Smilovice). V Poohří, v západní a východní části oblasti byl obsah alfa kyselin převážně v rozmezí 2,5-3,0% hm. (Čínov, Kněžice, Sedčice, Stekník, Holedeč, Mradice, Strkovice, Postoloprty, Lenešice, Vraný, Zlonice). Nejvyšší obsahy alfa kyselin nad 3,0% tradičně obsahovaly chmele z poloh nacházejících se v Údolí Zlatého potoka (Siřem, Kryry, Vroutek, Mukoděly, Petrohrad, Běsno, Malá a Velká Černoc, Očihov, Blšany). Na Rakovnicku měly srovnatelný obsah alfa kyselin chmele z Kněževsi, Chrášťan, Nesuchyně, Přílep a Olešné.

V úštěcké oblasti nejméně alfa kyselin obsahovaly chmele z poloh nacházejících se v povodí řeky Vltavy (Křivousy, Bukol, Dušníky). Chmele sklizené v polohách nacházejících se v povodí Ohře a Labe obsahovaly většinou 2,5 až 3,0% alfa kyselin (Siřejovice, Brozany, Radovesice, Polepy Okna, Hrušovany, Záluží, Vědomice, Lounky, Libotenice). Nejvyšší hladina alfa kyselin nad 3,0% byla naměřena ve chmelech pěstovaných ve vyšších nadmořských výškách nad 300 m v severní části oblast (Úštěk, Blíževedly, Lukov, Liběšice, Habřina). Bílé místo na rajonizační mapě vymezuje polohy, ve kterých bylo pěstování chmele před několika lety (zřejmě natrvalo) ukončeno.

Obr. 1: Kroupy, které poškodily porosty chmele v Lipníku n/Bečvou, červenec 2023, (foto Miroslav Šimeček)

Obr. 2: Zničená chmelnice po bouřce (Čechovice, srpen 2023)

Obash alfa kyselin v Žateckém červeňáku ozdraveném od hospodářsky škodlivých virů a viroidů (ŽPČ-VT) se pohyboval ve velmi širokém rozmezí v závislosti na lokalitě a stáří porostu. V sezóně 2023 byl tento interval od 1,1 do 6,2% hm. Chmele z nových výsazů Žateckého červeňáku i v sezóně 2023 obsahovaly 5,0 až 7,0% hm. alfa kyselin. Průměrné obsahy alfa kyselin ve chmelech deklarovaných jako VT nebo VF se na Žatecku a Úštěcku pohybovaly v rozmezí 3,3-3,8 % hm., v tršické oblasti pouze kolem 2,3-3,8% hm. Pro účely stanovení celkové produkce alfa kyselin z ročníkové sklizně byl stanoven průměrný obsah alfa kyselin pro všechny nákupní vzorky chmele z dané oblasti bez rozdílu stáří porostů a typu sadby. Takto stanovený průměr činil pro žateckou oblast 2,81% hm. (medián 2,63%), pro úštěckou oblast 2,95%. (medián 2,78%) a Tršicko 2,47% hm. (medián 2,32 %) (Tabulka 4). Tyto hodnoty a výsledná data o sklizni chmele, která v prosince 2023 zveřejnil ÚKZÚZ, byly použity pro výpočet celkové produkce alfa kyselin v ČR.

Tabulka 4: Obsah alfa kyselin v Žateckém červeňáku v roce 2023

2.2 Hybridní odrůdy

K českým majoritním hybridním odrůdám s pěstební plochou nad 20 ha se v současné době řadí Sládek, Premiant, Agnus, Kazbek, Saaz Late a Saaz Special. jejich pěstování se postupně rozšiřuje do všech chmelařských oblastí ČR, i když u některých pěstební plocha stagnuje (Saaz Late, Kazbek). Pozvolna se rozšiřuje i pěstební plocha nových aromatických odrůd Saaz Shine a Saaz Comfort. Jejich pěstování je v současné době soustředěno do dvou lokalit, Stekníku a Chrášťan.

Tabulka 5: Obsah alfa kyselin v hybridních odrůdách v roce 2023

* Čáslav

Obsah alfa kyselin v odrůdě Saaz Comfort byl na farmě Stekník 6,0%, v Chrášťanech 5,4% hm. Odrůda Saaz Shine obsahovala 3,3% alfa kyselin ve Stekníku a 3,1% hm. v Chrášťanech. Obsahy alfa kyselin v dalších hybridních odrůdách ze sklizně 2023 jsou uvedeny v Tabulce 5. Odrůda Sládek obsahovala na Žatecku v průměru 6,6% hm., ale na Tršicku jen 4,8% hm. To jsou hodnoty srovnatelné s přechozím ročníkem 2022. Odrůda Premiant v žatecké oblasti obsahovala v průměru 7,1% hm. alfa kyselin, na Úštěcku 8,0% hm. a Tršicku pouze 6,9% hm. To jsou ve srovnání s ročníkem 2022 nižší hodnoty, zejména na Žatecku. Příčinou je zřejmě vysoký výnos (bezmála 2,5 t/ha) a rozdílná dynamika nárůstu hmotnosti hlávek a tvorby alfa kyselin během dozrávání, podobně jako to bylo pozorováno u Žateckého červeňáku. Výrazně nižší obsah alfa kyselin pod 5% hm. byl na Žatecku zjištěn také u odrůd Kazbek a Saaz Special. Naproti tomu trochu překvapivě velké množství alfa kyselin (3,5% hm.) obsahovala odrůda Saaz Late, která v jiných letech na extrémy počasí často reaguje velmi negativně. Velkou stabilitu obsahu alfa kyselin, prakticky nezávislou na povětrnostních podmínkách, potvrdily odrůdy Agnus, Rubín a Vital. Obsah alfa kyselin v intervalu 11 až 13% hm. na Žatecku a Úštěcku byl zhruba na úrovni předcházejících ročníků.

Tabulka 6: Produkce alfa kyselin v ČR v roce 2023 v tunách

3. Produkce alfa kyselin v ČR v roce 2022

Ročníková produkce alfa kyselin v ČR byla vypočtena z konečné sklizňové bilance, kterou uveřejnil ÚKZÚZ na svých internetových stránkách (www.ukzuz.cz) ke konci roku 2023 a z průměrných obsahů alfa kyselin uvedených v tabulkách 2 a 3. Výsledky diferencované podle odrůd a pěstebních oblastí jsou shrnuty v Tabulce 6. Do celkové produkce jsou zahrnuty i příspěvky monitorních odrůd (Vital, Harmonie, Rubín), které se pěstují na rozloze 29,6 ha. Pro chmele zařazené do kategorie "ostatní" (Bohemie, Magnum, Most, Perle, Country, Saaz Shine aj.) byla produkce alfa kyselin stanovena pro průměrný obsah 8% hm. Celková produkce alfa kyselin v českých chmelech ze sklizně 2023 činila 253 tun a v dlouhodobějším srovnání patří k těm průměrným. Žatecký červeňák se na celkové produkci podílí pouhými 55%, přestože se pěstuje na 83,3% sklizňové plochy. V roce 2023 je to dáno velmi nízkým obsahem alfa kyselin. Bilanci částečně vylepšil nadprůměrný výnos 1,29 t/ha na Žatecku a Tršicku, resp. 1,59 t/ha na Úštěcku. Objem produkce znehodnocený v důsledku extrémních projevů počasí je odhadován na cca 150 tun, z toho přibližně 120 tun připadá na tršickou oblast.

4. Obsah biologických příměsí

Rozdělení obsahu biologických příměsí v nákupních vzorcích chmele je uvedeno na Obr. 5. Průměrný obsah biologických příměsí v českých chmelech ze sklizně 2023 činil 2,08% hm. Přibližně 21% vzorků obsahovalo více než 3% hm. biologických příměsí. Výjimkou nebyly ani chmele, které obsahovaly více než 10% hm. příměsí (4 vzorky). Výsledky, které se záýsadně neliší od předcházejících ročníků ukazují, že v tomto parametru (rozmezí 2,0-2,5%) kvalita českých chmelů delší dobu stagnuje a značně zaostává za kvalitou zahraničních odrůd.

Obr. 5: Obsah biologických příměsí v českých chmelech ze sklizně 2023

Poděkování

Dosažené výsledky byly získány v rámci "Dlouhodobé koncepce rozvoje výzkumné organizace MZe RO-1324" s finanční podporou Ministerstva zemědělství ČR. Autoři děkují Ing. V. Žateckému za pomoc při zpracování analytických dat.