Chmelařství - ScC. Ing. Lubomír Vent a kolektiv, Státní zemědělské nakladatelství Praha, 1963

01.02.2016 07:50

Volba vhodného pícninářského osevního postupu uvnitř chmelového

honu

Po zrušení starých chmelnic uvnitř honu je nejlépe zavést na uvolněné ploše samostatný pícninářský osevní postup. Literatura uvádí dobu potřebnou k odstranění nepříznivých důsledků monokultury a ke zmenšení rizika virových chorob 5—10 let.

Stanovení sledu plodin se bude řídit místními přírodními podmínkami i odlišnostmi ekonomiky jednotlivých výrobních závodů. Uváděný návrh osevního postupu v mezidobí po zrušení chmelnice a před jejím založením je sestaven s přihlédnutím k převládajícím podmínkám chmelařských oblastí.

Pícninářský osevní postup uvnitř chmelového honu:

Zrušení chmelnice

1. krmná cukrovka

2. silážní plodiny, kukuřice

3. ječmen s podsevem vojtěšky

4. vojtěška

5. vojtěška

6. vojtěška

založení chmelnice

Po zrušení chmelnic mimo vymezený chmelový hon se na pozemku nezavádí samostatný osevní postup. Pozemek po zrušené chmelnici se stane součástí polního honu a je stejně obděláván.

Plán postupného zakládání chmelnic

Úměrně s plochou chmelnic rušenou každým rokem v rámci stanoveného procenta obnovy se zakládají chmelnice nové.

V prvních letech plánovité obnovy není vždy možno zakládat nové chmelni­ce na pozemku s nejvhodnější předplodinou. Tento nedostatek je třeba vyrovnat zvýšeným hnojením minerálními a organickými hnojivy. Je-li to pro ekonomiku výrobního závodu příznivé a vyžadují-li to zájmy celého národního hospodářství, zvětší se plocha určena k založení chmelnic při jejich obnově ještě o plochu, o kterou chceme chmelnice rozšiřovat. Později, až bude možno chmelnice obnovovat v pravidelné rotaci uvnitř chmelového honu, může být i chmel součástí pravidelného cyklu střídání plodin.

Příprava půdy před založením chmelnice

Odlišnosti v půdních, klimatických a ekonomických podmínkách chmelařských oblastí vyžadují i odpovídající postup přípravy pozemku. Pozemek uřčený k výsadbě chmelu v chmelovém honu je připravován již biologickým působením plodin během trvání pícninářského osevního postupu. S vlastní mechanickou přípravou pozemku se začíná již po druhé seči vojtěšky nebo bezprostředně po sklizni jiné, v daných podmínkách vhodnější předplodiny.

Současně s podmítkou po sklizené plodině je možno podmítnout i plochu vojtěšky. Na podmítnutý pozemek vyvážíme hnůj v dávce 400-500 q/ha. V tomto období vznikají na povrchu pozemku velké ztráty živin hnoje, proto je nezbytné jej okamžitě zaort střední orbou. Až do listopadu zůstane pozemek v klidu, středně zaoraný hnůj se začne rozkládat, část živin se uvolní a je zachycena ornicí. V listopadu se pak pozemek zorá speciální rigolovací orbou. Hnůj, který byl v září středně zaorán, se nedostane rigolovací orbou až na dno brázdy, kde by ho mladá chmelová rostlina mohla těžko využít. Bude již částečně rozložen a promíšen v hloubce 20-40 cm, tj. v místech, kde rostlinky v prvním roce vytvářejí větší část svého kořenového systému.


                Rigolovací orba speciálním pluhem PP-50. Foto archiv
                   
         
    redakce časopisu Chmelařství.

Přímé zaorávání hnoje rigolovací orbou, zvláště s použitím předradličky, při které by byl hnůj zaorán až na dno brázdy, je neúčelné, protože by hnůj byl špatně využit, popřípadě úplně znehodnocen. Výhodou navrhovaného způsobu přípravy pozemku "trojí orbou" je odplevelení půdy a stejnoměrné rozložení hmoty v celé vrstvě ornice, takže rostliny mají při svém růstu potřebné živiny stále k dispozici.

Význam hluboké orby, a to platí i při rigolováni, je především v umožnění mohutnějšího zakořeňování, a tím i lepší výživy rostlin, protože hlubší kořání má větší prostor k čerpání živin a vláhy. Hluboká ornice je záhřevnější, zejména na jaře, lépe hospodaří s půdní vláhou, plodiny snadněji překonávají období sucha apod. Důležité je, aby současně s rigolovací orbou nebo bezprostředně po ní byl povrch pozemku zhruba urovnán těžkými branami, a byl sjízdný.

Vrchní vrstvy zrigolovaného pozemku zůstanou i při tomto způsobu přípravy půdy nedostatečně oživený. Proto vozíme koncem zimy na povrch zrigolo­vaného pozemku dobře vyzrálý kompost v dávce 300 q/ha. Kompost je nejlépe rozvézt v předjaří, dokud je povrch půdy ještě zmrzlý, aby při rozvozu na mokré půdě nezanechávala kola vozu a traktoru hluboké stopy. Kompost po rozházení záhy zjara zapravíme do vrchních vrstev půdy nesenými talířovými branami. Obohacení vrchních vrstev půdy dobrým kompostem se příznivě projeví nejen ve zlepšené výživě rostlin, ale i nepřímo ve zlepšení fyzikálních a mechanických vlastností horních vrstev půdy.

Dalším způsobem zúrodnění části vyorané spodiny je osetí pozemku hustou směskou, kterou zaoráváme v době, kdy vytvoří nejvíce organické hmoty (zelené hnojení). Před orbou je nejlépe přitisknout porost rostlin k půde válením rýhovanými nebo diskovými válci ve směru budoucí orby.

Pro dobré rozměření pozemku i pro vlastní výsadbu vyhovuje nejlépe urovnání povrchu pozemku zpočátku smykováním a následujícím převláčením. Nerovný hrudovitý povrch vadí přesnému rozměření budoucí chmelnice, také výsadba je obtížnější.

Používané rigolovací pluhy se vzhledem ke své velikosti a váze obtížně přemisťují. Zbytečným ztrátám při špatně organizovaném využití pluhu a zbytečné přepravě je možno zabránit vypracováním plánu časového postupu rigolování podle jednotlivých stanovišt'.

Plán výstavby nosných konstrukcí do pravidelných komplexů

Základními hledisky pro zakládání chmelnic v podmínkách socialistické velkovýroby musí být plánovitost a snaha po dosažení co nejvyšší produktivity. Plánovitost je nezbytná i při výstavbě konstrukcí, nebot' při řešení současné výstavby na velkých plochách vznikají zcela nové problémy. Tvar pozemku již nepodřizuje tak výrazně tvar konstrukce a její výstavbu jako za malovýroby.

Volba nejvhodnějšího tvaru konstrukcí

Nejrozšířenějším pravidelným tvarem chmelnicových konstrukcí je obdelník s různým poměrem stran. Náklady na výstavbu konstrukce jsou na jednotku plochy nejmenší při tvaru čtverce, kdy se délka strany vypočte tak, aby byla vždy násobkem vzdálenosti mezi okrajovými sloupy s požadavkem největšího možného počtu chmelových řad. Pro lepší mechanizační přístupnost by bylo nejvhodnější plánovat a stavět chmelnicové konstrukce v komplexu tak, aby čela konstrukcí byla širší než délka konstrukcí směrem po řadě. Zařazováním takto situovaných konstrukcí za sebou vzniká souvislý komplex chmelnic s průběžnými řadami rostlin i sloupů jed­notlivých konstrukcí. Výhodou tohoto řešení je buď úplné odstranění, nebo zmenšení počtu řad se šikmými okrajovými sloupy uvnitř honu a jejich zakotvení. Při používání oboustranných pluhů nesených traktorem jsou tímto způsobem značně zmenšeny obtíže s obděláváním těchto sloupových a kotvových řadů. Přesné naplánování výstavby konstrukcí je možné jen podle dané situace s přihlédnutím k uvedeným zásadám. Ještě před stavbou první kon­strukce by měl být v měřítku katastrální mapy vypracován situační plánek budoucího komplexu chmelnic.

Kontakt

Zemědělská společnost Chrášťany s.r.o.

zschrastany@seznam.cz

Chrášťany 172
p.Kněževes
27001

606 850 755 - ředitel
602 400 701 - chmelař,agronom
732 620 444 - evidence pozemků
728 399 733 - mechanizace
313 582 308 - účtárna
313 582 931

Vyhledávání

© 2011 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode